Po čase je tu další článek pro všechny, kteří se nějakým způsobem zajímají o pokrok v oblasti vývoje mladého operačního systému Firefox OS od Mozilly. Tentokrát se zaměřím na verzi 2.0, která byla „teoreticky“ vývojově ukončena k 1. září 2014 a je založena na bázi jádra Gecko 32, tj. stejné verze, která pohání i stávající stabilní verze Firefoxu pro desktopy a Android. A proč teoreticky? Protože mnozí partneři programu (ať už výrobci hardware nebo mobilní operátoři) teprve teď začínají novou verzi zkoušet a adaptovat. Je proto obvyklé, že na některé jejich stížnosti ještě Mozilla dodatečně zareaguje úpravou.
Jinak ale samozřejmě stále platí, že vážné bezpečnostní nebo stabilitní chyby se backportují průběžně a to až k nejnižší podporované verzi, což je dnes 1.4. Ta bude podporována až do začátku příštího roku, kdy přivítáme verzi 2.1, která je dnes ve stabilizační fázi. V textu dále se nebudu zmiňovat o drobných či větších změnách grafiky, které jsou viditelné opravdu na mnoha místech systému.
Homescreen (launcher) a přepínání běžících aplikací
Je to nejviditelnější a bezpochyby i nejkontroverznější změna v celém Firefox OS 2.0. UX Mozilly se rozhodlo opustit rozšířený koncept mnoha horizontálně skládaných obrazovek s aplikacemi a adresáři vedle sebe (známý z předchozích verzí i nejúspěšnějších rivalů jako Android či iOS) ve prospěch jediné, nekonečné vertikální obrazovky aplikací a kolekcí. Pozornost se tak přesunula směrem k výpisu vyhledávání. Oblíbený Everything.me search input na začátku homescreenu zůstal a jeho výpis výsledků vypadá s homescreenem téměř totožně, což byl patrně i záměr.
Takto vypadá výsledek vyhledávání skrze integrovaný Everything.me search input. Velmi podobný Homescreenu, že?
Nezůstal ani jediný fixní řádek nejčastěji používaných aplikací a upravit je možné pouze výběr zobrazení o třech či čtyřech sloupcích, použití oddělovacích horizontálních čar pro různé logické skupiny aplikací a možnost přiřazovat aplikace do Smart Collections. Ty ale mně osobně moc benefitů neposkytují, neboť sice přiřazením (přetažením ikony aplikace nad ikonu kolekce) do kolekce je aplikace vypisována v jejím obsahu, ale zůstává i na svém původním místě, takže staré dobré adresáře účelně nenahradí. Opětovným či dvojitým stiskem Home tlačítka se dostanete na začátek homescreenu, kde patrně budete mít nakupeny své nejpoužívanější aplikace, tak jako mám i já.
Osobně jsem si na celý tento koncept po pár dnech zvykl a je docela dobře použitelný. Opravdu ale nevím, jestli bylo nutno se tak moc snažit „odlišit se“ a nesoustředit se spíše na rozvoj jiných oblastí tohoto stále velmi nezralého mobilního OS.
Co je ale třeba určitě pochválit, je správa běžících aplikací. Tzv. „Edge Gestures“ jsou konečně opravdu vyladěná a velmi dobře použitelná. Fungují tak, že začnete horizontální swipe pohyb ještě za hranicí viditelného screenu a pohybem zleva doprava se přepnete na předchozí aplikaci a opačně. Myšlenka jednoduchá a funguje velmi dobře, přechod z Twitteru na externí odkaz je tak zcela přirozený a automatický a určitě lepší než browser-embedding z iOS nebo tlačítko zpět známé z Androidu (a myslím tím jak samotná idea, tak i její technické zpracování).
Uživatelská práce se seznamy
Tady se UX Mozilly rozhodlo naopak raději nic neriskovat ani nevymýšlet a vývojáři implementovali osvědčený koncept gumového natáhnutí a smrsknutí konců výpisů a stránek, jasně uživateli ukazující, že v daném směru (nejčastěji vertikálně, ale občas je to vidět i horizontálně) už více obsahu opravdu očekávat nemůže. Je aplikovaný na systémové úrovni, tedy dostupný i ve většině aplikací. Tento koncept v předchozích verzích rozhodně chyběl a uživatel často nevěděl, zda se ještě něco načítá, telefon se zasekl nebo už je to opravdu všechno. Teď už je ale vše jasné a šťastní uživatelé – to je přece to, oč všem z Mozilly přece jde. Nebo ne?
