Názory k článku Dnes je budoucnost: tablety máme, faxy už dávno ne

Viz letadla. Těleso těžší než vzduch a přesto to létá. Tam ten průlom byl v pochopení proudění vzduchu a fenoménu, že když stoupá rychlost, tak klesá tlak. Prostý fakt, že na horní straně křídla může být tlak nižší než na té spodní, a to o mnoho nižší, byl docela zásadní průlom v myšlení. A přitom je to vlastně zcela triviální proces.

Ono i objeveni tohoto trivialniho procesu je pozdejsiho data, nez prvni letadla. Ta nemela kridla, jake zname dnes, ale jakysi prohnuty tenky profil, ktery najizdel na vzduch a tim vytvarel nosnou silu. A jeste predtim take treba kus hadru natazeny na ramu.

No, on hlavne ty profily ze zacatku vubec nikdo nepocital. Jakasi matematicka teorie kridel se objevila teprve kdesi mezi valkami a tou dobou uz letadla byla delsi dobu v provozu. Uvazte take, ze lidi, kteri ta prvni letadla staveli, nebyli zadni matematici. Pouze chytri lide, v lepsim pripade inzenyri, kolikrat nejspis pouze dobri kutilove. Takze co postavili, bylo spise metodou pokus-omyl.

Tady mate treba SPAD S.VII: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:SPAD_SVII_2.jpg Je tam celkem videt, ze kridlo je v podstate jen mirne zahnute "prkno". S modernimi profily to nema moc spolecneho. S nejakymi Bernouliho rovnicemi a cert vi cim si asi niko hlavu nelamal. A to tehdy ten SPAD bylo sakra moderni letadlo, lepsi asi nikdo nedelal. A treba letadla z dilny pana Bleriota kolikrat pripominaji nacrty Leonarda da Vinciho.

Jo, ale nejspis se pocitaly leda tak jako "prkno" naraficene pod vhodnym uhlem d vetru, ne jako moderni profily, kde vznika tlak rozdilem delky drahy obtekajiciho vzduchu. Ona ta letadla tehdy stejne letala pri rychlostech, kdy by se efekt toho profilu moc neuplatnil.

Ne před každou soudní budovou je zásuvka...

Chceš říct bordel v archivaci? Ale to už je pak jedno, jestli je to v papíru, nebo elektronicky. Naopak si myslím, že může být podstatně horší dohledávat ve místnosti plné papírů nějaký konkrétní dokument.

Každá firma, která to myslí vážně stejně má nějaký elektronický sklad dokumentů a patřičné zálohování. Z toho co jsem kdy dělal zakázky já, tak až na naprosto nevyhnutelné věci (podepsané smlouvy) mám zálohy jen elektronicky. A i ty papírové věci mám pro jistotu oscannované, protože to má díky distribuovaným šifrovaným zálohám větší šanci přežít, než papírová kopie.

> b) Validaci programů a systému pro uchovávání dokumentů po dobu minimálně pěti let, prakticky po dobu 15 let - zabezpečení proti změnám, zálohy, přístup uživatelů, zabezpečení proti úniku dat...

Pokud použiješ PDF/A, tak máš jistotu, že to otevřou i příští generace. A všechno ostatní co píšeš se vztahuje i na tištěné dokumenty. Naopak, v tomhle případě máš bezpečnost řešenou jednosměrným šifrováním pomocí archivního certifikátu na podstatně lepší úrovni, než kdy zabezpečíš fyzický archiv dokumentů.

Všimli jste si toho? Máte PDF/A, změníte 5 znaků, a vyleze vám z toho *.602. To nemůže být náhoda!

Tohle byl pomalu level Havran, dobre ty!

