"Díky ní není možné na řadu zařízení ([...]) jen software schválený výrobcem [...]." ???
"[...] poskytovatel[é] služeb, kteří se splnění podmínek (především licenčních) se dostávají do tzv. bezpečného přístavu, [...]." ???
Opravdu? Roote, roote, neupadej do břečky moderní žurnalistické praxe hrubek a překlepů, prosím.
normu Americkou
a velice problematickou bude ještě řeč - chybí čárka
kdy v každé zemi platí podstatně jiné normy a svět je přitom zásadním způsobem globalizovaný - chybí čárka před a (ve významu odporovacím)
Ač jde DMCA všeobecně známou záležitostí - překlep
její základní ustavení - překlep plus chyba v rodu (DMCA - ten zákon)
že nikdo nemůže zodpovídat za to, se nachází mimo oblast jeho kontroly - chybí podmět (co)
Proto může docházet k blokování obsahu a základě neopodstatněných podnětů a ke škodám - WTF?!
ale současně činní nelegální - jaksi jedno N navíc, a špatný pád
neboť neboť podobná opatření
a argumenty, které předkládají jsou velice různorodé - opět chybí čárka
kritika právě opačná, podle niž
není možné na řadu zařízení (a kritizován je především Apple) jen software schválený výrobcem - WTH?!
které vedou k porušování systémů ochran a to včetně akademického prostředí - opět blbě interpunkce
podpořit školy a knihovny v tom, aby mohli snáze - nádhera, ani shoda podmětu s přísudkem autorovi nic neříká
Na tom, že DMCA je problematická a nepříliš funkční norma se zřejmě shodnou všichni - opět chybí čárka
O stylistice článku raději ani nemluvě. :-( Styď se, autore. A ty taky, Roote. :-(
zboznujem uchylakov, co sa venuju len forme a nie obsahu. miesto toho, aby som sa v diskusii docital nazory inych ludi na problematyku, tak som musel pozerat na blbosti o ciarkach, bodkach a y/i. ked chcete onanovat nad tymto, tak chodte ucit na zakladnu skolu slovensky/cesky jazyk.
a k clanku. autorske prava su uplne zvrhlo postavene. miesto toho aby na pesnicku mal autorske pravo sam autor, ma ho vydavatelstvo, ktore je v podstate objednane len na vykonanie nejakej cinnosti ako prostrednik. v tomto pripade nahratie a distribuciu daneho diela. autor ma koniec koncov len drobny podiel z predaja toho co sam vytvoril a nemoze to ani sam svojvolne sirit, lebo by mohol sam dostat pokutu.
Víte, když si autor dá do profilu, že studuje učitelství, a přitom píše tak, že by na základní škole dostal pětku, tak to je opravdu na pováženou. Ten článek je otřesnou ukázkou úpadku české novinařiny a kvality školství vůbec. Hrubky a základní neznalosti češtiny ostatně člověk vidí dnes a denně, kdykoliv otevře noviny nebo si přečte jejich webovou variantu. Asi nejhorší v tomto směru je iDnes/MfD, to je opravdu banda pologramotných zoufalců, jejichž jediným úkolem je napsat cokoliv podle zadání chlebodárce.
Různé prostředky jazyku (interpunkce, diakritika, pravopis, sloh, ...) nesou v textu informaci o obsahu, kódují ji. Každý prostředek část informace, ale VŠECHNY nějakou, takže mají svůj smysl. Jestliže ony prostředky nejsou použity správně, text se stane těžko čitelným (dekódovatelným), případně úplně nečitelným. Je to jako chtít po přijímači dekódovat zprávu od vysílače, který dělá chyby v dohodnutém přenosovém protokolu. To je i případ (nejen) tohoto článku - čtenář se zasekává na chybách a místo o smyslu článku přemýšlí, co to autor chtěl vlastně říci. To je pak namáhavé čtení. Přeloženo: Forma je prostředkem k uložení obsahu. Není-li forma, není obsah.
Otázka na závěr: Slovenština je krásný jazyk. Jak moc se ještě cítíte být Slovákem, když kurvíte svůj vlastní jazyk ve vašem příspěvku?
