Dovolím si polemizovat s nejlepší kvalitou na vinylu.
I audioCD s pitomým 44.1 kHz vzorkováním z 16 bit rozlišením má větší dynamický i frekvenční rozsah.
Uznávám, že vás může hudba víc tešit z vinylu, ať už je to z důvodu "živosti", méně "suchého" a "přiliš čistého" zvuku nebo jen čiré nostalgie. Navíc psychoakustika... Ale to bych nenazýval lepši audio kvalitou.
Taky samozřejmě v různých dobách se muzika produkovala a míchala jinak. Naprosto chápu, že někomu se mohl více líbit starší styl (kolem 70. let). A zkazit nahrávku je strašně jednoduché.
Na jednu stranu chápu nekonečné hádky o "loudness wars". Na druhé straně vidím mnoho "magorů hifistů" co poslouchají DR metrem a plácají nesmysly o plochém zvuku...
Někdy je moc fajn vyrazit na koncert. Tam atmosféra udělá svoje a prožitek z hudby je zase někde jinde. A to to muzikanti hrajou technicky podstatně hůř a zdaleka se tam nehledá dokonalost, jako ve studiu.