Cau, osobne jsem zarytej Debianista, ale o tomhle spojeni s Toy Story jsem nevedel, diky za info. Zas je mi tohle distro o neco sympatictejsi! :) Z pocatku jsem delal s RH7, ale po prechodu (klimakteriu:) jsem k Debianovi zahorel plamenem ryziho GNU citu. Trochu me prekvapilo, kdyz jsem se nedavno docetl, ze Debian ma zhruba 5%-ni dil kolace linux_useru. Skoro mi to prijde jako nejakej renons, nebo co... Bohuzel, nevim, kde jsem na to natrefil, ale byl to, tusim, "oficialni" pruzkum. :-/
Cau, osobne jsem zarytej Debianista, ale o tomhle spojeni s Toy Story jsem nevedel, diky za info. Zas je mi tohle distro o neco sympatictejsi! :) Z pocatku jsem delal s RH7, ale po prechodu (klimakteriu:) jsem k Debianovi zahorel plamenem ryziho GNU citu. Trochu me prekvapilo, kdyz jsem se nedavno docetl, ze Debian ma zhruba 5%-ni dil kolace linux_useru. Skoro mi to prijde jako nejakej renons, nebo co... Bohuzel, nevim, kde jsem na to natrefil, ale byl to, tusim, "oficialni" pruzkum. :-/
Článek je opravdu dobrý. Vytahuje z jednotlivých
prezentací to podstatné a já jsem se aspoň nepřímo
dozvěděl něco o prezentaci Mandraku (neboť v době této
prezentace jsem lítal po budově a zajišťoval věci
nezbytné pro prezentaci Debianu :-(). Nicméně mé jméno
je Marcel Kolaja (nikoliv Martin), ale aspoň je tím
nepřímo zmíněn i Martin Povolný, s kterým jsem
prezentaci připravoval. ;-)
--mk
Osobne jsem, podobne jako kolega o neco vyse, presel z RedHatu na Debiana (a to hlavne kvuli balickovacimu systemu). Jen bych rad upresnil, ze dselect je jen neco jako GUI pro apt. Apt je pak nadvrstva dpkg. Sam jsem dselect pouzival zpocatku, ale prislo mi to dost neovladatelny, tak jsem zustal u kombinace http://packages.debian.org a pt-get nebo stormpkg, ev. GNOME-Apt. Jinak dobry clanek, rad se porad utvrzuji v tom, ze mam tu nejlepsi distribuci... :-)
Na me ty prednasky pusobily fakt dost divne. Prezentace Mandraku byla fajn, ackoliv se mohlo zajit vice do podrobnosti a ne jenom ukazat jednoduchost instalace, RedHat byla nuda, jejich komercni aktivity me fakt nezajimaji a jedine, co bylo prinosem, jsou skolicky s certifikaci :-). Jedina opravdu vyborna prezentace byla Debianu. Rekla vse, upozornila na vyhody atd. Proti Debianu nemam namitek, chvalim.
Pote probehly prednasky, ktere me slozenim sokovaly. Abslutne jednoducha tematika se stridala az s vysoce pokrocilou administraci. Takovy ten stred, toho tam bylo po malu. Nic obecneho, vse konkretni problemy. Nic bych nenamital, kdyby se to konalo cca kazdych 14 dni. Proste jsem cekal prednasku, ne MAN PAGE nazivo. Ale jinak se mi tam libilo.
Filip
Pekny clanek:-) Jen pro upresneni - debianovske update-alternatives slouzi preci jen k necemu trosku jinemu, nez k "odstranění sice bezkonfliktního, ale nadbytečného soužití různých verzí třeba editoru "vi"". Jeho funkce by se dala spise vylozit tak, ze pokud budete mit v systemu nainstalovano 20 textovych editoru, muzete pomoci update-alternatives stanovit, ktery bude pro system defaultni (tj. vyvolan napr. standardnim prikazem "editor"). Prikaz je natolik inteligentni, ze soucasne upravi i odkaz na manualovou stranku. Update-alternatives tedy nesetri misto na disku, ale spis nervy, kdyz se vam soustavne misto VIMu spousti po zadani prikazu "vi" editor nvi apod.
Ahoj,
jen bych se rad zastal sveho pritele Rudeho Klobouka.
V clanku je (tusim ze dokonce dvakrat) zminen postesk, ze RedHat neoptimalizuje pro i586, ale pro i386. To neni tak docela pravda.
Jedna vec je pouzita instrukcni sada (jak vite s kazdou novou x86 architekturou se objevi i nejaka ta instrukce navic) a druhou veci je optimalizace (poskladani instrukci za sebe tak, aby se pokud je to mozne mohly vykonavat proudove a daly se co nejlepe predikovat skoky).
Zatimco pouzitim novych instrukci je mozne kod urychlit radove o procenta (videl jsem 1-5 procenta), zato spravnym serazenim je mozne zvysit vykon i o desitky procent.
Toho jsou si samozrejme u RedHatu take vedomi a proto _vsechny_ balicky distribuce jsou prekladany optimalizovane pro i686, ale s instrukcni sadou i386, to aby je bylo mozne pouzit kdekoli na x86 architekture.
Osobne mi to za ty dve tri procenta vykonu stoji - krom toho napriklad glibc nebo kernel je i v distribuci dostupny s instrukcni sadou i686.
Jinak diky bezva clanek.
Michal Ambroz (o_o)
doplneni:
na ftp je k dispozici optimalizovane jadro pro kazdou radu (eg 686) vc pozdejsich update, ostatni balicky jsou vetsinou spolecne. jinak je i optimalizace pro AMD.
redhat network je i free use, jde o www rozhrani a skripty/binarky up2date pro konzoli. (imho zadny zazrak, kdo vyzkousel suse... :-) )
ftp redhatu je pomale (server na pateri, download pouze 5KB), a bylo mi receno, ze aktualizace pres up2date nejde provadet z jineho mista :-(
(uri v conf, mozna se da no-prob zmenit?)