Kromě už uvedeného nastavení pozadí, tématu a tématu ikon je možné nastavit Barvy (pro Správce oken, Widgety a Moduly), Písma, Rámy oken, Kurzor myši, Animace, Škálování, Spuštění (vzhled spouštěcího dialogu prostředí) a nastavení Composite. Žádné z nich jsem neměnil a vše nechal v původním stavu.
Chci vám předvést pár zajímavých možností nastavení prostředí, které by se mohly nejednomu uživateli do budoucna docela hodit. Několik z nich je v položce Aplikace. Je zde třeba možnost vytvoření a nastavení vlastního spouštěče aplikací (Create Launcher – viz obrázek).
Pokud se přidají nějaké aplikace do položky Oblíbené aplikace, objeví se tato volba nově v hlavním menu a je možné z nich vybírat – viz další obrázek. Je také možné nastavit aplikace, které se budou spouštět při startu nebo restartu prostředí a definovat velké množství preferovaných aplikací (Default Applications) pro různé účely.
V položce Vstup je možné nastavit klávesové zkratky pro definované akce (Keys), akce pro tlačítka myši včetně kombinace s klávesami (Mouse Buttons) a nastavit myš pro praváky i leváky a její citlivost a akceleraci (Mouse). V záložce Soubory je možné nastavit chování integrovaného správce souborů a přiřadit ikony jednotlivým typům souborů.
Tím bych asi uzavřel kapitolu o nastavení prostředí a začal se věnovat sadě aplikací. Vzhledem k požadavkům uživatelů a předpokládanému způsobu využití stroje bude sada poměrně úzce zaměřená.
Vzhledem k sestavě a předpokládanému způsobu využití bude snah instalovat aplikace co možná nejjednodušší bez velkých závislostí. Na druhou stranu ale takové, které splní svůj účel. Důležitá je i maximální lokalizace do češtiny.
Pro lepší přehled bych jí rozdělil na čtyři základní skupiny aplikací: administrátorské nástroje, základní sada, internet a multimédia.
Administrátorské nástroje
Vzhledem k tomu, že se bude jednat o stroj, který se bude administrovat pouze nárazově, není nutné instalovat velké množství potřebných aplikací. Budou vlastně jenom tři – nástroj pro aktualizaci a instalaci balíčků, terminál a správce úloh a procesů.
Co se týká aktualizací a instalace, bude situace jednoduchá. Pro daný účel nemá smysl instalovat žádné grafické aplikace, takže se použije jenom Entropy a Equo.
Instalace nových programů a aplikací se nepředpokládá ve velkém rozsahu a časově to nebude problém. U aktualizací je to ale trochu jiné. Proto budu volit řešení speciálním skriptem, který bude obsahovat příkazy pro update repozitáře a upgrade balíčků. Pokud by to bylo nutné, je možné uživatele telefonicky navigovat k jeho spuštění.
Jako správce úloh a procesů použiju LXTask a jako terminál Sakura. Možností je samozřejmě víc, ale toto jsou aplikace, které nepotřebují žádné větší závislosti a na občasné použití jsou víc než dostatečné.
Základní sada
Tato sada by měla zajistit nejzákladnější práci se systémem pro každého uživatele. Každý může mít trochu jiný názor, ale já bych do ní zařadil následující aplikace: správce souborů, správce archivů, jednoduchý textový editor, prohlížeč souborů, hlavně PDF, prohlížeč obrázků a kalkulátor.
Stroj neobsahuje vypalovací mechaniku a nepředpokládá se ani využití nějaké externí. Proto není nutné instalovat vypalovací software. Naopak bych do této kategorie zařadil i kancelářský balík.
Co se týká správce souborů. Už zde bylo uvedeno, že E17 má svůj integrovaný. Pro základní práci bude určitě dostatečný a tak není nutné instalovat žádný další.
