ale FreeBSD jde opet nepochopitelne podivnou cestou, protoze http://bsdfund.org/projects/pcc/
Mňo takže co konkrétně v článku není pravda? Že FreeBSD má NCQ AŽ letos? Linux ho má ve vanila jádře roky. Že FreeBSD má konečně USB2? Když linux UŽ ma USB3? Že NFSd UŽ umí zamykat? zero-copy v síťovém kódu AŽ teď? Konečně víc než 16 skupin na uživatele? Co grafika a X-ka (vim, vim: freebsd je hlavně pro servery, bla bla bla)? Že na odstranění big kernel locku se bude teprve pracovat?
Jak říkám, linux možná není ideální kus kódu, ale díky za něj. A myslím, že za něj děkuje i FreeBSD, když má linuxovou emulaci defaultně zapnutou a přejímá linuxové grafické drivery.
Dulezite je pochopit ze FreeBSD ma jiny model vyvoje. Zatim c do linuxu se pridavaji nove fuknce kontinualne. FreeBSD drzi nekolik vetvi. To, ze je NCQ v REALEASE az ted neznamena, ze k current uz nebylo.
USB 2.0 ma FreeBSD uz davno. Mozna by si to chtelo clanek jen poradne precist. Do verze 8 byl implementovan alternativni stack. Ja napriklad s puvodnim nemel nikdy problem.
Me 16 skupin na uzivatele staci i na serveru a nikdy jsem na tento limit nenarazil. Kdyby to byl vyrazny problem, urcite by na to narazela spousta lidi a uz by se ten limit odstranil.
S X na freeBSD jsem ja osobne mel mene problemu nez napr. na Debianu. Tim nerikam, ze jsou X na FreeBSD lepsi nebo horsi.
To, ze tu Roman psal o nekterych problemech neznamena,ze na ne bezni uzivatele narazeji.
Linuxova emulace je urcite uzitecna vec. Urcite podobne jako napr. Wine. A kod nesdili jen FreeBSD z Linuxu, ale funguje to i obracene.
Pokud vasim stilem budu srovnavat FreeBSD/Solaris/Linux (a mozna i Windows) vzdycky muzu nadavat na kazdy z nich a rikat, ze je 100 let za opicema.
Pekne ste to napisali a bez zbytocnych emocii. Ten „akcny“ pan hore, je pekny priklad Linux-oveho kiddie ficiaceho na niektorej klikacej distribucii (take zvasty som naposledy pouzival ked som mal 19 a zacinal som s tuxom a vsetko ostatne bolo „shit“ :)
No proste klasika. Miesto hladania pozitiv, same plutie a chvastanie.
OMG, kedy to uz skonci :)
Pekny den prajem vsetkym *NIXakom
:)
Me 16 skupin na uzivatele staci i na serveru a nikdy jsem na tento limit nenarazil. Kdyby to byl vyrazny problem, urcite by na to narazela spousta lidi a uz by se ten limit odstranil.
Tohle mě docela překvapilo. Ale typická je reakce, že by se to udělalo, kdyby to víc lidí potřebovalo. Vtip je v tom, že pokud používáme UGO oprávnění a ne ACL, tak se ACL právě často simulují pomocí skupin. Potřebuju k tomuhle souboru dát práva těmto 11 lidem, pak udělám skupinu a šup do ní těch 11 lidí. A už jsem měl i tu čest s lidma, kteří byli ve víc jak 16 skupinách. Bylo to na linuxu a vůbec jsem netušil, že kdybych tam měl FreeBSD, tak že by to byl problém.
