Před šesti týdny přinesl Firefox 30 dlouho dopředu avizovanou, ale několikrát odloženou implementaci nové a přísnější politiky podpory plug-inů. Tomuto tématu se zevrubně věnoval článek, který vyšel na sesterském serveru Lupa.cz. Zde se zaměříme na současnost. Novotou vonící Firefox 31 nepřináší žádnou změnu vyvolávající kontroverze, ale seznam novinek je poměrně dlouhý.
Rychlejší JavaScript: jak moc Mozilla přidala plyn?
Mozilla slibuje, že Firefox bude zase o něco rychleji zpracovávat JavaScript a přiblíží se v této disciplíně konkurenčnímu prohlížeči Google Chrome. Došlo totiž k integraci Generational Garbage Collection, což byla jedna z hlavních priorit projektu MemShrink. Cílem tohoto dlouhodobého projektu je zvyšování výkonu prohlížeče a snižování jeho paměťových nároků.
Ve výkonnostním testu Octane 2.0 si Firefox 31 oproti předchozí verzi skutečně polepšil. Ještě větší nárůst výkon naznačuje SunSpider.
V testu Octane 2.0, který vytvořil Google, si nový Firefox skutečně polepšil. Předešlá verze 30 při malém experimentu pro potřeby tohoto článku dosáhla skóre 11 719 bodů, zatímco nejnovější verze 31 posbírala celkem 12 002 bodů. Ještě k lepšímu posunu došlo v testu SunSpider 1.0.2, kterým verze 30 prošla za 440,5 milisekundy, zatímco nová verze 31 ke zdolání jeho nástrah potřebovala jen 389.5 milisekundy.
Ověřování SSL certifikátů se zbrusu novou knihovnou
Další novinka, kterou Firefox 31 přináší, souvisí s bezpečností. SSL certifikáty ověřuje nová knihovna mozilla::pkix, která prý oplývá větší odolností než dosavadní řešení. Rovněž se má lépe spravovat. Její zdrojový kód totiž čitá cca 4200 řádků. Dosavadní řešení mělo skoro 82 000 řádků. Užití modernější C++ by pak mělo přispět k celkově vyšší efektivitě. Dříve se užívala Java převáděná na klasické „Céčko“.
Vyžadování bezpečného režimu od všech webů
S příchodem nové verze nyní Firefox podporuje Prefer:Safe, takže je schopen prostřednictvím HTTP hlavičky předávat webům informaci, že mají automaticky přejít do tzv. bezpečného režimu. Ten dnes podporují například vyhledávače Google a Bing, ale i různé další webové stránky a webové služby. Při jeho aktivaci dochází k určité cenzuře, respektive filtrování obsahu potenciálně nevhodného pro děti.
Nejen Google z webových vyhledávačů podporuje bezpečný režim. Nabízí jej třeba i konkurenční Bing a další webové služby.
Donedávna však chyběl mechanismus, který by umožnil aktivaci bezpečného režimu napříč weby. Na první pohled to zvládají některé nástroje tzv. rodičovské kontroly, ale ty jen přepínají do bezpečného režimu vybrané nejfrekventovanější weby (obvykle s pomocí cookies). Nyní může prohlížeč vysílat obecný požadavek, že veškeré, tedy nikoliv jmenovitě vybrané, weby mají přejít do bezpečného režimu.
Zatím však bezpečný režim nenabízí zdaleka všechny weby, kde by se to nabízelo. I pokud jej podporují, nemusí být schopné či ochotné přijímat požadavek na jeho aktivaci prostřednictvím HTTP hlavičky. Možná si řeknete, že tato novinka dopadne neslavně jako iniciativa Do Not Track. Rozdíl je ovšem v tom, že bezpečný režim nejde proti zájmům provozovatelů webů. Na rozdíl od (ne)stopování uživatelů.
