presne tak, ale ten, kto vyhodi za takyto produkt stotisice, ich urcite dokaze zhodnotit.
Pred casom som navstivil stranku www.varicad.cz a stiahol som si cesku verziu VariCADu pod linux zadarmo. Mam dojem, ze bola obmedzovana len licenciou, ale inak plne funkcna.
Mozno by nebolo zle rozvinut za pomoci 3D grafikov GNU/GPL projekt na 3D CAD. To by bol kolacik...
To by byl nesmysl... Uvědomte si, že konstrukční kancelář potřebuje něco rock stable a napsat konkurenční projekt pod GPL licencí by trvalo věčnost a spolknulo ohromné množství peněz. Teď nemyslím samotné výkonné jádro systému jako spíš balast okolo, který dělá CAD CADem.
To už mi připadá schůdnější koupit nějaký z velkých CADů a uvolnit ho pod GPL :))) (jako se to povedlo s Blendrem)
Pokud jde o VariCAD, tak zadarmo si stáhnete pouze trial na patnáct dní pro nekomerční využití. Mimochodem vyzkoušejte v tom udělat něco složitějšího (třeba turbokompresor), budete překvapen, jak rychle narazíte na hranice možností programu. Tím nechci říct, že VariCAD je špatný program, naopak pro jednodušší věci je to v celku povedený CAD.
ladis
Hi, program Varicad se da stahnout jako demoverze (nebo uz je to jinak?) na cca 30 dnu. Produkt jsem v ramci evaluace vyzkousel na linuxu na jednom projektu, neni to spatne, je tam ovsem hodne chyb, to nekdy zcela fatalnich (jako napr udelate ve 3d zkoseni, ulozite soubor, otevrete znovu a zkoseni nikde s hlaskou ze jej nebylo mozne provest, pak treba obcas chybna rekonstrukce 3d modelu, 3d modely nejdou vytisknout, mluvim o verzi nejakych 82xx). to jsou samozrejme veci, ktere programatori velmi rychle opravi, pokud je nekdo nahlasi. Co me ovsem velmi znepokojilo je velky rozdil mezi cenami v cechach a v zahranici. Existuje totiz jeste stranka www.varicad.com , na ktere jsou ceny za produkt 399USD (VELMI DOBRA CENA), ceny za produkt na ceskych strankach 59000KC!!!! Z cech se na .com v podstate nedostanete tedy - 'pokud neco neobejdete' - ((c)Leos Zaplatilek,Varicad CZ, nekorigovana gramatika:'Ty weby jsou rozdeleny umyslne. Navstevnici z ceskych a slovenskych domen
jsou z www.varicad.com automaticky presmerovany na ceske stranky, takze se o zahranicnich
cenach vubec nedozvi. Obcas se nekdo najde, kdo to obejde, ale nejde mu tam cestina a jsou
mu poskytovany sluzby jako zahranicnimu zakaznikovy.'). Na muj dotaz mi bylo zodpovezeno, ze cena v cechach je +podpora+predvedeni+blabla... Po jednoduchem vypoctu dojdete k tomu, ze samotny program je sice levny (navic intuitivni, takze veci jako 'predvedeni' apod nejsou opravdu nutne), ale v cechach se neda koupit 'bez-te-podpory', ktera tvori 300% (nebo kolik) CENY PROGRAMU. Z tohoto duvodu jsem pro sebe celou zalezitost klasifikoval jako hazardni koupi a prinejmensim velmi podivne chovani managementu firmy (!!!MUJ VLASTNI NAZOR!!!) a od cele zalezitosti nakupu jsem upustil.
-----
V pripade ze me nekdo bude pranyrovat za tuhle kritiku (treba z varicad.cz), mam jeste stale k dispozici nasi emalovou korespondenci.... (pro pripadne zajemce o koupi take:)
-----
Na zaver bych dodal, ze produkt VariCAD je po softwarove strance pomerne na urovni, existuji chyby, predpokladam ze na nich intenzivne pracuji. Co se tyce ceny - 399USD je optimum, cena kterou prezentuji na ceskych strankach je znacne premrstena a cely produkt degraduje.
Cituji z http://www.varicad.cz/aboutUs.phtml
"Hlavní náplní firmy je vývoj a distribuce CAD systému VariCAD. Poskytuje bezplatné předprodejní konzultace a prezentace VariCADu přímo u zákazníka. Dále zajišťuje pro své zákazníky prodej a servis výpočetní techniky a periferií a školení software, poskytuje telefonickou podporu i podporu po Internetu."