Tak zrovna čtenáři na root.cz by mohli pochopit, že správná forma, tj. gramatika a syntaxe nutnou podmínkou vyjádření obsahu i případě lidské řeči. Pokud množství formálních nedostatků přesáhne určitou mez, tak je text jen velmi obtížně čitelný a je nutno do čtení vložit zvýšené úsilí. Ale co čekat od někoho, kdo je schopen napsat "problematyku".
A zrovna tento tvůj komentář to dokazuje, Když se nakumulují faktory ztěžující čtení (cizí jazyk, text bez diakritiky) odpor při čtení se stane obtěžující.
"Tak zrovna čtenáři na root.cz by mohli pochopit, že správná forma, tj. gramatika a syntaxe nutnou podmínkou vyjádření obsahu i případě lidské řeči."
Chyba vam tam slovesna spona "je".
Nezastavam sa autora prveho prispevku, ale opat to len potvrdzuje, ze v slovenskom pravopise ma prednost foneticky princip pred ostatnymi. Nemozno mu to mat za zle.
Keby ho zaujimala etymologia slovnej zasoby, pravdepodobne by vedel, ze sa jedna o slovo cudzieho povodu, a ze pripona -tika je s "i".
Dle mne není problém v normě, ale v rozdílných názorech, které jsou velmi různorodé.
Část jedné strany jde až do takových extrémů, že chce mít pod kontrolou naprosto vše u druhých lidí (snad i frekvenci tepu a jejich dýchání). Od této kontroly si slibuje násobení zisků a zvětšování moci. Valná část mechanizmů kontroly nad druhými přitom ani nesouvisí s ochranou nějakých děl (ve skutečnosti souvisí všechno se vším, takže mít někoho totálně pod kontrolou je dobré vždy...).
Část druhé strany má extrémy, které souvisí s naprosto volným šířením děl, kde jejich autoři (respektive ti co si u autorů vymohli, že je zastupují, či že dílo je vlastně jejich) s tím nesouhlasí.
Autorský zákon není od toho, aby hájil práva autorů, nýbrž od toho, aby "hájil práva" vlastníků autorských práv. Autorská práva jsou komodita. Autoři díla jsou často těmito vlastníky práv bráni na hůl, stejně tak jako veřejnost. Do provedení zákona by v prvé řadě neměli kafrat tito vlastníci, parazitující jak na autorech, tak na veřejnosti. Jenže právě tito parazité nejen kafrají, oni ten zákon dokonce připravují.
Asi jsem to napsal špatně, měl jsem na mysli vlastníky. Převod práv považuju za možný, odpovídalo by to vašemu pojetí jako komodity. Sice nehmotné, ale to je jedno. Autorský zákon má chránit práva vlastníků děl, ale NESMÍ při tom omezit práva ostatních! Příklad: Jestliže někdo nasdílí muziku, má dostat pálku a povinnost odstranit. Ale NESMÍ být odpojen!!! To stejné s provozovateli ukládacích serverů. Argument o dohledatelnosti neobstojí, technicky to zabezpečit jde, na sdílecích serverech např. účtem na jméno. Když nechce mít účet, nemusí, ale pak nemůže sdílet.
Jenže: 1. Současným vlastníkům práv se hodí pro ně co nejjednodušší řešení vymáhání bez ohledu na práva nejen uživatelů děl, ale i ostatních(!).
2. Vládám jde ohromně na ruku, že vznikají nástroje, kterými půjde regulovat internet a buzerovat občany, to je jejich odvěký sen a nyní pro jeho vyplnění mají i záminku.
Naprosto spatne je uz ten zacatek, libovolny zakon ma predevsim chranit zajmy spolecnosti, a to vcetne autorskeho. V zajmu spolecnosti rozhodne neni, aby neci dilo nemohlo byt pouzivano stovky let nebo aby byli zavirany deti za to, ze delaji neco, co je po desetitisice let naprosto prirozene a bez ceho by lidstvo v soucasne podobe neexistovalo.
Pokiaľ niečo nesmie obmedziť moje práva, potom zákony na ochranu "duševného vlastníctva" nesmú vôbec existovať. Každý jeden zákon o duševnom vlastníctve totiž moje práva porušuje = právo na slobodu názoru a právo na majetok. Neexistuje taká formulácia zákona na ochranu "duševného vlastníctva", ktorý by zároveň neporušoval základné ľudské práva.
Já to v vidím jinak.
