"Za dvacet let budu mít nepochybně velký problém přečíst jak archivní CD či DVD, tak i staré flash disky."
Ano, problém mít budete, ale rozhodně ne kvůli nedostupnosti mechanik.
Vždy mě pobaví, jak někteří doufají v existenci svých dat na "archivních" CD nebo DVD. Ve skutečnosti nic takového jako archivní CD a DVD neexistuje. CD a DVD nosiče k vypalování byl jeden velký scam, protože celou jejich éru provázela tvrzení o uchovávání dat na 100 let. Na základě takových planých slibů si koncoví spotřebitelé kupovali média a mechaniky. Jenže 100 let by, jak už dnes víme, nevydržela ani ta nejlepší lisovaná média. Vypalovaná CD a DVD jsou nečitelná už po cca po pěti letech. Víra jejich majitelů v existenci jejich videa z dávné dovolené či něčeho podobného na tom nic nezmění. :-D U 10 let starého média se nezřídka stane, že se mechanice vůbec nepodaří médium identifikovat, natož vůbec něco přečíst. Při bližším pohledu na médium to pak uživatele ani nepřekvapí: Zdá se, jako by na médiu bylo něco šedého nebo nažloutlého, co vypadá jako drobný prach. Až na to, že to není prach, není to na povrchu média a není způsob, jak to z něj odstranit. Je to jakási postupná degradace toho materiálu uvnitř. Možná by se nějakými forenzními metodami dal příslušný materiál zase zprůhlednit bez poškození mimořádně tenké fólie, na které jsou ta drahocenná data. Leč nalijme si čistého piva: Většina kolekcí archivních CD a DVD už dnes není nic jiného než hromada odpadu.
Kvízová otázka za 10 bodů: Proč všichni velcí poskytovatelé cloudových služeb používají jako "last resort" úroveň zálohování magnetické pásky a proč nikdy nikde nedošlo k většímu rozšíření optických médií v této oblasti? ;-) No jo. Vypalování optických médií bylo opravdu smutnou a poněkud iracionální kapitolou historie.
Vzal jsem své první vypálené CD ze 17.1.1997 a bez problémů přečetl. Pak náhodné CD z vysoké z let 1998-2001 a přečetl bez problémů. Další CR-RW z roku 2003 a přečetl bez problémů. Ono to stou nečitelností po 5 letech nebude tak horké, i když určitě existovaly série medií které odcházely rychle.
Co se týká relevantnosti dat to je jiná věc. Video 160x120 pixelů nebo obrázky 640x480 pixelů jsou dnes kuriozita a ne smysluplný obsah pokud se nejedná o osobní fotky či videa.
Asi tak, zrovna zálohování fotek jsem se docela věnoval a výsledky testů s CD i DVD jsou uspokojivé, 10 i 15 let stará média v pohodě. Problém byl s pár sériemi médií , ale to se obvykle prosáklo už v době jejich prodeje a dalo se jim vyhnout.
Osobně bych se více bál té nedostupnosti mechanik. U CD/DVD to zatím jde, i když počet mechanik na trhu je proti době jejich slávy propastně menší, ale kdoví, jak to bude za 20 let. Ale třeba načíst ZIP drive, minidisk nebo třeba pásku Travan už dnes je problém docela velký a popravdě za 20 let to bude nejspíš na pokraji neřešitelnosti.
Holt to je tak, kdyz se nekdo neinformuje, co vlastne vyrobce media garantuje ...
Pokud me skleroza nemyli, tak u tech lacinych (prekvapive nejcasteji pouzivanych) to bylo neco kolem 5 let. Ale existovala media, kde vyrobce garantoval 50 let.
Dluzno take podotknout, ze garanci se obvykle mysli minimalni zivotnost, takze vubec neni vyjimkou, ze media jsou citelna dloooouho po garanci.
"Proč všichni velcí poskytovatelé cloudových služeb používají jako "last resort" úroveň zálohování magnetické pásky a proč nikdy nikde nedošlo k většímu rozšíření optických médií v této oblasti? ;-) "
Ano, dovodom je aj dlhsia zivotnost paskovych medii, kde je vyrobcom zarucena trvanlivost zaznamu 10 rokov a prakticka minimalne 15-20 rokov. Nezanedbatelnym dovodom je ale fakt, ze na sucasne pasky sa da ulozit 12TB/medium (LTO8) pripadne az 20TB/medium (IBM 3592 Gen 6). To ziadne opticke medium nedokaze.