Tomu rikam bezplatne, kdyz priznavaji, ze si ji pri koupi produktu zaplatim castkou nekolikanasobne vyssi, nez je cena vlastniho produktu.
Je to sice OT, ale pro 'prehled' jsem se rozhodl zverejnit nasi emailovou korespondenci s p. Zaplatilkem:
1) -----------------------------------------------------------------------------------
Dobry den,
>> Mohli byste mi prosim vysvetlit ty zakladni diskrepance mezi cenou v
>
>
>
USD/EUR a CZK? Nejak tomu nerozumim. Nebo je to 'priplatek' za prodej v cechach?
Vy budete asi nejakej profesionalni prudic, ze jo, Belohrade. Tak proc neprudite u tech, kdo Vas zivi?!? Divim se, ze Vas nestve treba zhruba 10x vyssi prumer mezd v zapadni Evrope oproti vychodni. A to si ty lidi moc vybirat nemohou.
Co se cen CAD tyce, asi se v nich moc neorientujete. U nekterych CADu je porizovaci cena enorme vysoka (nekdy prevysujici rocni plat konstruktera u nas X mesicni v USA). Navic se u nekterych musi povinne platit maintenance. Po case se cena produktu nasobi. Cenova politika VariCADu mi pripada docela tolerantni. Dokonce celkem chapu rozdil cen na domacim trhu a v zahranici (osobni prodej X nakup na webu).
K cenam SW si osobne myslim, ze davat neco levne (nebo dokonce zadarmo) poskozuje obe strany. Navic to nema vubec zadnou perspektivu (myslim filozofie OpenSource). Vzdyt se podivejte na www.echoecho.com, kam to ten Linux dotahnul <1% Linux oproti ostatnim 44% WIN 98, 28% WIN 2000, 16% WIN ME ..... Obavam se, ze tato komuna, stejne jako drtiva vetsina vsech mensin na svete, hlavne hodne nahlas krici. Ano, udelali hodne prace, ale ruzne nabozenske sekty drou mozna jeste vic. Nejvetsi prinos (a to pro vsechny) vidim ve vytvareni konkurencniho prostredi. Ale samotna filozofie "zadarmo" vede cely projekt stranou do role outsidera. Ten, kdo za komunistu delal spoustu prace (a byl schopnej) hlavne z nadseni, tak se na to po revoluci vykaslal, protoze z nadseni se nikdo nenaji. Nehlede na to, ze by mohl dopadnout podobne jako jeden z tvurcu Linuxu, ktery napsal do helpu sve casti operacniho systemu: "Jsem chudy student a nemam co jist" nic vic.
Takze pane Belohrade, co vlastne chcete?
Pane Romane,ktery se neumi ani podepsat plnym jmenem,
docela jste me pobavil. Nema cenu s Vami debatovat na vyssi urovni. Vase logika je chybna, navic neni k tematu na ktere jsem upozornoval. Jenom tedy pro Vasi orientaci: V podstate jsem nepoukazoval na rozdilnost cen, ktera je castecne pochopitelna (podomni versus nepodomni prodej), ale na rozdilnost k pristupu a informovanosti zahranicni versus ceske klientely. (Proc kdyz z cech napisu www.varicad.com nemuzu videt za kolik se prodava cizincum??? Proc si nemohu koupit ceskou verzi varicadu _bez_ podpory jako to mohou udelat cizinci s en verzi?) K dalsim vecem pouze tohle: 1) vzhledem k tomu, ze me zivi evropa zapadni (na rozdil - s velkou pravdepodobnosti - od Vas, a kdybych byl jizlivy jako Vy, jeste bych neco dodal), tak mi vyssi prumer mezd vubec nevadi. A propos: ten vyssi prumer mezd nenaroste tim, ze zamerne budete neco prodavat za draho. 2) Ve vasem slovniku "prudic"=clovek ktery poukazuje na nejakou vec?? 3) Osobne si myslim ze davat neco 'levne' neni na zavadu. Protoze 'levne' znamena taky ze si to koupi vic lidi, tim padem se na tom paradoxne ziska vic, nez kdyz je to drahe. (viz. napr. IRIDIUM vs. GSM, ackoliv IRIDIUM je lepsi nez GSM, vsichni vime jak to dopadlo) 4) Vase komentare o linuxu jsou zcestne. Je potreba se divat na to s jakymi nastroji mate pracovat. Existuje spousta programu, ktere na windoze nebyly zpocatku _vubec_ implementovany (cadence, sabre, synario, nektere fem...) - a nektere z nich nejsou doposud. To ze s nimi nepracujete neznamena, ze neexistuji.
