Na Fedoru 21 jsme čekali nezvykle dlouho – téměř jeden rok. Není se ale čemu divit. Cílem vydání totiž bylo zužitkovat co nejvíc z projektu Fedora.next, který má distribuci posunout do nové éry. To se podařilo a Fedora 21 je jedním z nejvýznamnějších vydání v historii distribuce.
Fedora 21 jakožto první vydání nemá žádnou přezdívku, zato přichází rovnou ve třech základních variantách. Workstation (klasický desktop), Server a Cloud. V tomto článku se budeme věnovat pouze variantě Workstation pro osobní počítače. Základní komponenty tvoří linuxové jádro 3.17, grafické prostředí GNOME 3.14 (aktuální) a zobrazovací server X.Org 1.16. Opět samozřejmě došlo ke značnému vylepšení nástupnického serveru Wayland, ale na svou premiéru si ještě bude muset počkat.
Kromě základní verze s prostředím GNOME už je k dispozici i mnoho tzv. spinů, neboli také derivátů, které najdete na Spins.FedoraProject.org. Vyjma spinů s alternativním grafickým prostředím existují také spiny pro speciální účely, např. vědu nebo bezpečnost.
Vzhledem k velké prodlevě od posledního vydání mají uživatelé trochu nejasno v tom, jak se to vlastně má s podporou a vydávacím cyklem. Nic se ale nemění. Jednadvacítka zkrátka byla velmi náročná na přípravu, ale s dalšími vydáními už by tolik práce být nemělo a cílem zůstává vydávat novou verzi cca po šesti měsících. Samozřejmě s jistou tolerancí, u Fedory byl termín vydání vždy flexibilní. Stejný zůstává i systém podpory. Fedora 21 bude podporována ještě cca jeden měsíc po vydání verze 23, tedy minimálně 13 měsíců.
GNOME: dvě verze v jednom
Nejvíce uživatelských novinek jako tradičně nabízí prostředí GNOME. A tentokrát je jich ještě dvojnásob, protože vydání 3.12 Fedora přeskočila. Nebudu vás napínat. Zpočátku mi třetí generace GNOME vůbec nesedla, ale prostředí zraje jako víno. V posledních vydáním už jen stěží nacházím novinky, které by se mi nelíbily. GNOME konečně dosahuje té celistvosti, která je jeho cílem zřejmě už od verze 3.0.
GNOME Software: nejlepší katalog aplikací
S katalogem softwaru ve stylu obchodu kdysi dávno přišlo Ubuntu. GNOME podobné řešení nabídlo až ve verzi 3.10 a během posledního roku se pak nástroj dočkal ještě řady vylepšení. Dnes se pravděpodobně jedná o nejlepší katalog softwaru ve světě Linuxu. Vyniká zejména přehledností a oproti konkurenci i slušnou rychlostí. Také oceňuji hezkou nabídku Nainstalované, která zobrazí přehled nainstalovaných programů s možností odinstalace.
Důležité je, že zobrazí opravdu jen programy. Desítky nejrůznějších knihoven apod. uživateli zůstanou skryté, což je jedině dobře. Kdo bude chtít, vždy si je jiným způsobem najde. GNOME Software navíc integruje i správce aktualizací. Ubuntu, Linux Mint a další distribuce software a aktualizace, dle mého názoru zbytečně, oddělují. Nástroj už také obsluhuje instalaci externích balíčků a správu repozitářů. Zkrátka all-in-one.
Ke GNOME Software bych tak v současnosti měl asi pouze jednu výtku – chybí možnost hodnotit a komentovat aplikace. U aplikací se sice zobrazuje klasické hvězdičkové hodnocení, ale nenechte se zmást. Jedná se o automaticky generované hodnocení, které nemá nic společného s kvalitou samotné aplikace, ale hodnotí záležitosti jako integraci do prostředí, podporu výchozího jazyka nebo systém aktualizací. O tom se ale uživatel nikde nedozví. Tento systém mi přijde poněkud krátkozraký a preferuji klasické hodnocení.
Přepracovaný vzhled aplikací
Téměř všechny výchozí aplikace už byly přepracovány do nového rozhraní, které spojuje záhlaví okna s nástrojovou nabídkou a několika dalšími prvky (tlačítka jako další, uložit, apod.). Zprvu vás to samozřejmě bude mást, ale je to jen o zvyku. Nemám pocit, že by šlo o krok zpět, jak někteří tvrdí. Některé aplikace jako Shotwell nebo LibreOffice však stále mají tradiční rozhraní, které celkový dojem kazí. A v tom bohužel asi nic nezmění. Jejich nabídky jsou natolik komplexní, že by jim nový formát asi nesedl.
