Okurková sezóna? Kdepak. Ze světa webových prohlížečů v poslední době přišlo několik zpráv, které by neměly zapadnout v nepřeberném množství informací valících se na internetové čtenáře. Vyzdvihněme si alespoň některé z nich v souhrnném článku. Novinky hlásí Google Chrome, Mozilla Firefox a Opera.
Google přitvrzuje v kontrole stahovaných souborů
Webový prohlížeč Google Chrome rozšiřuje kontrolu stahovaných souborů nezávisle na antivirovém programu. Každý týden prý zobrazí více než tři miliony varování, že si uživatel pravděpodobně stáhl záškodnický program. Nově prohlížeč upozorňuje na podvodné programy, které skrytě provádějí neočekávané změny nastavení. Například domovské stránky nebo výchozího vyhledávače.
Google si troufá, protože ocejchovat nějaký program za podvodný jenom proto, že mění některá nastavení, je poměrně ošemetná záležitost. Zajisté existují programy, které si podle daných kritérií mezi podvodné můžeme s klidným svědomím zaškatulkovat. V řadě případů však dochází k nešťastné kombinaci trestuhodné uživatelské nepozornosti a drzého výchozího nastavení.
Typickým příkladem jsou právě změny domovské stránky či výchozího vyhledávače, kterým je možné zamezit (opt-out) při volbě pokročilé instalace místo doporučované standardní instalace. Lze však takový program označit jednoznačně za podvodný? Například výrobci antivirů v tom jasno nemají, takže řada antivirů před podobnými programy chrání pouze volitelně (opt-in), pokud vůbec.
Až čas ukáže, jak přísný bude metr, podle kterého Google hodlá posazovat podvodné programy. Dosud poskytnutá definice je totiž hodně vágní. Není těžké si domyslet, že Google především nechce přijít o pozici domovské stránky nebo výchozího vyhledávače, kterou nezřídka také získává jen vinou nepozornosti uživatele při instalaci nějakého obvykle bezplatného programu.
Google se samozřejmě podobným nařčením brání. Prý mu jde pouze o ochranu uživatelů. Kdo má s novinkou problém, může si předmětnou funkci vypnout. Kde? Nastavení / Zobrazit rozšířená nastavení / Povolit ochranu proti phishingu a malwaru (zrušit zaškrtnutí volby). Jenže tím se vypne celá služba Safe Browsing, která například také varuje před navštívením nebezpečných webů.
O rozšířenou ochranu se zajímá také Mozilla, která ve svém prohlížeči Firefox rovněž službu Safe Browsing používá. Dříve jen k varování před nebezpečnými weby, ale nově i před rizikovými soubory. Google jí ochotně poskytl přístup k neveřejné části API. Teď už dost možná víme proč, když si vyšší úroveň bezpečnosti mohl pro širší veřejnost ponechat jako killer-feature svého prohlížeče.
Mozilla chce zkomplikovat nežádoucí změnu vyhledávače
Mozilla pracuje na tom, aby změna výchozího vyhledávače bez explicitního souhlasu uživatele byla ve Firefoxu těžší než doposud. Volba výchozího vyhledávače bude uložena v samostatném souboru svázaném s konkrétním uživatelským profilem takže externě změna nastavení bude komplikovanější než dnes, kdy je možné výchozí vyhledávač přenastavit přes about:config.
Dalším střípkem do mozaiky má být blacklist (blocklist) vyhledávacích modulů, které jsou známé tím, že do prohlížeče pronikají nečestnými způsoby. Mozilla dlouhodobě tvrdí, že nežádoucí změna výchozího vyhledávače patří mezi nejčastější problémy, jejichž řešení uživatelé hledají na stránkách podpory. Tomu není těžké uvěřit, ale přiznejme si, že výchozí vyhledávač má také obchodní rozměr.
Google platí nemalé peníze za to, že ve Firefoxu bude mít výsadní postavení výchozí vyhledávače. Nebylo by tudíž nijak zvláštní, kdyby se dožadoval lepší ochrany své investice. Navíc již letos v listopadu vyprší vzájemná dohoda, kterou Mozilla zajisté bude chtít prodloužit, protože v roce 2012 generovala 90 % veškerých jejích příjmů. Za rok 2013 ještě čísla nejsou známá.
Pro Firefox bude weby překládat Microsoft Translator
O strojový předklad cizojazyčných webů ve Firefoxu se postará Microsoft Translator (Bing Translator). Redmondští se s ním snaží již delší dobu prorazit. Nějakou dobu zajišťoval překlad příspěvků na sociální síti Twitter, ovšem tato spolupráce skončila neslavně. Implementace ve Firefoxu, který má cca 450 milionů uživatelů, by ovšem pro Microsoft mohla být velice zajímavou vzpruhou.
Mozilla delší dobu plánuje, že Firefox bude schopen uživatelům poskytovat alespoň orientační strojový překlad cizojazyčných webů do jejich mateřštiny. Google Chrome totožnou funkci nabízí několik let. Google ji ve svém prohlížeči považuje za killer-feature, takže bylo vesměs jasné, že se nebude chtít podělit za finančních podmínek, které by pro Mozillu byly únosné.
