Novinky v KDE nejen v oblasti UI
Vývoj projektu KDE sice s ruskou agresí na Ukrajině zpomalil, ale pokračuje. Z malých chybiček řešitelných do 15 minut zmizela jedna, takže aktuální stav jejich počtu je 75. Z novinek KDE nabídne efekt pozvolného přechodu mezi původním a nově vybraným barevným nastavením vzhledu (jak praví Nate Graham ve svém shrnutí, beze studu převzatým z GNOME). V informačním centru v přehledu parametrů počítače není nově přímo vidět sériové číslo stroje, až po kliknutí. Sezení Plasmy na Waylandu dostává podporu pro protokol „screencast session restore“, což znamená, že Flatpakové aplikace, které jej implementují (například OBS od verze 27.2.0) už nebudou muset dotazovat uživatele pro oprávnění obnovovat obrazovku do daného nastavení při každém spuštění aplikace.
Do Plasmy 5.25 přibude aplikace „Crashed Processes Viewer“, která umí graficky přívětivou cestou zobrazovat výstupy z coredumpctl včetně detailů pro vývojáře.
Další dílčí úpravy opět dostává hudební přehrávač Elisa (například zobrazení datového toku a vzorkovací frekvence ve smysluplných jednotkách). Nastavení barevného tématu editorů KWrite a Kate dostalo nové uživatelské rozhraní, navíc se mění výchozí nastavení u závorek, kde napsaní první závorky automaticky doprovází i uzavírací závorka za kurzorem.
Gesto „švenknutí“ čtyřmi prsty, které vyvolává přehledovou nabídku (Overview) nyní následuje pohyb prstů. Widget sítí nyní zobrazuje v rozšířeném zobrazení kontextově relevantní prvky v každém seznamu (místo aby byly schovány za kontextovým menu). Applet seznamu oken byl přepsán, jeho kód je nyní modernější a lépe se bude udržovat. Nastavení jasu obrazovky zobrazuje procentní hodnoty. Opravena je také řada chyb, mnohé týkající se běhu na Waylandu nesmí jako vždy chybět.
Wine 7.6 opravuje 17 chyb
Další vývojová verze Wine toho moc nepřináší. Tvůrci povýšili Mono engine na verzi 7.2.0 a provedli konverzi dalších grafických ovladačů do formátu Portable Executable. Podpora lokalizací nyní využívá novou na CLDR založenou databázi a opraveny byla další část chyb, konkrétně 17. Nejstarší byla nahlášena v lednu 2017, nejrychleji se po dvou týdnech od nahlášení uzavřela chyba spočívající v nefunkčnosti buildu Wine 7.5 na Ubuntu 18.04.
Fedora 37 možná už bez starých X.Org ovladačů
Jeden z návrhů pro (přes)příští verzi Fedory, se zabývá skoro kacířskou myšlenkou: už nějakou dobu jede Fedora na Waylandu, tak proč nezačít odstraňovat tzv. Legacy ovladače pro X.Org. Za návrhem nestojí nikdo jiný než Adam Jackson z Red Hatu a konkrétně by mělo jít o X.Org ovladače VESA / FBDEV a souvisejícího kódu v X.Org Serveru. Nutno si přiznat, že jejich kód už není zrovna kvalitně udržován a pokud jej něco využívá, tak jsou to velmi staré grafické karty, u kterých tak jako tak není jinak dostupná hardwarová akcelerace a u kterých ani nelze příliš předpokládat, že by je uživatelé nasazovali ve strojích s Fedorou 37. Ostatně připomeňme, že pro Fedoru 37 je navrhováno i odstranění podpory pro staré dobré BIOSy, konec sestavování dalších i686 balíčků a poslání 32bit ARMv7 do důchodu. Podrobněji v příslušném záznamu na Fedora Wiki.
Raspberry Pi OS začíná koketovat s Waylandem
Nadace The Raspberry Pi Foundation vydala aktualizovanou verzi Raspberry Pi OS (staví na Debianu Bullseye). Vedle odstranění uživatele pi ještě Honza letmo zmínil běh na Waylandu pomocí ručně nastavené předvolby. Doplňme k tomu, že tato nová verze dále přináší vylepšeného průvodce nastavením a právě již zmíněnou možnost běhu na Waylandu. Ta je aktuálně ryze experimentální a rozhodně není doporučena běžným uživatelům či na běžné používání. Spousta věcí zatím vůbec nefunguje (například pořizování snímků obrazovky, lupa či vzdálený desktop a nastavení rozlišení), ale zkrátka pro odvážlivce, či jako bychom „hezky česky“ řekli very-early-adoptery, je možné si s Waylandem hrát. Kompletní detaily k novinkám shrnuje podrobné oznámení na domovském webu.