Ostatně poslední dobou mě FreeBSD začíná docela překvapovat takovýmito drobnostmi. Vždycky jsem FreeBSD chválil za čistotu návrhu, za to, že vývojáři vždycky něco nejdřív promyslí a pak teprve pořádně udělají (nebo taky neudělají). A teď čtu o limitu na počet skupin, o tom, jak se snaží přeložit kernel bez IPv4 protokolu a vysekávají IP z vrstev, kde by nemělo, co dělat…
„A už jsem měl i tu čest s lidma, kteří byli ve víc jak 16 skupinách. Bylo to na linuxu a vůbec jsem netušil, že kdybych tam měl FreeBSD, tak že by to byl problém.“
Ne, nebyl. Nic proti Romanovi (autor clanku), je to dobry a vesmes pracovity programator a pro FreeBSD dela dlouhodobe hodne, ale propagacni clanky tohoto formatu by skutecne psat nemel, protoze zurnalista vazne neni. A v tomto pripade FreeBSD asi vic uskodi nez udela uzitku (on cely ten clanek je takovy… docela divny.. jak je videt i z mnoha zmatenych reakci v diskusi).
Vec se ma tak, ze po leta byl hardcodovanym defaultem limit na 16 skupin, a nebyl dynamicky nastavitelny, jedine manualni editaci a rekompilaci FreeBSD (tudiz vec, kterou uzivatele FreeBSD delaji i tak bezne s kazdym updatem a novym deploymentem).
Originalni limit na 16 skupin byl po dlouha leta povazovan za „strizlivy“ default (a uprimne, nikdo se o to moc extra nezajimal, proste tam jako default byl a hotovo) a pokud bylo do daneho prostredi potreba nasadit vetsi, kazdy si ho dle potreby zvysil (jako treba ja poslednich 10 let a ne, nezabralo to nikdy vic nez 20 sekund prace). Takze jediny, pro koho ma tato „novinka“ nejaky vetsi smysl, jsou primo kontextu-znali uzivatele FreeBSD, pro ktere ted odpada jeden extra krok v nasazovacim postupu. Celou tuto „novou feature“ vubec nebylo nutne v clanku zminovat, jen pak zbytecne, jak je videt, vznikaji problemy s pochopenim kontextu (neexistujiciho) problemu a vznikaji zbytecne historky typu „Posledni dobou me FreeBSD zacina docela prekvapovat, ted jsem dokonce cetl, ze…“
Takze znovu – ne, zadny problem ve FreeBSD nebyl, zmenil se zpusob, jakym se limit skupin nastavuje a ted misto 20 sekund zabere 0 az 10.
Tak to je zajímavé. Když se to podá takhle, tak to opravdu nevidím jako zvláštní problém. Ikdyž zrovna to, že se při každém deploymentu překládá systém znovu, já za výhodu nepovažuju. Ale to je jen můj soukromý názor a do této diskuse to nepatří.
Ale za tím, že mě FreeBSD poslední dobou začíná překvapovat, za tím si stojím pořád a nejsou to žádné zbytečné historky. Vždycky jsem na FreeBSD chválil tu čistotu návrhu, ač jinak mi FreeBSD opravdu k srdci nepřirostlo. Ale líbilo se mi právě to, jak vývojáři všechno pěkně navrhnou a rozmyslí. Typicky GEOM, krásná myšlenka, zajímavé vlastnosti. Přišlo to „pár“ let po tom, co Linux má md raid a nahrazovalo to ten starý nespolehlivý vellum nebo jak se to jmenovalo. Návrh skvělý, ale funkčně pouze RAID0 a RAID1. A poměrně často už slýchám názory typu „RAID5 je při dnešních cenách disků mrtvý, to nemá ani cenu implementovat“ (tiše ignorujíc RAID6). Takže jak říkám, pěkné promyšlené věci, dobře navržené s ohledem do budoucna, ale často mi chybí nějaká funkcionalita. A pak jsem si přečetl http://ivoras.sharanet.org/…reebsd8.html a objevil jsem tam věci typu:
Historically, BSD is the progenitor of all TCP/IP implementations and the IPv4 code in FreeBSD was sprawled across the network layers of the kernel, from device drivers to the higher socket layers. A recent initiative aims at fixing the layering violations in preparation to, at first, build a kernel without INET (i.e. IPv4) support, then build an IPv6-only kernel.
