Doplním, že mám za sebou několik bezdiskových stanic a na 100vkové síti to chodilo celkem svižně, tak nevím, proč to autorovi (jak jsem pochopil) ,,lagovalo".
Můj postup byl místy trochu jiný, ale spíš bych to viděl na nějaký problém s ovladačem síťové karty.
Síť je rychlejší než levná CF karta a kromě toho, že mě to šlo docela svižně včetně KDE a zcela bez lagů, by to mělo jít i teoreticky.
Opravdu se může jednat o problém s ovladačem síťovky, síťovky Realtek 8139, značkové Intel 100pro i moderní 3Com jsou ok. Na Celeronu 300Mhz + 196MB ram běhal IceWM se starým Firefoxem jako z praku :-) CPU byl pasivně chlazený, ten počítač nebyl vůbec slyšet! Start byl původně přes disketu, pak přes bootrom z Rom-O-Maticu.
nemůžu si pomoct, ale je to (n+1). návod jakých jsou po netu tisíce. Netřeba psát další. Sám používám cca 5let pro SGI a naprostá spokojenost.
Spíš by mohl někdo popsat, jak rozjet bootování v 802.1x drátové síti. resp. jak vyřešit prvotní autorizaci oproti radius serveru...
Dobry den.
802.1x autorizaci s pxe jsem mel rozjetou.
Slo to ale jenom na siti, ktera podporuje ghost vlan.
Pxe image se stahla z ghost vlan bez overeni, initrd byla upravena, aby se zeptala na jmeno+heslo a pak udelala prihlaseni do zabezpecene site. Mel jsem to na debianu nakonfigurovano v /etc/initramfs-tools/, takze fungovaly i aktualizace ... Pouzivali jsme to na klonovani winxp. Bylo to overovano proti MS domene.
Bezidsky používám kde můžu přes 10 let. Flashuju tak BIOS, bootuju svoje SUNy, instaluju Debian, používám clonezillu. Kdysi jsem i nahrával EPROMky na kartách. Bezdisk na NFS chodi splehlivě. Mám takhle farmu www serverů a bez problémů. Jediné kde člověk narazí jsou BIOSy základních desek. Občas se stane, že boot po síti moc nefunguje někdy pomůže upgrade BIOS někdy tam člověk musí strčit jinou kartu jindy ano to ne.
Moje zkušenost je taková, že i přes obyčejný malý 100mbit switch mi to běží velmi svižně. Bootoval jsem takhle live dvd ubuntu a v grafickém prostředí se dá bez problémů pracovat. A při spojení napřímo (PC-PC 1gbit) byl samotný start systému rychlejší, než když jsem dal dvd přímo do mechaniky.
Autorovi se asi zrovna nezadařilo...
Asi tak nějak, protože DVD mechaniku nemám prakticky od roku 2008, kdy jsem prodal desktop, můj subnotebook (r. v. 2003) ji neměl integrovanou, pak z většího notebooku (r. v. 2007) jsem ji prostě vyndal a schoval do skříně... a můj současný nový subnotebook ji zase nemá.
Proto používám zásadně liveUSB, což je i velice rychlé.
V clanku mozna melo zaznit neco malo o projektu LTSP (http://www.ltsp.org). Hrali jsme si s tim ve skole cca pred 8 lety a na 100Mbps siti tenkrat plynule bezela cela ucebna. Doma jsem pak na 386 s 10Mbps sitovou kartou zkousel takhle pouzivat KDE2 a taky to fungovalo. Pokud autorovi laguje system na 100Mbps, je treba hledat a odstranit pricinu (napriklad poladit parametry nfs, jako prvni me napada async, pomoct by mohly i jumbo frames na urovni site)
Mam tohle rozjete doma, ale pouzivam radeji dnsmasq. Pracuje se mi s nim daleko lepe, nez se starickym dhcpd.
dnsmasq \ --strict-order \ --conf-file= \ --pid-file=/tmp/dnsmasq.vlan2.pid \ --bind-interfaces vlan2 \ --listen-address 192.168.1.1 \ --dhcp-range 192.168.1.2,192.168.1.100 \ --dhcp-boot /pxelinux.0
Na tftp pouzivam pres xinetd pousteny tftpd-hpa. Jaky jediny podporoval hezke mapovani cest. To obzvlast potesi, kdyz chcete instalovat Windows.
map file:
rg \\ / r ^/* r ^boot/ Boot/ r ^bootmgr.exe Boot/bootmgr.exe r ^sources/boot.wim Boot/winpe-x64.wim
Jinak si v posledni dobe pochvaluji http://boot.fedoraproject.org/ a http://boot.kernel.org/ - je to o moc sikovnejsi, nez tahat instalatory.
