O třetím operačním systému od Google se začalo mluvit v srpnu loňského roku. Informací bylo ale velmi málo, zaslechli jsme název „Fuchsia“ a také to, že systém nebude založen na Linuxu a nebude mít nic společného s Androidem ani Chrome OS. Od té doby bylo vlastně ticho a informace z Google prosakovaly jen po kapkách.
Nyní dostal tento záhadný operační systém také grafické rozhraní, které se jmenuje Armadillo. Jedná se zatím o koncept, prohlédnout si jej můžete v následujícím videu:
Bez Linuxu, ale otevřeně
Velkým rozdílem proti Androidu a Chrome OS je, že Fuchsia nepoužívá ke svému běhu linuxové jádro. Používá mikrojádro Magenta, které si vyvinul Google sám. Ani v případě ostatních systémů se ale Google nespoléhá na vývoj jádra, ale používá vlastní výrazně modifikované verze, které jsou proti vývoji v hlavní větvi několik let opožděné.
Společně s Linuxem se Google zbavil také licence GNU GPL. Nový systém je licencován pod třemi licencemi: BSD 3 clause, MIT a Apache 2.0. Podle dokumentace jádro cílí na moderní telefony a moderní osobní počítače s rychlým procesorem, velkým množstvím paměti a různými periferiemi. Google ale ohledně Fuchsie nevydává žádná oficiální stanoviska, takže se můžeme jen dohadovat, k čemu je systém určený a jak ho firma hodlá nasadit.
Se systémem se každopádně pojí celá řada dalších projektů. Prostředí i aplikace jsou napsány pomocí Flutter SDK, které dokáže vytvářet multiplatformní aplikace běžící také v Androidu či iOS. Kód je napsán v Dart a o zobrazení se stará Escher postavený na Vulkanu.
Rozhraní Armadillo
V počátcích vývoje měla Fuchsia pouze řádkové rozhraní, nyní dostala také svůj grafický vzhled. Detaily včetně obrázků přinesla jako první Ars Technica. Důležité je, že i Armadillo je napsáno pomocí zmíněného multiplatformního Flutter SDK, takže je možné jej snadno přesadit do Androidu (postup kompilace). Výsledkem je APK, které je možné standardním způsobem nainstalovat.
Po instalaci dojde k úplné změně systému včetně domovské obrazovky, ovládacích prvků, domovského tlačítka nebo klávesnice. Součástí je také něco, co se podobá správci oken. Jak jste mohli vidět ve videu výše, ve skutečnosti se nejedná o použitelný operační systém. Spíše o jaksi funkční proof-of-concept, který má zřejmě sloužit k testování a dalšímu vývoji. Popis jednotlivých grafických prvků je k dispozici na GitHubu. Většina z nich je zatím nefunkčních a plní jen funkci výplně.
Domovská obrazovka se od té z Androidu výrazně liší, jde o dlouhý seznam karet. Centrální karta obsahuje profilový obrázek, datum, název města a ukazatel baterie. Nad ní jsou pak karty pojmenované jako „Story“ – především dříve použité aplikace. Dole následují karty s návrhy, které připomínají současné chytré karty Google Now. Místo domovského tlačítka slouží jednoduchý bílý kroužek dole.
Po kliknutí na obrázek uprostřed se lze dostat do rychlého nastavení, v rohu je vidět stav baterie a připojení k internetu. Dále jsou tu prvky pro nastavení hlasitosti, jasu nebo přechodu do režimu „letadlo“. S prvky je možné manipulovat, ale na Androidu zatím nic nedělají.
S jednotlivými aplikacemi je možné pracovat částečně jako s okny, je možné je přetahovat na sebe a umístit jich na obrazovku více pomocí split-screen. Obrazovku je takto možné rozdělit horizontálně i vertikálně, na poloviny, třetiny či čtvrtiny. Výsledek je pak viditelný i na kartách nahoře, což má zřejmě umožnit jakési seskupování činností do jednoho celku. Vznikají tak jakési přirozené plochy sdružující související aplikace.
O co tu jde?
Google stále zveřejňuje jen velmi málo informací, většina užitečných údajů pochází ze zdrojového kódu nebo od vývojářů samotných. Na otevřeném IRC kanále jeden z vývojářů, Travis Geiselbrecht, řekl, že to není jen hračka, není to 20% projekt a není to ani prostor pro zahazování mrtvých věcí, o které se nebudeme dále starat
. Odkazem na 20% projekty se myslí možnost pracovat v Google v pětině pracovní doby na jiných zajímavých projektech.
Android se postupně vyvíjel mnoho let, postupně se také měnilo jeho určení. Teprve po pěti letech vývoje bylo rozhodnuto, že bude součástí mobilních telefonů, které byly odpovědí na populární iPhone. V té době byl také zatížený historií, zadělal na problémy s Oracle a využíval k vývoji řadu cizích projektů.
Fuchsia vypadá jako „Android, jak bychom si ho napsali teď“. Používá nové jádro, nové rozhraní, nové vývojové nástroje a nový jazyk. Vše vyvinuté pod hlavičkou Google. Postavit ale vlastními silami vše znovu a s rozměry Androidu, bude ale ohromný úkol. Navíc nejde jen o operační systém samotný, ale hlavně o celý ekosystém, který by bylo nutné velmi plynule přesměrovat z Androidu na Fuchsii.
Pomoci by v tom mohl zmíněný Flutter SDK, který už teď dovoluje vytvářet aplikace pro tři platformy. Pokud by vývojáři začali psát v něm, byl by přechod mezi platformami usnadněn. V každém případě to bude běh na dlouhou trať. Androidu trvalo pět let, než se z laboratoře dostal k uživatelům. Pokud to bude mít Fuchsia podobné, dočkáme se jí nejdřív v roce 2020.
ČLÁNKY DO MAILU