Pokud se někdo dobrovolně podepíše smlouvu, podle které se nechá přivázat krátkým řetězem ke stromu, je to jeho věc.
Nevidím však důvod, proč by měl stát takové smlouvy posvěcovat zákonem, a proč by měli dodržování takových smluv kontrolovat hlídači placení z našich daní. Pokud povinná strana poruší smlouvu a z řetězu unikne, měl by to být soukromě právní spor.
Pokud si někdo dobrovolně koupí iPad nebo iPhone a dobrovolně se tak podvolí softwarovému diktátu Apple, měla by to být jeho věc. A pokud někdo svůj vlastní iPhone hackne a nahraje si tam vlastní aplikaci, měla by to být zase věc Apple, aby ho za porušení EULA stíhal.
Kdyby si vyrobce programu mohl do EULA napsat co chtel, pak budes mit dost velke problemy. To neni tak jednoduche rict si "tak tu EULA neakceptuju a program nepouziju".
Treba na skole se ti klidne muze stat, ze k udelani ukolu do nejakeho predmetu budes muset pouzit proprietarni software. Pak budes mit "svobodnou" volbu: "bud akceptuju EULA jakou si vyrobce vymysli (a budu mu treba 3x denne olizovat prdel, kdyz si to do te EULA napise) nebo vyletim ze skoly, budu bez vzdelani a budu cely zivot delat malo placenou praci".
V zamestnani te taky bezne posadi k pocitaci s proprietarnim software, a budes mit opet "svobodnou" volbu: "bud akceptuju EULA nebo prijdu o zamestatni".
Takove neregulovane smlouvy by v extremnim pripade mohly vest az k tomu, ze te budou supermarkety nutit podepsat smlouvu pri koupi rohliku a ty se budes moct "svobodne" rozhodnout, zda zemres hlady nebo vyderacske "EULA k pouziti rohliku" podepises.
Nastesti takove obecne smlouvy podle ceskeho prava podepsat nejdou. Spotrebitelska smlouva nesmi byt vice omezujici nez je zakon, takze kdyz si vyrobce vymysli nejake omezujici podminky neuvedene v zakone, tak jsou neplatne.
Pokud by platilo, co jsem napsal výše, také by platilo: Čím šílenější EULA, tím méně zákazníků prodejce najde, a tím vyšší budou náklady na její vymáhání.
Úkol? Pokud bude EULA opravdu tak nepřijatelná, a škola na tom bude trvat na tom, abys ji podepsal, je zde možnost najít si svobodnější školu.
V zaměstnání podepisuje EULA zaměstnavatel, a ten se také bude zodpovídat za její případné nedodržení.
A když budou chtít supermarkety nesmyslné EULA k použití rohlíku, je zde šance jít za malým pekařem, který ji nevyžaduje, nebo si otevřít vlastní pekárnu. Bude prosperovat, protože tam půjdou všichni ti, pro které je ta EULA nepřijatelná.
Dokud budou mít lidé pocit, že musí být něčím otrokem, tak otroky budou.
Mnohem horší jsou „smlouvy“ se státem, kde se stávám povinnou stranou jen proto, že jsem se někde narodil.
"Čím šílenější EULA, tím méně zákazníků prodejce najde, a tím vyšší budou náklady na její vymáhání."
Tak si představ, že ti Microsoft ze dne na den nabídne (třeba s bezpečnostní aktualizací Windows) EULA, která bude říkat, že se nikdy nesmíš o Microsoftu ani jeho produktech negativně vyjadřovat. Co uděláš? A co si myslíš, že udělá běžný uživatel?
* Přestaneš aktualizovat a necháš si počítač zavirovat?
* Nebo se ze dne na den zbavíš Windows i všech programů pro Windows a dat, co máš v těch programech uložené?
* Nebo to prostě přijmeš, s tím že to zase tak nevadí - jednomže už přestaneš být svobodný člověk. Kdykoli se vyjádříš negativně o Microsoftu, tak z tebe jejich právníci můžou sedřít kůži. V podstatě pak není žádný rozdíl oproti komunismu, kde tě taky pronásledovali, když ses o komunistech špatně vyjadřoval.
Ad ta EULA ve škole - odstuduješ 3 roky a zjistíš, že k projití čtvrtým ročníkem musíš přijmout EULA Windows. Takže buď pohřbíš čtyři roky svého života a začneš studovat jinou školu - nebo tu EULA odsouhlasíš a přestaneš být svobodným člověkěm.