----
Takze pane Romane,ktery se neumi ani podepsat plnym jmenem: praci cest a doufam ze Vase Drahe Vyrobky Nekdo Take Koupi A Pomuze Vam Vasi Metodou Snizit Pomer Mezd Na Uroven Ktera By Se Vam Zamlouvala.
DB.
Cituji - "jeden z tvurcu Linuxu" jestli umis pocitat do jedne, sam pochopis, jak slaby tvuj argument byl. Nebo to, ze jeden nema co jist znamena, ze nema nikdo z linuxove komunity co jist? Nebo to rovnou znamena, ze tu vsichni na cele zemi do roka chcipnem hlady? Ta logika posouzeni komunity milionu lidi na jednom jidinci mi vazne unika, mozna nemam dostatecne IQ.
Hosi, jak jste zahledeni do sebe. Trochu si protrete oci. Copak jsou vsichni ostatni tak blbi, ze kupuji drahy SW od zleho Billa a dalsich velkych komercnich firem, prestoze vy jim nabizite skvele reseni a zadarmo?!? Tak to jste se narodili asi na spatne planete. To zbyle "stado" (miliardy) lidi bude nadale davat penize za profesionalni reseni a SW z WIN se bude portovat na Linux jen vyjimecne. Pro koho taky. To budou asi zakony trhu. A muzete kricet a hazet spinu jak chcete, to "stado" se nastesti rozhodne podle sveho vlastniho rozumu.
A ze se Gates boji Linuxu? Tak to asi jako ty komara. Je lepsi se ho zbavit, nez se nechat obtezovat.
PS.: Jinak proti Linuxu nic nemam, sam ho castecne pouzivam. Vadi mi pouze ti zahledeni pani, co se chovaji jako mladi kluci, co se dali treba ke skinheadum. Mozna pro zacatek byste mohli prestat komolit nazvy produktu a firem.
To by som az z takou istotou netvrdil, polovica konstrukcnych a CAM pracovisk na slovensku vyuziva Pro/E a ked si predstavim kolko usetria za OS v pripade pouzitia pod linuxom a ked k tomu pridate standartny balik office, tak tu istu sumu mozte vrazit do hardware, stoji to za uvazenie...
No, neviem ci to stym setrenim bude take iste. Pracoval som S Pro/E v skole - ta ma licenciu lacnejsie ale ked si to spocitame:cenaPro/E je zhruba 120-150 tis Sk, k tomu kvalitny comp-silne neodporucam skladacky, aj sebelepsia s podporou "skladatela" nie je to iste ako znackovy HP za 50 tisic. pri celkovej cene cez 200 tisic Sk, je oparacny system za 5000 zanedbatelna financny polozka.
druha vec je stabilita - zvlast ked na tom robi viacero uzivatelov ako napr v skolach.pri vytvoreni styroch userov vo W2000 sa system odporucal bolo nutne ho preinstalovat. nevraviac o viroch, prienikoch atd.
fandim PTC ze s tym prisli!
Osobne si myslim, ze je s prominutim blbost chtit takovyto nastroj pod licenci GNU, uvedomte si, ze se jedna o program urceny pro vydelavani penez, ktery je urcen pro relativne malou skupinu lidi... a tato skupina si ho muze dovolit zaplatit...
P.S. Osobne si myslim, ze nechut linuxove komunity za cokoli platit, dost brzdi rozvoj linuxu... (timto myslim napr. mapy, slovniky a ruzne programy urcene pro profesionalni pouziti (jako je CAD))
1) mapy = grass,
2) slovniky = v openoffice.cz obsahuje cz.slovnik pre tzv. spellchecker,
3) programy urcene pro profesionalni pouziti (jako je CAD) = blender.
