Prostředí GNOME 2 sice poprvé vyšlo už před čtrnácti roky, ale mnozí na něj stále nedají dopustit a prostředí à la Windows XP považují za ideál. Přestože projekt GNOME už druhou generaci prostředí dávno opustil, GNOME 2 žije jako MATE. Nové funkce pochopitelně moc nepřibývají, ale prostředí je stále aktualizováno a udržováno, aby drželo krok s dobou. Jedním z příkladů je přechod na GTK+ 3, který už byl téměř dokončen.
MATE naleznete v repozitářích řady distribucí, ale staví na něm pouze dvě větší distribuce – Ubuntu MATE a Linux Mint. Jejich vývojáři se také z většiny podílejí na vývoji prostředí. V následujících odstavcích distribuce bok po boku porovnáme a pokusíme se korunovat krále klasického desktopu. Porovnávat budeme poslední vydání Ubuntu MATE 16.04 a Linux Mint 18. Zjednodušeně je budeme označovat jako Ubuntu a Mint.
Podporované platformy
Zatímco Mint podporuje pouze klasické architektury x86 a x86–64, Ubuntu nabízí také podporu architektury PowerPC, kterou používaly staré počítače od Applu. Pokud nějaké takové zařízení máte, představuje Ubuntu ideální způsob, jak ho oživit. Ubuntu krom toho také podporuje architekturu ARMv7 – hlavně Raspberry Pi 2 a 3. Nadále budeme srovnávat už jen nejpoužívanější 64bitovou verzi.
Ubuntu MATE rozběhnete leckde
Instalace a systémové nároky
Obě distribuce využívají klasický instalátor z Ubuntu, který už ničím nepřekvapí. Nastavíte časovou zónu, rozvržení klávesnice, hlavní uživatelský účet atd. Obě distribuce rovněž umožňují nastavit šifrování domovského adresáře a rovnou nainstalovat doplňky třetích stran jako Flash, kodeky atd. Ubuntu má lehce navrch v tom, že při instalaci také umožňuje stáhnout důležité aktualizace, Mint toto nenabízí.
Starý známý instalátor z Ubuntu
Co se týče velikosti instalačního média, tak Ubuntu má cca 1,6 GB a Mint asi o 200 MB víc. To se proporčně projevuje také u místa na disku, které je pro instalaci vyžadováno. V případě Ubuntu je to 8,6 GB, v případě Mintu 10,4 GB. Po instalaci Ubuntu zabralo 4,4 GB a Mint 5,2 GB. Většinu uživatelů asi tento rozdíl nijak trápit nebude. Spotřeba operační paměti po naběhnutí systému se shodně pohybovala mezi 390–400 MB.
Ubuntu má ve výchozím stavu nainstalován a aktivován nástroj TLP, který díky pokročilému power managementu dokáže ušetřit až kolem 30 % baterie, tedy prodloužit výdrž. V Mintu lze TLP doinstalovat z oficiálních repozitářů, ani konfigurovat ho nemusíte. Takže pokud vám Ubuntu ve výchozím stavu vydrží déle než Mint, není v tom žádná magie ani to není chyba samotného Mintu.
Balíčky a aktualizace
Mint i Ubuntu používají balíčkovou základnu standardního Ubuntu (aktuálně 16.04) a mělo by v nich fungovat 99 % repozitářů a balíčků pro Ubuntu určených. S tím souvisí také benefit všech distribucí, které jsou na Ubuntu postavené – pokud máte nějaký problém, s velkou pravděpodobností prostě vygooglíte řešení. A nebo se zeptáte na fóru nebo na Ask Ubuntu, kam chodí tisíce lidí ochotných pomoct.
Zásadní rozdíl je v podpoře a cyklu vydání. Ubuntu MATE následuje systém hlavního Ubuntu, kdy jednou za dva roky vychází vydání s prodlouženou podporou (pozor, tady pouze tři roky!) a každý půlrok vydání s novými balíčky a devítiměsíční podporou. Můžete si tak vybrat, jestli budete preferovat stabilitu, nebo nový software. Nová jádra bývají backportována i do LTS vydání.
Velké verze Mintu už vychází pouze jednou za dva roky a také staví na LTS vydáních Ubuntu. Podpora je v tomto případě plných pět let. Krom toho každý půlrok vychází desetinkové verze, které přináší aktualizovanou verzi prostředí, nové jádro (volitelné) a někdy nové funkce a pár aktualizovaných programů. Samotná balíčková základna se ale za celých pět let nezmění.