> Téměř všechny dnešní desky umí nabootovat ze sítě,
> ale tato funkce se stala spíše přehlíženou.
Nastesti temer vsechny dnesni desky umi nabootovat z USB disku, takze pokud zrovna nepotrebuji delat 10 paralelnich instalaci, asi bych nahodil usb-creator a mel to bez potizi ... nebo mi unikla nejaka skryta sitoveho bootu?
No tak ssh v okamžiku, kdy ten stroj neodpovídá třeba kvůli pádu kernelu nebo nepovedenému updatu nechodí...
Pokud má ten stroj management kartu aspoň se sériovou konzolí, můžu ho restartovat, a buď mám vedle stroj s DHCP+TFTP serverem, nebo v GRUBu připravený GPXE bootloader. A přes něj si načtu třeba z HTTP serveru libovolný kernel+initrd nějakého záchranného/obnovovacího systému.
Takže abych s tím strojem mohl dělat cokoliv, stačí mi k němu sériová konzole a jiný stroj na stejném L2 segmentu, nebo nainstalovaný GRUB+GPXE.
evidentne nepochopil. kazda rozumna firma si do smlouvy da nejaky DR (disaster recovery) test, tj. kompletni obnova po "totalnim" padu. pokud mas server tisice kilomentru daleko, tak preci tam nepojedes nebo neposles onsite technika s cedeckem, ne? takze instalujes ze site, bud mas serial konzolu, nebo nejaky vmware vnc bazmek ci kvm.
Ano, uniká.
Přijdu k nějakému počítači (stanici), který má problém. Boot ze sítě, a mám k dispozici řadu diagnostických a záchranných nástrojů (mezi systémy mám SysRescueCD), taky memtest, samozřejmě. Když vím předem, že budu řešit něco takového, tak si můžu vzít několik bootovacích USBéček, ale tohle mám k dispozici všude, kde funguje síť.
Me kuprikladu pocitac umi bootovat z USB, ale nikoli defaultne, takze je potreba pri startu mit klavesnici a cosi tam namackat. Zkusim sitove bootovani - pri trose stesti by se tim resilo vic zajimavych veci naraz - nemusel bych obchazet pocitace s USB (a klavesnici), mel bych centralne ulozeny system, patrne by to slo spojit s Wakeup-over-lan a tim padem by mohly servery lezet kdekoli v dosahu site zcela bez fyzickeho pristupu (coz usetri trochu mista a prace) :)
"""systém běžící z NFS na zmíněné síti reaguje pomalu i při práci z řádky, natož z X Serveru."""
Ja som pred pár rokmi tiež prevádzkoval na 100Mb/s sieti bezdiskové stanice, takto sa to chovalo v defaultnom nastavení nfs.
Po doladení rsize a wsize to začalo bežať svižne. Odvtedy používam parametre rsize=32768,wsize=32768,hard,async,tcp,nolock,noatime,nfsvers=3
resp. pre NFS4 _netdev,rsize=32768,wsize=32768,hard,async,noatime,tcp,nolock,nfsvers=4
Aj ja som preferoval, ale potom sme prešli na gigabitovú sieť a dočítal som sa toto (sekcia WARNINGS):
http://manpages.unixforum.co.uk/man-pages/linux/suse-linux-10.1/5/nfs-man-page.html
Boot ze site ma krasne resene LTSP v Debianu. Zkousel jsem i Ubuntu, ale ma to plno chyb, tak radeji pouzivam Debian. Pro konfiguraci dhcpd nebo dnsmasq muzete nahlednout treba tady:
http://net.mgo.opava.cz/content/view/110/40/
Mne se na zachranu Linuxu (konkretne Debianu testing) pres PXE/DHCP/TFTP celkem osvedcilo pouziti NetBoot.me (ze stejnojmenneho webu... samozrejme pokud je k dispozici pripojeni do internetu), da se nabootovat i primo z Internetu, provozuji i verejny TFTP server, taktez se da i ze zminene stranky stahnout primo soubor se zavadecem (netboot.kpxe), ktery pak natahne gPXE a prislusne bootmenu z internetu, jsou tam i odkazy na boot.kernel.org, ktery taktez doporucuji k nahlednuti...