Clipboard a klávesnice
Jedním z velkých lákadel verze 2.0 měla být plna podpora pro funkci Copy&Paste. Bohužel se ale nestihla dokončit její finální podoba grafického uživatelského rozhraní, a tak byla odložena až do příští verze. Z ní nám pro verzi 2.0 zůstalo pouze rozhraní (bez UI), které je ale díky nové podpoře instalovatelných klávesnic třetích stran alespoň částečně použitelné a užitečné už i dnes. Copy&Paste klávesnice zkopíruje vždy celý obsah aktuálně zvoleného textového pole a vloží jej zase na pozici kurzoru. Klávesnic je k dispozici zatím pomálu, ale věřím, že se časem dočkáme třeba i takových revolucí, jako jsou Swype nebo Fleksy, známé z jiných, majoritnějších platforem.
Vpravdě sparťansky pojatý layout Copy&Paste klávesnice – ale ono toho vážně asi víc potřeba ani není.
Celkově se na klávesnicích Firefox OS 2.0 píše poměrně dobře, neboť kromě nových layoutů už vývojáři přidali konečně i grafickou indikaci více znaků pod jednou klávesou či skrytí rozbalené klávesnice ze screenu, které dříve chybělo.
STK, NFC a menu nastavení systému
Na obtíže se SIM ToolKit a bankovními SMS jsem si na platformě Firefox OS již několikrát posteskl – pomalé, zaseknuté nebo nechodící notifikace, či dokonce úplně nefunkční. V tomto případě ale mohu pochválit, že vše funguje rychle, spolehlivě a podle očekávání.
Dobrá implementace NFC je proklamována jako jedna velkých vlastností verze Firefox OS 2.0, kterou jsem ale bohužel já osobně zatím nevyzkoušel, ač se na to v budoucnu určitě chystám.
Jednotlivé kapitoly (či sekce) nastavení systému se staly odkazovatelnými zvenčí, takže vás teď aplikace může přemístit přímo do příslušné sekce a po provedené změně se stiskem tlačítka zpět vracíte do aplikace. Malá, ale velmi příjemná změna.
Storage volby a vůbec práce se soubory
Minule jsem rozebíral, zda je dobrý nápad (ano, mluvím o tobě, Flame) nabídnout část vnitřní paměti jako USB mass storage zařízení pojmenované sdcard (a ještě tím užírat cenné místo pro aplikace) a skutečnou SD kartu naopak pojmenovanou external vystavit jako další mount a USB mass storage. Teď už vím, že nejspíše nebyl. Proč?
Jednak se začaly objevovat první konverze desktop či iOS her, které mají i 50 MB jako nic (zatím největší jsem viděl 83 MB), ale taky hlavně proto, že mnohé aplikace s tímto rozdělením vůbec nepočítají. Často se proto stane, že se k obsahu vaší skutečné SD karty daná aplikace vůbec nedostane. Nabízí se řešení v takovém případě soubory z jednoho úložiště (external) zkopírovat nebo přesunout do druhého (sdcard). Ale jak na to? Firefox OS vám v systému žádnou vhodnou utilitu nenabídne. Existuje pouze příslušné rozhraní, což naštěstí stačí k tomu, aby někdo aplikaci už napsal.
Výpis souborů je sice poněkud jednodušší, ale v zásadě dostačuje.
Není jich na Marketplace vůbec málo a jako poměrně použitelný se jeví být například File Manager, se kterým tento kopírovací úkon zvládnete lehce, ale (i kvůli omezením nabízeného API) pracuje pouze s jednotlivými soubory, celé adresáře neumí, což není vždycky pohodlné ani chtěné. Ale stáhnete-li si z webu soubor, který neumí otevřít žádná v systému instalovaná aplikace, není nic snazšího, než si jej nasdílet do emailu a poslat tam, kde už to snad půjde.
Každopádně doufám, že se toto bezvládí nějak rozumně stabilizuje a vyřeší, osobně zvažuji, že zruším tu jednu partition vnitřního storage a zabiju tím dvě mouchy jednou ranou, ale ještě uvidíme, nač při tom v praxi narazím.
E-Mail klient
„E-Mail is hard“ je oblíbené motto všech HTML kodérů, kteří se snaží dělat responzivní e-maily pro široké spektrum platforem. Ale stejně tak je to i se samotným klientem. Domnívám se, že by mu Mozilla měla věnovat mnohem více pozornosti, než se mu v současnosti dostává. Já jsem osobně reportoval dva bugy (oba už naštěstí vyřešené), ale je toho ještě dlouhá řádka, co se musí dotáhnout, aby byl poštovní klient z Firefox OS opravdu dobrý – zatím je pouze „základní“. Přinejlepším. A tato potřeba „přitlačit zde na pilu“ by měla být ještě více umocněna tím, že v Marketplace nejsou dnes žádné alternativy.