Panics on „hot“ removal of devices with file systems mounted from them
bsdlabel is (finally!) extended to support more than 8 partitions. The new limit of 26 partitions comes from the number of lower-case letters.
A když si k tomu přidám už zmíněný problematický běh z USB HDD, trampoty s iSCSI co jsem měl, a pár dalších drobností, tak si za svým původním tvrzením docela stojím.
Jedna fantastická myšlenka, máme iSCSI server, a používáme systém, co exportovaná partition, to lokální partition. Na 750GB disk se partition v průměru po 10–20GB naseká docela hodně. V současné chvíli máme 73 „oddílů“ na dvou discích (používáme vlastní systém postavený na device mapperu).
>> Jedna fantastická myšlenka, máme iSCSI server, a používáme systém, co exportovaná partition, to lokální partition. […] V současné chvíli máme 73 „oddílů“ na dvou discích
Ok. To je právě ta „docela bujná fantazie“, o které jsem psal :)
Jak dopadlo srovnání tohodle řešení s FreeBSD/ZFS a Solaris/ZFS?
To není nic bujného, prostě mám xGB a ty potřebuju pro klienty sekat jak housky na krámě.
Srovnání s FreeBSD dopadlo špatně, iSCSI target ve FreeBSD je… No dá se říct, že má pár výhod pro minimalisitcké nasazení, třeba z LiveCD. Pro jakékoliv produkční nasazení je nepoužitelný. Solaris neovládám moc dobře a moc mi nesedí. A proč ne ZFS, to je právě to, proč je tam tolik „partition“. My nechceme používat filesystém, když to není nutné (je to pomalejší, režie na správu FS, fragmentace atd…). A v tomto případě to opravdu potřeba není.
Co je na tom špatného? :-)
Ale teď pozor, máme to celé ještě trochu bujnější :-) každá taková partition je před iSCSI exportováním přidaná do md mirroru a totéž na klientu. Takže když si to člověk představí, tak je to HDD->„partition“->mdraid->iscsi->mdraid->klient. Někomu to může připadat vcelku přebujelé, ale jak md tak devicemapper mají naprosto zanedbatelný overhead a ty možnosti, co to přináší jsou k nezaplacení… Narozdíl od FS, kde čerstvě naformátovaná ext3 a na ní dd 10GB soubor má asi 10% overhead…
To je základní myšlenka, pochválit se, když to nikdo za mě neudělá :-) Ale přiznám se, že tady mi šlo hlavně o to ukázat, že existuje smysluplné a ne moc fantastické použití pro víc „partition“.
Co se týče zdrojáků, tak o tom uvažujeme, uvidí se, jak se to vyvine. Ale co se týče licence, GPL se na to nevztahuje. Device mapper je samozřejmě součástí jádra ale my ho nijak nemodifikujeme, pouze ho používáme. Device mapper funguje tak, že se mu řekne něco ve stylu:
/dev/mapper/xy:
linear /dev/sda1 0 500
linear /dev/sdb1 0 500
a on podle toho vyrobí zařízeni /dev/mapper/xy, které bude 1000 bloků velké a prvních 500 bude prvních 500 bloků z sda1 a za tím bude prvních 500 bloků z /dev/sdb1. A ten náš systém funguje tak, že si z disku načte první 1MB a v něm má nějaké struktury, podle kterých takovouhle mapper tabulku vyrobí.
Ten clanok je trochu zle napisany.
USB – jedna sa o prepisanie USB stacku, nie uvedenie podpory pre USB2.0.
zero-copy – opat zero-copy je vyuzivane vo FreeBSD uz dlho. Tentoraz ale prepisali BPF aby vyzival zero-copy. Toto je tam napisane dost jasne.
giant lock – projekt odstranovania giant lock trva uz niekolko rokov. Vacsina casti systemu ho uz nema. Stale sa najdu niektore casti, odkial ho treba odstranit (list). Ak sa nemylim, podobny stav je v Linuxe.
