Názory k článku Fedora 12: konstantní kvalita

Plymouth je už obohacen i o zakrývací obrazovku při vypínání a restartování, počítače. Tím se podařilo téměř úplně zakrýt ty strašlivé hlášky, které děsily uživatele. Zůstávají ještě při hibernaci a při startu systému se vypisuje něco hrozného z GRUBu. Windows se ale mohou začít třást.
Na přeplácnutí plnícím se logem natvrdo nevidím nic přínosného, když jsem umazal v /boot/grub/menu.lst parametr quiet, tak se stejně nic nevypisuje. Dobře to má vyřešené Linux Mint, ten ve výchozím nastavení ukazuje taky jenom logo a pod ním progressbar, ale když se umaže „quiet“, tak pod tím logem a progressbarem běží výpisy (pěkně zeleně a jenom ty podstatné). Že je do něčeho vidět tak blbě jako do Windows, to přece není žádná výhoda.

Jinak díky za článek plný informací, rozhodně zajímavější čtení než takové ty recenze o tom, jaké je v nové verzi pozadí na ploše.

Nebo nic neumazavej a precti si dokumentaci. Quiet je parametr pro potlaceni hlasek kernelu. rghb je pro vypnuti vypisu startovacich skriptu (prekryto plymouth). Pokud stisknes Esc behem bootu, uvidis normalni vypis statovanych sluzeb.

jj, po Esc se normálně všechno vypisuje, dokonce česky se správnou diakritikou :)

Za nějak zásadní nedostatek bych to stejně nepovažoval, v prípaděvždycky jde po startu pustit

dmesg

a výpisy si přečíst. Akorát mi přišlo dost ujeté vyzdvihovat jako výhodu oproti Windowsu, že není nic vidět. Z věcí, které uživatelům Windows brání používat Linux, je vypisování něčeho při startu asi tak na posledním místě :)

Copy-on-write v Linuxu uz najkou dobu funguje tak bych se toho az tak nebal. Mimo to cloud ma jine IMO zavaznejsi bezpecnostni rizika.

Myslim, ze po delsi dobe se tu objevila zajimava a vystizna recenze.
Vtipky o amerikanocetrismu i nazev krysa pri pripojovani mysi mi ani neprijdou cool a ani me neurazeji, vicemene mi na tom pripada zajimave jen to, ze to nekoho nadzdvihne ze zidle.
Ve featurech jeste tvrdi, ze maji nejake vychytane bluetooth, ale jinak me F12 moc netahne. Stejne ji uz ale vypaluji na dvd…

Lide se deli na ty co ctou bulvar a nectou. Pro ty co ctou je tady zminka o amerikocentrismu (Co si predstavite pod „Cambridge“? „Cambridge is a city in the United States, … and was the name of a ship in the United States Navy.“)
a je pro ne clanek necitelny…

Muze mi nekdo osvetlit, jak se veci maji? Pojede to na starych strojich? Nebo to jen nebude optimalizovane? Co napr. PIII coppermine? Taky se posledni dobou prestal udavat minimalni hardware… F11 ale jede napr. dobre na 380MB pameti.

PIII je naprosto bez problemu. Procesory od Pentia chronologicky Pentium, Pentium Pro, Pentium II, Pentium III, Pentium 4… Navic soucastny Intel Core je zalezeny na PIII, takze zrovna u tohoto procesoru neni potreba mit obavy. Minimalni hw ma smysl jen pokud uvedete i konfiguraci operacniho systemu. Takovy AOS se vam pojede mozna i na mene.. KDE4 bych na 380MB radsi neprovozoval, pokud tedy rad necekate.

Samozrejme pouzivam icewm, ale problemem byla anakonda. Nejak kdysi nechtela instalovat pod urcitym limitem pameti, samotny system pak muze byt v textmodu zcela enarocny.
Jde mi treba o rizeni procesu, vezmu stary stroj a nove drivery pro specificky hardware + nove knihovny a program muzu ladit na poslednim vykriku mody, na rychlosti mi pak uz nezalezi a bezet to muze bez grafiky na terminalu.
Porad jsou jeste v repozitarich veci jako screen, ncurses, nc, nc6.

Mám grafiku ATI Radeon HD 4300 a proprietární ovladače od ATI se mi ve Fedoře nechtěly zkompilovat. Fedora má ale ve svých repozitářích nové opensource 3D ovladače na ATI mesa-dri-drivers-experimental – ty se nainstalovaly a běží bez problémů, funguje správně indirect rendering (takže compiz + opengl → není problém). Nejsem si jistý, jestli výkon bude stačit i u novějších her, zatím jsem zkusil jako test tuxracer – při 1600×900 má okolo 30 FPS, při 1024×768 2krát tolik.

Ahoj,
mam problem, jak uchovavat a prenaset stara nastaveni okeynek na jine pc a jine uzivatele. Pouzivam icewm a kopiruju obvykle par filu z jednoho adresare a je to ok. Ale videl jsem gnome v F11 a je to hezky program, ma dost vyhod, jenze se mi jezi chlupy, kdyz bych mel klikat na kazdem stroji 20 minut mysi. Zkousel jsem kopirovat .gconf a delat pak chown, ale nejak to neni uplne to prave, mate nekdo zkusenosti? A co treba addony firefoxu?

Toho dosahuje tím, že nahrazuje pevně zakódované části startu systému s pseudoshellem nash moderními metodami jako udev a busyboxem.