Evropská unie a právo na opravu
Legislativní návrh týkající se práva občanů na opravu výrobků je klíčovou iniciativou EU pro rok 2022. V obecné rovině požaduje, aby občané EU měli přístup k opravám zařízení, servisy k potřebné dokumentaci či náhradním dílům a od výrobců zase, aby produkty navrhovali s ohledem na snadnou výměnu části. V neposlední řadě návrh definuje plánované zastarávání jako nekalou obchodní praktiku.
Požadavky na výše uvedené zahrnuje evropským parlamentem ve čtvrtek přijatý návrh, na základě kterého letos Evropská komise připraví příslušnou legislativu. 509 poslanců bylo pro, 3 proti a 13 se zdrželo hlasování, takže lze říci, že evropští zákonodárci za tímto postupem stojí takřka jednoznačně.
Jak uvádí zpráva na webu Evropského parlamentu, „Poslanci se shodli na tom, že účinné právo na opravu by se mělo zabývat aspekty životního cyklu výrobků a mělo by zohledňovat návrh výrobku, etické zásady výroby, normalizaci a informování spotřebitelů včetně označení s informacemi o opravitelnosti a o zadávání veřejných zakázek. Mělo by podporovat účinnější využívání zdrojů, snižovat množství odpadu a podporovat rozšířené a opětovné používání výrobků.
Poslanci požadují, aby výrobky byly navrženy tak, aby déle vydržely, mohly být bezpečně opraveny a aby jejich části byly snadno vyjímatelné. Domnívají se, že řádné „právo na opravu“ by mělo opravářům a spotřebitelům umožnit bezplatný přístup k informacím o opravách a údržbě. Pokud jde o digitální zařízení, Parlament upozorňuje, že aktualizace softwaru by měly být vratné a neměly by vést ke snížení výkonu například chytrých telefonů. Měly by být k dispozici po minimální období a spotřebitelé by měli být při nákupu o dostupnosti aktualizací plně informováni.“
Europoslanci dále požadují „pobídky pro uživatele (např. prodloužená záruka / poskytnutí náhradního zařízení po dobu opravy), harmonizovaná pravidla pro spotřebitelské informace v době nákupu, včetně „bilance oprav“ (informace o očekávané životnosti výrobku, náhradních dílech, opravárenských službách a období, během kterého jsou k dispozici aktualizace softwaru) či možný mechanismus společné odpovědnosti výrobce a prodejce v případě nevyhovujícího výrobku a požadavky na trvanlivost a opravu začleněné do budoucí směrnice o ekodesignu.“
Zpráva končí konstatováním, že dle průzkumu Eurobarometru se 79 % občanů EU domnívá, že by výrobci měli mít povinnost usnadnit opravu digitálních zařízení nebo výměnu jejich jednotlivých částí, a 77 % by raději opravilo svá zařízení, než aby si koupilo nová. Elektronický odpad je nejrychleji rostoucím typem odpadu na světě – v roce 2019 ho bylo vyřazeno více než 53 milionů tun.
S předchozím odstavcem nelze než souhlasit, posledních 20+ let je vyplněno mnoha případy produktů s plánovaným zastaráváním (my Češi bychom použili v této souvislosti zlidovělý termín kurvítko), záměrným poškozováním vlastností produktů softwarovými aktualizacemi (viz zpomalované iPhony či zrušení podpory instalace jiných OS u Playstation 3) a obecně příliš krátkou podporou produktů (zejména u Android telefonů často bez jakýchkoli aktualizací majoritních verzí OS a bez možnosti výměny například akumulátoru).
Zjednodušeně řečeno se nyní v EU připravují pravidla, která například výrobce smartphonů budou nutit k tomu, aby se chovali podobně zodpovědně jako Fairphone. Otázkou je, nakolik se tento zvýšený nárok na výrobce projeví v cenách produktů.