Verze 2.0 přinesla je dle mého jen:
- zjednodušené přepínání mezi více mailovými účty
- rychlé přepínání (navigace) na předchozí/následující e-mail bez nutnosti vracet se do seznamu
- inteligentnější wizard pro manuální konfiguraci účtu, který může ušetřit opravdu spoustu psaní
- zlepšena stabilita
Vše ostatní ale zůstává na budoucím vývoji. Dle mého nejzásadnější věci k prioritnímu řešení jsou:
- převzetí chytrého kontaktního adresního řádku z SMS Messengeru
- přestat už konečně načítat poměrně dlouho celý e-mail včetně grafiky jen proto, aby se mi pak zobrazil stejně bez grafiky jen s otázkou, zda ji chci vidět
- download manager, plánovaný bohužel až do verze 2.2, snad konečně odstraní to hloupé omezení, že odeslat sice můžete cokoliv, ale uložit si přílohy z příchozího e-mailu můžete jenom tehdy, jedná-li se o obrázky, videa či audio – pošle-li vám někdo PDF, ZIP, ODF, nebo i jen prosté TXT, jste běžnými prostředky v koncích
- ruku v ruce s předchozím bodem také snad vyřeší i nemožnost přeposlání e-mailu s přílohou; na dnešní dobu opravdu vtipné omezení
- samotna podpora self-signed certifikátů sice není omezením e-mail klienta, ale systému samotného, nicméně projevuje se právě zde, a to velmi nepříjemně
Když jsem uviděl poprvé tuto hlášku, na chvíli jsem úplně oněměl.
Tyto body mi přijdou jen nejpalčivějšími z vlastností, které Mozilla rozhodně neměla odkládat tak dlouho (ač chápu, že plánů je moc, vývojářů málo a prioritizace je těžká).
Video chat a konference
WebRTC (včetně HW akcelerace kodeku H.264 a implementace RTSP) si už taky našla cestu až do Firefox OS a tak už konečně není jen chudým příbuzným, který toto zkrátka neumí, ale se službami jako appear.in nebo vestavěný Loop client už můžete rozumně videochatovat i s někým dalším. Sám jsem zkoušel až tři zařízení a tři účastníky hovoru v různých kombinacích: iOS 7, Android 4.4, Ubuntu 14, Windows 7 a samozřejmě Firefox OS 2.0 (na desktopech a Androidu pak i kombinace prohlížečů Firefox a Chrome) a mohu s čistým svědomím říci, že to fungovalo vcelku slušně.
Rozhraní appear.in v prohlížeči se dvěma účastníky WebRTC videohovoru.
Kvalita obrazu, zvuku ani rychlost odezvy sice nebyla tak dobrá jako třeba u služeb Skype nebo Hangouts, ale velmi dobře použitelné to pro komunikaci rozhodně už je a dá se očekávat, že se to bude i nadále zlepšovat, neboť samotné WebRTC je opravdu velice mladičké a musí ještě dospět (FYI: verze Firefox OS 1.3 podporuje pouze audio).
Ovládání hlasitosti
Systém nenabízí politiku nastavení hlasitosti pro každou aplikaci zvlášť (samozřejmě s výjimkou budíku, vyzvánění a notifikací – naštěstí!), ale přesto neměří pro všechny stejným metrem – systémové aplikace jako Music, Video apod. umožňují ve spektru tišších hlasitostí nastavit mnohem jemnější granularitu než aplikace instalované, a to je docela škoda, neboť tento „neduh“ se projevoval již ve verzi 1.3, ve verzi 1.4 jej úspěšně odstranili, ale teď je zdá se znovu zpět. V tišším prostředí bez sluchátek je to opravdu nepříjemné a raději budete na úplném „mute“, než abyste své okolí rušili.
Firefox OS rozlišuje jen tři oblasti hlasitostí; aplikace spadají do vyzvánění.
Pokud máte rádi nějaké to „lupnutí“ jako potvrzení stisku virtuální klávesy, opět bohužel platí, že zvuky jsou buď zapnuté nebo vypnuté; jejich hlasitost je konstantní a změny hlasitosti se na ni nijak neprojevují. V tomto ohledu došlo tedy ke zhoršení stavu.
Customizace zvuků
Někoho to možná překvapí, ale Firefox OS až do verze 1.2 neměl vůbec možnost nastavit si pro vyzvánění vlastní zvuk a uživatel si musel vybrat z těch dodávaných tvůrci. Pro verzi 1.2 a vyšší se naštěstí objevila aplikace RingtonePicker, která (sice dosti neuměle a oklikou) umožňuje vybrat z .ogg souborů na vaší SD kartě ten požadovaný a podstrčit jej jako aktuální vyzváněcí tón. Žádné skupiny kontaktů se stejnými vyzváněcími vlastnostmi Firefox OS zatím nepodporuje a ani neplánuje; osobně mi to nijak nechybí, ale věřím, že některým by tato funkce chybět mohla.
