Reiserov sukromny zivot je jeho vec. Co ma zaujima je, ze nemozem najst nejake aktualne porovnania/testy ReiserFS/Reiser4 voci ostatnym FS. Tych par starych co som nasiel ho stavia do celkom dobreho svetla - rychlejsi ako ext4 porovnatelny s XFS. Bohuzial, najaktualnejsi je z konca roku 2012.
Njn. Ten commandline interface k btrfs jak kdyby to psychous vymyslel. Poradne neumi ani deduplikaci. ZFS treba umi deduplikovat online. Navic bezi na x produkcnich prostredich takze je to relativne dospely filesystem narozdil od BTRFS ktery zacla tlacit hromada gelousu ze SuSE a co jsem diskutoval s Masonem on by to nenasadil.
Zvlast metadata a data je koncept spise patrici do minuleho stoleti k databazim. Fakt nevim jaky to ma smysl i kdybys to teoreticky chtel pouzit jako storage backend. Rekni mi jediny rozumny duvod. Performance? Nejake testy?
Sorry. Mozna jsem zdeformovanej tim ze pouzivam fakt vyzkousene a fungujici filesystemy jako reiser,xfs,veritas,zfs a obstarozni UFS v nekolika OS specific variantach. Ono totiz UFS se nam mezi operacnimi systemy drobatko lisi:-D
Ukladanie dat a metadat nezavisle pouziva napriklad aj GPFS (paralelny filesystem) od IBM. Vyhodou je napriklad moznost ulozit metadata na iny typ storage (napriklad SSD) a tak zvysit v urcitych pripadoch vykon, pripadne sa da nastavit nezavisle pocet replikacii dat a metadat a tak zvysit spolahlivost. Ak su totiz poskodene data mozem prist o par suborov, co sa da niekedy este "rozchodit" (pripadne restornut len konkretne subory). Ak sa poskodia metadata mozem prist aj o cely filesystem a robit restore filesystemu s velkostou tisicov terabytov (co je caste pouzitie GPFS) nejaky cas trva.
Osobně si myslím, že nejspolehlivější souborový systém je XFS a na BSD/Illumos ZFS. BTRFS prostě ještě neprošlo ohněm. I z mého kruhu přátel velká část, možná nadpoloviční používá XFS nad LVM2 (a to včetně /boot). Zbytek asi EXT4 nebo BTRFS.
Zajímavý by mohl být ještě HAMMER2 z BSD světa, ale ten taky ještě "neprošel ohněm". Jsou taky lidi, co nedají dopustit na věci jako UFS2/ FFS, a s nástupem Raspberry Pi apod. taky F2FS a další spíše specializované souborové systémy.
No upřímně řečeno používám ext4 v podstatě ze setrvačnosti. Nemám čas nějak do hloubky studovat rozdíly FS i když bych tomu docela rád aspoň povrchně rozuměl.
Takže otázka na redakci: co takhle článek o filesystémech? Popis a srovnání vlastností, vhodnosti pro konkrétních pár use case...
Ma to nevyhodu, ze sa to podla Murphyho zakonov rozsype, az ked tam uzivatel naleje dolezite data, od ktorych nema zalohu. To by redaktori neriskovali.
Ale vazne: zname bugy vo FS sa vo vseobecnosti pomerne rychlo opravuju. A ked niekto natrafi na neznamy bug, tak skor nema stastie a skusa to za nejakych extremnych podmienok. Otazka je, ci to dokazu redaktori splnit.
prevažne ext4 , servery sa len prenášajú virtaly zo starého fyzického železa na nové, a ked sa inštaluje niečo nové tak je to viacmenej z lenivosti alebo skôr nedostatku času učiť sa niečo nové . Pri ext4 ak sa zosype file systém a už idem na autopilota, skrátka už viem na koľko roznych spôsobov sa dokáže dobabrať fs. Neviem si predstaviť že nasadím nejaký iný fs ktorý jedného padne na nejakom dôležitom serveri servery a teraz budem lúskať internet hore dolu ako ztoho von. Skrátka ked neviete čo máte konkrétne hladať tak o tom neviete , neviete sa na to pripraviť. A to čo máte hladať a čo sa zaujímať človek zistí až ked nastane problém . s Ext4 som si toto už preskákal takže ako hovorím automatika .
No a na notebooku/pc fúúú, tu mám tiež systém nainštalovaný 10 možno viac rokov . Fakt netuším , zakaždým ked mením stroj alebo disk , kompletne skopírujem systémový disk a inštaláciu systému sa nestarám . Raz začas pustím apt-get update/updgrade/dist-upgrade a to je všetko čo sa systému na pracovných pc týka. Takže FS ktorý bol vybratý pri inštalácii systému pred x rokmi na notebook ktorý je už x-1 alebo 2 roky v kremíkovom nebi.
