Formuji své požadavky
Nastudoval jsem poslední trendy a zjistil, že by se mi asi přece jenom líbila nějaká bezzrcadlovka. Je lehčí než zrcadlovka a skýtá řadu výhod ve srovnání s ní. Pokud bude se snímačem, který je označován jako fullframe, jeví se to pro mé potřeby focení gymnastiky lepší při snímání v horších světelných podmínkách. Hledám totiž náhradu za zrcadlovku Pentax, která mi přestala dostačovat i na mé amatérské focení. Potřebuji lepší ostření stále rychlejších gymnastek.
V profesionálním světě nastala větší adopce bezzrcadlovek v letech 2018 nebo 2019, já tedy o 6 let zaostávám. Pro mne je teď ta pravá chvíle vyzkoušet „profi“ nástroje i jako „hobík“. Slyšel jsem řadu lidí říkat, jak jsou bezzrcadlovky skvělé. Znám ale i jiné, kteří říkají, že na klasiku nedají dopustit.
Stejné to bylo před lety při porovnání „digitálu“ a „kinofilmu“. Řada pokročilejších fotografů by řekla, že bezzrcadlovky jsou dávno zavedená věc a netřeba to podrobně zmiňovat. Tento text je ale napsán tak, aby srovnával právě zrcadlovku Pentax s bezzrcadlovkou. V přímém srovnání těchto světů je totiž změn dost. Navíc není nad osobní zkušenost.
Zjištění zásadní – Pentax zatím v roce 2025 stále (nebo také už) nenabízí bezzrcadlovku a ani nenabízí jiný propracovanější model, kterým bych mohl model K-S2 nahradit s pocitem, že si nějak výrazně polepším, tedy v rámci mého rozpočtu. Pokud hodlám své dovednosti posunout o trochu dál, s Pentaxem už to nebude, jeho současná nabídka se bohužel nedokáže trefit do mých potřeb.
Postupně jsem si stanovil parametry, které mne u nového přístroje zajímají:
- Bezzrcadlovka
- Fullframe
- Rozlišení alespoň 20 megapixelů
- Prachu těsné tělo
- Hledáček, ne jen zadní displej
- Dostupné objektivy i alternativních výrobců (Tamron, Sigma, Samyang atd.)
- Možnost smysluplného natáčení videa
- Možnost zpracování RAW formátu v rámci Linuxu
K dispozici jsou Nikon, Canon, Sony, Olympus alias OM System, Fujifilm či Panasonic. Výrobců je spousta. Jak si to pro sebe nějak vyfiltrovat? Mé osobní sympatie způsobily, že jsem vyřadil Nikon (dle mne se trošku zadýchává a ztrácí kontakt s ostatními) a Canon (k dispozici jen Canon objektivy za vyšší ceny), ale samozřejmě jsem jejich nabídku studoval (Nikon je číslo 3 prodejů, Canon je první). Dle recenzí se někteří jiní výrobci základních modelů bezzrcadlovek (tedy kategorie, kam svým rozpočtem mířím) specializují spíše na video (Fujifilm, OM System a Panasonic), tam jsem si také nevybral. Je zajímavé, že základní modely bezzrcadlovek jsou primárně profilovány jako přístroje na snímání videa a ne na focení.
Poznámka: Fujifilm má dle parametrů fotoaparátů jen ty s APS-C snímačem, ale jde o tzv. skládaný snímač. Hodně se tak blíží parametrům fullframu. Proto jsem je do výběru zahrnul také.
Procházel jsem i nabídku objektivů a dostupnost v bazarech atd. Důležité pro mne bylo, aby byl nabízený model rozšířen i mezi amatéry. Při podrobném zkoumání pak zjistíte, že některý výrobce má levnější těla a k nim drahé objektivy, někdo zase razí strategii drahého těla a levnějších objektivů. Nakonec ale dáte za balík tělo + objektiv ve srovnatelné kategorii asi všude stejně. Stále se přece pohybuji v kategorii základních modelů nabídky jednotlivých výrobců.
Ovšem otevírá se tak jedno „kontroverzní“ téma – jak moc vaše schopnosti focení vylepší tělo fotoaparátu? Opravdu jen tím, že si pořídíte nejposlednější model fotoaparátu renomovaných výrobců, vaše dovednosti vyletí vzhůru? Určitě ne. Fotoaparát je vlastně jen kreativní nástroj. Pokud ho neumíte využít, je jedno, čím fotíte. Klidně i tím mobilem.
Co jsem si vybral?
