Co je vlastně FreeDOS? Jak již název napovídá, jedná se alternativu (nebo náhradu – jak chcete) MS-DOSu firmy Microsoft. Prvotní impuls, který odstartoval jeho vývoj, přišel až v průběhu roku 1994. V tomto roce Microsoft prohlásil, že uživatelé osobních počítačů již systém DOS nepotřebují a tudíž končí s jeho vývojem i prodejem. Všimněte si toho načasování: Windows 95 (které již nebyly nadstavbou DOSu) byly uvedeny jen několik měsíců po tomto prohlášení. Spousta uživatelů osobních počítačů se však cítila podvedená a opuštěná. Měli rádi svůj DOS a představa nutnosti používat na svých počítačích Windows pro ně nebyla příliš příjemná. A právě počátkem roku 1995 nabral vývoj FreeDOSu ten správný vítr do svých plachet.
Aby však nedošlo k mýlce – FreeDOS není ve skutečnosti derivátem MS-DOSu. Při jeho vývoji nebyl použit ani řádek kódu, který by pocházel z dílen Microsoftu. Je programován podle volně dostupných specifikací tohoto systému i podle uživatelských příruček nejrůznějších softwarových produktů. FreeDOS je tedy novým produktem vytvořených přesně dle dostupných specifikací operačního systému DOS.
Kde, kdy, jak a na čem?
Velkou výhodou jakéhokoli operačního systému založeného na bázi DOSu jsou dvě vlastnosti: hardwarová nenáročnost a relativní rychlost běhu samotného systému i aplikací. Skutečně, FreeDOS běží (a je také použitelný) na všech počítačích PC. Můžete jej nainstalovat na nejnovější počítač s Pentiem III 800 MHz úplně stejně, jako na velmi staré XTéčko s procesorem běžícím na frekvenci pouhých 5 MHz.
Systém FreeDOS ke svému běhu potřebuje minimálně 640 k operační paměti. Právě díky své hardwarové nenáročnosti je FreeDOS ideálním operačním systém do nejrůznějších PC emulátorů – stal se dokonce oficiálně podporovaným a dodávaným systémem s Linuxovým PC emulátorem DOSEmu. Systém si však skvěle rozumí také s emulátory Bochs, Plex86 nebo skvělým VMWare.
Kompatibilita
Přestože pod operačním systémem FreeDOS běží velká většina aplikací určených pro MS-DOS, najdou se i výjimky, které prostě nespustíte. Neúspěšní budete zejména v případě, kdy vytoužená aplikace používá volání některé z nedokumentovaných funkcí operačního systému. Samozřejmě nespustíte Microsoft Windows – ty prostě na konkurenčních systémech neběží. Absence Windows by však nebyla tak drastickou ztrátou – daleko smutnější je skutečnost, že spustit nelze ani další skvělou grafickou nadstavbu, která mimo jiné obsahuje kompletní kancelářský balík. Ano, hádáte správně, NewDeal prostě nespustíte.
Copak je to uvnitř?
Jádro tohoto systému je založeno na kernelu Nucleus (později DOS-C), který však nebyl nikdy použit v samostatném operačním systému (původně byl určen do průmyslových aplikací). V tomto systému se skrývá v systémovém souboru KERNEL.SYS – ten nahrazuje běžnější dvojici IBMBIO.SYS a IBMDOS.SYS. Kernel je samozřejmě spouštěn zavaděčem umístěným ve startovacím sektoru (MBR) pevného disku.
Po úspěšném bootu jádra se systém pokusí nahrát příkazový znakový interpreter. Ten je pochopitelně ukryt v dalším systémovém souboru COMMAND.COM (na některých manuálových stránkách jej však najdete pod názvem FreeCom. Přestože jsou názvy rozdílné, jedná se o totožný kus kódu).
Právě použití jádra ve srovnání s MS-DOSem odlišného je příčinou občasných problémů při spouštění nekorektně napsaných aplikací. Správně napsané aplikace – jako například ovladače CD-ROM mechaniky nebo síťové karty – samzřejmě běží i na FreeDOSu.
Má to vůbec smysl?
Operační systém FreeDOS by se mohl zdát mnohým ortodoxním vyznavačům systému Windows jako naprosto zbytečné mrhání časem a schopnostmi autorů. Nebudou mít tak úplně pravdu – DOS skutečně (ať již si o něm myslíte cokoli) není nejhorším systémem a již jen množství pro něj dostupných aplikací je významným argumentem pro jeho používání. Jeho nízké nároky na výkon počítače jsou také příjemné a dokáže slušně rozpohybovat kdejaký starší kus počítače, který leží zaprášen někde v rohu. Co takhle jej oprášit a vzpomenout si na staré počítačové časy, v nichž byl DOS nekorunovaným králem všech PéCéček a Word neexistoval ve verzi pro Windows!