Ve správě archivů jsem vybíral ze dvou možností: Squeeze a XArchiver. Nakonec jsem volil XArchiver. Lokalizace obou aplikací je dobrá, ale XArchiver je menší a bez závislostí. Také se mi zdá přehlednější a jednodušší na užívání. Jako jednoduchý textový editor používám už dlouho Leafpad a nebyl důvod to zde nijak měnit.
V roli prohlížeče souborů je možné použít jako obvykle více aplikací. Já vybíral ze tří: Evince, EPdfView a XPdf. Evince je sice vyzkoušená a dobrá varianta, ale pro daný účel je asi jako jít s kanónem na vrabce. Instalační velikost je řádově větší než u obou ostatních a také množství závislostí na Gnome je velké. Pak už bylo rozhodování jasné: EPdfView je lokalizovaný a závisí pouze na knihovně poppler.
U prohlížečů obrázků jsem volil mezi GPicView a Ristretto. Ristretto je sice větší a přináší s sebou pár závislostí z XFCE, ale je zase úplně lokalizováno. Proto byla volba jasná.
U kalkulačky byla volba jednoduchá. Dlouhodobě využívám GCalcTool. Je to malá aplikace bez závislostí, plně lokalizovaná s možností nastavení několika režimů. Nebyl proto důvod ke změně.
Složitější rozhodování bylo při volbě kancelářského balíku. Jako první samozřejmě připadal v úvahu balík LibreOffice. Kvůli celkem slabé sestavě jsem ale uvažoval o tom, jestli by nebylo vhodné se mu vyhnout. Nedá se totiž ani moc předpokládat intenzivní využívání textových a tabulkových souborů a ještě méně jejich tvorba. K tomuto účelu je totiž případně možné využít hlavní stroj uživatelů, na kterém běží Windows.
Proto jsem se nakonec rozhodl instalovat AbiWord a GNumeric. Obě aplikace jsou plně lokalizované, jednoduché na ovládání, umožňují ukládat soubory ve formátu ODF i MS a jejich velikost je cca čtvrtinová proti LO. Navíc budou na této sestavě určitě mnohem rychlejší než LO. Sám s nimi nemám žádnou praktickou zkušenost, takže jsem docela zvědavý, jak se osvědčí.
Internet
Toto se vlastně asi nejdůležitější sada aplikací vzhledem k předpokládanému využití stroje. Proto sem zařadím několik webových prohlížečů, IM klienta a Skype. Stahování pošty se nepředpokládá, takže poštovní klient zařazen nebude.
Pro IM klienta je možností několik a volba to byla poměrně složitá. Uživatelé mají velmi malou zkušenost pouze s ICQ na Windows, ale chtějí využívat i další protokoly a možnosti Jabber a MSN. Proto bylo nutné vybrat nějakého komplexnějšího klienta. Já sám používám Pidgin, takže byl první volbou. K tomu jsem v repozitáři vybral další tři možnosti. Empathy. PSI a Qutim. Ten poslední jsem záhy opět vyřadil, protože závisí na QT knihovnách a je proti ostatním třem variantám asi 3× větší. Pak jsem vyřadil i PSI, protože se ukázalo, že se jedná pouze o klienta sítě Jabber. Ve výběru tak zůstal jenom Pidgin a Empathy.
Osobně nemám s Empathy žádnou větší praktickou zkušenost, a když už, tak ne moc pozitivní. Proto jsem nakonec nechal první volbu, Pidgin.
U webových prohlížečů byla naopak situace poměrně jednoduchá: instaloval jsem Firefox, Chromium a Operu. Uživatel si tak může vybrat. Kromě samotných prohlížečů se instaluje i Adobe Flash Player. Skype je jasný a asi není třeba se o něm rozepisovat.
Multimédia
Do této skupiny je možné obecně zařadit aplikace na manipulaci s obrázky nebo grafikou, přehrávače hudby a multimediální přehrávače.