Pozornější si jistě všimli, že o jedné značce a její nabídce jsem ještě nemluvil – o Sony. Do mého hledáčku se dostala řada Alpha. Ta nabízí vlajkovou loď model A1, pak je k dispozici plně profesionální sportovní řada A9 a nejnižší a nejdostupnější řada je A7. Je toho ještě více, třeba vlogovací těla ZV s APS-C snímačem, ZV-E s fullframe snímačem nebo řada FX určená profesionálním tvůrcům video obsahu. Pak celá řada modelů s typovým označením A6XXX (ty jsou s APS-C snímačem a jsou nejlevnější).
Poznámka: V rámci řady A7 (i v řadě A1 a A9) existují jednotlivé generace téhož modelu, které Sony označuje jako Mark II, III, IV atd. U A7 také přidává označení písmenem tj. A7S, A7R a A7C. Písmeno S je označení těl zaměřených na video (mají poloviční rozlišení snímače než ne S modely, zato video funkce pro profesionály), modely s písmenem R zase zdvojnásobují rozlišení snímače. Modely s písmenem C označují kompaktní modely. Označení vám umožňuje se rychle zorientovat, který model je který.
Zvítězila u mne řada A7, ale pátral jsem i v A6XXX, protože jsem nutně neviděl potřebu fullframe snímače. V rodině A7 je k dispozici nejnovější A7 Mark IV (z roku 2021) a spekuluje se o brzkém příchodu verze A7 V (tedy Mark V alias ILCE-7M5) a to v prvním čtvrtletí roku 2025. S uvedením nového modelu se ale obvykle stává to, že starší model zůstává v prodeji a cena se upraví, což by bylo určitě dobré pro můj rozpočet. Proto jsem objevil starší model A7 Mark III (alias ILCE-7M3).
První model Sony, který se masově rozšířil mezi profesionály, kteří chtěli používat bezzrcadlovku. Byl uveden na trh v roce 2018 a stal se velmi populární a v podstatě nastavil základní standard „moderních“ bezzrcadlovek. Na českých e-shopech můžete běžně zakoupit úplně nová těla třetí generace s plnou zárukou. Pak jsou tu edice starších modelů s vylepšenými hardwarovými parametry, odlišené písmenky za číslem. V zásadě spíše mění jen rozlišení zadního displeje.
Poznámka: Sony se se zastaráváním technických specifikací zadních displejů vypořádává tak, že po letech vydává nové verze svých fotoaparátů. Například model A7R III, který byl vydán v roce 2017 byl „občerstven“ v roce 2021 modelem A7R III A. Hardware uvnitř zůstal kompletně stejný, změnil se jen displej na zadní straně přístroje (1,44 milionu bodů vs. 2,36 milionu bodů na 3“ LCD obrazovku)
Do užšího výběru jsem nakonec dostal Canon EOS RP a Nikon Z6 (pokud je chci nové, pak už jen novější Mark II verze) a taky Panasonic Lumix DC-S1. Ale mé konečné rozhodnutí padlo – chci model Sony Alpha A7 III. I v roce 2025 má stále co říct a neustále narážím na to, jaká pověst tento model předchází, jakou legendou se stal. Přirovnal bych to ke slávě automobilu VW Brouk.
Fotoaparát prošel softwarovou modernizací skrz firmware, který mu přidal funkce, které v době uvedení neměl. Je to zajímavá alternativa označovaná jako „budget camera“ tj. fotoaparát za dobrou cenu nabízející dobrý poměr cena/výkon, i pro začínajícího profesionála, natož pro amatéra mého kalibru.
Řečí čísel – model Sony Alpha A7 III můžete mít dnes (v lednu 2025) nový za cenu kolem 40 000 Kč. Modernější model A7 IV je k dispozici za 60 000 Kč a A7 II je nový a nepoužitý za asi 25 000 Kč. Nabízí se i APS-C model A6600 (jinak prakticky stejně vybavený jako A7 III jen s APS-C snímačem), který je za 32 000 Kč. Každopádně vyplatí se vybírat i prodejce a dobu nákupu.
V listopadu 2024 (díky Black Friday) byla cena běžně o 25% nižší. Sehnal jsem model A7 III za cenu jako u všech ostatních e-shopů, ale v ceně byla rozšířená záruka od Sony o tři roky, tedy celkem na pět let, kterou lze jinde dokoupit jen samostatně a pár tisíc stojí. Červíček pochybnosti – tento model je jen o tři roky mladší než předchozí Pentax. Opravdu je tam nějaký zásadní rozdíl? Je, hlavně koncepční.
