Firefox OS přichází. Uspěje?
Když byl před více než rokem na MozCampu v Berlíně prezentován projekt Boot to Gecko (původní název Firefox OS), jednalo se o experiment pár lidí z Mozilly a nikdo z posluchačů patrně netušil, kam se projekt během jednoho roku dostane. A hlavně že se z experimentu stane realita.
Firefox OS je připravovaný operační systém pro telefony od Mozilly. Podobně jako každá snaha u Mozilly má i tato nějaký cíl. Pokud jste vývojář aplikací pro telefony, pak mi patrně dáte za pravdu, že vývoj pro mobily znamená vyvinout jednu aplikaci pro iOS, další pro Android a když zbude něco rozpočtu, čas či chuť, tak pro Windows Phone.
Grafické prostředí Firefox OS
Pokud si zvolíte některou z existujících platforem, pak přejít na jinou dost často znamená zahodit vše, co jste měli na jedné platformě a začít nanovo. Cílem Firefox OS není vytvářet nějaký nový ekosystém, ale nabídnout pro vývoj mobilních aplikací to, co tu již je – web.
Aplikace Firefox OS nejsou nic jiného než webové aplikace, jejichž ambicí je, aby mohly běžet všude. Je jedno, zda budete mít telefon s Androidem či např. s iOS. Cílem je, aby aplikace vytvořená pro Firefox OS běžela všude. Pokud hovoříme o webové aplikaci, neznamená to, že pro její provozování musíte být online.
Samotné aplikace budou k dispozici v rámci Firefox Marketplace, který je momentálně v betaverzi. Nic ale nebrání, aby byly nabízeny i v rámci jiných katalogů. Aplikace z katalogu lze dnes nainstalovat do Firefoxu pro Android, brzy budou plnohodnotně k dispozici i pro desktop. Z pohledu uživatele se budou tvářit jako aplikace v systému (ikonky na ploše apod.).
Jedním z omezení použití webu jako platformy pro vývoj mobilních aplikací je absence přístupu k API telefonu. Toto omezení se snaží Mozilla zrušit pomocí WebAPI, což je rozsáhlá sada API, která umožňuje v rámci webové aplikace přistupovat k jednotlivým částem telefonu. Příkladem může být například API pro přístup k informacím o stavu baterie.
Příchozí hovor
Jednotlivá API jsou postupně standardizována, což je důležité zejména pro to, aby se objevily i na jiných platformách a jiných prohlížečích. Některá API lze již nalézt ve WebKitu.
S Firefox OS sice přišla Mozilla, ale na jeho vývoji spolupracuje např. se společnostmi Telefónica, Deutsche Telecom či třeba výrobcem telefonů ZTE. První telefon s Firefox OS by se měl objevit v prvním čtvrtletí příštího roku v Brazílií a měla by za ním stát Telefónica. Pro nás může být zajímavou informací, že společnost ZTE plánuje telefon s Firefox OS distribuovat i na náš trh. Uvidíme.
Vzdělávání
Vzdělávat o webu je důležité a rozhodně se netýká jen oblastí, kdy se upozorňují webmasteři webů na to, že jejich mobilní web nefunguje korektně v mobilní verzi Firefoxu. Mozilla již delší čas provozuje web Mozilla Developer Network, kde mohou vývojáři nalézt velké množství informací týkající se technologií na webu. Poměrně často se lze setkat s názorem, že jsou v rámci tohoto webu k dispozici nejlepší informace o JavaScriptu. Autor článku to však nedokáže posoudit.
Poměrně novinkou je Mozilla Webmaker. Jedná se o vzdělávací program o webu, jehož cílem je umožnit co nejvíce uživatelům na webu tvořit. Jinak řečeno, umožnit i méně zkušeným uživatelům, aby se z konzumentů obsahu stali jeho tvůrci. Součástí projektu jsou například nástroje Thimble, který výukovou formou vysvětluje HTML, či například Popcorn Maker, který umožňuje snadný střih a obohacování videí.
Do oblasti vzdělávání lze též zařadit grantový program Mozilly, v rámci kterého se Mozilla snaží podpořit výuku, otevřené technologie a otevřený web.
V neposlední řadě je dobré zmínit inkubátor WebFWD. Ten pomáhá lidem s nápadem v oblasti otevřených technologií nastartovat projekt. Jedná se o 12týdenní program, který Mozilla pomáhá zajišťovat zdroji. Jednotlivé projekty pak mentorují lidé nejen z Mozilly.
Identity
Realizace přihlašování k webu pomocí třetích stran je dnes celkem populární. Často se můžete setkat s přihlašováním pomocí účtu u Facebooku, Twitteru či Google. Problémem je, že tato hezky vypadající možnost má i druhou stránku věci. Je jí otázka soukromí a možnost touto formou sledovat aktivitu uživatele napříč webem.
Přihlašovací dialog Mozilla Persona
Odpovědí Mozilly na tuto problematiku je Mozilla Persona (dříve BrowserID), která se snaží tyto problémy řešit. Umožňuje vývojářům na svém webu snadno realizovat přihlašování uživatelů při zachování jejich soukromí. Vysvětlení služby či popis rozdílů proti např. OpenID naleznete ve starším článku na zdejším serveru.
Mozilla Research / Mozilla Labs
Pod hlavičku Mozilla Research či Mozilla Labs spadají různé experimentální projekty, na kterých se Mozilla podílí či které vede. Jedním z takových je například pdf.js, což je prohlížeč PDF souborů, který je založen na webových technologiích. Do podobného soudku spadá i projekt Shumway, jehož cílem je pomocí webových technologií vykreslovat Flash (formát SWF). Není bez zajímavosti, že první zmíněný projekt je již k dispozici ve vývojové verzi Firefoxu.
Pdf.js ve Firefoxu
Z jiného soudku je pak programovací jazyk Rust, který se snaží být vhodný např. pro psaní bezpečných síťových aplikací. Jedná se o původem externí projekt, který Mozilla vzala pod svá křídla. Do podobné škatulky též spadá experimentální renderovací engine Servo, který je založen právě na programovacím jazyku Rust, a na kterém Mozilla zkouší možnosti paralelizace jednotlivých komponent prohlížeče (renderování, parsování HTML, zpracování obrázků apod.). Zájemci o tento experiment mohou zhlédnout vysvětlující video.
Přidružené projekty
Okolo projektu Mozilla lze nalézt několik přidružených projektů. Některé z nich Mozilla přímo či nepřímo sponzoruje (finančně či infrastrukturou), jiné zas fungují nezávisle na Mozille.
Do první skupiny patří například poštovní klient Thunderbird, který donedávna vyvíjela přímo Mozilla, ale nyní přechází do rukou komunity. Jako komunitní projekt, kterému zajišťuje Mozilla infrastrukturu, je též balík webových aplikací SeaMonkey. Za zmínku určitě stojí i bug-tracking systém Bugzilla či populární Firebug.
Nezávisle na Mozille využívá její kód řada dalších projektů. Za zmínku stojí například editor webových stránek BlueGriffon, poštovní klient Postbox či například IM klient Instantbird.
Závěrem
Dneškem jsme zakončili malé povídání o projektu Mozilla s přehledem toho, čím se projekt dnes zabývá a co je jeho součástí. Další informace lze získat na domovské stránce projektu, zde na Rootu v článcích či zprávičkách či na Mozilla.cz. Zaujal vás některý projekt? Není nic snazšího než se zapojit.
ČLÁNKY DO MAILU