Úplně na začátek bych chtěl vysvětlit systém vydávání Fedory. Prakticky každé vydání Fedory za posledních 10 let se opozdilo a mnoho lidí to bere jako selhání, přitom to je něco, s čím se v procesu plánování počítá. Fedora se snaží razit střední cestu mezi modely „vydáme v naplánované datum stůj co stůj“, který má například Ubuntu, a „vydáme, až to bude hotové i za cenu několikaměsíčního zpoždění“, kterého se drží Debian. Při půlročním cyklu si Fedora nemůže několikaměsíční zpoždění dovolit, ale zároveň nechceme vydat něco, co má zásadní chyby, jen aby to vyšlo ve stanovené datum.
Fedora QA mají tzv. kritéria vydání, která definují, co musí software ve vydání splňovat. A pokud je nesplňuje, tak Fedora prostě nevyjde. Je to velmi účinný bič na vývojáře, ale občas to zabere několik týdnů navíc. S tím se ale dopředu počítá a plánovací proces je na to připravený. Pokud tedy čtete o tom, že se Fedora zase zpozdila, zůstaňte v klidu, nic zásadního se neděje. Stejně jako v případě Fedory 27, která v procesu testování nabrala třítýdenní zpoždění, což je zhruba průměrná hodnota za posledních několik vydání.
Workstation
Vzhledem k tomu, že pracuji v desktopovém týmu v Red Hatu, je Workstation edicí, o které toho vím nejvíce. Je to také zdaleka nejpopulárnější edice Fedory, která se podílí na celkovém počtu stažených instalačních obrazů asi 80 %. Dá se tedy říct, že je to, co uživatele zajímá nejvíce.
Fedora Workstation používá jako desktopové prostředí GNOME, které je tudíž také největším zdrojem novinek. Asi nejviditelnější změnou je nové rozhraní nastavení, které už nemá podobu mřížky ikon, ale seznamu v levém panelu a obsahu konkrétního modulu v pravém panelu. Důvodů pro změnu bylo několik: staré řešení mělo fixní velikost okna, což způsobovalo problémy na malých rozlišeních, v mřížce nešly nejpoužívanější moduly dostatečně vizuálně „prioritizovat“ apod.
Na pracovním notebooku už mám Fedoru 27 měsíc a půl a osobně mě nejvíce zasáhla přepracovaná správa displejů, kterou si vyžádala podpora neceločíselného škálování. Neceločíselné škálování stále nefunguje optimálně (nedávno jsem se o tom rozepsal) a to celočíselné bylo v nové verzi rozbité při více monitorech. Přidaly se také další problémy jako pády při vypnutí jednoho monitoru. Do toho všeho ještě upstream přešel na novou verzi javascriptového enginu pro GNOME Shell – mozjs52, což přineslo další sérii pádů. Naštěstí drtivá většina těchto problémů se podařila do ostrého vydání vyřešit.
Velkou novinkou je multimediální server PipeWire. Ten byl měl v budoucnu usnadnit předávání multimediálních streamů v rámci systému, což bude s narůstajícím použitím sandboxingu větší a větší problém. Akutně ale pro nás PipeWire řeší vzdálenou obrazovku a její snímání na Waylandu. Na ten jsme přešli už ve Fedoře 25 a popravdě ten přechod byl výrazně bezproblémovější, než jsme původně očekávali. Nějaká větší vlna negativní odezvy od uživatelů se nekonala a někteří si ani nevšimli, že už neběží na Xorg, ale na Waylandu. Já sám se ztrácím přehled o tom, na čem zrovna běžím. Nicméně jeden častý problém se přece jenom vyskytuje – sdílení obrazovky a pořizování screenshotů a screencastů.
Tyto věci bezpečnostní model Waylandu běžným aplikacím neumožňuje dělat. Z tohoto důvodu jsme navrhli DBus API, přes které si aplikace může kompozitoru o snímky obrazovky říct, a dostane je právě přes PipeWire. Zatím to žádná aplikace nepoužívá, ale Fedora je na to připravená a momentálně řešíme, jak podporu dostat do prohlížečů Firefox a Chromium, kde na toto omezení uživatelé narážejí nejvíce.
Další zajímavou novinkou je snadný přístup k Red Hat Enterprise Linux pro vývojáře. Jinak placený RHEL je dnes dostupný zdarma pro vývojáře. Stačí se registrovat na developers.redhat.com. Ve Fedoře jsme celý proces zjednodušili. V Boxes si můžete vytvořit novou virtuální mašinu s RHELem, přímo v aplikaci se zaregistrujete nebo přihlásíte na onom portálu, ISO se systémem se vám automaticky stáhne a přihlásí pod danou subskripcí. RHEL ve virtuální mašině můžete mít ve Fedoře 27 se vším všudy během několika kliknutí.
