Jak se píše na webu Evropské komise: Komise dnes podniká důležitý krok proti elektronickému odpadu a obtížím spotřebitelů způsobeným záplavou různých nekompatibilních nabíječek k elektronickým zařízením. Po letech spolupráce s výrobním odvětvím na dobrovolném základě se počet nabíječek mobilních telefonů v poslední desetiletí již snížil ze 30 na 3, avšak nebylo nalezeno komplexní řešení. Komise nyní předkládá právní předpisy, které stanoví společné řešení pro nabíjení všech vhodných zařízení.
Tolik úvodní odstavec zprávy. V principu mu jistě není co vytknout, pokud souhlasíte s myšlenkou, že i na poli nabíjení malých či menších přístrojů by měl existovat univerzální standard. Dnešní stav, kdy tu máme prakticky zejména konektory typu microUSB, USB-C a historickou směsku konektorů Apple, je samozřejmě o hodně lepší než stav před mnoha lety, kdy jen nabíječek s logem Nokia se dalo napočítat hned několik typů a takto to měl každý jednotlivý výrobce.
Evropská komise jde v prosazení univerzálního standardu cestou úpravy směrnice o rádiových zařízeních, v níž budou harmonizovány nabíjecí porty a technologie rychlého nabíjení. To druhé jmenované je též velmi důležité, neb vedle relativně známých standardů jako Qualcomm QuickCharge či USB Power Delivery (USB PD) tu máme opět směsici dalších standardů u jednotlivých výrobců telefonů – napříkald nedávno jsme psali o telefonu Xiaomi 11T Pro se 120W nabíjením Xiaomi Hypercharge.
Minimálně v Evropě by tedy v případě této úpravy směrnice mělo dojít ke sjednocení, kdy fyzicky začnou (zejména, ale nejen) mobilní telefony fungovat na bázi konektoru USB-C s univerzálním standardem pro rychlé nabíjení. A stejné bude platit i pro tablety, fotoaparáty, sluchátka, přenosné reproduktory, přenosné herní konzole a další podobná zařízení.
Prodej nabíječek by se přitom měl zcela oddělit od prodeje těchto zařízení. To je trend, se kterým už někteří výrobci přišli (například Apple, po něm Samsung a připojují se další). Není důvod vyrábět další zbytečný elektro odpad, když mnoho lidí už dnes má slušně rychlou USB-C nabíječku dávno doma a další nepotřebují. Případně si koupili víceportovou nabíječku podporující USB PD či Qualcomm QuickCharge a je zbytečné, aby si v ceně nového telefonu připláceli za nabíječku, která nebude nikdy použita (já osobně bych podobné realizoval i s často přibalovanými sluchátky, ale to odbočuji).
V textu na webu komise je citována místopředsedkyně pro Evropu připravenou na digitální věk Margrethe Vestagerová, která věc komentuje slovy, že evropské spotřebitele již dlouho frustruje, že se jim v zásuvkách hromadí nekompatibilní nabíječky a výrobní odvětví dostalo spoustu času na to, aby přišlo s vlastními řešeními a nyní je načase přijmout legislativní kroky pro jednotnou nabíječku. Jistě lze souhlasit, že toto je pravdou.
Mnozí mohou na tomto místě namítat, že výrobci vyšli dostatečně Evropské unii vstříc a ostatně sami implementují jak USB-C, tak techniky rychlého nabíjení. Problém je ale v oné vzájemné nekompatibilitě. Sotva se svět sjednotil aspoň na úrovni USB-C a microUSB, pořád tu straší Apple se svými uzavřenými konektory a rozmohl se nám svět vzájemně nekompatibilních systémů rychlého nabíjení.
Navrhovaný systém
Komise tedy navrhuje následující prvky systému jednotných nabíječek (převzato z webu Evropské komise):
- Harmonizovaný nabíjecí port pro elektronická zařízení: běžným portem bude port USB typu C. Spotřebitelé tak budou moci nabíjet svá zařízení stejnou nabíječkou USB-C bez ohledu na jejich značku.
- Harmonizovaná technologie rychlého nabíjení: ta pomůže zabránit tomu, aby různí výrobci neodůvodněně omezovali rychlost nabíjení, a zajistit, aby rychlost nabíjení byla při používání jakékoli kompatibilní nabíječky pro dané zařízení stejná.
- Oddělení prodeje nabíječky od prodeje elektronického zařízení: spotřebitelé budou moci zakoupit nové elektronické zařízení bez nové nabíječky. Omezí se tak počet nechtěně zakoupených nebo nevyužitých nabíječek. Odhaduje se, že omezení výroby a likvidace nových nabíječek omezí množství elektronického odpadu o téměř tisíc tun ročně.
- Zdokonalené informace pro spotřebitele: výrobci budou muset poskytovat relevantní informace o účinnosti nabíjení, včetně údajů o výkonu, který zařízení vyžaduje, a zda podporuje rychlé nabíjení. Spotřebitelé tak snáze zjistí, jestli jejich stávající nabíječky splňují požadavky jejich nových zařízení, nebo jim to pomůže vybrat kompatibilní nabíječku. Ve spojení s ostatními opatřeními by to spotřebitelům pomohlo omezit počet zakoupených nových nabíječek a ušetřit 250 milionů eur ročně za zbytečně pořízené nabíječky.