Vybalil jsem krabici
Vlastním novou hybridní bezzrcadlovku Sony Alpha A7 III s firmwarem verze 4.0.1 z června 2021. Má fullframe snímač s efektivními 24,24 megapixely (optimalizovaných 6000 × 4000 pixelů v JPEG, ale 6024 × 4024 pixelů v RAW) s optickou stabilizací v těle, dva sloty na paměťové karty (SD/SDXC, jeden je normy UHS-II , druhý UHS-I) s kovovým tělem a 693 ostřícími body (pokrývají 93% snímače). Ve videu umí 4K rozlišení. Má elektronický hledáček, nikoliv jen zadní displej. Navíc dobrou výdrž na baterii. Dle metodiky CIPA udělá Pentax K-S2 na jedno nabití 410 snímků, Sony A7 III jich zvládne 710. Na Pentax jsem při závodech vyfotil běžně přes 1 500 fotek. Se Sony to nebude méně, spíše naopak.
No a už to slyším – „nakupuješ starší výprodejovou techniku z roku 2018 a budeš nešťastný!“ I když je Sony Alpha A7 III již několik let na trhu, stále je i v roce 2025 doporučována jako nejlepší volba pro ty, kteří chtějí kvalitní fotoaparát za vynikající cenu. Jeho „technologické“ stáří není limitem. Naopak, je to technika plně konkurující dalším bezzrcadlovkám stejné kategorie na trhu a to i po letech. Uvědomte si také, že jsem dosud fotil s Pentaxem, který mi osobně stačil. Nic jiného jsem neznal.
Jednou z velkých výhod Sony Alpha A7 III oproti Pentaxu je schopnost pracovat s vyššími hodnotami ISO s minimálním šumem. To znamená, že můžu bez obav fotografovat i rychlý pohyb za zhoršených světelných podmínek v hale, což mimo jiné obnáší i vyšší hodnotu ISO. Pentax K-S2 má omezenější možnosti v této oblasti, což bylo jedním z důvodů, proč jsem se teď rozhodl pro změnu.
Pohyb gymnastek se zrychlil a pro zmrazení akce prostě potřebuji fotit na kratší časy závěrky. Expoziční trojúhelník prostě neobalamutíte. Roste ISO a do obrázku dostáváte více šumu, který už nemusí být úplně příjemný a s Pentaxem se už dál neposunu.
V recenzích často zmiňována je optická stabilizace přímo v těle. Není třeba mít stabilizované objektivy, díky tělu jsou stabilizované všechny. Parametr mne přesto nezaujal, jsa zmlsán Pentaxem, mající optickou stabilizaci v těle také. Absurdní, je i váhový rozdíl, který je často zmiňován jako nevýhoda zrcadlovky. Sony fotoaparát váží 650 gramů, Pentax 678 gramů, rozdíl v ruce nepoznáte. S objektivem 28–75mm váží sestava v Sony provedení celkem 1 281 gramů a Pentax sestava 1 188 gramů. On totiž model Pentax K-S2 byl docela lehký a kompaktní. Pokročilejší tělo K-3 váží 820 gramů a full frame K-1 II dokonce 1010 gramů…
Nevýhody mnou vybraného modelu Sony? Zadní displej není plně otočitelný, jen výklopný. Dotyk funguje jen pro určení ostřícího bodu při focení. Pokud točíte videa na YouTube, máte ztížené podmínky. Zabudovaný displej prostě nejde otočit tak, abyste na něj viděli, pokud stojíte před objektivem.
Dalším zmiňovaným nedostatkem je nemožnost snímat 4K video se 120 nebo 60 snímky za sekundu (což je dnes běžné) a ještě další chybějící parametry videa (třeba 10 bitová barevná hloubka). Ale pro člověka, který primárně fotí, je tohle nezajímavá „vada“, stejně jako stesky, že fotoaparát sice má HDMI výstup, bohužel jen konektorem HDMI Micro D. Pokud je to kontroverze i pro vás, kupte si spíše novější model A7 IV. Má plnohodnotný HDMI konektor.
K tomu ještě složité a nepřehledné menu. I tohle už model A7 IV vyřešil – má přepracovanou verzi menu. V přímém srovnání je nepřehlednost menu v Pentaxu a v Sony fotoaparátu podobná. Za mě to není tak hrozné.
Pentax K-S2 byl dobrý, ale Sony Alpha A7 III přináší výhody, které nelze ignorovat:
- rychlejší a tišší provoz (nebo s využitím elektronické závěrky naprosto tichý)
- elektronický hledáček (s pro mne přijatelným rastrem)
- výdrž na jedno nabití baterie je vyšší než s Pentaxem.
- rychlejší provoz (ostření + série snímků)
Sony Alpha A7 III
Pak mi zbývá vybrat ještě objektiv. To si nechám zase na další část. Bude značky Sony nebo spíše Tamron, Sigma nebo Samyang? Jaký ohniskový rozsah?
(Autorem obrázků je Svatopluk Vít.)
ČLÁNKY DO MAILU