Názory k článku Dvacet let v IT: mírný pokrok v mezích zákona

Diky za super clanek, vzpominam, jak jsme kdysi do X11R5? dopisovali cestinu pres jakasi terminalova makra v resources, kompilovali kernel, aby tam nebyly zbytecne sr..ky, setrili kazdy kilobajt a dnes ...
Uz jsem stary dedek a kdyz vidim jak k napsani drobnosti do androidu si stahnu Android Studio - 1 GB, pak patche dalsi ~1GB,... a vidis jak kazda soucast pise uplne jinym jazykem a nekdo to poslepuje do cehosi co vypada jako funkcni ...jasne da se v tom vyznat, ale? Za tech mych cca 30 let se doba pohla od procesoru 8080 jen k tomu lepeni a to me desi.Nejsem zastance jedne univerzalni myslenky, ale tohle je prevedeno do lidske spolecnosti uplna anarchie.

Ano, mne tiez prekaza v dnesnej dobe to, ze vsetko sa len lepi. Je to ale nasledok toho, ze vsetko musi byt urobene cim skor, a aby to nejako fungovalo, ved ked to ide pomaly, tak sa prikupi rychlejsi procak, viac pamate (a bude to lacnejsie, ako zaplatit par dni vyvoja navyse). Lenze, ja si stale myslim, ze aj dnes sa da programovat efektivne a aj rychlo. Uplne by stacilo venovat par dni poriadnej analyze, mat poriadne zadania (velakrat ani zadavatel nevie co presne chce, preto sa to potom lepi za pochodu) a mysliet na pripadne rozsirenie do buducna. Proste si pripravit kvalitny zaklad, ktory sa vie casom efektivne "dolepovat" tak, ze z toho nevznikne bordel, ale system s doplnkami, ktory funguje.

>První změnou je, že se do mnoha distribucí rozšířil editor GNU nano vyvinutý z editoru TIP (TIP Isn't Pico), což byla
>GNU derivace textového editoru Pico, který si možná někteří starší^Wzkušenější čtenáři pamatují z mailového
>klienta PINE

pine to je pre mladých "cucákov",
elm bol pre našu generáciu high end
https://en.wikipedia.org/wiki/Elm_(email_client)

a mail a mailx normál
https://en.wikipedia.org/wiki/Mailx

Skutečně hard core byl emailový klient v Emacsu. To se do těch 30 let ještě taky vejde.

Nám byl právě PINE prezentován jako uživatelsky přívětivý klient (což skutečně byl), protože měl menu, dole vždy zobrazené základní příkazy (šlo vypnout) a na "destruktivní" operace se desetkrát ptal, zda je provést :-)

Taky to už nebyla novinka, měl deset let a je super, že se v tradici pokračuje klientem Alpine.

ja si tiez pamatam zo skoly, ze na terminali sme pouzivali na postu pine, pretoze to bol jednoduchy, prehladny nastroj bez zbytocnosti.
Dalsi emailovy klient tam tusim bol elm (alebo tak nejako sa volal), ten uz ale bol trocha komplikovanejsi a pouzivali ho ti, ktory sa chceli citit ako hackeri :)

mne sa zdalo, že joe sa pýtal Lose changes ? Y/n , ale teraz to nerobí ani joe ani nano. To bola "nasrďovacia" otázka, pre tých, čo boli zvyknutí na Save Changes?...

CD s tím Red Hat Linuxem 5 ještě někde mám, takže bych to mohl zkusit nahodit do virtuálky a odzkoušet :)

RH 5.2 z Levných knih - asi na třetí pokus se mi to podařilo nainstalovat aspoň částečně funkční, a už jsem byl chycený... Ale ještě pár let trvalo než jsem přešel, a mezitím se radši něco naučil :-D

Měl bych ta kolečka mít v knihovně, na jednom instalace a na druhém zdrojáky, už mě párkrát napadlo že bych se podíval jestli se ještě dají přečíst a zkusil to "zazálohovat".

mne je treba lito ze Vim nema menu, dole vzdy zobazene zakladni prikazy nebo nedejboze intelugentni roletove menu s polozkami ktere by se inteligentne menily dle kontextu v jakem modu zrovna user pracuje

pak by pro mne Vim nebyl neprekonatelna prekazka pamatovat si ty vsechny mozne shortcuts ...