Co se týče supermarketu, můžeš supermarkety samozřejmě nepoužívat, můžeš jezdit po městě, rohlík si kupovat v pekárně, maso na jatkách atd., ale asi tím ztratíš spoustu času, takže většina lidí stejně radši odsouhlasí EULA i s omezujícími podmínkami a přestane být svobodnými.
To, co tvrdíš "Čím šílenější EULA, tím méně zákazníků prodejce najde" by platilo v případě, že existuje konkurence a náklady na přejití ke konkurenci jsou malé. Někde prostě konkurence neexistuje (jediný program co určitou úlohu řeší je pro Windows, pro jiný systém není) a někde jsou náklady na přejití ke konkurenci vysoké (např. jezdění po městě, abys nemusel nakupovat v supermarketech).
Bože môj aká je asi pravdepodobnosť, že MS ti zakáže sa hanlivo vyjadrovať o svojich produktoch? MS je firma založená za účelom generovať zisk. A takouto podmienkou v EULE by žiadny zisk nedosiahla, preto takéto niečo do EULY nikdy nedá. A ani by nemal ako túto podmienku vymáhať, takže by bola zbytočná A PRETO ju tam MS nikdy nedá!
Ad škola - na slobodnom trhu má škola záujem na tom, aby si doštudoval, preto ti ten sw poskytne sama. Rovnako ako dnes kvantum firiem poskytuje akademické licencie na svoj sw za výhodných podmienok. Prečo to robia? Pretože je to pre nich výhodné, prináša im to ZISK!
ad "rohlíky": Aha, takže ty stratíš spústu času a preto neurobíš niečo, čo je pre teba nevýhodné, ale všetci predajcovia nemajú nič lepšie na práci len robiť nevýhodné EULY a strácať tak zákazníkov? To je absurdné!
Konkurencia existuje úplne všade!
"Bože môj aká je asi pravdepodobnosť, že MS ti zakáže sa hanlivo vyjadrovať o svojich produktoch?" Divil by ses, ale Microsoft a jiní to už dělají. Zakazují publikovat benchmarky nebo srovnání svých produktů. Viz zde: https://www.eff.org/wp/dangerous-terms-users-guide-eulas
Naštěstí takový zákaz je podle českého práva nevymahatelný. V Americe to soud také uznal za neplatné, i když tam to není tak jednoznačné, zákon tam takové podmínky v EULA explicitně nezakazuje a záleží na soudu, jak to posoudí.
Samozrejme, v dnešnej dobe kedy majú firmy k dispozícii bezplatné súdy a políciu zadarmo, tak budú skúšať kde čo. Ak nevyhrajú, nič sa nedeje. Ak vyhrajú, majú príjem bez akejkoľvek námahy. Problém je v existencii štátnych súdov a štátnej polície na ktoré môžu presunúť svoje presunúť náklady. Firmy by boli hlúpe, keby to nevyužili. V normálnej spoločnosti by nemali žiadnu šancu.
Přesně tak. Apple určuje použití jejich výrobku a vy buďto souhlasíte, nebo I-něco používat nemůžete. ALE! Chybou je, že se zde nerozlišuje vlastnictví fyzického zařízení od vlastnictví licence k užití. Logicky by to mělo vypadat takto: Vlastnictví fyzického zařízení je možno převádět na jiné (není důvod, proč by to jít nemělo), ale to už nejde s licencí k užití firmware v něm - tu uděluje Apple tomu, kdo si zařízení koupil. Takže když si koupíte ýfón, můžete jej jako fyzické zařízení užít jakkoli (nacpěte si do něj GeOS), ale FW užít nesmíte, jestliže vám to Apple nedovolil. To samé CD: Fyzický nosič můžete klidně od někoho koupit, ale jestliže nedostanete licenci k užití, nemůžete si ho pustit (užít). Z toho by plynulo, že záznam vámi koupeného CD si můžete uchovat jakýmikoliv technickými prostředky a kolikrát chcete, ale o jeho užití rozhoduje vlastnictví licence. CD si od vás může půjčit kamarád, ale jestliže licenci nemá, nesmí pustit. Jinak řečeno: Fyzický nosič a licence jsou 2 nezávislé záležitosti. To mimochodem neznamená, že nemůže existovat licence, kdy např. užití je možno všemi členy rodiny ap. Ale to už je věcí udělovatele licence. Vy souhlasíte nebo ne.
