V polovině března by měl světlo světa spatřit Firefox 28. O novinkách, které má přinést, jste si zde mohli podrobně přečíst již v minulosti, takže si jen stručně připomeňme jejich výčet. Pro streamování webových multimédií bude zavedena podpora kodeku Opus (pro audio) a hlavně VP9 (pro video), což je první next-gen kodek, který Firefox bude podporovat. Přibude také regulace hlasitosti při streamování audia či videa prostřednictvím HTML 5.
Firefox 28 zavádí podporu next-gen kodeku VP9.
Mozilla hlásí dokončení a aktivování Gamepad API, díky němuž bude možné hrát webové hry za pomocí gamepadu, aniž by k tomu byl třeba jakýkoliv plug-in. Dále by Firefox 28 měl podporovat multi-line flexbox z ranku CSS 3. Dosud byl podporován jen single-line flexbox. Uživatele OS X by pak mohlo zajímat, že počínaje touto verzí bude Firefox zobrazovat webová oznámení v systémovém notifikačním centru.
V české lokalizaci Firefoxu 28 se rozšíří soubor předinstalovaných vyhledávacích modulů o Mapy.cz z dílny portálu Seznam.cz.
Novinkou v české mutaci bude rozšíření předinstalovaných vyhledávacích modulů o službu Mapy.cz portálu Seznam.cz. Najít konkrétní objekt či adresu na mapě tak nově bude možné z vyhledávacího pole v pravém horním rohu okna prohlížeče. Mapy.cz se otevřou už rovnou s výsledky vyhledávání, což hledání o něco zrychluje. Zajímavé je, že strategický partner Google své Google Maps mezi vyhledávacími moduly zatím nemá.
Přichází Firefox Touch pro Windows 8 a novější
Firefox 28 se poněkud nezvykle až v betaverzi dočkal dotykové varianty pro prostředí Modern UI (alias Metro) ve Windows 8 a vyšších. Tzv. Firefox Touch se sice již dříve objevil i v předchozích vývojových stupních, ale pak jej Mozilla stáhla, aby na něm dál mohla pracovat mimo hlavní vývojovou větev. Kvůli mnoha průtahům ve vývoji tak Firefox bude podporovat Modern UI jako poslední z velké trojice prohlížečů přibližně 15 měsíců po uvolnění Windows 8.
Poznámka autora: bohužel se mi dlouhodobě nedaří získat screenshoty dotykového Firefoxu pro Windows 8 a vyšší. Při stisknutí kláves Print Screen prohlížeč z mně neznámého důvodu pokaždé havaruje.
Na druhou stranu nebylo kam spěchat, protože dotykový Internet Explorer teprve až na druhý pokus je alespoň trochu použitelným prohlížečem. Google Chrome sice Modern UI podporoval ještě před uvedením ostré verze Windows 8 na maloobchodní trh v říjnu roku 2012, ale bez jakékoliv optimalizace pro dotykové ovládání. Například podpora dotykových gest se teprve objevuje v rané vývojové verzi v kanálu Canary.
I když analytici hořekují nad prodejností Windows 8 a Windows 8.1, tak StatCounter uvádí, že si v lednu 2014 oba příbuzné systémy společně ukously z tržního koláče bezmála 11,5 %. To je více než mají dohromady všechny verze OS X (cca 8,3 %), tedy druhé nejrozšířenější rodiny operačních systémů. Navíc se na trhu objevuje stále více a více počítačů s dotykovým ovládáním. Například pro ultrabooky s procesory řady Haswell je dotykový displej povinný.
Firefox tak může využít situace k upevnění či posílení své pozice na trhu. Osobně jej považuji za dosud nejatraktivnější dotykový prohlížeč pro Windows 8 a vyšší. V mnohém připomíná Firefox pro Android, ale nejde o kopii 1:1. Uživatele by si mohl získat obdobou obrazovky Speed Dial s manuálně připnutými a nejnavštěvovanějšími weby. Dále pak třeba také rychlým vyhledáváním s podporou více volitelných vyhledávačů.
Samostatnou kapitolou je synchronizace záložek, hesel či historie napříč platformami od Windows XP a vyšších přes OS X a Linux po Android. Synchronizace by se navíc měla být v dohledné době zjednodušena. Dále k zobrazení PDF dokumentů nebude nutné otevírat další aplikaci. Firefox nabídne svůj vlastní PDF prohlížeč založený na webových technologiích, který se v dohledné době má dočkat zlepšení kompatibility a navýšení výkonu.