No kdyz se podela FS, tak je nejlepsi vzit zalohu a obnovit ji na cisty FS (mluvim o serverech). Eventuelne predtim z toho rozbiteho FS zkopirovat co se da, pro pozdejsi obnoveni zmen mezi posledni zalohou a padem. Pomoci snapshotu se lepe zalohuje konzistentni stav fs (treba databaze, da se minimalizovat doba kdy je databaze vypnuta/zamcena, aniz by bylo potreba data vylevat do textu/sql), ale na to pouzivame lvm. Vzhledem k tomu co vse se muze podelat je tohle o neco univerzalnejsi zpusob - takze se spis vyplati mit nauceny tenhle postup, nez nejake fsck.
"Odstraněním ovladače pro Ext3 se pro uživatele v zásadě nic nemění, protože současný ovladač souborového systému Ext4 je zpětně kompatibilní s Ext3 i Ext2."
No nevím, jestli bych to viděl tak optimisticky. Asi dva týdny tomu se mi dostal do pracek jeden "servřík", který dlouhá léta zapomenutý běžel někde v rohu místnosti. Podle akustických projevů začal nekompromisně odcházet jeden ze dvou disků s Ext3. O stáří asi nejlépe vypovídá kapacita 6,4GB. Vzal jsem nějaký ATA disk, co jsem ještě našel, založil na tom Ext3, překopíroval data a dal zpět na místo odcházejícího disku, než se to železo nahradí komplet něčím novým.
I když to bylo Ext3, tak původní archaická distribuce odmítala přes fstab daný disk připojit. Ručně to šlo, ale systém značně "nadával", že daný Ext3 byl vytvořen novějšími nástroji a jsou tam nějaké funkcionality, které neumí. Odmítal to "opravit", nešlo s tím dělat nic.
Pro formátování:
mke2fs -O none,has_journal
Problém ale je, že většinou je tohle výchozí a nové vlastnosti se zapínají při používání. Jediné, co mě napadá, že se změnilo, je 32-bitové UID. Lze vypnout:
mount -o nouid32
Přesněji to bude vidět v dmesg, bude tam něco jako „Filesystem has unsupported features: číslo“, to pak lze dohledat.
Už se to tu probíralo.
Rozlišujte zpětnou a dopřednou kompatibilitu.
Zpětná kompatibilita znamená, že když vezmete novější jádro s novým ovladačem, co krom ext4 zvládne "kompatibilně" i ext3, a připojíte do toho počítače starý disk s ext3 partišnou, co jste někdy před lety vyrobil, tak se vám to podaří přečíst a bude to celkově fungovat.
Dopředná kompatibilita znamená, že když vezmete staré jádro s prehistorickým ovladačem, co zvládá jen ext3, a připojíte k němu "nový" harddisk s partišnou alokovanou na ext3 nějakým novým strojem/nástrojem nebo dokonce s partišnou ext4, pak i ten starý ovladač zvládne přečíst nově (na jiném novějším stroji) vyrobený oddíl.
V článku se naprosto korektně mluví pouze o zpětné kompatibilitě nového modulu, vy zmiňujete problémy s dopřednou kompatibilitou (starý ovladač, novější oddíl)...
To je otázka. Byl to přenosný disk, byl zformátován již dávno, starými verzemi nástrojů, bez jakýchkoliv nových vlastností, a to právě za účelem čitelnosti na jakémkoliv Linuxu. Staré jádro si také při připojení na nic nestěžovalo. Jak se ale ukázalo, poté, co byl zapisován na nových jádrech, již to nefunguje na 100%.
Tak nevim, ale so jsem zpozoroval, tak BTRFS tlaci jen SUSE a to snad dokonce jen subset. Jak me nekdo nedavno informoval. Ja bych sva data na BTRFS nedal.
Jinak na FreeBSD ZFS na Linux XFS
Na externim USB HDD mam exfat, unix/linux filesystemy neprectu ve win (neresme to, ze exfat v zakladni instalaci XP take ne - ergo stejne jsou XP uz po smrti) zatimco exfat je rw temer vsude kde potrebuji OS X, Win, Linux, BDS coz se o NTFS rict neda (nehodlam kupovat komercni NTFS driver pro OS X) a FAT32 na terovy usb disk davat opravdu nebudu...
Nicmene jiny kraj, jiny mrav, cize BTRFS SUSE nevycitam, ale podle me je to proste jeste novorozenec a ja mu neverim.