Časem by se tak z Prefer:Safe mohl stát průmyslový standard. Z prohlížečů jej podporuje Internet Explorer. Přidá se také Google Chrome. A jak se vlastně vysílání požadavku aktivuje? Volba není v nastavení prohlížeče, kde by si ji děti mohly proti vůli rodičů změnit. Firefox detekuje, jestli je na platformách Windows a OS X aktivní systémová rodičovská kontrola. Pokud ano, automaticky začne požadavek odesílat.
Bezpečnější stahování souborů díky reputačnímu systému
Mozilla Firefox následuje konkurenční prohlížeče Google Chrome a Internet Explorer ve vyhodnocování bezpečnosti (resp. důvěryhodnosti) stahovaných souborů. Správce stahování prověří reputaci stahovaného souboru a případně upozorní na jeho rizikovost. Reputační databázi zajišťuje Google prostřednictvím Safe Browsing API, které již Firefox používá pro varování před přístupem na nebezpečné weby.
Zjišťování reputace stahovaných souborů není zdokumentovanou součástí Safe Browsing API pro třetí strany. Google však oslovil Mozillu, jestli by se nechtěla podílet na zdokonalování tzv. bezpečného stahování. Těžko říci, jestli primárním důvodem byl zájem o bezpečnost IT ekosystému nebo prachsprostý konkurenční boj. Věčný rival Microsoft totiž používá vlastní kladně hodnocený reputační systém SmartScreen.
Každopádně Firefox nyní při stahování binárních souborů posuzuje jejich možnou rizikovost zdrojové adresy, původního názvu, datového objemu anebo kontrolního součtu. Pod Windows pak ověřuje veškeré certifikáty s pomocí Windows Authenticode API. Novinka nemá nahradit služby antiviru, ale doplnit je. Firefox nadále předává soubory ke kontrole antiviru, aniž by musel být vztyčený rezidentní štít.
Úpravy prostoru nového prázdného panelu začínají
Mozilla se také pustila do již dříve avizovaných úprav prostoru nového prázdného panelu. Nově na něm po vzoru řady konkurenčních prohlížečů přibylo pole webového vyhledávače. Není to však na úkor rychlého přístupu k nejčastěji navštěvovaným stránkám. Stále se v prostoru nového prázdného panelu zobrazuje devět nejčastěji navštěvovaných nebo uživatelem manuálně připnutých webových stránek.
V prostoru nového prázdného panelu přibylo vyhledávací políčku, ale pro nejnavštěvovanější weby je stále místa dost.
Možná se ptáte, k čemu je nové pole potřeba, když vyhledávací dotaz je možné položit o několik desítek pixelů výše pomocí řádku s webovou adresou i vyhledávacího pole, které s ním sousedí. Průzkumy však ukazují, že část uživatelů těchto prvků nevyužívá. Místo toho si otevřou nový panel, zadají adresu svého preferovaného vyhledávače a po načtení pokládají dotaz až na jeho hlavní stránce.
Mozilla se rozhodla, že na výsledky průzkumů zareaguje. Nově by uživatelé, kteří mají výše zmíněný zlozvyk, měli být přirozenou cestou vedeni k tomu, aby vyhledávací dotaz položili rovnou z prostoru nového prázdného panelu. Ušetří si tak čas, protože nebudou muset zadávat adresu vyhledávače a čekat na jeho načtení. Vyhledávací pole je přitom v podobném prostoru, kde by jej zobrazila většina vyhledávačů.
Dalším důvodem je byznys. Většina tvůrců prohlížečů spolupracuje s webovým vyhledávačem, od něhož dostávají nemalé peníze. Logicky pak nechtějí, aby uživatelé jen kvůli nějakému zlozvyku nevyužívali služeb partnerského vyhledávače, jehož podpora je do prohlížeče vestavěná. Prohlížeč tak co nejvíce partnerský vyhledávač uživatelům podbízí, protože čím více mu jich přivede, tím lépe.
Firefox patřil k posledním prohlížečům z těch více rozšířených, které ještě v prostoru prázdného panelu služby partnerského vyhledávače nenabízí. Teď to již neplatí. Výchozím vyhledávačem v nově přidaném vyhledávacím poli je Google, ovšem kliknutím na jeho logo uživatelé mohou přepnout na jiný z dostupných vyhledávačů stejně jako ve vyhledávacím poli napravo od řádku s webovou adresou.