Výhodou by také měla být podpora všech klíčových kodeků pro streamování webových multimédií, takže třeba video na Wikipedii by pro Firefox nemělo představovat sebemenší problém. Dále lze zmínit kompatibilitu s WebRTC pro čistě webové volání a videohovory, které Internet Explorer hned tak podporovat nebude. Dalo by se toho vzpomenout více. Zkrátka dotykový Firefox má uživatelům Windows 8 a vyšších co nabídnout.
Mozilla hájí již dopředu proklínaný Australis
Firefox 29 by díky kontroverznímu projektu Australis mohl přinést zásadní změny v uživatelském rozhraní. Zatím to ale není jisté, protože Mozilla ještě nerozhodla, jestli je Australis zralý na posunutí do dalšího vývojového stupně. Někteří uživatelé láteří, že jde o další zbytečný zásah do uživatelského rozhraní, ale Mozilla kontruje, že právě Australis má umožnit na delší dobu ustálit front-end Firefoxu. Kéž by, ale to měl již Firefox 4, což se rozhodně nestalo.
Australis zavádí jednotný vzhled. Firefox bude pod Windows, OS X i Linuxem vypadat vždy stejně. Výhoda či nevýhoda?
Projekt Australis obnáší nový design uživatelského rozhraní, který bude jednotný napříč platformami. Uživatelé všech podporovaných platforem tak nově naleznou hlavní menu pod tlačítkem v pravém horním rohu okna prohlížeče, kde tlačítko pro otevření menu mají i současný Google Chrome a Internet Explorer. Mozilla k tomu říká, že chce usnadnit uživatelům přechod právě z těchto konkurenčních prohlížečů, které dnes mají větší tržní podíl než Firefox.
Australis nahradí napříč platformami různě řešená menu jedním novým, které se bude otevírat stejným tlačítkem a na stejném místě jako v konkurenčním browseru Google Chrome.
Jedním z klíčů úspěchu Firefoxu na jeho počátcích byla skutečnost, že se nesnažil za každou cenu odlišit od tehdejšího Internet Exploreru. Mozilla tvrdí, že díky tomu byl pro uživatele mnohem lépe akceptovatelnou alternativou. Stejným způsobem si má Firefox získat uživatele i o přibližně deset let později. Zároveň projekt Australis slibuje eliminovat současné problémy s pomalou odezvou uživatelského rozhraní v některých situacích.
Uživatelské prostředí bude výrazně zjednodušeno a ubude mnoho ovládacích prvků – opět po vzoru hlavních rivalů. Cílem je maximalizovat prostor pro zobrazení webového obsahu v okně prohlížeče, což je odezva na zvyšující se prodejnost přenosných počítačů s úhlopříčkou displeje menší než 15 palců. Mozilla však odmítá, že Australis je cestou k primitivnímu prostředí, jak dlouhodobě tvrdí kritici projektu. Mozilla naopak upozorňuje na některé zajímavosti.
Například: Firefox jako jediný mainstreamový prohlížeč bude podporovat bez jakýchkoliv nástrojů třetích stran uživatelské přebudování svého hlavního menu. Každý si tak do menu bude moci dát taková tlačítka, která opravdu potřebuje. Včetně tlačítek rozšíření. Pro změnu složení hlavního menu Mozilla vytvořila nové speciální konfigurační prostředí, kde si lze prostým přetahováním objektů myši uzpůsobit hlavní menu prohlížeče i hlavní lištu.
Australis umožní personalizaci nového menu.
I přes úbytek ovládacích prvků Australis přináší nové tlačítko pro rychlý přístup jak ke klasickým záložkám, tak živým záložkám suplujícím ve Firefoxu tradiční RSS čtečku. Pro přidání RSS kanálu k odběru budou stačit dvě kliknutí, i když daný web nabízí více RSS kanálů (jako třeba Root.cz). Tentokrát to půjde bez „zaplevelování“ adresního řádku, který by skutečně měl sloužit jen k zadávání a zobrazování adresy (plus k vyhledávání).
Australis zavádí nové tlačítku a menu pro snadný přístup k záložkám, odebíraným RSS kanálům a RSS kanálům právě zobrazeného webu.
Mozilla též upozorňuje, že konzervativní uživatelé si budou moci volitelně zobrazit tradiční horizontální menu s nabídkami, aniž by ztrácelo na ergonomii. Naráží tak na jeho podobu ve Windows Vista a Windows 7, kde je částečná průhlednost záhlaví okna hodně rušivým elementem a zhoršuje čitelnost menu. Samozřejmě bude možné opětovně aktivovat lištu záložek, i když plán je takový, že její úlohu by měl z velké části převzít nový prázdný panel.