Takze nie je to take zle, ako ste pochopili.
Co se týče toho giant locku. Na FreeBSD 8 na mě při startu vyskakuje pořád ješte docela dostkrát něconěco-giantlock version. Na FreeBSD 7 (o osmiččce nevím) to bylo i u USB mass storage, takže sýstém s / na USB HDD byl poměrně GIANTed :-)
Co se týče linuxu, mám pocit, že tam už je kompletně odstraněn nebo při nejmenším z naprosté většiny subsystémů.
Jak je na tom FreeBSD ohledne desktopu? Pokud se nemilim tak nejvice aplikaci pro FreeBSD je dostupne diky linuxove emulaci. Neni to trochu vyhaneni certa dablem? A pokud bych se rozhodl emulovat virtualni pocitac pro windows tak s VirtualBoxem asi dobre nepochodim. Neco jsem se kdysi dozvedel o win4bsd, jak si na tom stoji oproti VirtualBoxu? A u wine je pry podpora slabsi nez u linuxu.
To snad neni pravda, ze mohou porad existovat takove bludy :-/ To vyslo odkud ta ptakovina, ze vetsina aplikaci je pres linuxovou emulaci? Asi to vyslo z lenosti, protoze najit tuto stranku je tak otazka 10 sekund http://www.freebsd.org/…s/index.html
Desktop jde udelat i z HP-UX pokud to clovek umi.
Pokud si dobre pamatuji, tak win4bsd bylo jen modifikovane Wine, ktere se prodavalo pod komercni licenci pro domaci pouziti ve FreeBSD bylo zdarma. Ale uz to delsi dobu neexistuje a zbylo jen http://win4lin.com/wp/ . VirtualBox pochopitelne v portech je.
Z pohledu kvality kodu je na tom s virtualizaci nejlepe Qemu. VirtualBox je desna slatanina, VMware je na tom podstatne lepe.
„To snad neni pravda, ze mohou porad existovat takove bludy“
>> Mno jak vidite mohou :-). Vite kolik uzivatelu PC po celem svete nema ani paru o linuxu natoz o nejakem bsd? Ja s FreeBSD pracoval vseho vsudy tak cca. 2× a to kdyz jsem si ho nainstaloval a opetovne vymazal :). Jinak mate pravdu ze neco takoveho me melo napadnou hned ze nejaky porty vubec existujou. V clanku se objevila informace o linuxove emulaci a nejak mi to vlitlo do hlavy, omlouvam se :)).
Co se tyce VirtualBoxu / Qemu / VMware tak bych potreboval nejakou rychlou emulaci pro windows xp (windowsacky programy proste k praci potrebuji) a wine je tak vhodny pro hry kde nevadi ze semtam spadne (nebo ze vubec hru/aplikaci nenastartuje). Ovsem mam pocit ze kdyz jsem zkousel Qemu na linuxu tak rychly to moc nebylo (pomalejsi nez VirtualBox). Ale aby to nevypadalo ze porovnama hrusky s jabkama tak mozna na FreeBSD to pofrci dobre ;-). A VMware jsem jeste nezkousel.
QEMU ve spojeni s KQEMU kernel driverem ( http://www.freshports.org/…/kqemu-kmod/ ) bezi temer nativni rychlosti (minus overhead), pouzivane casto jak s Windows 2000, tak Windows XP. Zridka se najdou problemy se stabilitou, windowsupdate obcas polozi na kolena cely (guest) OS, ale to je vicemene bezne chovani Windows i mimo VM. QEMU tomu jen trochu vic napomaha projevit se, dost to zalezi i od toho, jak jsou Windows uvnitr udrzovany. Jedinym vetsim problemem je udychana grafika, kde guest OS bezi, jak je v techto pripadech zvykem, ve VESA modu, a pro cloveka zvykleho na nativni akcelerovany desktop to nemusi byt nejpohodlnejsi (alternativne QEMU nabizi jeste emulaci SVGA adapteru z nektereho obstaroznejsiho VMWare, ale vysledek za moc nestoji, jak vykonem, tak stabilitou).