Nerad to dělám, ale musím autorovi sebrat iluze ohledně bootování ISO obrazů. Před pár lety jsem si hrál (celkem důkladně) s myšlenkou bootování po síti přes PXE, dokonce jsem vytvořil vlastní minimalistickou distribuci, která se skládala z minimálního kernelu (asi 900KB v gzipu) a malého initramfs, který měl navíc v sobě komprimované squashfs "obrazy", které se loop-mountovaly při startu. Celý zabalený (a díky squashfs i rozbalený) initramfs měl kolem 5-6MB, včetně prakticky celého busyboxu, portmapu, NFS serveru, mke2fs a už nevím, čeho ještě - vše opatchováno a slinkováno s uClibc nabootovalo na stroji s 9MB RAM, vše v paměti.
Hlavní myšlenkou té distribuce bylo nabootovat, vytáhnout CD, vložit jiné CD, zvolit položku v menu a bootovat z ostatních PC ve stejné přepínané síti. Měl jsem tam dokonce chytře oháčkovaný DHCP server, ať nekonfliktí s existujícím DHCP serverem. Problém je v tom, že to nejde.
Existuje způsob, jak pomocí BIOSu vzdáleně vytvořit "virtuální disk" a něco do něj nakopírovat, tak jsem bootoval třeba diskety s DOSem, ale NEJDE totéž udělat např. s windows/linux kernelem. Problém je (pokus si dobře pamatuji) v přechodu do protected mode, kdy BIOS "memdisk" zahodí.
Takže nejde nabootovat jakýkoli disk nebo CD image přes PXE (předpokládám, že to byla myšlenka autora ke konci článku), tohle CD musí být speciálně upraveno, aby buď mělo vše v jednom souboru (s kernelem), nebo mělo vše v kernel+initrd dvojici, nebo si zbytek dotahalo přes NFS.
Jen dodám, že "podpora bootu iso souboru v syslinuxu" přibyla náhodou v průběhu tvorby mé distribuce - tato podpora problém NEřeší, jen umožňuje memdisku, aby se tvářil jako CD - v prvních milisekundách inicializace kernelu se boot stejně zasekne.
Je možné, že už si to pamatuji špatně a že problém je jinde (např. OS kernel, který si zjišťuje zařízení sám a kašle na BIOS), v tom případě mě prosím opravte.
Nemohl by jste to přeložit tak, aby to pochopil i inteligentní člověk?
Já totiž vůbec netuším, co chcete říct.
PXE
- bezdisková stanice Linux: funguje (osobně vyzkoušeno)
- bezdisková stanice DOS: ano funguje (osobně vyzkoušeno)
- bezdisková stanice Windows: funguje (osobně vyzkoušeno)
http://www.disklessangel.com/
http://h10010.www1.hp.com/wwpc/us/en/sm/WF04a/18964-18964-3644431-3646207-3763975.html
Kdybych měl chuť, mohl bych se podívat na konfiguraci, jak jsem to rozcházel.
Ze sítě bootujeme laboratoře s Linuxem již řadu let (tak 5 nebo více). Pokud má server dostatek RAM a stanice alespoň 1GB, tak snížení výkonu není problém. Se sítí však mohou být problémy. První věc, na kterou jsme narazili, byly velké problémy s defaultním nastavenín NFS3 na protokol UDP. Moje interpretace je, že na krátké paketu dotazů na data odpovídal server dlouhými pakety s daty a potřeboval by dostatečnou propustnost směrem na stanice. Server byl na 1GB/s, pak několik VLAN přes CISCO a rozdělovací switche v laborkán na 100MB/s. Předpokládám, že se data na switchích hromadila a ztrácela. Volba TCP problém vyřešila. Veškeré naše stanice jedou z jednoho RO root image a individuální nastavení se zapisuje do RW RAM overlaye.