Ale mas pravdu, ze by to chcelo nieco poriadne. A ohladom nechuti linuxovej kominity za cokolvek platit? Aswer is very simply. Pay me, I'll do it. :)
Slovnik Lingea Lexicon 2002 pro Windows, MacOS a Linux (vse na jednom CD) koupite v kazdem lepsim knihkupectvi za cca 600,- a vic (dle typu). Existuje i par volnych slovniku a navic dotaci z ABClinuxu.cz vyhral projekt noveho engine pro free slovnik. Free CAD pro linux je napr. Qcad ;-) (moc jsem to nezkousel takze nemohu soudit).
Peter Lehotsky
s tou nechuti platit bych docela souhlasil. ja taky nechci platit za sw, alespon ne za vsechen sw, ktery provozuju, protoze bych se nedoplatil.
ad slovnik) na slovnik.zcu.cz je vyvijena AC-CZ slovnikova databaze. je to free, je uz to celkem pouzitelne.
ad CAD) QCad jsem zkousel a je to celkem pekny 2D CAD pro jednodussi veci. da se v tom delat i sofistikovanejsi veci (ale nejsem strojar nebo stavar, abych to mohl uplne posoudit), ale na 3D modelovani je to fakt malo :-). ovladani je jednoduche a celkem intuitivni. doporucuji vyzkouset.
jinak, myslim si, ze hodne chybi free ucetnitvi pro linux (sice existuji ruzne moznosti, jak na linuxu uctovat, ale plnokrevne ucetnictvi chybi). free ucto by napomohlo rozsirit linux vice nez free CAD (imho), jelikoz by ho pouzivali mnozi mali zivnostnici, kteri by radi usetrili. CAD je spise pro malou skupinu lidi.
Ja používam gnucash (od tej doby, čo som sa o ňom dozvedel z knihy Administrace Linuxu :-), v jej závere sú vymenované niektoré programy). Je to slušné podvojné účtovníctvo, hoci vám neurobí asi žiadne mzdové listy a iné, ale na domáce (malofiremné) účely je to super, účty sú plne konfigurovateľné. A v poslednom čase mi to už ani tak nepadá, takže som tomu prestal hovorit gnucrash :-)))... skúsili ste to?
Ja bych uvital JAKEKOLIV ucetnictvi/skladove hospodarstvi pod linuxem. Zatim se tim chlubi pouze Aktis se svou Abrou G3, ale:
a) je to drahe jako prase
b) rekl bych ze celkem hloupe navrzene (neresi to vubec tisk a na serveru jsou pouze data, logika je u klienta)
a predevsim:
c) klienti jsou pouze win a o linuxove verzi se neuvazuje. Vzhledem k tomu, ze je system prezentovan jako win/linux, mi tato informace celkem vyrazila dech :)
Osobne nechapu, proc vsechny firmy pisou ucetnictvi v Delphi a ne v Jave.
add. GRASS
Nepleťe si nástroj s daty. GRASS je super soft na zpracování mapových podkladů (zrovna tady chroustam 3D model ;o) ale zkuste si naskenovat a dát na net mapu a uvidíte, jak vás poženou...
Je fakt, že na rozdíl od konstruktérů my - GISáci (mohu-li se takto neskromně označit) máme štěstí - GRASS se zdárně vyvíjí a vypadá to na skutečně silně použitelnej soft - v konferencích se to jenom hemží dotazy na GRASS pod MS Windows. A bodejď, většina lidí zná jenom ARC View a v tom ani nerektifikujete mapu, natož pak v tom počítat 3D model terénu a hydrologický modely.... prostě bledá závist.
V linuxu prostě chybí skutečně aplikace denního použití - chybí právě ty programy, které dělají peníze. Když na to přijde, tak si napíšete dokument na psacím stroji, ale CAD je CAD a když je nepoužitelnej/neni, tak se s ním těžko dělají peníze. Stejně tak již tolikrát zmiňované účetnictví. Ale hlavně že máme 4 kancelářský balíky. Linuxu chybí pevná ruka - koordinace.
Ale nejlepší na Linuxu je, že mu chybí pevná ruka a že to všechno co vzniklo vzniko v podstatě živelně dohodou a tím, že si hromada lidí řekla, že by bylo docela zajímavý udělat pro změnu taky něco pro ostatní.