VirtualBox, jak tu uz nekdo napsal, je slatanina nejhorsiho linuxackeho kalibru a podle toho se i chova, teda zatim spis nechova. Najit konfiguraci, na ktere jakz-takz nastartuje (neplest s „bezi“), vyzaduje nadlidske usili. Nicmene, pracuje na tom uz delsi dobu hned nekolik lidi a situace se porad vyviji, da se predpokladat, ze vyhledove tak do roka bude VBox dustojnou alternativou QEMU i pod FreeBSD. Ale chce to jeste trochu prace.
Virtuální stroj v QEMU s KQEMU neběží v reálu nativní rychlostí ani omylem. Ostatně není to jen můj (v produkci potvrzený) názor, ale i z konferencí jsou stejné ohlasy. Pokud ve FreeBSD funguje VirtualBox, šel bych spíš do něj. Navíc Qemu čas od času trpí zajímavými neduhy, jako že můžete přijít o data apod.
Gratuluji, v tom pripade mame oba jine „produkci potvrzene nazory“. Ja jsem spokojeny s plynule bezicim QEMU a Vy muzete byt spokojen se svym „potvrzenym nazorem“, nebo si treba nekdy radne nainstalovat FreeBSD. Kdovi. Nicmene, to, ze problem bude nutno hledat jinde nez v QEMU, naznacuje i zaver Vaseho prispevku, s nicnerikajici anekdotou o „jako ze muzete prijit o data apod“. Tak to ja mam taky jednu:
„U prochazky parkem Vas muze zasahnout meteor apod.“
Kdybyste přišel o data jednoduchým vytvořením snapshotu, tak byste asi mluvil jinak. A to nebylo náhodné. To, že se to vám nestalo _naprosto nic neznamená_ (ala taky vám najdu několik lidí, co nemají naprosto žádný problém s windows). Na detaily se vám můžu zeptat kolegy, který se s tím potýkal.
Když už jsme u virtuálních strojů:
Mně startuje a dokonce i běží VirtualBox bez jediný chyby. Mám na tom XP PRO a nikdy nebyl problém s rychlostí ani stabilitou, možnosti konfigurace na jedničku. ;-)
Qemu není špatný, ale hůř se konfigurovalo a instalace jakýhokoliv Win OS byla podivná.
Co člověk, to trochu jiná zkušenost.
No v tom pripade se omlouvam ja, protoze je videt, ze dokazete i uznat chybu. Cili je predpoklad, ze rozum mate :-) Ono cele to rypnuti bylo hlavne o tom prinutit ke cteni. Kdyby to delalo vice lidi, tak by vznikalo mene komplikaci. Ale dokonaly svet si necham do pristiho zivota :-D
Wine bych se radeji vyhybal. Pokud uz clovek potrebuje veci z Windows, tak je lepe investovat do komercni verze Wine a tou je Cross over Office. Co se tyce VirtualBoxu, tak Windows urcite funguji dobre. Preci jen ty velke firmy si navzajem podrzi dvere kvuli nekterym smlouvam. VMware jsem videl i nekolik stroju kde FreeBSD bylo jako host/server pro ruzne jine systemy v Guest. Pokud to jen jde, tak davam prednost Qemu. Rychlost bude asi subjektivni. XP v tom jelo dobre. Nutne je pouzit modul KQEMU pro akceleraci a tady jsou mozna nejake vhodne celkove tipy http://www.qemu.org/qemu-doc.html#…
Dobry den,
Qemu na svem FreeBSD desktopu pouzivam na virtualizaci WinXP denne uz peknou radku let (roky 3 :) a nejsou s tim zadne velke problemy. Rychlost je opravdu takrka nativni. Jediny problem, ktery sem zpozoroval je chovani qemu v „okne“, kdy se obcas jakoby na moment sekne mys. Ve full screenu s tim zadny problemy nejsou. Druhy problem je ze se VM neda priradit vice jak 1.5GB RAM, coz by se obcas hodilo. Co se tyka jeste kqemu – je dobre si mod virtualizace zkontrolavat pres qemu consoli prikazem „info kqemu“. Obcas clovek zapomene parametr nebo zapomene dohrat modul a pak se cele virtualni prostredi plazi jak had po obrne. Nicmene qemu jako takove je rozhodne pouzitelne – tak hovori ma leta driny praxe a odrikani.