Fedora 27 přináší zlepšení také v multimediální podpoře. Na rozdíl od řady komunitních projektů si Red Hat nemůže dovolit distribuovat patentově chráněný software. Multimediální podpora ve výchozí instalaci tím trpí, ale dokud se patentové právo nereformuje, moc s tím nesvedeme. Přesto se v rámci těchto omezení snažíme nabídnout co nejlepší podporu. V uplynulých měsících jsme přidali kodeky pro H.264 (zatím jen s profily pro WebRTC), MP3, AC3 a nejnověji ve Fedoře 27 přistál také kodek pro AAC. Někomu, kdo se nikdy nepotýkal s patentovým právem, to asi přijde jako triviální zlepšení, vždyť stačí ffmpeg a je po práci, ale věřte, že to vyžaduje opravdu enormní úsilí zajistit, že to, co distribuujeme, distribuujeme po všech stránkách legálně.
Dlouho slibovanou novinkou, která by se měla dostat do Fedory 27 zpětně, je software třetích stran. Fedora je velmi striktní, co se týče licencí a patentů. A má to své praktické důvody (viz výše). Nicméně realita je taková, že uživatelé ve velké míře proprietární software stejně instalují, tak jsme se rozhodli přinést způsob, jak jim to umožnit jednodušeji a z prověřených zdrojů. Nicméně je to hodně citlivé téma, protože v komunitě kolem Fedory je řada lidí, která jakýkoliv ústupek proprietárnímu softwaru nevidí ráda. Celá iniciativa tak byla dlouhé měsíce blokována právě kvůli tomuto.
Nakonec se ale podařilo najít kompromisní řešení, kdy se uživatel při prvním spuštění bude moct rozhodnout, jestli se mu má software třetích stran zobrazovat nebo ne. Pokud se rozhodne, že ne, bude mít systém prostý takového softwaru jako dřív. Celé by se to mělo dostat do Fedory 27 jako aktualizace GNOME Software, až to definitivně schválí Fedora Council. Prvními kandidáty jsou ovladače Nvidia (repozitář je hotový a můžete si ho přidat už teď) a Google Chrome, což je podle statistik zdaleka nejinstalovanější software třetí strany. Můžete ale navrhnout další.
Další věcí, která se nestihla do vydání, ale snad by měla být hotová v průběhu cyklu, je repozitář Flatpaku postavený na repozitářích Fedory. Pracuje se na automatickém sestavování flatpaků z RPM balíčků ve Fedoře. Vzhledem k tomu, že repozitáře Fedory obsahují přes 1000 desktopových aplikací vznikl by tím najednou zdaleka největší repozitář Flatpaku (Flathub má momentálně přes 130 aplikací). V rámci Fedory to najde uplatnění v projektu Atomic Workstation, ale využití to najde i mimo projekt. Např. uživatelé tři roky starého RHEL/CentOS 7 budou mít snadný přístup ke stejným aplikacím jako uživatel na nejnovější Fedoře.
Fedora 27 také jako první distribuce přináší Fleet Commander, skupinu nástrojů umožňujících vytváření, správu a nasazování desktopových profilů na velké množství počítačů. Není to nic pro běžné uživatele, ale pokud spravujete někde v organizaci třeba 100 počítačů, rozhodně se vám přijde vhod, když můžete jednoduše vytvářet profily nastavení desktopového prostředí a aplikací a nasazovat je na tyto počítače.
Mezi nejčastější požadavky na Firefox, které od uživatelů slýcháme, je integrace panelů do lišty okna. V tomto jsme jim také ve Fedoře 27 vyšli vstříc. Není to sice ještě ve výchozím nastavení, ale stačí v about:config přepnout hodnotu widget.allow-client-side-decoration na true. Zatím tuto možnost najdete jenom ve Firefoxu ve Fedoře 27. Otázka je, kdy zareaguje upstream, ale už u portu na GTK+ 3 jsme se přesvědčili, že Mozilla nereaguje zrovna rychle na patche, které jsou specifické pro linuxovou verzi.
Atomic
Fedora Atomic před nedávnem nahradil na pozici edice pro cloudová nasazení Fedora Cloud, který byl založený na RPM. Atomic už používá OSTree. V nové verzi přináší podporu pro architektury AArch64 a Power 8. Storage se konsolidoval na OverlayFS. Vylepšené bylo vrstvené přepisování balíčků. Vzniklo také experimentální sestavení Atomic Workstation, které bude od verze 27 dostávat pravidelné aktualizace a na kterém se bude testovat, jak se může systém založený na OSTree uplatnit v desktopovém nasazení.
Server
Píšu tu o edici Server, ale ona dnes vlastně nevychází. Vzhledem k tomu, jak výrazně se její podoba mění, bylo její vydání odloženo na leden. V tuto dobu vychází teprve beta. Nicméně nová podoba zní natolik lákavě, že se vyplatí počkat.
Fedora Server 27 by měl být již modulární. Modularita řeší problém linuxových distribucí, jejichž uživatelé často vyžadují různé kombinace komponent, ale distribuce jim v daném vydání nabídne typicky jenom jednu kombinaci. Nahradit verzi jedné komponenty jinou je často kvůli provázanosti závislostmi složité. Modularita rozděluje systém na na sobě nezávislé moduly. Každý modul tak může mít vlastní životní cyklus a může být nabízený ve více verzích. Např. u tradičního LAMP se nemusíte omezovat na to, jaké konkrétní verze jsou ve vydání distribuce, ale budete si moci složit vlastní kombinaci verzí komponent. A to jednoduše a podporovaným způsobem.