Zatím není známo, na čem přesně se dohodly Mozilla a Microsoft. Redmondští bezplatně poskytují služby svého překladače díky otevřenému API pouze pro překlad dvou milionů znaků měsíčně na jednu implementaci. Do tohoto limitu by se Firefox vysoce pravděpodobně nevešel. Je však dost dobře možné, že Microsoft udělal Mozille dobrou nabídku. Jak se to říká? Nepřítel mého nepřítele je můj přítel …
Na nové funkci se pozvolna pracuje v pre-alpha stádiu. Jak má ve výsledku vypadat? Firefox by měl ve výchozím nastavení automaticky nabízet překlad, když jazyk právě načtené webové stránky neodpovídá výchozímu jazyku prohlížeče. V takovém případě se zobrazí lišta s nabídkou okamžitého strojového překladu a dalšími volbami, díky nimž by nová funkce rozhodně neměla uživatele obtěžovat.
Přímo z lišty bude možné jednorázově odmítnout překlad, trvale zakázat překládání z konkrétního jazyka anebo zablokovat překlad právě prohlížené stránky. Například tak bude možné trvale odmítnout překlad z angličtiny, ale využívat funkci pro weby v jiných jazycích, kterými uživatel nevládne. V neposlední řadě půjde překlad kompletně vypnout úplně v nastavení prohlížeče.
Špatnou zprávou je, že se zatím nepočítá s podporou češtiny. Ve vývojové verzi je nabízen (ještě nefungující) oboustranný překlad pro angličtinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu, portugalštinu, ruštinu, čínštinu, japonštinu a korejštinu. Počkejme si však na další vývoj nové funkce, protože Microsoft dovede strojově překládat češtinu. Sice snad ještě hůře než Google, ale dovede.
Opera se vrací k podpoře tradičních záložek (bookmarks)
Opera, která chystá linuxový comeback, bude znovu plně podporovat tradiční webové záložky (bookmarks). Při loňském restartu vývoje prohlížeče se jeho tvůrci chtěli se záložkami nadobro rozloučit, ale uživatelé pro jejich revolucionářské smýšlení neměli pochopení. Lišta záložek se v rekriminovaném prohlížeči objevila již dříve. Chystaná Opera 25 přinese tradiční správu záložek.
Zamýšlený konec záložek (bookmarks) byl zajisté kontroverzní, ale určitou logiku měl. Nová Opera počítala s tím, že uživatelé začnou intenzivněji používat obrazovku Speed Dial. Zde přibyla možnost odkazované stránky organizovat do složek. Navíc k ukládání webů (odkazů), ke kterým se chtěli uživatelé později vrátit, byla zavedena tzv. úschovna. Sesterská obrazovka rychlého přístupu.
Zvyk je ovšem železná košile. Uživatelé absenci záložek dlouhodobě kritizovali. S lištou záložek se nespokojili, takže teď se chystá větší přestavba a návrat ke kořenům. Úschovnu nahradí tradiční knihovna záložek, které bude možné třídit do složek. Úschovnu se mění na seznam stránek k přečtení, což je pouze speciální složka mezi záložkami. Samostatnou složku má dle zvyklostí lišta záložek.
Knihovna nabídne dva způsoby zobrazení obsažených záložek. Jednoduchý textový výpis s favicon doplní soubor náhledů stylem připomínající obrazovku rychlého přístupu. Náhledový obrázek si uživatelé budou moci vybrat již při přidávání stránky mezi záložky. Může jít o některý z obrázků na webu nebo jeho zmenšení screenshot. Dříve poměrně šikovná detekce loga zatím nefunguje.
K přidání stránky mezi záložky bude určeno tlačítko se symbolem srdíčka po pravé straně multifunkčního řádku s webovou adresou. V ostré verzi ještě slouží k přidání stránky do úschovny, která ovšem v dosavadní podobě zaniká. Nově se po kliknutí na tlačítko se srdíčkem bude zobrazovat plovoucí okno s upřesňujícími možnostmi vytvoření záložky včetně výběru náhledového obrázku.
Více možností správy záložek nabídne právě knihovna, kterou půjde otevřít z hlavního menu prohlížeče i obrazovky rychlého přístupu (jako dosud úschovnu). V knihovně bude možné existující záložky prohledávat. Počítá s jejich importem z jiných prohlížečů. Kéž by konečně došlo také na jejich synchronizaci přes internet. Služba Opera Link, někdejší chlouba prohlížeče, je stále mimo hru.
64bitový Google Chrome míří na alternativní platformy
64bitová varianta prohlížeče Google Chrome pro Windows 7 a vyšší dospěla do stádia betaverze. Tvůrci prohlížeče slibují vyšší výkon (až o čtvrtinu) a lepší stabilitu (až o polovinu) díky optimalizaci pro moderní procesory. Bezpečnost se má zlepšit za přispění nových technologií dostupných pouze pro 64bitový software. Po majoritních Windows přijdou na řadu i konkurenční platformy Mac a Linux.
Jako první z alternativních platforem je na řadě Mac (OS X). Zatím byla uvolněna raná vývojová verze z kanálů Canary a Dev určených testerům a vývojářům. K experimentování lze doporučit první zmíněný kanál, protože instalace vývojové verze nenaruší běžnou instalaci prohlížeče. Společnost Apple, která OS X vyvíjí jen pro vlastní počítače, dlouhodobě prosazuje odklon od 32bitové architektury.
StatCounter uvádí, že globální tržní podíl OS X z letošního července činí necelých 8,6 % (všechny verze dohromady). V severoamerickém regionu však systém s unixovými kořeny šplhá k již zajímavějším 15 %. Apple má tradičně na domácím americkém trhu silnější pozici. V severoamerické oblasti už nyní OS X svým tržním podílem překonává i takřka kultovní systém Windows XP.