S FreeBSD desktopem jako takovym maximalni spokojenost – kde3.5.8, serepeticky typu compiz, vnc, mplayer, amarok, nejake java tooly pro ladeni oracle db (java_diablo 1.6), xsane na scanovani, pidgin, skype.. Zkratka vse co potrebuju k praci.
Hmmm. Zajímavé. Kqemu samozřejmě bylo kontrolované. Bez toho v podstatě nešlo ani rozumně pracovat (ver 9.cosi). Provozujete paravirtualizované ovladače? Podle tohoto http://blogs.igalia.com/…6/chart2.png, taky nebyly výsledky srovnatelné s nativním během. Kdybyste netvrdil, že to provozujete 3 roky, tak bych byl schopen připustit, že byl problém ve verzi, ale takhle…
Vyzkousim Qemu jak mi radite. Plnou virtualizaci si ani neuziju – mam notebook s procesorem intel ktery toto „neumi“. Ovsem posledni cas travim resenim vetsiho problemu a to jest ovladace pro wifi a znamy problem s Broadcomem. Mam model BCM4312 takze ovladace ve FreeBSD jeste nejsou. Kdyz pres ndis skompiluji 32 bitovy bcmwl5.sys a nactu modul tak zadny zarizeni se nevytvori (nechci se plest ale myslim ze jsem snad cetl ze na FreeBSD AMD64 musi taky byt 64-bit windowsacky ovladace). Tak jsem zkusil 64-bitovou verzi bcmwl564.sys. Mno pri takto vytvorenem modulu mi vsak freebsd spadnou (resp. se restartuji). A co divnejsi se mi ted stalo ze z nepochopitelneho duvodu se mi pri jednom takovem padu smazala oblast MBR s bootmanagerem takze jsem nemohl uz nastartovat. Nevim jaky mate zkusenosti s necim podobnym Vy ale duvera po tomto ve me zrovna nestoupa (spis naopak). Ale mozna ze jsem neco nekde udelal spatne, prece jen jsem ve FreeBSD zelenac.
Nějak těm zdejším flamům nerozumím – jestliže FreeBSD neumí to, co bych od něj chtěl, tak ho prostě nepoužívám – a používám to, co onu věc umí – ať to je MacOS, Solaris, Linux nebo Windows.
Nerozumím, proč o nějakém OS říkat, že je „sto let za opicema“ – je sto let za opicema třeba nějaký ulítlý OS pro manframy proto, že neumí USB 3? Jednoduše umí to, co se po něm chce…
Mluvíte mi z duše. Vždy je třeba si uvědomit, co je pro určité použití (vlastně čehokoliv) důležité a co prostě důležité není. Ostatně už vidím jak ten dotyčný kverulant (nahoře) dnes používá nějakou periferii s USB 3.0 :-)))), anebo jak na svém desktopu má uživatele ve více jak 16-ti skupinách :-)))). Ale hlavně, že si zaplácal.
Bude tedy do releasu FreeBSD 8.0 oficialne zarazeny clang/llvm jako vychozi kompilator pro build systemu? Momentalne v PRERELEASE mam dojem neni, clang vetev si zije nekde bokem v jinam repoztari a muj osobni nazor je ten, ze v tehle fazi uz se nema sanci do 8.0 dostat, nejdrive tak mozna do 8.1, 8.2.