Jinak souhlasím s tím, že nechuť komunity platit může brzdit rozvoj ... stejně jako ho hnát dál :o)
Opravte mě někdo, jestli se mýlím, ale až na pár vyjímek je to přece tak, že nějaká firma uvolnila už hotovej kód a komunita se na to vrhla. Jenom málo skutečně velkejch projektů vzniklo od nuly. Mozilla, GRASS, OpenOffice.org, i ty KDEčka už předtim někdo jinej na tom dělal a pak se to celé teprve uvolnilo (v případě KDEček "jenom" knihovna). Z povedených projektů napsaných od nuly mě teď napadá jedině GIMP (a s tím spojeném GNOME, ale to už vlastně taky staví na GIMPu a ta Mozilla - taky to nakonec vzdali, ale ten impulz a vedení - ty už Netscapu nikdo nevezme)
Takže jelikož komunita na některé velké projekty nestačí (zatím) je strašně dobře, že některé firmy konečně portují své programy taky "pro nás - běžné uživatele" a jsem tomu rád.
Hezký den
Jáchym
Ja by som tu otazku postavil trochu inak. Je jasne (aj ked to vacsine ludi nedochadza), ze v linux komunite (resp. open source) sa neplati peniazmi, ale skusenostami, snahou, volnym casom, prispievanim k vyvoju jednotlivych OSS produktov. To vsetko davas v prospech komunity a naopak.
Takze Linux a open source softver NIE JE zadarmo.
A to ze niektori ludia z linux komunity nechcu "platit", t. j. prispiet je cista pravda. Je kopa takych, co povazuju OSS za softver zadarmo a este nadavaju, ked od nich niekto nieco chce ale ze by prispeli vlastnym dielom (ked uz nie peniazmi) - ani mysliet. Viem, ze nie vzdy to ide, ale treba sa aspon pokusit, aj nepatrny prispevok je prispevok. Dokonca aj vykecavanim sa v diskusiach mozete prispiet ( :) ).
V nasi firme pouzivame Pro/E na HPUx a Windows.
Nyni testujeme Pro/E na Linuxu a predpokladame jeho nasazeni behem letosniho roku. Zpocatku jsem mel strach, aby se nejednalo o nedotazeny a nestabilni port, ale byl jsem prijemne prekvapen - Pro/E na Linuxu se jevi jako kvalitni a dobre odladeny produkt - jak po strance stability tak rychlosti. Na Mandrake 9.1 bezi bez problemu, jen je treba doinstalovat OpenMotif.
Já bych řekl, že je trochu zavádějící psát o ProE jako o prvním programu tohoto typu pro Linux. Vždyť sám ProE vychází z Unixu, nehledě na to že drtivá většina jeho kolegů taky, včetně třeba Catie (IMHO mnohem lepší /uživtelštější/ než ProE). A vzhledem k blízkosti Linuxu a Unixu by určitě nebylo problém tyto programy nainstalovat zákazníkovi na Linux, obzvlášť v případě větších firem.
Jo, lze teoreticky spustit na libovolnem unixu vec z libovolneho unixu na stejne hw platforme. V praxi je binarni kompatibilita tak spatna ze vyzaduje specialni nadstavby a meziclanky. WOLK jadro linuxu, nebo vsechna BSD jsou schopni behu unixwarovych, solarisovych a vibuh jakych dalsich softu, ALE vysledek bezi na tretine-polovine rychlosti (vlastni zkusenost se solarisem a unixware) a navic s ne prilis 100% kompatibilitou, takze konkretni soft spolehlive shodite konkretnim zpusobem, protoze ta emulace neni dokonala.
Jo exploder od MS lze pod linuxem spustit spatne prez wine ale sol verze chodi, lez ne zcela. Rozhodne to ale neni na profipraci, kdy ocekavam onech 100%.
Je to strasne jednoduche - dnes si koupite program a zitra se dozvite, ze:
- nova verse pro Linux uz nebude
- nova verse (v horsim pripade ta, co jste prave koupili) je halda binarniho balastu, ktera pojede jen na jadre 2.4.10 a zadnem jinem, protoze to tak napsali
- program je drzy jak M$ Office a zhruba stejne 'pohodlne' se s nim pracuje
- ve versi pro linux toho pulka chybi ale nekdy priste snad, kdyz jeste poradne zaplatite ...