Manipulace s grafikou se nepředpokládá, takže se nebude instalovat GIMP ani nic podobného. Tedy alespoň v této fázi, do budoucna se uvidí.
Ani přehrávání hudby, videa a CD/DVD nosičů se neplánuje nijak masivní. Proto nemá smysl instalovat nějaké specializované aplikace a plně dostatečný bude jeden nebo dva multimediální přehrávače. Pro první fázi jsem se rozhodl instaloval pouze jedinou aplikaci, a to Parole.
Jak je zřejmé, jde o projekt z XFCE Goodies, ale žádné velké závislosti ho při instalaci nezatěžují. Je založený na frameworku Gstreamer a má možnosti rozšíření pomocí pluginů. Uvidím, jak se v dané situaci osvědčí.
V přehledu aplikací by se samozřejmě dalo pokračovat, ale už by to nemělo velký smysl. Proto základní popis ukončím a doplnění o případné další věci se budou odehrávat postupně podle potřeb a požadavků uživatelů. Proto je možné přejít k závěru posledního dílu i celého článku a provést celkové zhodnocení.
Musím hned na počátku zhodnocení konstatovat, že můj počáteční názor na výběr prostředí byl spíše negativní. Po sice krátkém, ale dost intenzivním seznámení musím naopak přiznat, že počáteční postoj nebyl ničím zásadním potvrzen. Spíš je to naopak – prostředí E17 je jednoznačně zajímavé, lehké a pro méně zkušené uživatele vhodné desktopové prostředí.
Je fakt, že ne každému se musí nutně zamlouvat standardní černo-šedo-bílý vzhled. Jak bylo ukázáno výše, je možné se i zde realizovat a vzhled změnit k nepoznání (někdy bych řekl, že až na úkor přehlednosti a čitelnosti, ale to už je volba konkrétního uživatele).
Naopak si myslím, že určitě zaujmou různé efekty, které k své funkci nepotřebují žádnou akceleraci a nespotřebují žádné enormní množství systémových prostředků.
Když už jsem narazil na efekty, tak musím upozornit na dva, které by mohly být někdy dost frustrující. Jedná se o přepínání virtuálních ploch pomocí přesunu myšího kurzoru do levého či pravého „autu“. Pro někoho, kdo není na použití virtuálních ploch zvyklý, to může znamenat dost silný šok, když hne myší a najednou nevidí nic z toho, co bylo předtím na obrazovce. V konkrétním případě to problém nebude, protože se virtuální plochy nepoužijí.
Co je možné ještě problematičtější, je přenos fokusu z okna na okno pouze přesunem kurzoru myši. To se mi stalo mockrát, ne vždy si toho uživatel všimne včas a pak se diví, že se v okně nic neděje. Nejsem si jistý, že je možné tuto vlastnost vypnout, a proto na ni případné uživatele upozorňuji důrazně a předem.
Jinak jsem na nějaké zásadní nedostatky nenarazil. Částečně je to samozřejmě dáno tím, že se jedná o dost nenáročné nasazení. Myslím si, že pro zkušenějšího uživatele prostředí moc vhodné není. Snad jedině na nějaké podobné nasazení dalšího stroje v rodině, notebook pro běžnou práci atd.
Určitou nevýhodou zde asi bude malé zastoupení E17 mezi uživateli a s tím související horší možnost získat informace a zkušenosti s jeho používáním. Pro některé může být problém i v nedokonalé lokalizaci do češtiny.
Závěrem k E17
Na úplný závěr bych uvedl dvě věci. Jednak bych chtěl požádat dlouhodobé uživatele E17 nebo jeho starších verzí, aby se podělili s ostatními o své zkušenosti, nápady a poznatky.
Jsem dost zvědavý na to, jak budou uživatelé s prostředím spokojeni a jaké budou jejich zkušenosti a ohlasy po delší době. Časem se je pak zkusím shrnout v dalším článku nebo na blogu, pokud to bude vhodné.
ČLÁNKY DO MAILU