Uživatelsky vytvořená vyzvánění drží systém hezky stranou od těch ostatních.
Firefox 2.0 jde v této oblasti ale dále a správu různých zvuků posunul na novou, systémovou úroveň. Můžete si tak již své skladby v jakémkoliv formátu do databanky zvuků přidávat a přiřazovat jak k vyzváněním, tak k notifikacím; kdy bude k dispozici výměna dalších zvuků (jako jsou stisk kláves, závěrka fotoaparátu, různé druhy alarmů nebo odemykání systému) je zatím těžké říct.
Další změny
O dalších vlastnostech budu referovat jen stručně, neboť zkrátka víc prostoru buď nepotřebují, a nebo jsem je vyzkoušel jen velice krátce či dokonce vůbec ne. Jedná se o tyto:
- stabilita systému je zase o generaci lepší a nezaznamenal jsem prakticky žádná zamrzání a nečekané restarty, v průběhu pěti týdnů mě postihly jen asi tři a blackscreeny (kdy nešel systém dobře probudit ze stand-by režimu) čtyři
- co se naopak zhoršilo (a dříve jsem chválil a ještě i u prvních verzí Firefox OS 2.0), byla plynulost a neobtěžování uživatele během instalace aktualizací či aplikací; všechny záříjové verze větve 2.0 během tohoto procesu ale mají citelně zhoršenou odezvu i plynulost; stahování je kvůli tomu možná (aspoň doufám) rychlejší, ale i tak je to nepříjemné. Může to být tím, že můj systém narostl přes 150 aplikací, ale i přesto doufám, že to bude v budoucnu opraveno.
- lepší ostření u fotoaparátu jsem opravdu zaznamenal a Face Tracking je také pěkně vizualizován; toto budou někým asi velmi žádané funkce
- FirefoxAccounts synchronizaci jsem sice provedl, ale zatím mi nepřinesla ani neukázala žádné hmatatelné benefity, kromě možnosti používat Marketplace (což lze i bez toho) a je to prý podmínka i pro následující bod, ale vesměs to beru jen jako přípravu půdy pro budoucnost
- službu Find My Device jsem zatím neměl odvahu (a naštěstí ani potřebu) vyzkoušet, ač to vypadá, že jí věnovali nemálo úsilí
- výpis hovorů se už teď chová rozhodně, jak by měl, dříve jsem měl podezření, že nefunguje vždy tak jak má a občas se mi i nějaký ten hovor z historie ztratil
- samozřejmě by měla být přítomná i většina technologických novinek z jádra Gecko 31 a 32 a výstupy benchmarků (jsou na konci článku) tomu i do značné míry napovídají, ale často se pro mobilní OS různé vlastnosti zapínají a zase vypínají, a tak bývá osud některých z nich dost nejistý a občas mírně opožděný
Závěrem
To je pro dnešek už skoro vše. Byl jsem tentokrát o něco méně tolerantní než dříve, ale to je tím, že čas je neúprosný a dospívání musí i Firefox OS urychlit, jinak jeho naděje, že se stane alespoň minoritní alternativou k dnešním velkým hráčům, mohou dopadnout smutně. Byla by to škoda, osobně webovým operačním systémům velmi fandím. Už dnes nabízí zajímavou alternativu a je to rozhodně (aspoň ve většině případů) pokrok správným směrem. Rozhodně se to projevilo v zatím nejlepší verzi Firefox OS.
Chce se to ale dostat přes určité vitální minimum nutné pro přežití, což není jednoduché ani pro tak velké hráče jako Microsoft. Ale je asi v povaze člověka fandit outsiderům a já tak činím. Činí mě to optimističtějším a více dítětem, než bych byl bez toho. Zkušenosti v tomto článku popisuji z pohledu uživatele, pro něhož je Firefox OS primárním zařízením v každodenním životě; alternativy samozřejmě mám, ale snažím se jim vyhýbat a poznávat tak hranice a omezení této mladé platformy.
Benchmarky
| Firefox OS 2.0 | Firefox OS 1.3 | |
|---|---|---|
| Kraken | 18 315 ms | 20 665 ms |
| SunSpider | 1704 ms | 1694 ms |
| WebGL Cubes | 264 krychlí | 65 krychlí |
| CanvasMark | 4331 bodů | 3938 bodů |
| Octane | 1569 bodů | 1126 bodů |
| CSS3 | 632 bodů | 593 bodů |
| HTML5 | 478 bodů | 471 bodů |
| JS ES6 | 67 vlastností | 56 vlastností |
| B2G+Gaia Size | 63 MB | 78 MB |
Jak je z testů vidět, až na SunSpider je Firefox OS 2.0 ve všech ohledech lepší, a to někdy i hodně výrazně. Čili pokrok je tedy rozhodně podepřen i čísly.