Předpokládám, že takhle to dneska nefunguje.
Zčásti to tak funguje i dnes. Okamžikem přestřižení pásky s EULA se třeba u Windows stáváte nepřenositelným majitelem licence vy.
Ovšem u CD nebo telefonů se to bere tak, že vlastník nosiče je i držitelem licence.
U CD je licencí přímo Autorský zákon, a koupě CD je aktem uzavření licence.
A u integrovaných obvodů s ROM nebo třeba obrazů nelze vlastnictví fyzického nosiče a licenci k užití vůbec oddělit. Proto je striktní vyžadování takové koncepce poněkud nesmyslné.
Je svoboda Apple licenci vázat na hardware a svoboda Microsoftu licenci vázat na prvního uživatele fyzického nosiče dat.
Okamžikem přestřižení pásky s EULA se třeba u Windows stáváte nepřenositelným majitelem licence vy. ... Je svoboda Apple licenci vázat na hardware a svoboda Microsoftu licenci vázat na prvního uživatele fyzického nosiče dat.
Ne, ne, ne!!!
AZ, § 14 - Rozšiřování
(1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
(2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
Jinými slovy, EULA nemůže platně omezit právo uživatele dále tuto rozmnoženinu šířit - rozuměj, např. prodat retail licenci k oněm Windows (retail DVD placku) nebo OEM licenci (prodej licence i s počítačem, na němž je licencované dílo nainstalováno) dále.
Nejsem právník, ale pokud je mi známo, převažující právní výklad je takový, že definice práva dílo užít v §12 nezahrnuje zavedení programu do počítače.
Takže placku klidně prodat můžete, ale tím automaticky nepřechází na nabyvatele právo k používání programu v počítači.
Navíc autorský zákon rozlišuje mezi rozmnoženinou díla a rozmnoženinu počítačového programu. Na počítačové programy se vztahují §65 a §66.
Nojo, no, tak si to dál myslete a až vám MS do EULA napíše, že musíte třikrát denně udělat stojku, tak si aspoň prokrvíte mozek. Třeba to pomůže. Pro zbylé čtenáře konstatuji, že třetí osoba nabývá práva užít tento SW ze zákona (§ 66/A AZ), neboť je jeho oprávněným uživatelem - tedy "rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu..."
To chápete správně. Co se týče druhého dotazu, tím myslíte OEM (třeba předinstalované Windows)? Prodat je samozřejmě můžete s tím hardwarem (hmotným nosičem) té rozmnoženiny. Jinak, to ale zdaleka tak není jen u nás, to platí pro celou EU. Velmi srozumitelně např. viz stanovisko generální advokátky Julianne Kokott ve věci Levob Verzekeringen BV a OV Bank NV proti Staatssecretaris van Financiën (C-41/04) (je dostupné též v češtině, nicméně ten překlad není zrovna optimální).
OEM licence obecně by bylo žádoucí zcela zakázat - stejně jako je zakázán vázaný prodej zboží typu "sifón podáváme pouze ke kávě". :-) Jednu dobu MS umožňoval OEM licence Windows "vázané" na neperiferní zařízení, klávesnici nebo myš (pro tyto dvě perifie byla v EULA výslovně výjimka). Tu myš jste si mohl k počítači přivázat třeba tkaničkou od bot. Prostě jisté druhy licencování jsou silně absurdní.
> koupě CD je aktem uzavření licence.
Nikoli, ke koupenému CD žádnou licenční smlouvu nemáte, takže ji ani neuzavíráte.
> A u integrovaných obvodů s ROM nebo třeba obrazů nelze vlastnictví fyzického nosiče a licenci k užití vůbec oddělit.
Není pravda, existují licence k různým druhům užití. Takže se může stát, že máte obraz, který např. nesmíte půjčovat, ale smíte vystavovat. Vlastně je to stejné jako u těch CD, kde (by default) žádná licenční smlouva není.
> Je svoboda Apple licenci vázat na hardware ...
Myslíte, že možnost vázat smlouvou třetí strany je také svobodou?