- data jsou zakryptovana a nemuzete je pouzit tak jak potrebujete - tim ted nemyslim pro dalsi redistribuci, ale pro vlastni potrebu, ktera logicky odpovida smyslu uziti celeho programu - treba do sveho palmtopu s linuxem a non i386 CPU
- porad to pada a nemuzete s tim nic udelat
- program, ktery je z principu stejne slozity jako cat (treba zapisovak na epromky) ma obrovskou grafickou nadstavbu, zavisi na milionu knihoven a nejde pustit neinteraktivne, preztoze to potrebujete; firma vase prosby ostentativne ignoruje, na pouziti na svem palmtopu, powerbooku etc. zapomente
To jsou nektere z oblibenych vlastnosti nekterych komercnich (a samozrejme i nekomercnich, ale do tech lze hrabnout a pohrat si s nimi) programu. Linuxaci (BSDaci etc.) se boji ze daji sve penize za nejakou tahovou, s prominutim, sracku, kterou nakonec stejne nebudou moci pouzivat. Firma, ktera chce uspesne prodavat komercni soft pro Open Source komunity si u nich bude nejdriv muset vybudovat duveru, ze se nebudou chovat jako jedna nejmenovana firma z jednoho nejmenovaneho americkeho kontinentu.
S tim se neda nic nez souhlasit. Mam zkusenosti s Oraclem, IAS, IBM WebSphere a par dalsima chujovinama od IBM a musim rict, ze tyhle softy lip behaji na woknach nez na linuxu. Proc program, kterej by zabral 300 radku v perlu ma 50MB a generuje binarni soubory,
ktery potom nezvladne preparsovat a hazi segfault?
Proc vsichni podporujou jen Redhat(nejlepe 7.1) a Suse? Kom. firmy se k softu pod linuxem stavi tak, ze kazda informace o jejich softu je jejich intelektualni vlastnictvi, takze kdyz to funguje, tak nevite co to dela a kdyz to nefunguje, tak nevite proc.
Tipyckym prikladem jsou treba Oracle Forms, ktery bez strace ltrace a gdb proste nenakonfigurejete.
To neni o placeni, ale o pouzivani. Priznejme to vetsina z nas si ukradla wokna a po kratsi ci delsi dobe s jednou nebo vice verzemi dosli k zaveru ze ta onanie je k nicemu, ze to stejne nedela co chceme. Cast z techto lidi (do te uz nepatrim) si k tomu ukradla adobe, msofice, corela a kdovico este. Po case zjistili ze ofice maj 100x tolik co pred peti lety, jsou 50x narocnejsi a vse v nich trva 20x dele. Prechod k vi nebo openoffice nasledoval.
Nejde podle meho nazoru o placeni ale o neduveru v komercni soft jako takovy:
Vime ze je urcen k vydelku, nikoli k pouziti.
Mas i nemas pravdu.
I ja jsem si kdysi davno, v dobach, kdy se o internetu jeste ani nemluvilo, natoz abych se k nemu dostal, ukradl DOS a byl jsem s nim hrube nespokojen. Bylo sice hezke, ze se nic netaha z kazety a tak, ale neslo v nem programovat, nic to neumelo ... zlate ZX, nebo Commodore. Nejak jsem se szil s Qbasicem, Turbopasqilem, ale za moc to nestalo. Pak jsem povysil na 80386 a tu jsem koupil i s kradenymi W3.1 ... nejak jsem tenkrat nepochopil k cemu to je, kdyz to nabiha buhvijak dlouho a stale se v tom neda nic naprogramovat a navic je to porad dole ... pak jsem koupil dalsi pocitac a tam byly W95 ... umrely mi behem prvniho dne ... nejakou dobu jsem tam mel NT3.51 - umely dobre prepinat okna s turbopascalem, volkov commanderem, t602 a c602 ... ukradl jsem si office a jednou jsem v nich zkusil udelat neco do skoly ... nakonec jsem to stejne udelal v t602/c602, protoze to neslo. Na zalohovani instalacek na disk jsem pouzival nejaky strasny program ktery neumel ani to, co umi dd, ale po upgrade jsem zjistil, ze ho nepustim a musim si slozit 386tku, aby mi fungoval. To uz jsem tusil, ze existuje nejaky UNIX a ze by to melo komunikovat lidsky prez commandline. Corela jsem si tenkrat ukradl taky - bylo ho asi 30 disket a ani se mi ho nepovedlo nainstalovat :-). Nakonec jsem si "ukradl" redhat 5.2 (vsechno se to odehravalo v dobe, kdy se pojmy jako "softwarove piratstvi" a podobne nepouzivaly a nerikalo se "ukrast", ale "nahrat").
