Názory k článku Embedded databáze: Crash and Speed test db enginů (1)

hmmm, škoda, že jste si nevšiml, že porovnání se týká dbm-style databází... ono, kdybyste si přečetl předchozí díly seriálu, tak byste zjistil, že např. SQLite autor zná

Pro mě je článek přínosný, už se těším na další díly!

1)
Už první věta článku říká, že tento díl se zabývá diskovými implementacemi heštabulek. Vámi postrádané databáze jsou založené na B-stromech - řekl bych.
2)
Bez diskové heštabulky se Linux neobejde. Alespoň v mé instalaci je na Berkeley DB závislých 535 balíčků. Zařazení mezi nejpoužívanějsí databáze si tedy zaslouží.
3)
Zápornou informační hodnotu může mít pouze článek, šířící nepravdivé údaje. Což není tento případ

...ze konecne presne pojmenoval problemy s GPL. GPL poison je nekdy opravdu neprijemna zalezitost - clovek hned kouka, jestli je ta dana vec pod BSD ci necim podobnym. Autor clanku ma u mne body +.

Zlata slova, tohle tvrdim uz dlouho.

Pozor, to neznamena, ze neschvaluji GPL. V nekterych pripadech je to nevyhnutelne - viz nektere velke baliky (ffmpeg, MPlayer, ...). Jenom nekdy davat GPL na kousky kodu, ktere jsou potrebne skoro kazdy den pusobi nemale problemy...

Ja bych naopak uvital, aby korektor podobne emotivne zabavene nazory nesouvisejici s obsahem clanku vyrezaval. Myslim, ze kazdy muze mit svuj nazor na GPL jakykoliv, ale do clanku srovnavajici databaze to proste nepatri. Nemam nic proti tomu, aby byla GPL uvedena jako nevyhoda nebo neco na co je si potreba dat pozor, ale "GPL poison" je jenom FUD.

O.

v jakem balicku je pod debianem testing/sarge berkeley db 1.85 ? nasel jsem libdb1 v oldlibs pro libc5. Cili je primo v libc6 a libc6-dev ? (ted nemam po ruce zadny debian)

Este raz, velmi pekny clanok. Dostal som sa na koniec a presne ako telenovela, chcel som vediet ako to skonci ale az nabuduce :-)

Dovolím si malé OT/ANN související se seriálem a db články - více o databázích je možné se dozvědět také na 2. ročníku konference Databázový svět, kterou pořádáme 2. prosince. Vstup zdarma, obed a svaciny a hlavne - kvalitni program. Vice na http://www.dbsvet.cz/view.php?cisloclanku=2004110101, jste vsichni srdecne zvani. --KER

Autor by si mel v nejakem slovniku zjistit, co znamena slovo "komercni". GPL-chranene knihovny klidne mohou byt soucasti komercniho produktu.

Komercni = vyvijeny za ucelem zisku, prodeje (produktu samotneho nebo podpory). Treba Mandrake Linux je komercni distribuce, MySQL je komercni databaze, atd.

Nemyslel autor nahodou non-free misto "komercni"?

Jinak ja myslim ze chranit knihovny pomoci GPL je vyborna vec - umozni to free programum ziskat vyhodu oproti tem non-free. Treba GNU readline je dost dobrym prikladem.

-Yenya

To si nemyslim, je spousta free programu, ktere nemaji GPL-kompatibilni license a tudiz pak takove knihovny nemohou pouzivat - treba gnuplot ktery nemuze pouzivat readline je dost dobrym prikladem. Proste free software neni jen GPL. Na ideji umoznit free programum ziskat vyhodu proti non-free neni celkem vzato nic spatneho, ale tenhle zpusob se mi nelibi.

pripominka je sice spravna, ale zase bychom to nemeli s tim slovickarenim prehanet. Podle tenoru clanku by totiz ta spravna poznamka ohledne tech licenci musela zhruba znit:

...nejlepe s licenci, ktera zajisti, ze kdyz vysledek uverejnim na internetu napr. jako demo ke stazeni, aby po me pan Janik nechtel zdrojaky i kdyz o to software nema nejmensi zajem...


[...] chranit knihovny pomoci GPL je vyborna vec [...]

no jeste ze to RMS nenapadlo udelat s libc, to bychom dnes ten linux asi nemeli...

> ... aby po me pan Janik nechtel zdrojaky i kdyz o
> to software nema nejmensi zajem...

Tak tohle je vylozena podpasovka, ne? Pokud pouzijete neco cehoz licence vyzaduje nejake chovani, pak se tak proste musite chovat bez ohledu na to jak zhodnotite cloveka, vuci kteremu ten zavazek mate. Mate samozrejme druhou moznost - danou knihovnu nepouzit.

> jeste ze to RMS nenapadlo udelat s libc ...

Pokud byste si precetl, proc libc je pod LGPL zatimco readline pod GPL, tak byste pochopil. Cilem neni zamezit vzniku non-free programu, cilem je jen dat jejich free ekvivalentum nejakou vyhodu.

-Yenya

Neporadil by nekdo jak pouzivat v Linuxu embedded firebird? Na internetu jsem zatim nic nenasel. Dik a sorry za OT.

Mam nejak pocit, ze Embedded Firebird je jen windowsi nahrada za Classic Server pri lokalnim pripojeni, kdy si klientska knihovna natahne server do pameti stejne jako pri embedded instalace we Windows. Co takhle classic+local?

...pokud možno ne LGPL kvůli nutnosti dynamického linkování....

mohl by to autor nebo nekdo objasnit. Knihovny s licenci LGPL se smi linkovat pouze dynamicky?

Prectete si LGPL. Knihovny s licenci LGPL muzete prilinkovat k non-free programu, ale musite zpristupnit zdrojaky te knihovny (vcetne vasich pripadnych modifikaci) a musite umoznit dalsim uzivatelum si tu knihovnu vymenit/upravit (napriklad tam dat novejsi). Jedna z cest jak to udelat je mit vas program dynamicky linkovany. Druha cesta je dodavat vedle programu link-kit s vasim programem ve forme knihoven nebo .o souboru a Makefile pro (staticke) slinkovani.

-Yenya

v LGPL to stoji jak rikate. Co tam nestoji, je vyslovne upozorneni, ze vsichni, kteri jsou zucastneni na 'predavacim' retezci odvozeneho dila musi na pozadani vydat objektove soubory pro novou kompilaci.

Konkretne to znamena, ze jestlize nekdo stahne z internetu neco staticky slinkovaneho musi byt v tom okamziku upozornen, ze je povinen na veky veku schranovat k tomuto stazenemu souboru take objektove soubory, bude li chtit pouzit sve pravo, tento soubor dale sirit. Dale mu musi byt vyslovne receno, jak ma postupovat v pripade, kdy by chtel staticky slinkovane dilo dal sirit s poukazem , kde je mozno v internetu zdroje s objektovymi soubory najit a tyto zdroje eventuelne mezitim zmizely.

Prakticky to znamena, ze 'vyrobce' preda staticky soubor na nejakeho 'znameho', kteremu sdeli, kde jsou objektove soubory k nalezeni s tim, ze ho opravnuje pri dalsim sireni tyto zdroje jmenovat. Pote se stranky s objekty zrusi - a nazdar...