Tyto příklady měly být přípravou na to jak se tyto úlohy programují pomocí knihoven. Což je způsob, jak se to doopravdy dělá. Ukázat jak se daná myšlenka napíše čistě jen v Erlangu, aby bylo všechno jasně vidět a v další fázi si na obecnou část vzít z knihovny a jen napsat aplikační logiku (inicializace, obsluha událostí, terminace, uživatelské API) co se volá pomocí callbacků (stejně jako funkce z modulu handler1).
K InitParams - v knihovnách má funkce init jen jedne parametr a je potřeba jím procpat vše co je potřeba (obvykle více hodnot). Dá se tam dát n-tice, struktura (o tom ještě bude řeč) nebo se často používá pole. V tomto případě jsem použíl pole (čistě jen ze zvyku) k přenesení jedné hodnoty. To je nadbytečná operace daná zvykem, ale přibližje to způsob, jak se to dělá v praxi (aspoň myslím).