Američané to mají už roky
V rámci úřadu s honosným názvem Office of the United States Trade Representative (USTR) existuje seznam subjektů, které porušují copyright amerických firem. Jde jak o webové i jiné stránky, tak o služby, které tak činí.
Seznam je zdrojem (nejen) pro zahraniční vlády, aby takové věci na svém území zatrhly, případně pro americkou vládu a určení jejího postoje při vyjednávání se zahraničním partnerem.
Poslední aktualizovaná verze tohoto seznamu [PDF] obsahuje vedle tradičních pirátských serverů typu The Pirate Bay, Rapidgator či Gostream také třeba ruskou sociální síť VKontakte či čínské obchody Alibaba a Taobao.
EU se v USA inspiruje
Evropská unie nyní připravuje obdobný vlastní systém, na kterém se z principu věci mohou objevit americké společnosti (na rozdíl od seznamu USTR). A to by mohlo být zajímavé.
Seznam bude provozovat Evropská komise a měl by se poprvé objevit letos pod názvem Counterfeit and Piracy Watch-List. Bude též pravidelně aktualizován a bude sloužit jako podklad pro zahraniční provozovatele stránek a zahraniční vlády k tomu, aby podnikly kroky zamezující případné činnosti poškozující (evropské) vlastníky práv.
Evropská komise – na základě podkladů od zúčastněných stran – po důkladném prověření obdržených informací – zamýšlí v roce 2018 publikovat tzv. Pirátský a padělatelský seznam, který bude pravidelně aktualizován.
V popisu má nově vznikající seznam identifikaci problematických trhů se speciálním důrazem na online trhy. V tomto kontextu se sluší doplnit, že v posledních letech si mnoho držitelů práv stěžovalo na nedostatečnou protipirátskou iniciativu od společností jako Google či Cloudflare, takže bude opravdu velmi zajímavé sledovat, jestli a v jaké síle se významné americké korporace na evropském seznamu objeví (či neobjeví).
Ostatně i právě výše zmíněná čínská Alibaba kontruje tím, že by ji zajímalo, co ve věci pirátství podnikají její americké ekvivalenty typu Amazon, eBay a jiné. USTR prostě americké firmy na seznam nepřidává a neřeší, jak to na nich vlastně chodí. Evropský seznam by tak do věci mohl vnést trochu jasno.
Vyčkejme, jak bude evropský systém fungovat
Pokud seznam EU bude funkční obdobou amerického systému (a vše tomu zatím nasvědčuje), nepůjde ani tak o výstupy z proběhlých vyšetřování nějaké jmenované komise v rámci EU, jako spíše o přehled stížností držitelů práv na dané zahraniční (mimounijní) subjekty. To samo o sobě v principu není prokázáním viny.
Každopádně držitelé práv k dílům jsou zváni, aby se k tvorbě evropského seznamu připojili, ať již konkrétními příspěvky, či obecnějšími komentáři, a to do 31. března 2018. Někdy poté, bez bližšího upřesnění, se objeví první vydání evropského seznamu.
Ulož.to – vyhledání výrazu „x265“
Když však vzpomeneme třeba jen informace z minulého roku, nezbývá než si klást otázku, zdali to celé k něčemu vůbec je. Filmy i hudební alba stále proudí internetem navzdory snahám majitelů práv tomu zabránit.
Je jedno, zdali bylo dílo uvedeno nejdříve na nějaké streamovací službě nebo UHD Blu-ray discích, dříve či později se objeví ve FullHD či 4k někde v hlubinách internetu, odkud se rozšíří dále. Ani americký, ani evropský seznam chronických porušovatelů copyrightu na to nic nezmění. Filmy se kopírují v online / Blu-ray éře neméně tak, jak se kopírovaly v éře DVD, éře VHS i éře načerno pořizovaných 8mm a 16mm kopií.
