Poslední roky
Dovolím si tvrdit, že Gaël Duval je ve světě otevřeného či svobodného softwaru poměrně výjimečná osobnost. Kdysi stvořil distribuci Mandrake, mnohými dodnes považovanou za první opravdu uživatelsky přívětivou, jejíž dědictví ostatně dodnes nese třeba Mageia a OpenMandriva. Poté se věnoval projektu Ulteo týkajícího se virtuálních desktopových řešení. Ale s tím, jak se svět pomalu přesouval od desktopů k mobilům, Gaël opět i sám pro sebe chtěl řešení, které není závislé na službách Googlu, o jehož shromažďování osobních i jiných informací snad už dnes nepochybuje ani ten nejzarytější fanoušek pánů Brina a Page.
Vznikl tak projekt pojmenovaný /e/. Gaël se rozhodl stvořit softwarovou platformu (či chcete-li operační systém) pro mobilní zařízení, který bude zaměřen na respektování soukromí uživatele a nabídne tak alternativní služby k těm od Googlu. A bude samozřejmě otevřeným řešením. A samozřejmě nejde o one-man show, ale práci pár desítek lidí s podporou komunity tisíců zájemců.
Gaël se samozřejmě rozhodl nepodstupovat šílený nereálný proces vytvoření vlastního OS od základu. Nepochybně by dopadl stejně neslavně jako Mozilla s Firefox OS a jiní. Místo toho postavil svoje řešení na kombinaci prvků z různých forků Androidu doplněných dalšími softwarovými částmi. Celkem elegantně tak dal /e/ do vínku i kompatibilitu s poměrně velkou řadou běžně dostupných telefonů od několika výrobců.
Na čem /e/ staví
Prvním stavebním kamenem nového systému se stal projekt Lineage OS, který je forkem předchozího projektu CyanogenMod, který sám byl forkem Android. Dále /e/ zahrnuje určité věci přímo z Android Open Source Project (AOSP), konkrétně verzí 7, 8 a 9.
Z hlediska služeb jsou ze systému odstraněny všechny od Googlu, přičemž je nahrazuje balík MicroG, což je zase projekt, který se věnuje reimplementaci Googlích knihoven a aplikací bez vnuceného propojení na „šmírovací“ prvky Googlu samotného. To ale neznamená nepoužitelnost těchto věci, /e/ obsahuje díky MicroG aplikace poskytující funkcionalitu Google Play, Google Mapy, geolokace či „kecálka“ aplikacím v telefonu, pokud si to vyžádají. Některé Androidí aplikace tak lze na /e/ bez potíží provozovat, tyto alternativy jsou pak dostupné v aplikačním obchodu /e/.
Jinak /e/ jakožto platforma nenutí uživatele tuto bázi aplikací s napojením na Google používat, nabízí i alternativy v podobě vlastních služeb. Jako příklad je uváděn evropský vyhledávač Qwant, který dbá o soukromí uživatelů, jako cloud nabízí /e/ též vlastní řešení založené na NextCloud.
Použití /e/ teď a tady
Jelikož za /e/ nestojí žádná armáda velkých IT firem, které vám jej naservírují až pod nos na nějakém špičkovém železe vlastní výroby, jsou možnosti nasazení /e/ omezené. Aktuálně konkrétně na 85 různých smatrphonů z androidího světa, jejichž kompletní přehled je k dispozici a zahrnuje řadu modelů velkých značek z let minulých i dob nedávných. Na seznamu značek tak najdeme běžné modely od Google, HTC, Motorola, OnePlus, Samsung či Xiaomi, Gaël pak dodává, že probíhají jednání s Huawei, Samsungem a několika globálními telco firmami. Zde si tak nelze neodpustit poznámku: pokud Google musel firmu Huawei odstřihnout, nebylo by fajn moci si koupit Mate 30 Pro s /e/? Inu, nejspíš ne, to by si čínská vláda nepomohla.
/e/ na několika telefonech před rokem
/e/ dále nabízí sama některé modely telefonů s předinstalovaným /e/, a to v EU. Konkrétně jde o telefony Samsung Galaxy S7, S7+, S9 a S9+ s cenovkami od 279 do 479 eur. Brzy se tyto telefony objeví v nabídne v Austrálii a na Novém Zélandu a probíhají jednání, aby bylo možné je přinést i zákazníkům v USA, Kanadě, případně výhledově také v Brazílii, Číně či Rusku (zde jsou hledáni partneři).
S nynějším oznámením bez ohledu na dále přetrvávající status beta verze, se platforma /e/ ukazuje jako víceméně hotová. Gaël doufá, že verze 1.0 bude dosaženo včas pro Mobile World Congress 2020, který s bude v Barceloně konat už za necelých pět měsíců.
Má /e/ šanci?
Pokusů prorazit vládnutí Androidu bylo už více. Neuspěl ani jeden. Jediným dalším konkurentem je Apple iOS, který se zrodil dřív a jehož tvůrci se daří vydělávat až neuvěřitelný podíl na celkových ziscích z trhu chytrých telefonů v porovnání s jinak minoritním podílem na počtu prodaných kusů.
Dle mého názoru ani jedno z toho platforma /e/ nezmění. Možná může být zajímavou alternativou v našem IT světě – podobně jako telefony Librel či dříve OpenMoko atd. – ale šanci prorazit mezi širé masy je prakticky nulová.
Jen málo z více než miliardy uživatelů chytrých telefonů se zajímá o to, jak je nakládáno s jejich osobními daty. Drtivá většina lidí automaticky sdílí spoustu věcí, automaticky odklepává dialogy žádající o povolení přístupu k jednotlivým prvkům telefonu, či přímo vede svůj život i ve formě jeho otisku na rozličných sociálních sítích. Platforma /e/ je pro běžné masy zhruba stejně lákavá jako například systém GNU, tedy nijak. Přesto je skvělé, že projekt vznikl a bude (doufejme) dotažen do finále a do použitelnější podoby než třeba právě Firefox OS, který se ve své poslední verzi a na aspoň trochu solidně výkonném telefonu v Evropě, resp. ČR ani neobjevil.
To ale neznamená, že /e/ nemá právo na existenci. Vždyť mobilní svět a internet, to není jen Google, nikdo nemá právo nutit spotřebitele k nákupu právě Androidu či právě iOSu a pro mnohé jistě bude lákavou alternativou zvolit místo například koupě nového Xiaomi spíše pořízení repasovaného Galaxy S9+ s /e/ za stejnou cenu (připomeňme: 1440×2960 AMOLED, 10nm SoC či duální foťák s 2160/60fps videem). S dodávkami do ČR i SR nemá /e/ problém.
ČLÁNKY DO MAILU