Na to, co je lepší, asi neexistuje jednoznačná odpověď. Pokud ale zvolíte Mint, je nutné počítat s tím, že se minimálně na dva roky zaseknete na jedné verzi balíčků/softwaru. U Ubuntu můžete začít používat LTS a třeba se časem rozhodnout k přechodu na nové vydání s novými balíčky. Právě jsme v období, kdy je LTS vydání ještě čerstvé, takže se mezi stabilitou a aktuálností softwaru nemusíte rozhodovat okamžitě.
Vzhled a výchozí konfigurace
Mint sází na svůj tradiční šedozelený vzhled, Ubuntu zase na černozelený. Vzhled samozřejmě můžete změnit. Výrazněji se liší rozvržení rozhraní. Ubuntu je věrné původnímu rozvržení z GNOME 2, kde nahoře máte nabídku aplikací a oznamovací oblast a dole přehled otevřených oken. Mint má pouze jednu spodní lištu, která obsahuje vše zmíněné.
Ubuntu MATE
Nabídka aplikací v Ubuntu je prostá rozklikávací. Mint používá podstatně propracovanější MATE menu, jehož zásadní výhodou je vyhledávání a zároveň rychlé spouštění aplikací. S MATE menu to ale nevypadá příliš dobře a není jisté, zda do budoucna vydrží. V každém případě lze MATE v obou distribucích velmi dobře konfigurovat, panely si můžete poskládat a umístit, jak chcete. Takže podle výchozí konfigurace bych distribuci nevybíral.
Linux Mint
Ještě doplňme, že obě distribuce obsahují povedené uvítací obrazovky, které představí distribuci, pomohou s instalací ovladačů, prvními kroky atd. Také uživatele nasměrují na relevantní zdroje a komunitní podporu. Sice je to maličkost, ale nováčkům velmi usnadní používání.
Software a jeho správa
Výchozí sestavu programu zde nebudeme rozebírat. Jednak je podobná, jednak není nic jednoduššího, než program odinstalovat nebo nainstalovat. Raději se podívejme na to, jaké nástroje jsou pro správu balíčků k dispozici.
Mint už delší dobu používá vlastní katalog aplikací, který částečně vychází z Centra softwaru pro Ubuntu. Poskytuje poměrně dost informací o programech (včetně screenshotů), uživatelská hodnocení, vyhledávání atd. Dojem trochu kazí ne úplně rychlá odezva a občasná nestabilita, ale nejde o nic kritického. Pro pokročilé uživatele má Mint známý nástroj Synaptic, který umí s každým jednotlivým balíčkem dělat pokročilejší věci.
Linux Mint
Ubuntu v tomto ohledu překvapuje. Nenabízí totiž žádný klasický katalog aplikací ani správce balíčků. Namísto toho má vlastní nástroj Software Boutique, který nabízí kolem stovky nejlepších aplikací, samozřejmě rozřazených do kategorií. Nejde přitom pouze o software z oficiálních repozitářů. Pokud si vyberete instalaci cizího softwaru, Software Boutique zařídí vše potřebné, přidá repozitář atd. Vynikající věc, zvlášť pro linuxové začátečníky. Pokud chcete mít přístup ke kompletní nabídce softwaru, musíte doinstalovat ještě jiný nástroj – Software Boutique jich nabízí několik. A nebo použít terminál, samozřejmě. Instalaci stažených balíčků jinak zajistí GDebi.
Ubuntu MATE
Závěr
Jak jste asi předpokládali, mezi distribucemi neexistují větší rozdíly. Ubuntu MATE i Linux Mint jsou dobře vyladěné distribuce, se kterými většinou nebudete mít problémy a se kterými si dobře poradí i nepříliš zkušení uživatelé. Která je vhodná pro vás? Na to nelze jednoznačně odpovědět. Záleží na osobních a preferencích a oblastech, které jsou pro vás důležité. Zvýšenou pozornost věnujte hlavně cyklu vydání a podpoře.
Pokud bych se přesto měl přiklonit na jednu stranu, volil bych Ubuntu MATE. Důvodem jsou velmi aktivní vývojáři, poměrně aktivní komunita a také více podporovaných platforem. Distribuce je poměrně mladá, tak doufejme, že ten drive vývojářům vydrží. Vzhledem k tomu, že se jedná o oficiální derivát Ubuntu, také distribuce podléhá částečné kontrole Canonicalu a je předvidatelnější. Oproti tomu u Mintu je varianta s MATE až druhá v pořadí za slavnějším Cinnamonem.
Další srovnávací screenshoty naleznete v galerii.