Určitě to má k dokonalosti daleko, ale tady je ukázáno, jak se pomocí šesti řádků přidaných do .vimrc dá klávesou F4 zobrazit původní GUI menu (i submenu) i v terminálu:

https://unix.stackexchange.com/questions/43526/is-it-possible-to-create-and-use-menus-in-terminal-based-vim

Osobně bych si to přepnul na F10.

Taky by mohlo pomoci si nechat zobrazit všechny příkazy ve vlastním okně:
:help quickref

Jinak to řádkové menu taky není žádná novinka, měl to tak kdysi Lotus 1-2-3 (to není 20 let, ale už neuvěřitelných 36 let)

Ještě mě napadla pěkná vychytávka, která se týká jak PINE, tak i editoru Joe z článku.

VPINE bylo možné nakonfigurovat externí editor a když se psal mail a přešlo ze z řádků From: a Subject: dolů, editor se automaticky spustil a překreslil obrazovku, takže zmizely informace o tom, komu a co se posílá.

Ovšem Joe měl (vlastně stále má) přepínač -skiptop kterým se dalo říct, ať ignoruje prvních N řádků na obrazovce. Takže pokud se nastavil Joe a vynechalo se prvních sedm řádků (hmm pamatuju si míň, ale screenshot ukazuje 7 https://windows-cdn.softpedia.com/screenshots/Alpine_2.png), tak došlo k přepnutí editoru tak, že se toho nikdo na TUI nevšiml a při uložení editoru se mail mohl přímo poslat bez dalších obezliček.

To vše nám běželo na nějakém serveru s Pentiem 166 a dokázalo to obsloužit všechny studenty fakulty (profesoři měli dohromady druhé Pentium :-)

Jinak zrovna o těch Pentiích se říkalo, jak šíleně topí, a teď se dívám, že je to jen okolo 15W :-)

Ad "Stále větší množství projektů se vytváří v některém programovacím jazyku nabízejícím větší míru abstrakce, než kterou nabízí jazyk C a podobně koncipované jazyky, například Algol, Modula nebo Pascal. "

Povodna verzia SCADA/MES systemu D2000 (www.ipesoft.com) bola od roku 93 pisana v Modula 2 (16/bitova, na OS/2). Niekedy okolo roku 98 bola D2000 migrovana na WindowNT a kedze tam Modula/2 nebola, zaroven bola prepisana do jazyka Ada - uz existoval standard Ada95 podporujci objektove programovanie.

Ja som sa k D2000 dostal az v roku 2003 a odvtedy som jeden z vyvojarov (komunikacie, databazy, archivacia..). V kontexte tohto clanku je zaujimave sledovat takyto dlhodoby projekt - v priebehu rokov boli podporene mnohe vlastnosti vyuzivajuce meniace sa prostredie a jeho nove moznosti: viac RAM (napr. na cachovanie archivnych dat a zrychlenie prace s archivnou databazou), viac CPU/jadier (paralelizacia viacerych procesov na ich zrychlenie a vyuzitie zdrojov - napr. uz spomenuty archivacny subsystem), podpora Javy a ine.

Viac o jazyku Ada a systeme D2000 si mozte precitat na
https://www.ipesoft.com/sk/blog/vyber-programovacieho-jazyka-pre-realtime-systemy

V souvislosti s Adou si vždy vzpomenu na úvodní odstavec tohoto dokumentu: https://sam.speccy.cz/olddocs/jak_se_uci_ada.pdf
Předpovídat oblibu programovacích jazyků bývá hodně velká loterie...

Ona se Ada používá docela hodně - jen se jí neříká Ada, ale PL/SQL :)

A kedze je rano, este mi to nejak nemysli.

Takze este k projektu D2000 a postupnym premenam.