K našemu setupu jsem měl demonstraci na letošním INSTALLfestu. Na Strahově jsem pro demonstraci zkusil i podobný setup připravit s využitím propůjčeného OpenVZ serveru. Výkonnost ale byla z nějakého důvodu příšerně špatná a čas ani možnosti přístupu k nastavení sítě jsem neměl.
http://www.installfest.cz/if11/program
http://www.installfest.cz/if11/slides/diskless.zip
U nás jsme do loňského roku učili VxWorks s Eclipse v laborce se 100MB/s a 256 MB RAM a kromě indexování nápovědy byly stroje rozumně použitelné. Teď již máme všude stroje s dostatkem RAM a 1GB/s síť. Server je stále XEN virtuál na obstarožním Pentium IV. I to časem budeme měnit, ale zpět k individuálním instalacím bych nikdy sám nešel. Teď jeden předmět učíme na jiné katedře, kde se počítače musí přepisovat imagem a v mém názoru mě to ještě utvrzuje.
Mam podivnou zkusenost. Na stejne LAN 2 pocitace, jeden chipset 965 + grafika nVidie tusim 7400, na druhe intel+nVidie chipset 640 (to je v podstate ta sam grafika ale v chipsetu se sdilenou pameti)
Na 965 je PXE loader jakysi Yucon, na nVidii je to PXE nVidie :)
Ten obskutni Yucon jede naprosto bez potizi. Ale nVidie KO. Po zatezeni image,normalne nabootuje a pak zacne tanec:
1] to desne ale opravdu desne dlouho trva (ale vsechno je DONE)
2] po prepnuti do gr. rezimu uplne umre a PC jen vypnout vypinacem..
na te nVidii jelo stejne jadro v nejake verzi Ubuntu bez problemu, LiveCD bez problemu. Podle je svizel nekde v Partion Magic. Protoze PXE se zhosti sveho jobu bez problemu.
Mimochodem take Vam vsude pmagic pod PXE vsuhe hlasi spatny video mod 379? me na kazde masine, i kdyz to pak jede OK.
Zdar
Celkem nerozumim s jakyma ovladacema.. Jak jsem psal, obe masiny pouzivaji stejny. Jediny rozdil je v PXE loaderu. Ten je ruzny a tady spis vidim problem. Ale to neovlivnim zrejme. (Mam posledni firmware)
Pokud se nepletu Pmagic asi bude pouzivat stejne bezne VESA ovladace. Nehlede na to, ze to je nesmysl celkem. Smysl Pmagicu je opravit, co se polame. A pokud pocitac ho neni schopnej natahnout pres PXE tak asi je lepsi se na to vydlabnout. Nejsem kverulant, ale vypalit CDcko a nabootovat mi prijde asi 100x rychlejsi nez zkoumat a prebalovat PXE image.
Proc to maji PCcka tak debilne resene? Nez se mi podarilo nejak rozumne dohodnout s nasima sitarema aby slo vubec nabootovat z jednoho konce sveta na druhy, bylo treba par linek do Cinsko routeru. Zlaty Suny. Tam je i wan boot a da se bootovat pres http. To se intel zase vytahl ze vymyslel srackoidni standard.
Protože PCčka byla, a tak nějak pořád jsou, low-cost platforma. V době vzniku PXE se ten bootovací kód musel vejít do cca 32kB E(E)PROM. Takže nějaké HTTP a management shell byla utopie. Zas to PC stálo zlomek ceny workstationu od Sun / SGI / IBM.
Dneska můžete na PC použít GPXE, co umí bootovat ze všeho možného, ale do klasické bootROM se nevejde. I na desktopy se začínají osazovat management procesory (resp. jsou součástí nových Intel chipsetů - viz Intel AMT). Různé LightsOut a podobné management moduly mají serverová "PCčka" taky už hodně let, a jde tam bootvat z čehokoliv. PXE bylo řešení navržené pro levné desktopy.
Už to tady zaznělo, tak aby bylo jasno:
http://etherboot.org/wiki/start
"While traditional PXE clients use TFTP to transfer data, gPXE adds the ability to retrieve data through other protocols like HTTP, iSCSI and ATA over Ethernet (AoE), and can work with Wi-Fi rather than requiring a wired connection."