Prohlížeč Firefox neprosperuje. O tom není sporu. Firefox měl být tím, kdo z trůnu sesadí neoblíbený Internet Explorer (a někde se mu to i podařilo), ale v roce 2008 došlo k zásadnímu zlomu – přišel konkurenční Chrome, za nímž stojí samotný Google. A od té doby tržní podíl Firefoxu neustále klesá. Přesná čísla se velmi liší podle použité metodiky, ale trend je zřejmý. Chrome má oproti Firefoxu cca čtyř až pětinásobný počet uživatelů.
V tomto článku však nebudeme řešit soumrak Firefoxu či jeho důvody. Podíváme se na to, co se Firefox snaží dělat proto, aby opět začal růst. A vůbec toho není málo. V podstatě se rodí úplně nová generace prohlížeče, i když je to trochu těžké postřehnout, protože se novinky zavádějí postupně. Důležité je, že už se blížíme do finiše. Ve Firefoxu 57, který vyjde v listopadu, už by měly být implementovány prakticky všechny důležité změny. Pojďme si je projít.
Electrolysis, aneb vlastní proces pro každého
Základním stavebním kamenem nového Firefoxu je Electrolysis (e10s), aneb vyčlenění jednotlivých karet a rozšíření do vlastních procesů. Dosud celý Firefox běžel v jednom procesu, což s sebou neslo tu nemilou věc, že nějaký problém v jediné kartě mohl složit celý prohlížeč. To už se nestane. Oddělení procesů je výhodou také z bezpečnostního hlediska. Menší nevýhodou jsou naopak vyšší paměťové nároky, ale v současné době už jen o cca 10 %.
Nová architektura je součástí Firefoxu už přibližně rok, od verze 48. V té době však byla ve většině instalací vypnutá a její aktivace probíhala pozvolna. Mezitím už přešly na Electrolysis téměř všechny instalace, aniž by si uživatelé něčeho všimli – tedy snad kromě toho, že je prohlížeč stabilnější. Zda Electrolysis ve vašem Firefoxu běží, můžete zkontrolovat v nabídce about:support → Multiprocesová okna. Hodnota by měla být 1/1.
Rozšíření na bázi webových technologií
Firefox ve verzi 57 také definitivně vypne podporu tzv. nativních rozšíření vytvořených pomocí XUL. Taková rozšíření mohla ve Firefoxu dělat a měnit hodně, včetně rozsáhlejších úprav rozhraní. XUL rozšíření zkrátka na prohlížeč mají větší vliv a představují i větší bezpečnostní riziko. To byl jeden z důvodů, proč se s nimi Mozilla rozhodla rozloučit. Snadné to nebylo ani pro vývojáře rozšíření, kteří např. museli spravovat více verzí pro jednotlivé verze Firefoxu.
Nově budou rozšíření fungovat přes WebExtensions API. Jak název značí, používají už se pouze webové technologie. Tímto stylem od samého začátku funguje Chrome. Koneckonců rozšíření z Chromu lze celkem snadno portovat na Firefox a naopak, řada používaných API je prakticky totožná. WebExtensions sice nedokážou upravit rozhraní prohlížeče, ale chudá nejsou. Však pro Chrome také existují blokovače reklam, klienti pro BitTorrent a další pokročilá rozšíření.
Šup s funkcemi do rozšíření
Méně je někdy více, praví známé rčení, kterým se začal řídit také Firefox. Namísto toho, aby se přidávaly nové funkce (ne přímo související se samotným prohlížením) do samotného prohlížeče, začali je vývojáři dávat do samostatných modulů – vlastně rozšíření. Uživatel tak může funkci jednoduše odstranit a prohlížeč zbytečně nebobtná. Na druhou stranu to rozhodně neznamená, že by Mozilla rezignovala na obohacování Firefoxu.
K dispozici je program Test Pilot, kde mohou uživatelé nové funkce jednoduše vyzkoušet. A skutečně tak činí, ty nejpopulárnější experimenty vyzkoušelo několik miliónů uživatelů. Zatím se do prohlížeče protlačila jen hrstka experimentů, např. nástroj pro vytváření screenshotů. Neúspěch zároveň nutně neznamená konec projektů – některé z nich se Mozilla rozhodla dále vyvíjet, jen prostě jako řadová rozšíření.
Photon UI: ne úplně nový kabátek
Jedním z posledních dílků do skládačky, který se ve vývojové verzi Firefoxu objevil až nyní, je rozhraní Photon. Mnozí rozhraní kritizují za to, že vypadá jako Chrome, což je prostě pravda. Na takový styl rozhraní už však přešla většina prohlížečů a koneckonců ani současný Firefox mu není tak vzdálený. Obecně mi reakce na nový design přijdou přehnané. S Firefoxem se pracuje pořád stejně, nemusíte si v podstatě na nic zvykat.
Nové rozhraní Photon
Redesign se týká hlavně hlavní lišty, panelu karet a domovské obrazovky. Přepracovány byly také různé chybové stránky nebo stránky s krátkou nápovědou. Naopak nastavení se změnilo jen minimálně. Co je důležité, Firefox na rozdíl od konkurence zachovává možnost částečného přizpůsobení rozhraní. To se hodí zejména u hlavní lišty, kam můžete přidat další prvky nebo pořadí prvků změnit. Rozhraní Photon není o nic hloupější, než to současné.
Vyzkoušejte sami
Stabilní Firefox 57 sice vyjde až na podzim, ale všechna zmíněná vylepšení už si můžete osahat ve vývojové verzi Nightly. Binárky jsou k dispozici pro Windows, macOS i Linux (univerzální). Stačí stáhnout a spustit. Až poté asi pochopíte, jaký kus cesty Firefox ušel. Zatímco ještě před rokem byl oproti Chromu znatelně pomalejší, dnes si s ním nic nezadá. Týká se to načítání stránek, přepínání karet a celkové odezvy prohlížeče. Vše je zkrátka rychlé, subjektivně možná ještě rychlejší než v Chromu.
Že je Firefox mnohem svižnější, už můžete poznat už z posledních stabilních vydání, ani si nemusíte stahovat Nightly. Prohlížeč např. od verze 55 mnohem lépe zvládá velké množství karet, co se do rychlosti spouštění a využití operační paměti týče. Dietrich Ayala z Mozilly k tomu na blogu uvádí konkrétní statistiky.
Obrovské množství karet? Nový Firefox se s ním vypořádá vcelku snadno
Bude to stačit?
Mozilla vede Firefox správným směrem. Otázkou je, jestli to bude stačit. Věřím, že alespoň na zastavení propadu by to stačit mohlo. Dobytí původních pozic však bude velmi obtížné, zvlášť když Mozilla stojí proti Googlu, který je prostě všude a má všechny potřebné prostředky pro to, aby Chrome efektivně prosazoval. Dnes už navíc mezi prohlížeči existuje jen málo větších rozdílů, žádný není výrazně horší nebo lepší. A to hraje do karet právě spíš produktům Microsoftu, Applu nebo Googlu, které jsou na dosah ruky.
Dvojnásob to platí na mobilních zařízeních, kde většina lidí používá výchozí Chrome nebo Safari. Podíl Firefoxu se zde pohybuje pod jedním procentem. Jistě – Firefox asi je a bude první volbou lidí, kterým jde o otevřenost a nezávislost webu. Ale těch je v globálu jen hrstka, Mozilla jich musí sehnat víc. Nezbývá než držet palce, protože konkurenci na webu potřebujeme.
ČLÁNKY DO MAILU