Podpora OS:

- 2002: migracia na Alpha/OpenVMS, 64-bitova verzia (mozno z pohladu tohto clanku krok bokom, ale co nespravite pre dobreho zakaznika)

- 2008: migracia na Itanium/HPUX, 64-bitova verzia (a prvy big-endian port)

- 2011: 64-bitova verzia na Windows

- 2016: Linux, 64-bitova verzia

- 2018: Raspbian, 32-bitova verzia (hobbisti, domaci kutilovia ale aj priemyselne komunikacne pocitace postavene na RPI Compute Module, napr. NPE-X500)

Podpora databaz:
Kedysi davno na OS/2 to bola Gupta (to som uz nezazil), potom Sybase SQL Anywhere (od verzie 5 az po 12, kym po akvizicii SAPom a zmene licencnej politiky nezacala byt verzia 16 draha).
Od roku 2002 Oracle (na OpenVMS nic ine nebolo, na HPUX podobne), cca od 2005 podpora MsSql (najma kvoli partnerom a volnej MSDE verzii pouzitelnej do par GB). A cca. od 2012 PostgreSQL, najskor ako archivna databaza, neskor aj ako konfiguracna/mo­nitorovacia, takze plnohodnotne nahradila Sybase (a po podpore Linuxu v podstate ako jedina alternativa na tejto platforme .. ok, da sa pouzit aj Oracle, ale naco..)

Pěkné shrnutí, dík.

A dovolím si ještě jeden kytát:
"Developers, developers, developers, developers!"

V IT už se doba mé aktivity blíží spíš k 40ti letům, tak také celkem hodně pamatuji.
Z mého pohledu se za posledních 20 let hodně změnily spíš věci mimo PC - mobily, extrémní rozšíření internetu, na něm sociální sítě atd.
Naproti tomu ale v oblasti klasických osobních počítačů je to skutečně spíš evoluce - pokrok nesporný, ale pořád tu máme jako dominantní architekturu x86, hlavní operační systémy mají vesměs také datum vzniku starší (Linux je jasný, dnešní Windows mají plynulou návaznost k WinNT, což je dokonce 25 let, OS X Applu je sice na pohled "až" z roku 2001, ale má přímou vazbu na BeOS a obecněji BSD...).
A takhle se dá pokračovat...

Nevidím na tom nic špatného, do jisté míry to je znak jisté zralosti oboru, fakt ale je, že když se podívám ještě o 10 let dále do historie, tak tehdy bylo změn propastně více...

V jakém smyslu má macOS ("OS X") návaznost na BeOS?

Máte v narážce samozřejmě pravdu - už blbnu a přirozeně jsem chtěl napsat NeXT Step...
Za chybu se omlouvám, nějak mi to přeskočilo asi proto, že Apple skutečně o BeOS uvažoval, ale pak právě došlo k preferenci prvků z NeXT (s ohledem na to, čím se mimo Apple zabýval Jobs to lze pochopit).

v zadnem.

BeOS byl inspirovan MacOSem ... a BE Inc. se pokusila BeOS prodat jako zaklad MacOS X coz ji nevyslo a Apple sahnul po Next(u) Steava Jobse.

To už je skôr
práca v štýle
https://www.levenez.com/unix/

https://www.levenez.com/lang/

a hlavne Vami ukazovaný

https://www.levenez.com/windows/

JOE se možná neprosadil, ale bez něj bych nic nezeditoval. Mám to zhruba tak, jako to mají skalní uživatelé Vi(M) se svým oblíbencem - ostatně zrovna včera jsem si nainstaloval čisté NetBSD a potřeboval zeditovat jen .profile, doplnit do něj plnění PKG_PATH abych mohl a ono to nebralo ani Ctrl-K,F ani CTRL-K,X. Divné zvíře!

JOE se mi strašně líbil, protože měl:

1) možnost mít neustále zobrazenou nápovědu
2) používal WordStarovské zkratky (když se pustil jako JSTAR)
3) bez problémů zvládal i na tehdejší dobu obrovské soubory

Takže plně chápu, i když já už dávno přešel na Vim ještě v době, kdy Joe neměl syntax highlighting.