V české lokalizaci je možné přepnout třeba na Seznam.cz. Kromě dočasného přepnutí samozřejmě lze zvolit jiný výchozí vyhledávač. Nastavení se projeví na všech místech, kde Firefox umožňuje pokládat vyhledávací dotaz (vč. nového pole). Pochopitelně, že výběr není omezen jen na vyhledávače, jejichž podpora je součástí instalace. Standard OpenSearch je podporován již dlouhé roky.
Firefox jako prohlížeč dokumentů a přehrávač multimédií
Další novinka se týká výhradně Windows XP a vyšších. Pokud v systému není přítomen dosud žádný prohlížeč PDF souborů, bude nyní Firefox automaticky pasován do jeho role, kdy využije integrovaný PDF prohlížeč založený výhradně na webových technologiích. Nově se za obdobných okolností stane také přehrávačem hudby ve formátu OGG Vorbis a videa ve formátu OGG Theora. Co to má znamenat?
Pokud uživatelé Windows dosud nemají žádný prohlížeč PDF souborů (např. Adobe Reader), nově se Firefox pasuje do jeho role.
Mozilla chce uživatelům usnadnit život využitím funkcí, které již z nějakého důvodu Firefox nabízí. Samotná Windows XP a vyšší si s formáty OGG Vorbis a OGG Theora neporadí. Vlastní prohlížeč PDF souborů nabízí až Windows 8 a vyšší. Proč k přehrávání multimédií či prohlížení dokumentů nepoužít program, který si již uživatel nainstaloval, když k těmto účelům dosud nemá žádný jiný? Je to poměrně logický krok.
Ve Windows se nyní Firefox může stát také výchozím přehrávačem videa ve formátu OGG Theora a audia ve formátu OGG Vorbis.
Nebylo třeba vyvíjet něco nového. Jen se mírně upravil instalační průvodce, který prověří a případně nastaví asociaci dotyčných typů souborů. Otevírání PDF souborů patří k nejčastěji začátečníky řešeným všedním problémům. Přehrávání multimédií ve formátech OGG Vorbis a OGG Theora má pak také rozměr popularizace těchto otevřených formátů a kodeků. Mozilla je podporuje dlouhodobě. I finančně.
Podpora WebVTT z HTML 5 a proměnných z CSS 3
Řada položek na seznamu novinek se týká webových vývojářů. Například implementování a aktivování podpory WebVTT. Jinými slovy titulků pro webové video. Díky WebVTT lze využít HTML 5 a JavaScript k přípravě a časování např. překladu zvukové stopy. Z ranku CSS 3 přichází podpora proměnných. Zmínit lze rovněž lepší podporu matematických vyjádření pomocí MathML, bez pomáhání si obrázky.
Nové a vylepšené nástroje nejen pro webové vývojáře
Mezi nástroji pro vývojáře, které Firefox obsahuje, přibyly nové pomůcky. Zejména jde o Canvas Debugger a Add-on Debugger. Z jejich názvů není těžké rozpoznat, že první zmíněný by měl usnadnit přípravu čistě webových animací, zatímco druhý jmenovaný má přispět k jednoduššímu ladění rozšíření pro webový prohlížeč. Dalším novým nástrojem je Eyedropper (kapátko) ne nepodobné rozšíření ColorZilla.
Eyedropper (kapátko) je nová pomůcka mezi nástroji pro vývojáře, která slouží k zjištění hexadecimálního kódu barvy užité na webu.
Při práci se zdrojovým kódem lze nyní využít vylepšenou podporu klávesových zkratek, která by měla napomoci k zefektivnění jeho prohlížení, editování a vylaďování. Network Monitor nově umí kopírovat do schránky síťové požadavky jako cURL. Webová konzole přichází s podporou vlastního stylování zpráv. To zdaleka není vše. Vývojáři by si měli pročíst poznámky k vydání a z nich odkazované materiály.
ČLÁNKY DO MAILU