no ty brdo ... normalne ma oblieva pot :D
ja som si pred rokom a pol nainstaloval fedoru 17 ktoru som pred pol rokom upgradeoval na 18 (ale grub mam este stary, ten notebook je firmeny a proste som sa bal vrtat sa v tom, uz pri samotnom upgrade z 17 na 18 som si obkusoval hodinu prsty, ci to nabehne).
po tejto recenzii uz nebudem nikdy upgradeovat nic a ked uz 18tka nebude podporovana (obcas este chodia updates) tak neviem co spravim ... fedora 20, to nema uz zmysel riesit pre cloveka, ktoreho pocitac zivi, asi na stare kolena vytunim freebsd alebo nejaky centos
Tomu trochu nerozumim, bezneho uzivatele se tato analyza temer nedotkne. Fedora je minimalne od verze 18 celkem pouzitelna pro jakoukoliv praci. Jedine na co jsem napriklad u F19 narazil pri praci byl problem mezi instalaci nodejs a dart IDE (pouzivaji ruzne verze V8).
Priste si urcite zkuste radeji udelat zalohu, nemusite si pak okusovat prsty. Ja osobne radeji delam kompletni reinstalaci cca 1x za rok, cele to zabere tak 3h vcetne dodatecneho nastaveni.
Ja teda nejedu na fedore, ale kompletni reinstalace jednou za rok by mne pripravila o mnoho veci, ktere jsem si postupne vyladil. Dokonce system ktery mam ted uz prezil dva notebooky a bezi na tretim (instalace "klonovanim"). (Pouzivam debian testing, a tedy postupuju malymi ale castymi upgrady kupredu. Vyjmecne se neco rozbije, ale da se to dohledat a spravit.
Proto mám ~ zazálohovaný (ona jedna zaloha ročně se občas také hodí a když to jedete přes rsync, tak je to za pár minut). Reinstalaci provádím, ale partišnu /home nechávám. Postupem času jsem u sebe zjistil, ze stejně případně migruji akorát .ssh* .bashrc .config .vim* .local .git a pár dalších. Já neinstaluji žádné gnome-shell extensions, výchozí GNOME mi celkem stačí (nastavuji akorát follow-mouse mód).
Pravda je, že pořádný fungující dist-ugprade jěště na Fedoře není. I ve verzi F20 se doporučuje daný nástroj (tuším že to je fedup).
Mě spíše zajímalo, proč by F20 neměla být použitelná pro normálního člověka na práci.
No ja mam spoustu vychytavek v /etc. Napriklad jsem musel ladit hibernaci, trochu dostelovat vstupni zarizeni v Xech, postelovat laptop-mode, sambu, a spoustu dalsich veci, ktere si uz ani nepamatuju. Existuje sice nastroj, ktery mi rekne, ktere konfiguraky jsem ja nebo nejaky skript oeditoval, ale i tak by toho bylo dost, co bych zapomel nakonfigurovat, a pak to dohledaval. Jinak ~ mam dokonce na zvlastnim oddilu, protoze pokud by nahodou system letel uplne na hubu (z jakychkoliv duvodu) a chtel pri tom vzit i FS, tak mi nevadi kdyz mi sejme system, ale vadilo by mi, kdyby mi zrusil ~ (nektere veci mam nedostatecne zalohovane).
Jenze ta knfigurace patri k balikum co jsou nainstalovane. Pri instalaci noveho distra bych musel kontrolovat, ze se nezmenil zpusob konfigurace. Nektere veci v /etc navic nemenim ja ale skripty a sahat na ne nechci. (jeste nedavno to byly /etc/mtab a setserial, a verim ze se jeste najdou dalsi "spatne" navrzene programy). Dale pak mam nejake vlastni "systemove" utility v /usr/local/sbin a /usr/local/bin (byl jsem liny pro ne delat cele baliky). Proste etckeeper by vyresil jen cast problemu, takze jsem ho zatim nezkousel.
Toto jsou přesně důvody, proč jsem před mnoha lety opustil Fedoru na svém pracovním počítači a zkusil Ubuntu. Bylo to docela těžké, připadal jsem si tak nějak divně. Ale byl jsem překvapený tím, jak "to funguje". Pokud používáte vlastní úpravy, LTS verze Ubuntu je podle mého názoru pro práci na desktopu vynikající. Ale i přechod mezi "malými verzemi" je dobře řešený.
Po letech musím uznat, že jsem nikdy nelitoval. Jednu nevýhodu to ovšem má: Člověk odvykne "průběžnému dolaďování", nemusí řešit "problémy a nedodělky". To je pro práci sice velká výhoda, ale nevýhoda je to v tom, že se nemusí nic nového učit. Prostě to "jen funguje", žádné přeinstalace, jen poměrně bezproblémové povýšení verze.. a jede se dál.
Je to asi hlavně o tom, k čemu člověk svůj počítač hlavně používá. I bezproblémovost může po čase začít vadit.. :-)