Přinese odstranění lišty doplňků problémy s rozšířeními?
Firefox 29 vyjde koncem dubna, ať už projekt Australis dozraje či nikoliv. Mozilla počítá s tím, že dopilování značně přepracovaného uživatelského rozhraní by mohlo nějakou dobu trvat, takže bez problémů může zůstat „viset“ v alpha verzi, aniž by to mělo vliv na vydávání dalších verzí a přísun novinek. Těch Firefox 29 slibuje poměrně dost i bez projektu Australis. Jednou z nich je vypuštění současné lišty doplňků.
Lišta doplňků vznikla pro potřeby rozšíření jako náhrada již ve Firefoxu 4 odstraněného stavového řádku. Mozilla však na základě statistik došla k závěru, že napříč celou uživatelskou základnou se rozšíření nepoužívají zase tolik, aby kvůli nim musel Firefox mít speciální lištu. Je to další krok ke zjednodušení uživatelského rozhraní, který ale nebyl zařazen do projektu Australis. Pro rozšíření nově bude prostor jen na hlavní nástrojové liště jako v prohlížeči Google Chrome.
Původně existovaly značné obavy o kompatibilitu s rozšířeními, ale Firefox by měl sám být schopen prvek rozšíření, který se dožaduje umístění na zaniklou lištu, přesunout na lištu hlavní. V řadě případů by tak vůbec nemělo být nutné rozšíření upravovat pro Firefox bez lišty doplňků. To je zřejmě dobrá zpráva nejen pro uživatele, ale i autory rozšíření, z nichž mnozí již začínají být alergičtí na časté změny způsobující problémy s kompatibilitou.
Další zjednodušení se dotkne synchronizační služby Firefox Sync. Mozilla tvrdí, že konfiguraci služby provede pouhé jedno procento uživatelů, z něhož jen pětina uživatelů do synchronizačního procesu zapojí alespoň druhé zařízení. Teprve ti Firefox Sync skutečně využívají. Konfigurace se proto zjednoduší tak, že již nebude nutné zadávat kontrolní kód z jednoho zařízení do druhého. Nově bude využit Firefox Account.
Již žádné opisování kontrolních kódů při konfiguraci synchronizace. Nová verze služby Firefox Sync bude využívat Firefox Account.
Nastavení synchronizace by tak mělo být stejně snadné jako v konkurenčních prohlížečích Google Chrome a Internet Explorer, kde se k zahájení synchronizace stačí pouze přihlásit přes Google Account, resp. Microsoft Account (Internet Explorer ještě pro synchronizaci hesel vyžaduje ověření prostřednictvím e-mailové adresy). Dobrou zprávou je, že nový Firefox Sync bude nadále podporovat vytvoření vlastního synchronizačního serveru.
Firefox Account zatím má sloužit jen pro služby Firefox Sync a Firefox Marketplace. Do budoucna se však počítá s jeho sloučením s projektem Persona. Nepleťte si ho s lehkými motivy vzhledu Personas. Jde o autentizační protokol, který má umožnit přihlášení k webovým službám na straně uživatele. Mozilla doufá, že časem by jej různé služby mohly používat jako alternativní způsob přihlášení. Podobně jako dnes nabízejí přihlášení pomocí účtu od Googlu či Facebooku.
Zpět ale k Firefoxu 29. V něm Mozilla chystá první krok proti omezení možnosti stopování uživatelova pohybu na webu za pomoci vytvoření tzv. otisku prohlížeče. Prozatím nebude možné přes JavaScript (navigator.plugins) zjistit počet nainstalovaných plug-inů. Je to tedy jen první krůček. Mozilla chce proti stopování různými reklamními a analytickými systémy bojovat i nadále, ale musí prý hledat kompromis mezi ochranou soukromí a omezováním možností pro webové vývojáře.
Upravené nástroje pro vývojáře umožní ještě jednodušší ladění webu, s nímž pomohou grafická znázornění.
Právě nástroje pro vývojáře mají být rozšířeny o grafické zvýraznění toho, co vše se spolu s webovou stránkou načítá. Samozřejmě nechybí informace o velikosti jednotlivých prvků a rychlosti jejich načtení, ale také třeba o obsazení mezipaměti. Mozilla se dost možná vzhlédla v nových vývojářských nástrojích v browseru Internet Explorer 11, které se rovněž hodně věnují ladění výkonu webu a pro názornou ukázku používají grafická znázornění.