Dvouleté přechodné období
Inkriminovaná směrnice se samozřejmě vyvíjí s ohledem na vývoj trhu i západní/evropské společnosti jako takové. Já bych na tomto místě dodal, že osobně v tomto nespatřuji žádnou zelenou agitku. Tím, že nebudou muset být (pro Evropu) vyrobeny milióny nabíječek ročně, se do Evropy dovezou nové smartphony (či jiná zařízení) v menších krabičkách, s menšími náklady (emise z přepravy zboží) a budou i celkové nižší náklady na recyklaci za několik let (a opravdu to za nás nevyřeší v Agbogbloshie).
Návrh upravené směrnice nyní bude procházet přezkumným řízením. Lze předpokládat, že nakonec postoupí v legislativním procesu dále, kdy jej bude muset řádně projednat a přijmout Evropský parlament a Evropská rada. A pokud bude jednoho dne hotovo, průmysl dostane dva roky na to, aby se připravil, než upravená směrnice vstoupí v platnost.
Otázky a odpovědi a celý text návrhu
Evropské komise připravila k celému procesu přehled nejčastějších otázek a odpovědí. Zčásti už jsme si tyto infromace uvedli výše, ještě tedy stručně doplňme pár drobností. Úprava směrnice například nepočítá s tím, že by se standardizace vztahovala na zařízení typu sluchátek do ucha („pecky“), chytrých hodinek a fitness náramků. Ty nejsou zahrnuty z prostého důvodu, že fyzicky na ně dostat USB-C konektor je buď velmi komplikované, nevhodné, nebo narušující UX výrobku.
K dispozici je volně kompletní návrh úpravy směrnice včetně české mutace. V něm se lze dále přesněji dočíst například i hodnoty úspory emisí CO2 či mnohé právní aspekty věci. Rovněž se zde dočítáme o tom, že rychlonabíjení si bude žádat právě USB Power Delivery, a to s napětím vyšším 5 V nebo proudem vyšším než 3 A nebo příkonem vyšším než 15 W.
Tyto údaje samozřejmě ve srovnání se současnými systémy rychlonabíjení (přesahujícími 100W hranici), resp. limity samotného Power Delivery (100 W) vypadají směšně nízké, 15 W se dnes víceméně již nepovažuje za rychlonabíjení (natož za 2+ roky), uvědomme si však, že toto jsou hodnoty minimální. Požadavek na 15W USB PD neříká, že výrobce nemůže prodávat telefon schopný využívat 100W nabíjení či že výrobce nabíječky nemůže produkt dimenzovat na 100W nabíjení na jednom USB-C konektoru.
Jaký je současný stav
Již jsem výše nastínil miliónové počty zařízení, kterých by se změna dotkla. Evropsá komise uvádí, že například v roce 2020 bylo v EU prodáno přibližně 420 milionů telefonů a jiných přenosných elektronických zařízení. Průměrný evropský spotřebitel vlastní tři nabíječky a z nich pravidelně používá dvě. Přitom dle průzkumu i tak více než třetina uživatelů uvádí, že se aspoň jednou setkali s obtížemi, kdy nemohli nabít svůj telefon, protože nabíječky, které měli k dispozici, nebyly kompatibilní.
Komise související náklady na nutný nákup dodatečných nabíječek vyčíslila na zhruba 2,4 miliardy eur ročně. Na druhém konci pomyslného spektra tu máme údaj o tom, že každoročně v EU vzniká 11 tisíc tun elektronického odpadu jen v podobě nevyužitých nabíječek.
Je tedy nejvyšší čas se od roku 2009, kdy byla vyjednána dobrovolná dohoda s výrobci, ze které vzešlo používání microUSB jako standardu, posunout zase dál.
Jsou kroky Evropské komise, které má běžný smrtelník problém pochopit, ale tento mě dává perfektní smysl. Pokud totiž pominu historicky nasbírané nabíječky z pre-microUSB éry, kterých mám v krabici asi tak 15 kusů, pak jen nabíječek pro USB-C zařízení napočítám 7 kusů (z nichž dva levné šmejdy již uhynuly), to vše v domácnosti, kde jsou dva (slovy dva) používané telefony s USB-C a žádná další USB-C zařízení. Nejoptimističtějším možným pokrácením počtu USB-C nabíječek v naší domácnosti mohu říci, že minimálně dvě 10W nabíječky od loni zakoupených Nokií 5.3 byly zbytečné, protože stejně dobře slouží a tyto Nokie nabíjejí původní 10W nabíječky od telefonů Kodak Ektra, získané s koupí dvou přístrojů v roce 2017. Podobné to máme v širší domácnosti i s microUSB nabíječkami.
Z hlediska tlaku na univerzální standard rychlého nabíjení (kde Power Delivery na USB-C konektoru je dobrým řešením) si přiznejme, že teoreticky vzato může být dnes nasazen univerzální standard a vyrobeny jemu odpovídající nabíječky, které už nikdy nebudeme potřebovat nahradit novým modelem. Protože i kdyby se za 10 let nabíjely telefony 200W nabíječkami, tak reálný rozdíl v běžném používání mobilních telefonů nebude oproti této 10 let staré 100W USB PD nabíječce nijak zásadní. A nyní je ten vhodný čas si koupit čipsy, zapálit doutníček a sledovat, jak na tuto iniciativu Evropské komise zareaguje Apple.
ČLÁNKY DO MAILU