Tam zadny busybox neni. Snahou je pouzivat vsude ty same systemove utility a nemuset pro mainstream distra udrzovat duplikatni nastroje (jako treba busybox) pro initramfs.

Prosim projdi si prirucku na http://wiki.fedora.cz/ – je to tam popsane. Pro F12 jeste nemusi byt pripravene doplnkove repozitare, ale myslim, ze uz jsou.

Uzavrene ovladace nVidia jsou v repozitari RPMFusion uz od 3. listopadu. xorg.conf je v /etc/X11/xorg.conf. Na RPMFusion je i navod na instalaci. Priznam se ze ja sem to insaloval tak trochu na hulvata:
yum install akmod-nvidia xorg-x11-drv-nvidia*
restart. Pri bootu zkontrolovat jestli se ovladac prelozil a v xorg.conf nahradit noveau za nvidia.

Flash stahni z webu Adobe x64 verzi
http://labs.adobe.com/…0_64bit.html
Knihovnu libflashplayer.so presun do /usr/lib64/mo­zilla/plugins a restartuj FF. Kdyz zadas do adresniho radku ahout:plugins tak by se tam flash mel objevit.

Omlouvam se, busybox tam skutecne nepatri.. nevim jak jsem na to prisel. Jako shell se pouziva posixovy dash.

Protoze se jedna o sha256sum nikoli sha1sum.

Tesi me, ze ani tyto drobnosti poroznosti nekterych ctenaru neuniknou. Vzdycky kdyz neco takoveho pisu, tak si rikam jestli si toho aspon nekdo vsimne a neni to celkem zbytecne.

Zkusil jsem to na svem oblibenem 800mhz 380MB stroji. Mel jsem tam extra partisnu /home a plan byl jen nahradit / astary home se vsemi daty primontovat:

1/ prvni hlaska – malo pameti pro grafickou instalaci. Dobra, tim lip.

2/ udevadm settle blablabla – bloklo se to pri hledani disku fd0 a zacalo vypisovat s periodou 5 sekund rozsypanou chybovou hlasku.

To me nezastavilo. Uz jsem tohle jednou vybojoval u F11. Ted sice nemam pristup k modulum, ale tak jsem fd vyradil v setupu.

3/ V dalsim jsem se dostal k otazce na disk. Volba byla nejak moc jednoducha – replace existing system nebo entire disk. Vybral jsem replace. V dalsim se me to jen zeptalo jestli to ma opravdu zapsat.
OK.
No, a pak mi tam vysmazil nejaky logvoly a nainstaloval co chtel. Stare partisnovani i /home je v … Proti F11 mi to teda trochu prislo jako krok zpet.

Dostal jsem prompt a tak si rikam, podivam se. Hle, nejsou tam nainstalovany x-ka. Sit rizenou netw.managerem jsem obesel standardnimi
ifconfig eth0 up
dhclient eth0
ty xka bych chtel
yum grouplist – tady to je
you groupinstall „X Window System“
 – dobry, slibilo to 61MB, jdem na to.
Kdyz to doslo, dal jsem xinit.
Reklo mi to, ze config/hal nezna kontext a xterm neni.
yum install xterm
slava, nahodilo se to do X-ek.
Bohuzel, neni tam mys a xtem je tedy nedosazitelny. ctrl-alt-backspace nefunguje, ctrl-alt-del taky ne. Jeste ze jsou na bedne ty tlacitka.

To je cele, dal uz nechci nic zkouset, nevidim svetlo na konci tunelu.

Zeno, ani jsi nejsem jisty ze je to vubec cele chyba. Dokonce mam podezreni, ze to tak ma byt, abych konecne jednou zkusil debian. Vzdyt ja v zivote neinstaloval jiny flavor.
20 minut od uspechu jsem byl, ale to bylo 20 minut potom, co jsem si smazal home:) . Samozrejme jsem na takovou variantu byl pripraven, nejsem vcerejsi. Pak jsem to zkusil jeste jednou a vrazil jsem tam groupinstall gnome a x a lxde, a kdyz to vsechno probehlo, tak to bootovalo do smutecni cerne. U f11 ta nvidiovska karta pritom jede jako jedno vino (s Nouveau. Asi beaujolais nouveau).

Koukam, ze minule dny probehla vlna diskuze o F12. To uz neni legracni, F12 dovoluje uzivateli instalovat podepsane balicky bez root hesla. https://bugzilla.redhat.com/show_bug.cgi?…
fix : pklalockdown –lockdown org.freedesktop­.packagekit.pac­kage-install

Mam fedoru rad, na to, ze po instalaci musim napr. odinstalovavat packagekit, aby mi samovolne nespoustel yum jsem si zvykl. A s touhle posledni featurou me prekvapili. Na /. je par vtipnych komentaru – jako ze kvuli bezpecnosti musite prejit na win7, nebo ze konecne propusteni zamestnanci ms zjevne nasli job.

Vznika zavazna otazka, kam smeruje linux?

Kuli teto zmene se dela zbytecny humbuk. Omezeni je ze uzivatel muze instalovat jen podepsane baliky z predem nakonfigurovanych repozitaru, ktere nemuze menit. Duvod k tomu je celkem rozumny: vetsina uzivatelu si akorat navykla do kazdeho okna s zadosti o heslo roota psat automaticky toto heslo. Tomu nerikam dobra vlastnost.