Integrovaný PDF prohlížeč by měl být rychlejší. Novinkou bude také možnost zobrazit si informace o dokumentu.
Další novinka se týká integrovaného PDF prohlížeče založeného čistě na webových technologiích. Mozilla se chystá zařadit jeho novější verzi, která by měla zlepšit kompatibilitu při vykreslování dokumentů, ale především snížit paměťové nároky a zrychlit činnost prohlížeče i při práci s rozsáhlejšími dokumenty jako jsou třeba elektronické knihy. Také přibude nová funkce pro otevření okna s informacemi o dokumentu.
Firefox s reklamou? Zatím planý poplach
V posledních dnech se šíří informace, že Firefox ve svém uživatelském prostředí začne zobrazovat reklamu podobně jako kdysi prohlížeč Opera. Negativní zprávy táhnout, takže některá média si poněkud přidala a o integraci reklamy referovala jako o hotové věci. Ve skutečnosti zatím zdaleka není rozhodnuto. A už vůbec se uživatelé nemusí bát nějakého banneru, který po dlouhé roky zobrazovala Opera.
Mozilla však skutečně zvažuje, jak využít prostor v nově otevřeném prázdném panelu. Konkrétně v době krátce po instalaci, než se zde vygenerují tlačítka s náhledy pro přístup na často navštěvované weby nebo než si uživatel připne vlastní oblíbené weby. Jednou z variant je monetizace prostoru. Ovšem namísto klasické bannerové reklamy by se zde zobrazovaly odkazy na weby, které si za to zaplatí. Podobný koncept není novinkou.
Roky jej používá Opera. Maxthon šel ještě dál, protože kromě přímo nasmlouvaných webů zobrazuje také affiliate odkazy. Vždy ale platí, že si uživatel tuto „reklamu“ může odstranit. S tím počítá i Mozilla. Uživatel by si jednotlivé „sponzorované odkazy“ mohl manuálně smazat, ale rovněž by časem byly nahrazeny ručně připnutými weby, anebo automaticky generovaným seznamem nejčastěji navštěvovaných webů.
V žádném případě by tedy nemělo jít o „natvrdo“ vloženou reklamu. Navíc monetizace prostoru je zatím jen úvahou. Vůbec k ní nemusí dojít. Například by se mohla dočasně zobrazovat tlačítka s náhledy vedoucími na globálně a lokálně oblíbené weby bez jakékoliv finanční odměny. Šlo by tedy hlavně o službu uživatelům, jakou jsou i mnohé předinstalované vyhledávací moduly. Uživatelé by se navíc mohli snáze seznámit s možnostmi prostoru nového panelu.
Nicméně monetizace není zase tak špatný nápad. Troufám si tvrdit, že tato forma reklamy by uživatele vůbec neobtěžovala, ale Mozilla by získala další zdroj příjmů, což je pro ni do budoucna klíčové. Finančně je sice podle výročních zpráv stabilizovaná, ale dle neoficiálních informací 90 % příjmů generuje spolupráce s vyhledávačem Google, jenž je ve Firefoxu přednastaven jako výchozí. Bylo by logické, kdyby se Mozilla snažila omezit svou závislost na obchodní dohodě s Googlem.
Ukončení podpory Windows XP není aktuální téma
Na závěr ještě jedna zpráva, která zřejmě mnoha zdejších čtenářů přímo netýká, ale pro vývoj tržního podílu Firefoxu je poměrně zásadní. Mozilla uvedla, že zatím vůbec neuvažuje o ukončení vývoje Firefoxu pro Windows XP, přestože letos v dubnu je přestane podporovat výrobce, co je obvykle impuls i pro další producenty software. Například Google se již nechal slyšet, že svůj prohlížeč pro Windows XP bude vyvíjet ještě rok a pak se uvidí.
Google tím naráží samozřejmě na tržní podíl, který mají stále Windows XP vysoký. StatCounter uvádí, že letos v lednu Windows XP s podílem více než 19,2 % držela pozici silné tržní dvojky za Windows 7 (cca 54,3 %). Mozilla ale zase tolik na tržní podíl nehledí. Starší systémy se snaží podporovat, dokud je to technicky únosné. Ostatně není to tak dlouho, co Firefox podporoval ještě Windows 2000 s mizivým podílem na trhu.