:-D :-D :-D

PDF je dobrý tak na tisk, jinak na nic. Nechápu, proč mi musí někdo vnucovat dokument formátovaný podle rozlišení vybraného autorem, takže se to nedá zobrazit s rozumně velkým poměrem množství zobrazené informace/velikost písma na různých rozlišeních, množství slov v řádku je pořád stejné. Existuje sice reflow, ale je to takové kostrbaté

Většina lidí chápe dokumenty na základě toho, jak jsou vizuálně zformátované – jiným formátováním můžete změnit význam dokumentu. Proto dokumenty, které mají nějakou právní váhu, musejí být uložené v nějakém formátu, který zachovává formátování. Tedy žádné HTML, žádný OpenDocument nebo Office Open XML. Jediný široce používány formát dokumentů, který tohle splňuje, je PDF. A PDF/A je speciální varianta PDF, která má přísnější požadavky, a která je určena a mezinárodně uznávána jako formát pro dlouhodobou archivaci.

To je možné, ale ono se to zneužívá na spousty jiných věcí, třeba instalační příručky nebo elektronické knihy bez jakékoliv grafiky, kde jde akorát o ten text. Takže bez úprav se to nedá normálně číst třeba na menším mobilu.

To je možné. Nicméně tady bylo zmíněno PDF/A pouze jako formát pro dlouhodobou archivaci, a pro tento účel dává použití PDF smysl a PDF/A je v současné době pro dlouhodobou archivaci nejlepší možná volba (dokonce mne ani nenapadá jiný formát, který by se dnes dal pro dlouhodobou archivaci reálně použít).

> Takže bez úprav se to nedá normálně číst třeba na menším mobilu.

No .. a co jako? Archivní magnetické pásky se taky nedají číst na mobilu. Nějak nechápu, jakou tohle má relevanci k tématu, kromě toho, že si chceš postěžovat na PDF a jeho čtení na zařízeních s malými obrazovkami.

>PDF je dobrý tak na tisk, jinak na nic.

A nebo třeba na .. archivaci? Taky OPův use case byl tisk před případným soudem, že.

Protoze dokumentu je tolik, ze pro kazde alespon trochu rozsirene prostredi nejaky ten zobrazovac bude. Neni to zadna obskurnost jako .602.

Jistotu mám, protože moje práce spočívá do jisté míry i v interakci s českým LTP úložištěm. Tam řeší mimo jiné uchování digitálních dokumentů na desítky, či případně stovky let. Schválně zkus hádat, jaký formát tam používají? Nebudu napínat, je to PDF/A (další info zde). Ten byl dokonce přesně za tímhle účelem navržen a vytvořen, je dobře standardizovaný (ISO 19005-1:2005 a ISO 19005-2:2011), zdokumentovaný a otevřený. Není to běžný PDF dokument, který je určený jen pro tisk, specificky se dbá na zachování textu a formátovacích značek tak, aby se s tím dalo dále pracovat.

.602 byl oproti tomu nějaký posraný proprietární formát, který se rozšířil více/méně omylem, protože prostě lidi šáhli po tom prvním, co jim někdo na disketě přinesl.

Nikdo tu netvrdil, že půjde za 10 let přečíst PDF a na všem. Půjde ale přečíst PDF/A, což je speciální varianta PDF určená pro dlouhodobou archivaci. A půjde přečíst proto, protože všichni používají pro dlouhodobou archivaci dokumentů PDF/A a to je formát určený pro dlouhodobou archivaci a je to standard ISO 19005-2:2011 (nebo starší verze 2005). Oproti tomu .602 je proprietární formát jednoho programu, který se měnil verzi od verze. Pokud si někdo před dvaceti lety myslel o formátu .602, že to všude přečte za dvacet let, byl to hlupák.

Porovnávat PDF/A s .602 je asi jako porovnávat uložení písemnosti v muzeu v místnosti s konstantní vlhkostí a teplotou a s omezeným přístupem osob (pouze proškolených zaměstnanců v odůvodněných případech) a účtenku vytištěnou na termopapíře, která se vám válí doma na stole.