* V kontextu článku: WordStar není úplně mrtvej, tady mistr autor ho taky používá https://www.theverge.com/2014/5/14/5716232/george-r-r-martin-uses-dos-wordstar-to-write

ad 5) v te dobe (resp. uz pretim) byl i cesky "predchudce" facebooku a to Mamedia(pozdeji Mageo), uzivatele, pratele, soukrome spravy, verejne a soukrome "mistnosti(au­ditoria)" a uzivatel mel take zed, na ktere se zobrazovali popisky co mu jeho pratele dali :-)

Ohledně syntax highlighing - ta verze 5.3 použitá k psaní článku bude nějak osekaná. Syntax highlighting byl hlavní vlastností, která přišla s první verzí 5. Viz :help version5.txt

PS: Pěkné shrnutí, díky!

Ono se totiž zpracování .vimrc zastavilo někde před autocmd, kde se syntaxe zapíná, ručně to potom nastavit jde. Jediný malý problémek bylo to UTF-8, ale starý dobrý `cstocs` to vyřešil.

Je to zmíněné jen tak mimochodem (u popisku obrázku). Ale rozšiření Unicode je, zejména pro nás, uživatele minoritního jazyka s podivnými znaky, taky za těch 20 let dost velká věc.

Hezký.
Jen mi trošku chybí dvě věci - virtualizace a krypto. Hodně a s oblibou užívám.
Pamatuji si diskusní bitvy PGP, The Cathedral and the Bazaar, boj o Java s trolly ...

Ahoj Pavle

Shrnul jste to i s Pavlem Stehule nadherne. Vis co mi ale chybi? Jak strasne se za ty roky promenila "komunita" kolem Linuxu a Open Source asi obecne. Nevim, jestli jsem jediny, kdo to tak vnima, ale je to tak. A si budu trochu pesimista, ale nejsem si jist jestli k dobremu.

Dalo by to asi na samostatnej clanek, ale proste zacinam citit ze i do Linuxovych dister pronika takove to ... hmm... jak to nazvat? Konzumni uvazovani: Linux = Widle gratis. Video, internet, hry... A at to slape, jasny!? Mam problem? Na netu se najde jiste nekdo kdo mi to naserviruje pod nos. A kdyz pri tom nahodou neco selze? No tak je ten vas linux kram na nic. Ze mam pouzit hlavu? RTFM? Coze? Co je to za elitarsky moresy? Ja si nainstaloval ten vas linux a vy se ted sakra snazte at mi to funguje...

Je to jen par prikladu - je toho mnohem vic. A jak jsem psal citim to cim dal vic a strasne me to jednak znechucuje a dost me to i mrzi. Hodne jsme chteli dost Open Source do rad ... BFU. A nekdo mi rikal, ze proste doba se meni a tohle je znameni, ze se to povedlo. Asi mel pravdu, jen si rikam jestli to taky neni
mozna znameni nasi prohry.

Vite jak stari rimani skutecne dobyvali svet?

+1⠀⠀

Asi bych to neviděl tak černě - jen je potřeba rozlišovat mezi internetem, a reálným světem. Internet je plný výkřiků, a nejde poznat, kdo a proč křičí - a čím menší pes, tím hlasitěji štěká. Realita není vůbec až tak zlá, jen ty internetové diskuze se snadno nechají otrávit.

[Pavel Stěhule]
Moc si preju, aby jste mel pravdu.

To je samozřejmě pravda, ovšem má to i odezvu - když má začátečník skutečně nějaký problém (z jeho pohledu úplný zásek), tak to schytá od těch zkušenějších, což je škoda, protože toho uživatele můžeme úplně ztratit.

> Asi mel pravdu, jen si rikam jestli to taky neni mozna znameni nasi prohry

Proč by to mělo být znamením prohry?

Ahoj. Trošku jsem to téma otevřel v kapitole o metodách komunikace, tam je rozdíl dost markantní. Ale to se dalo čekat, protože přechod z univerzitního prostředí do "širého světa" takto dopadnout musel. Řešení asi neexistuje, takže vznikají uzavřené komunity, to má ale zase nádech elitářství :/