Epiphany a Midori aneb víkend s WebKit

Když historii WebKitu velmi stručně shrnu, začalo renderovací jádro KHTML vznikat jako součást KDE a bylo tedy vázané na Qt a KDE knihovny. Po tomto jádru již delší dobu pokukovali i uživatelé z „druhé strany barikády“, ale závislosti na Qt a KDE představovaly značný problém.

Změna nastává až v době, kdy si potenciálů KHTML všímá Apple a postaví na něm prohlížeč Safari, pro jehož potřeby jádro od těchto závislosti vyčistí. Dalším významným krokem je pak uvolnění těchto změn provedených Apple, a tím máme funkční jádro použitelné pro další prohlížeče. Pokud vás tato problematika zajímá hlouběji, doporučuji starší článek WebKit a KHTML spojují své síly, kde je vše popsáno v podstatně hlubších souvislostech.

K funkčnímu prohlížeči je potřeba jádro WebKit. Když se budete snažit, možná najdete někde ve vývojové větvi své distribuce balíček, nebo si můžete sami stáhnout zdrojové kódy pomocí SVN a následně přeložit. Druhá varianta znamená stažení cca 690 MB dat a v případě mého 2 GHz Celeronu cca dvě hodiny kompilace.

Jednoduchý GtkLauncher

Po nainstalování WebKitu se na disku objevuje i první velmi jednoduchý prohlížeč opírající se o toto jádro jménem GtkLauncher. Neumí v podstatě nic, pouze zobrazit stránku dle zadané adresy, posunout se o stránku zpět nebo opět vpřed a ukončit svou činnost. Podle detailů je vidět, že se nejedná o Gecko, ale to je tak vše. Plnohodnotný prohlížeč pro běžné používání to moc nepřipomíná.

Prohlížeč Midori

Prohlížeč Midori už vypadá nadějněji. Na první pohled přibyla klasická navigační lišta a také podpora panelů. Bohužel další funkce jsou zatím jen v plánu a odkazy v menu na ně tedy nefungují. Vyhledávání na aktuálně otevřené stránce je taky zatím taktéž nefunkční a označený text z načtené stránky není možné zkopírovat do schránky. Pomocí kontextového menu lze jen otevírat odkazy v jiných panelech, ale takovým způsobem načtené stránky se bohužel většinou nezobrazují korektně.

Prohlížeč Epiphany

Další na řadě byl Epiphany. S Geckem docela povedený prohlížeč, nejspíš ho není potřeba zvlášť představovat. O Epiphany a WebKitu se hovoří již nějaký ten pátek, takže jsem sáhl po aktuální stabilní verzi. Chtěl jsem tak zejména eliminovat problémy související s implementací nových funkcí do tohoto prohlížeče. Chyba lávky. I když i Epiphany 2.20.1 má v parametrech pro překlad podporu WebKitu, s aktuální SVN verzí WebKitu nebylo možné jej přeložit. Překlad se zdařil až s SVN verzí Epiphany.

Prohlížeč vypadá na první pohled stejně jako přeložený proti Gecku, bohužel s funkcionalitou už to tak růžové není. V podstatě ihned jsem narazil při pokusu zvětšit písmo – to se ukázalo nemožné. Bohužel se nejedná o jediný problém, ale pouze o první v řadě. Epiphany je na tom velmi podobně jako Midori a nefunguje zde v podstatě nic souvisejícího s obsahem stránky. Kromě zmiňované změny velikosti textu nefunguje vyhledávat na stránce, není možné vzít kus textu do schránky a na rozdíl od Midori nelze ani pomocí kontextového menu otevřít odkaz ze zobrazené stránky v novém panelu. Fungují snad pouze záložky a funkce související s načítáním obsahu, jako třeba obnova používaných panelů před pádem prohlížeče, o pády totiž není nouze.

Zajímavější by mohlo být výkonnostní srovnáni. Použil jsem test pro kaskádové styly, který v minulosti použil server howtocreate.co.uk a taktéž „mamutí tabulku“ použitou dříve při velkém testu sedmi webových prohlížečů zde na Rootu. Metodika měření zůstala stejná jako u dřívějšího testu.

Jak je se získaných hodnot vidět, výkon působí více než příznivě. Bohužel je tu problém se zobrazováním vyrenderované stránky. Zde mohu hodnotit spíše subjektivně, ale posun je podstatně méně plynulý, respektive mnohem více zatěžuje procesor, a tak se výkonnostní meze počítače při posouvání textu projeví podstatně dříve než u Firefoxu. Na druhou stranu musím říci, že podobné problémy jsem měl dříve i s Firefoxem, když se přecházelo na Pango, a časem problém v podstatě zmizel.

U zobrazování webových stránek naopak velmi potěší respektování zvoleného systémového stylu u tlačítek, comboboxů, různých zaškrtávacích políček a obecně u všech prvků, se kterými se můžeme na webu setkat, za předpokladu, že si tvůrce stránky nepřál něco jiného. Vykreslené stránky pak působí velmi příjemným dojmem.

Pokud vás zajímá Acid2 test, tak WebKit neprojde. Jde však o umělý test záměrně obsahující chyby a běžné stránky se zobrazují korektně. V podstatě jsem nenarazil na žádnou, která by nevypadala dle očekávání.

Závěrem

Možná jsem vás v úvodu zklamal, že jsem se více nezmínil o instalaci jak WebKitu, tak i samotných prohlížečů, ale to byl záměr. S klidným svědomím můžu říci, že popsané prohlížeče postavené na WebKitu nejsou pro běžné používání vhodné a v pravý čas se k nim jistě vrátíme. Uživatelé, pro které má i toto rané stadium nějaký význam, si s instalací jistě poradí sami, a pro ostatní by to byl spíše ztracený čas a nepořádek v systému.

Naopak v jádru spatřuji velký potenciál. Při posouvání stránek to zatím sice někde „dře“, ale vlastní rendering je na velmi vysoké úrovni, jak rychlostně, tak i kvalitou a používáním systémového tématu působí velmi příjemně. Nezbývá než popřát vývojářům co nejméně problémů s integraci WebKitu do svých projektů a do budoucna se máme jistě na co těšit. Snad to bude brzy.