Mohlo by se zdát, že v době počítačů s procesory Pentium II a III jsou pokusy o emulování osmibitových počítačů určeny především masochistickým šílencům a vousatým starcům, kteří tento hardware pamatují v plném nasazení. Pokud tedy patříte do jedné ze zmiňovaných kategorií a nebo vás toto téma zajímá z nějakého jiného důvodu, doufám, že vás tato malá exkurze do dřevních dob počítačového průmyslu nasměruje přesně do těch končin, ve kterých dojde vaše osmibitové opojení svého ukojení.
Osmibitové domácí počítače patří svým časovým určením do osmdesátých a začátku devadesátých let. Primárně byly využívány jako herní konzole, odvážnější jedinci se pouštěli i do programování, ať už v jazyce Basic, v assembleru či jiném programovacím nástroji, který byl tehdy k dosažení. A hry budou asi také jediným důvodem, proč by se takovou věcí jako emulátor osmibitu dnes někdo zabýval. Protože, přiznejme si, jednak Linux zatím hrami příliš neoplývá a hlavně: tenkrát to ještě byly hry, které, jelikož nemohly zaujmout hráče technickým provedením, musely zaujmout hratelností – což se dnes moc často nevidí. Takže, vzhůru do časů, kdy čtvereček honil obdélníček…
Atari – [xstella, atari800]
Emulací systému Atari začnu jednak proto, že je podle abecedy na prvním místě a jednak proto, že jsem býval jeho šťastným majitelem. Ve třídě osmibitů nalezneme dva zástupce, Atari 2600 a Atari 800/130. První zmiňovaný hardware byla skutečná herní konzole, do které se zaváděly cartridge s hrami skutečně nevalné grafické úrovně. Emulátor jménem Stella (xstella) také nic jiného neumí – coby parametr mu dáte soubor s příponou „bin“, což je obsah cartridge se hrou a pobaveně sledujete skutečně nevalnou grafiku, jež se vám promítá na stínítko monitoru.
 |
 |
 |
O něco lépe na tom bylo Atari 800/130, jež bylo plnohodnotným počítačem, mělo v ROM paměti zavedený programovací jazyk Atari Basic a paměťový rozsah 64 – 320 kb. Emulátor se po spuštění nastěhuje na osmou konzoli a v celoobrazovkovém módu vás oblaží emulací Atari 800/130. Pomocí klávesy F1 se dostanete do vcelku přehledného menu, kde můžete volit, jakou typovou/paměťovou variantu počítače chcete mít, můžete nahrávat programy, cartridge etc.
linky: Stella homepage, archiv her pro Stella
Amstrad CPC – [cpcpp]
K emulátoru 128kb Amstrad CPC+ bych měl hned ze začátku jedno upozornění – je to shareware. Projevuje se to jednak dotěrným zpožděním při spuštění, trvajícím cca 10s a během něhož můžete na konzoli sledovat výzvu k registrování tohoto programu (100FF nebo 25$) a také je doba běhu emulátoru omezena na cca 15 minut a nejde provádět ukládání diskových souborů a snapshotů paměti. Po roztarování na vás z archívu vypadne soubor cpcpp, po jehož spuštění spatříte onu dotěrnou registrační hlášku a po 10 sekundách se objevíte v modrém světě Amstradů. Ovládání je umístěno na klávesách F1-F10, pokud zrovna nehodláte programovat v Basicu, vystačíte si s F1, což je reset (nutno potvrdit výzvu, jež se objeví na konzoli) a F5, F6 jimiž se načítají data do „diskových mechanik“. Program podporuje i práci se zazipovanými archívy, po stisku F5(6) jste (opět na konzoli!) vyzvání k zadání jména archívu, který se má natáhnout. (program má občas trochu problém s vytvořením adresáře /tmp/CpcFdcTmp, díky čemuž se data do „mechaniky“ odmítnou nahrát, pomáhá ruční vytvoření adresáře) Spuštění programu se provede již vcelku jednoduše (viz obr.).
 |
 |
 |
Sám autor upozorňuje, že program vypíná opakování stisku klávesnice (napravit lze pomocí „xset r on“ a nějak po sobě neuklízí paměť :)
linky: homepage, The Unofficial Amstrad WWW Resource
Sinclair ZX Spectrum – [xzx]
Tak tohle je asi naprostá klasika, emulátor osmibitu ZX Spectrum (případně jeho klonů, jako Pentagon, Scorpion nebo Didaktik:) Emulátor zvládá verze 48k, 128k a +3 (byly i nějaké jiné?). Podobně jako Amstrad CPC je i toto shareware, za jehož plnohodnotnou verzi byste měli zaplatit 25EUR, 25$ nebo 40 DEM – dostane se vám podpory tisku přes Centronics, emulace BetaDisku 128 se 4-mi diskovými mechanikami, vylepšené uživatelské prostředí etc. – v podstatě (za ty peníze) nic moc. Okno emulátoru se dá maximalizovat přes celou obrazovku (na rozdíl od ostatních popisovaných programů), ovládání je přes již tradiční F1-F10, přičemž F1 je celkové ovládací menu. Emulátor podporuje i nahrávání z *.TAP souborů, které simulují nahrávání ze skutečné kazety, takže jestli se vám stýská po barevných proužcích na obrazovce a modemových zvucích, linoucích se z reproduktorů, užijete si dosytosti.
 |
 |
 |
linky:homepage
Příště postoupíme v čase trochu kupředu a podíváme se na to, jak je to s emulací 16-ti bitových strojů, jako Amiga, Atari ST atd.
