Existují hry, které si zahrajete jednou. Taky existují takové, které se zahrajete dvakrát i třikrát. No a pak je tu několik málo takových, na které se nezapomíná ani po dvaceti letech.
Poměrně často se u recenzí strategických her autoři obracejí zpět a poukazují na odkaz slavné hry Elite. Je dost pravděpodobné, že jste tuto hru nikdy neviděli. Alespoň v případě, že patříte mezi mladší ročníky. Elite je totiž na poměry vládnoucí v počítačovém světě až pekelně stará záležitost.
Ale popořádku. Elite napsali dva mladí pánové. Ianu Bellovi bylo tehdy 20 let a Davidu Brabenovi teprve 19. To bylo v roce 1984. Práce na hře trvaly dva roky a po jejich dokončení spatřila světlo světa naprosto revoluční záležitost. Byla to první hra, která používala skutečný 3D engine, což byla tenkrát naprosto ohromující a nevídaná skutečnost.
Ale grafika není tím jediným, čím hra dokázala oslovit hráče na celém světě. Tím je především její herní systém, celková myšlenka a ohromná rozsáhlost celého herního světa.
V Elite se stáváte pilotem vesmírného plavidla, který křižuje napříč galaxiemi a hledá štěstí. Základem celé hry je obchodování s mnoha druhy zboží. Na různých planetách se totiž prodává za různou cenu a na vás je toho řádně využít.
Nic ale není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, a vesmírný dobrodruh se musí umět pěkně otáčet, aby překonal všechny nástrahy a odolal nepřízni osudu.
Neuvěřitelná je celková flexibilita hry. Celý vesmír leží před vámi a záleži jen na vás, co s tím uděláte. Můžete v klidu obchodovat, ale stejně dobře se můžete živit jako pirát, obchodník s otroky, kurýr, horník, nebo jak uznáte za vhodné. Tím může být každá hra úplně jiná než ty předchozí.
Pro někoho dodnes naprosto nepochopitelný je fakt, že se celá hra dokázala nacpat do tehdejších počítačů, které měly několik málo desítek kilobytů paměti. V nich byly ukryty tisíce světů, několik kompletních galaxií, grafika, 3D model, planetární modely a prostě celý úžasný vesmír.
Hra běžela snad na všech platformách, které byly k dispozici: Commodore 64, Sinclair Spectrum, Amstrad CPC, MSX, Tatung Einstein, Apple II, IBM CGA/8086 PC, Atari ST, Commodore Amiga, Sinclair 128, IBM EGA/VGA/80286 PC, NEC 9800 a dalších.
Máte-li chuť si Elite zahrát dnes, máte vlastně tři možnosti. Můžete sáhnout po některém z jeho nástupců. Na Rootu jsme například psali o Vega strike. Další možností je nainstalovat si emulátor některého ze zmíněných počítačů a zahrát si Elite třeba na starém dobrém „Spektráči”.
Poslední, ale pravděpodobně nejlepší možností je nainstalovat remake originální verze, která se jmenuje Elite – The New Kind. Tato verze vznikla rozebráním původní Elite a jejím přepsáním z assembleru do jazyka C. Můžete si proto užít přesné kopie originálu i na moderních operačních systémech a platformách.
Základem instalace je navštívit domovskou stránku hry a její download sekci. Tam stáhnete asi půlmegabytový soubor se samotnou hrou. Tato verze je ovšem určena pro MS Windows. Balíček si někam rozbalte.
Druhým krokem je návštěva stránek s linuxovou verzí. Na nich si stáhnete binárku pro tučňáka. Pozor! Jmenuje se sice newkind.exe, ale nenechte se zmást příponou. Je to Linuxová ELF binárka. Tu rozbalíte a nahrajete mezi ostatní soubory. Přepíše původní MS Windows soubor. Jediná důležitá závislost je na knihovně Allegro, kterou si buď doinstalujete do systému standardní cestou, nebo ji najdete na stejné stránce jako binárku. Stačí ji rozbalit třeba do /usr/lib.
Pak už stačí jen spustit. Hra samozřejmě potřebuje X Window System, jinak je vcelku nenáročná. Teď už se stačí jen vydat na cestu do vesmíru. Ovládání tady rozebírat nebudu, používá se k němu celá klávesnice, ale je velmi dobře popsáno v readme.txt, které je u hry přiloženo. Hra nevyžaduje akcelerovanou grafiku ani žádnou jinou moderní vymoženost. Běží naprosto všude.
Tak vzhůru do minulosti, která vám nabídne úžasný pohled do budoucnosti. Přijde vám to zvláštní? Vy pláčete? Ech, vy cizinci.