Nutno dodat, že Fedora ve výchozí instalaci nenabízí všechny aplikace GNOME. Zejména některé poměrně chudé aplikace nahrazuje bohatšími a rozšířenějšími alternativami. Místo Webu (Epiphany) tak dostanete klasický Firefox, Hudbu zase zastupuje osvědčený Rhythmbox. Chybí také další okrajové aplikace jako hry (také v novém designu) Mapy (přidává vyhledávání tras) nebo Polari (nový klient pro IRC). Gedit zase přidává možnost otevřít textový dokument vyhledáváním a prohlížeč dokumentů Evince byl uzpůsoben pro vysoké rozlišení. Zbrusu nové rozhraní nabízí multimediální přehrávač Totem, který navíc umí přehrávat i videa z několika internetových zdrojů.
Multitouch a vylepšený Shell
GNOME 3.14 přináší i podporu multitouch (dotykové ovládání více prsty zároveň), což asi drtivá většina uživatelů nevyužije, ale je dobré o tom vědět. Shell nově nabízí možnost sdružovat aplikace do skupin, aby byly v Shellu k dispozici vedle sebe. Tvorba skupin však probíhá poněkud nelogicky v GNOME Software. Vyhledávání v Shellu také dostalo několik nových možností, snadno se tam můžete zeptat například na počasí, čas v určitém místě nebo si nechat vypočítat jednoduchý příklad. Nástroj Účty on-line, který zajišťuje propojení webových služeb se systémem a dalšími aplikacemi, pak přidal podporu záložkovací služby Pocket.
DevAssistant: dárek pro vývojáře
Co se týče novinek v samotné Fedoře, výčet u varianty Workstation je podstatně kratší. Vývojáři se zaměřili spíš na vyčlenění dalších dvou variant a jejich co největší naplnění možnostmi a novými technologiemi. Ale není jim co vyčítat, systemd už Fedora nasadila, Wayland ještě dostatečně nedospěl a správce balíků DNF, který by měl nahradit yum, ještě také potřebuje doladit. Konkrétně s DNF už se na výchozí pozici počítá v příští Fedoře 22.
Za pozornost ovšem stojí nástroj DevAssistant, který je nově v základní instalaci a měl by být pravou rukou všech vývojářů. Divím se, že nikdo s podobným řešením ještě nepřišel. Sám sice neprogramuji, ale dokážu si představit, kolik DevAssistant dokáže ušetřit práce. DevAssistant lze ovládat přes grafické rozhraní, které je opravdu jednoduché, a také z příkazové řádky.
Ve zkratce jde hlavně o to, že uživatel jednoduše vybere, v čem chce programovat, a DevAssistant k tomu sežene vše potřebné. Někdy u projektu můžete také nastavit základní možnosti konfigurace či kompilace nebo projekt rovnou napojit na GitHub. O něco podobného se snaží i Ubuntu Make (dříve Ubuntu Developer Tools Center), ale Fedora má s DevAssistantem slušný náskok.
V základu DevAssistant podporuje osm základních jazyků, přičemž u některých jsou k dispozici i z nich odvozené frameworky. Uživatelé však mohou vytvářet další tzv. asistenty a umožnit tak snadnou instalaci dalších prostředí. A ideálně je pak zpřístupnit v databázi DevAssistant Package Index (DAPI), kde si je mohou najít ostatní.
Fedora nezklamala
Možná jste od zlomového vydání čekali trochu víc, ale Fedora 21 není o revolučních novinkách. Fedora 21 spíš připravuje půdu pro to, aby distribuce dalších X let mohla prosperovat a zdárně se rozvíjet. A to nejen na desktopu, ale i na dalších frontách. Fedora a potažmo Red Hat zjevně hodně sází na cloud.
Přesto je i Fedora 21 Workstation velmi povedené vydání, za což vděčí zejména značně vylepšenému prostředí GNOME a povedenému DevAssistantovi, který ještě posiluje pověst Fedory jako distribuce pro vývojáře. Pokud patříte mezi fanoušky Fedory, s upgradem nemusíte váhat. A systém je stále přístupnější i novým uživatelům.
ČLÁNKY DO MAILU