Jeste jako posledni vykrik zoufalstvi jsem koupil jetou palicku na CDcka a k ni dostal nejaky wokenni soft. Jedine aplikace pro wokna, ktere jsem opakovane pouzil byl ten priserny palici soft, nejaky prehravac na mp3 (vypadal podobne jako xmms), paintbrush a minesweeper.
Skutecne pracovat s pocitacem jsem zacal teprve v okamziku, kdy jsem wokna smazal a nechal na discich jenom redhata. Zacatky byly sice vselijake, ale nikdy jsem toho nelitoval. O novou instalaci jsem se od te doby jiz nikdy nepokusil (no stacilo prekonat prvni tri - ctyri mesice, pak uz stejne neexistovalo nic, co by me zajimalo, umel bych to ve woknech a zaroven neumel v Linuxu).
Pouzivam vim a mam ho rad. Kdyz jsem zacinal, tak jsem si zavickoval vsechny console (default editor v mc :-)) a rebootoval stroj. Pouzivam TeX, bash, bc, cdrecord, apt-get a spoustu dalsich jednoduchych aplikaci. Neumim si predstavit, ze bych musel pouzivat ty prisernosti, co se davaji k woknum. V jedinych woknech, ktere mi byly vnuceny, mam cygwin, mc, gvim a mozillu. IE neumi taby - s tim se vazne neda delat.
To vsechno je pravda (a taky pekna zadelavka na flamewar, takze prosim vsechny, at to moc neprehani), ale z druhe strany - videl jsem Autocad, Nemetschka a podobne profesionalni aplikace. Preztoze jsou pro wokna, tak zpravidla velmi slusne funguji a maji rozumne ovladani (viz commandline v ACADu).
Jako resume bych videl:
- Vetsina komercniho softu je napsana "tak nejak" za ucelem vydelku.
- Znacna cast je sice treba napsana slusne (ve smylu ze nekolabuji, nemaji bugy ...) ale nesmyslne - preplacani grafikou, neprehledymi ikonkami, miliony nesmyslnych nabidek ... jednoduse hovadinami aby jejich propagacni oddeleni (se spoustou malych Josefu Goebblesu) melo o cem mluvit.
- NICMENE EXISTUJI i komercni produkty, ktere jsou slusne, pouzitelne a bez problemu snesou srovnani s uspesnymi GNU projekty. Bohuzel jich je velmi malo a standartni komunita wokennich useru se je nesnazi nijak podporovat (napr bojkotem tech ostatnich) protoze jednak netusi, ze by mohlo byt i neco jineho a druhak ani zdaleka nepokryvaji celou skalu programu, ktere potrebuji k praci ... a mozna se taky blbe kradou :-)
Software z te posledni kategorie ma realnou sanci, ze se rozsiri i na Linuxu a lide si ho budou kupovat a platit za nej. Podminkou je, aby fungoval na "vsech" konfiguracich - aby byl napsal "standartne" a nebyl vazan na urcite jadro a podobne, aby byl za rozumnou cenu a mel rozumny zpusob distribuce / instalace (nevyzadovani inst. cdrom / diskety, v idealnim pripade stazeni z webu, v nejhorsim pripade HW klic na serivy port, binarky pro dostatek pouzivanych platforem a ne jen i386). Myslim, ze spousta Linuxaku ba rada zplatila par stovek za SLUSNOU mapu (nebo i jen za ta data pro osobni uziti), slovnik, telefonni seznam, maly CAD, ucetnictvi optimalizovane na ceske pomery a podobne aplikace. Firmy si bohuzel zpravidla neuvedomuji, ze to musi bezet na siroke skale HW a SW (a nemohou tedy implementovat jina omezeni, nez tak, ktera primo vyplyvaji z podstaty programu - treba ze editor obrazku bude asi vyzadovat Xa a nepojede v consoli), ze to musi byt rockstable, nebo ve vyvoji (tedy ze opravy museji davat zadarmo a bez obstrukci) a ze clovek zvykly na GIMP, ci vim nebude ochoten delat s bastardem typu M$ Office.
Myslim, ze volna nika pro komercni soft na Open Source systemech by tu byla, jen ji zatim nikdo nechce / neni schopen obsadit.