Před cca pěti až šesti lety byl Firefox považován za prohlížeč, který převezme královské žezlo od pokročilejšími uživateli nenáviděného Internet Exploreru. To by se však mocný Google nesměl rozhodnout vytvořit vlastní prohlížeč. První verze prohlížeče Chrome sice byly opravdu jednoduché, skoro až primitivní, ale během pouhého jednoho roku vyrostl do krásy.
Chrome byl intuitivní, rychlý a stejně jako Firefox multiplatformní. K tomu navíc velmi rychle zařazoval podporu nových technologií. Ostatní prohlížeče se jím inspirovaly: začaly vycházet mnohem častěji, začaly měnit rozhraní do podobného stylu a vůbec se nějak přišlo na to, že Google započal novou éru moderních webových prohlížečů.
Statistiky podílu webových prohlížečů na trhu se velmi liší podle metodiky, ale všechny se shodují na tom, že Chrome několik posledních let roste zejména na úkor Internet Exploreru a Firefoxu. Dnes už se tak děje víceméně ze setrvačnosti. Chrome už nepřináší nic tak revolučního, pomineme-li nové technologie pod kapotou, ale roste spolu s celým ekosystémem Googlu. Mozilla to chce zvrátit. Otázkou je, zda je to vůbec v jejích silách.
Jistoty nad novinky
Na začátku července firma zveřejnila rámcový plán, jak Firefox vrátit na vzestupnou dráhu. Prvním pilířem má být kvalita bez kompromisů. Firefox je mezi velkými prohlížeči zřejmě tím nejinovativnějším. Často zkouší nové věci, přidává další vychytávky apod. V budoucnu by se tak mělo dít v menším měřítku. Každý prvek prohlížeče by měl být vybroušený, funkční a snadno použitelný. Pokud se nám ho nepodaří dostat do takového stavu, neměli bychom ho zahrnout,
píše Dave Camp, šéf vývoje Firefoxu.
Velká část vlastností Firefoxu se v následujících měsících dostane pod drobnohled. Pokud nebudou uznány za vhodné a kvalitní, bude třeba na nich patřičně zapracovat. Pokud se to nepodaří, možná z prohlížeče zmizí.Na tohle neexistuje žádná zkratka. Bude to důležitá a dlouhodobá práce. Očekávejte, že část kapacit se z vývoje nových vlastností přesune na posunutí stávajících vlastností na naše standardy,
doplňuje Camp.
Nové technologie a naslouchání uživatelům
Další dva pilíře nového Firefoxu už jsou poněkud fádní, resp. samozřejmé. To že se bude Firefox krotit s přidáváním novinek, ještě neznamená, že by zanevřel na nové technologie. Naopak – v tom chce být i nadále na špici. Hovoříme zejména o podpoře nových standardů jako například WebRTC nebo propojení s webovými službami. Otázkou je, zda zrovna po propojení uživatelé touží. Nedávný pokus s integrací služby Pocket se nesetkal se zrovna kladnými ohlasy.
Firefox se také zaměří spíš na to, aby co nejlépe vyhověl stávajícím uživatelům, než aby dál, mnohdy kontroverzním způsobem, lákal nové. To se mu totiž v posledních letech příliš nedařilo. Podle průzkumu uživatelé od Firefoxu očekávají zejména kvalitu, rychlost a ochranu soukromí. Na tyto oblasti by se proto Firefox chtěl zaměřit především. Mozilla se konkrétně zmiňuje o značném vylepšení anonymního prohlížení, které by mělo dorazit už brzy.
Electrolysis: Firefox víceprocesově
Nejzásadnější technickou novinkou, která Firefox čeká, je dokončení projektu Electrolysis, někdy také označovaného e10s. Díky němu bude Firefox fungovat víceprocesově, stejně jak už to dělají ostatní rozšířené prohlížeče včetně Internet Exploreru a projektů na bázi Chromia. Tento přístup má snad jen jedinou nevýhodu, a to vyšší spotřebu operační paměti. Vývojáři však tvrdí, že v případě Firefoxu se to podařilo vyladit tak, že prohlížeč celkem bude využívat stejně, případně jen o maličko více paměti.
Výhod je celá řada. Uživatelé by se mnohem méně měli setkávat se záseky, špatnou odezvou prohlížeče a pády vůbec. Pokud se něco pokazí na jedné stránce, schytá to pouze jedna karta, nikoliv celý prohlížeč. Oddělení karet do jednotlivých procesů je samozřejmě také lepší z hlediska bezpečnosti. Už za několik týdnů se Electrolysis dostane do vývojové verze Aurora a později i do betaverze. Stabilní Firefox by se měl dočkat koncem roku, pokud se nevyskytnou zásadnější komplikace.
Rozhraní zřejmě v HTML5
Změny se dotknou také rozhraní. Dnes je rozhraní Firefoxu napsáno v XML jazycích XUL a XBL, které byly vytvořeny speciálně pro potřeby Firefoxu a dalších projektů Mozilly. V dávných dobách Mozilly jsme se pomocí XUL snažili vyplnit mezery, které mělo HTML ve tvorbě velkých webových aplikací. V průběhu času si ale web – a vývoj aplikací pro web – vyvinuly vlastní sadu standardů a technologií; to bychom měli následovat,
vysvětluje svůj názor Camp.
Řeč je samozřejmě hlavně o HTML5 a příbuzných standardech. Práce na přechodu jsou však zatím na samém počátku a nikdo neví, jaká přesně technologie bude použita a kdy ke změně dojde. Nějaké hmatatelné výsledky očekávejme spíš v dlouhodobějším horizontu jednoho až dvou roků. Ve hře je kromě HTML5 také použití nativního rozhraní. To už několik let používá například varianta Firefoxu pro Android. Změna bude důležitější a komplexnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Týkat se totiž bude také vývoje rozšíření.
Windows 10, iOS a 64 bitů
Mozilla současně také oznámila, že přivede Firefox na nové platformy, a to podle jejích slov už brzy. Podpora Windows 10, který se zřejmě relativně brzy stane nejpoužívanějším desktopovým systémem, určitě nepřekvapí. K vydání Windows 10 dojde už 29. července tohoto roku, takže by určitě bylo vhodné, aby po Firefoxu uživatelé mohli sáhnout okamžitě. Byla by škoda nechat si takto utéct další uživatele. Krom toho koncem prázdnin přijde také 64bitová varianta pro Windows.
Ani připravovaná podpora mobilního iOS příliš nepřekvapí, jelikož už od května běží uzavřené betatestování. A navíc se obecně předpokládalo, že Mozilla velký jablečný trh určitě nepomine. Firefox před sebou má zajímavé období a nelehký úkol vyvážit množství novinek a jejich kvalitu. Největším příslibem do budoucna je hlavně víceprocesový přístup, díky kterému už by se nemělo stávat, že prohlížeči bude docházet dech.
ČLÁNKY DO MAILU