Napsal jsem to špatně. Ke koupenému CD žádnou licenci nepotřebujete – koupě CD je konkludentně uzavřenou kupní smlouvou, která vám dle Autorského zákona již dává právo na reprodukci.
Ale jak odpovídám vedle, Autorský zákon neřeší právo k zavedení software. Bez licence tedy neexistuje právní rámec k takovému počínání.
Pokud neexistuje explicitně uzavřená smlouva, smlouvou je příslušný zákonný rámec.
Když si kupujeme rohlík v samoobsluze, tak vlastně s nikým nemusíme prohodit ani slovo a přitom dojde k platnému uzavření kupní smlouvy – vystavení rohlíku na pultu je chápáno jako výzva k uzavření smlouvy, vybrání rohlíku, přinesení rohlíku ke kase je návrhem na uzavření smlouvy ze strany kupujícího, namarkování ceny do kasy je přijetím návrhu na uzavření smlouvy ze strany prodávajícího, zaplacení ceny je splněním smluvní povinnosti ze strany kupujícího, odnesení rohlíku domů je splněním smluvní povinnosti ze strany prodávajícího (vydání prodávané věci).
Zdroj: http://www.root.cz/clanky/pravni-rozbor-licence-gnugpl-otazky-a-odpovedi/
"Za problém je možné považovat především chybějící opatření proti monopolním praktikám na jedné straně a na druhé poněkud alibistické nastavení prostředí pro poskytovatele služeb všeho druhu. Dnešní trend je takový, že by právě oni měli převzít větší díl zodpovědnosti a zřejmě se tomu v budoucnu neubrání. Pokud tedy nepřijde zásadní změna v paradigmatu chápajícím ochranu duševního vlastnictví."
Jak muzou poskytovatele sluzeb prejmout zodpovednost za nelegalni obsah, ktery pres jejich infrastrukturu proteka? Jak je mozne napriklad z pohledu ISP rozlisit legalni obsah od nelegalniho? Jeden zpusob by tu byl - zakazat upload komukoliv, krome vlastniku obsahu. Opravdu chceme z internetu udelat televizi 2.0? Ja pevne doufam, ze k tomu nedojde.
Vsechny tyto zakony regulujici dusevni vlastnictvi v dnesni dobe maji jednu vec spolecnou - naprosto ignoruji technologickou situaci, ktera se za poslednich 20 let dramaticky zmenila, a zakony a represi se snazi zajistit znacne narusenou kontrolu majitelu obsahu nad distribucnimy kanaly.
Doufam, ze si predevsim autori uvedomi, ze soucasna situace je neudrzitelna a podporou persekuce svych ctenaru/divaku/navstevniku jsou akorat sami proti sobe.
Je potreba vymyslet novy zpusob financovani kreativni cinosti, ktery nebude ignorovat technologicky pokrok 21. stoleti a nebude umele omezovat sireni informace.
Tipuji, že tvůrce SOPA i autor si to představují nějak takto :-)
Jsem učitel a překladatel a tím se, jak by se z některých dřívějších odezev v této diskuzi mohlo zdát, asi předem diskvalifikuji, ale za sebe říkám, že články o špatné jazykové kvalitě nečtu, protože již z principu odmítám věnovat energii práci, která je polovičatá.
Jazyk je skutečně pouze prostředkem, ale jeho zvládnutí je podmínkou k úspěšné komunikaci. I v dokonalé jazykové formě dochází ke komunikačním šumům. Jakákoliv jeho imperfekce představuje jen další snížení kvality sdělení.
Sebelepší názor se nepatřičným sdělením deformuje a ztrácí hodnotu. Pro někoho bohužel, pro jiné bohudík.
Výstižně shrnuto, co NĚKTEŘÍ cítí při čtení článků nebo komentářů na Rootu.
Když čtu článek, ve kterém je hodně chyb, buďto má takovou hodnotu (na Rootu ne moc často), aby mi stálo za to to přelouskat (autorovy nedostatky to ale nijak neomlouvá), nebo se na to prostě vybodnu. To stejné s komentáři - když zrovna nemám sílu luštit, ty bez diakritiky prostě přeskakuju. Svým způsobem mě špatně sestavený text uráží, je to, jakoby autor řekl: „Na, debile, přelouskej si to! Nebudu se namáhat s formou. Buďto si to chceš přečíst, nebo nechceš.“ A já často nechci.