Minule jsme se podívali, proč má Gentoo význam i na pomalé lince, jaký způsob instalace by byl nejvhodnější, a dnes se podíváme na průběh jedné takové instalace. Jak již bylo zmíněno minule, v žádném případě nejde o howto. To, co je zmíněno v Gentoo Handbook, samozřejmě platí i v případě pomalejšího připojení a pokus o shrnutí toho nejdůležitějšího by mohl být spíše na škodu. Následující text tedy spíše připomíná „deníčkové zápisky“ z průběhu jedné takové instalace. Instalace probíhala na počítači s procesorem Celeron 2 GHz, 512 MB RAM. Během instalace byla jednoznačným limitujícím faktorem rychlost připojení k Internetu, takže se dá očekávat podobný časový průběh i na ještě pomalejších sestavách.
Instalace, aneb můj milý deníčku
Den 0
Jak již bylo zdůvodněno v minulém dílu, instalace probíhala od stage 1. Stáhl jsem si tedy instalační archiv (17 MB) potřebný pro vybraný způsob instalace a rozbalil jej na 5GB ext3 oddíl, který jsem měl již na disku. Pokračovat ve vlastní instalaci jsem pro dnešek již v úmyslu neměl, a tak jsem si alespoň připravil /etc/make.conf, zejména proměnou USE dle dokumentace k Gentoo.
USE příznakům se určitě vyplatí věnovat pozornost. Gentoo je především o volbách, a právě USE příznaky jsou jednou z pomyslných pák, kterými své volby uvádíme do praxe. Příznaky, které si vybereme, nebo naopak zakážeme, rozhodují o tom, co globálně všechny programy budou (respektive nebudou) podporovat.
Během příprav na instalaci jsem stáhl již zmiňovaných 17 MB.
Den 1
Ráno jsem si dal stáhnout aktuální archiv Portage stromu (18 MB) a v odpoledních hodinách započal vlastní instalaci. V doposud používané distribuci jsem si vytvořil chroot prostředí a zahájil bootstrapping spuštěním scriptu bootstrap.sh. Tímto započalo postupné stahování a instalace systému.
Před započetím bootstrappingu se vyplatí podívat, co se vlastně bude stahovat:
$ /usr/portage/scripts/bootstrap.sh --pretend --fetchonly 2>&1 | cut -f1 -d " " |egrep 'ftp://|http://' V následujícím výpisu URL jsem si všiml jádra v patřičné verzi, které jsem měl již dříve stažené. Zdrojové kódy jádra jsem tedy nakopíroval do adresáře /usr/poratege/distfiles, kde si Gentoo ve výchozím nastavení ukládá stažené soubory. Rázem jsem ušetřil 35 MB, tedy dobré dvě hodiny stahováni. Pokud máte jinde k dispozici rychlejší linku, můžete samozřejmě takto stáhnout a použít veškeré soubory ze seznamu.
V mém případě se tedy jednalo pouze o zdrojové kódy jádra, a tak jsem musel stáhnout dalších 57 MB. Tim byl bootstrapping dokončen a instalace pokročila od stage 1 ku stage 2. Jestliže započítám i na jádře ušetřených 35 MB, tak přechod od stage 1 ku stage 2 vyažadoval 92 MB. Do další kompilace jsem se už tento den nepouštěl a pouze jsem si nechal na zítra stahovat balíčky potřebné pro kompilaci systému. Celkem jsem jich stáhl přibližně 20 MB.
Pokud máte v úmyslu balíčky zase stahovat jinde, tak protentokrát, a vlastně i pro veškeré další instalace v Gentoo, je to:
$ emerge --pretend --fetchonly system 2>&1 | cut -f1 -d " " |egrep 'ftp://|http://' Za první den instalace jsem tedy potřeboval stáhnout přibližně 130 MB a celkové požadavky byly zatím 147 MB.
Den 2
Nechal jsem stáhnout zbylých 37 MB potřebných pro instalaci systému a následně přeložit. Celkem mi tady těchto „systémových balíčků“ přibylo 57 MB. V tuto chvíli zbývalo přeložit jádro a k dispozici byl v podstatě provozuschopných systém. Kolem poledne jsem už tedy teoreticky byl schopen pokračovat v instalaci v Gentoo. Instalace se tím již přehoupla ku stage 3 a pokračovala stažením a instalací X.org a vybraných částí Gnome. Stažení X.org si vyžádalo 48 MB a v podvečer již bylo nainstalované a funkční. Večer jsem dále pokračoval ve stahování Gnome a den jsem celkově uzavřel na 172 MB. Celkem instalační požadavky zatím činily přibližně 318 MB.
Den 3
Zbývalo dostahovat a přeložit mnou vybrané věci z Gnome a podporu Bluetooth. Po stažení 77 MB jsem mohl začít překládat a v odpoledních hodinách jsem se dočkal mnou požadovaného funkčního základu a mohl jsem již nabootovat v Gentoo a začít si pohrávat s konfirgurací.
Za třetí den instalace jsem stáhl již zmiňovaných 77 MB a celková instalace tohoto funkčního základu vycházela na 391 MB.
Závěr
Na někoho možná působil průběh instalace děsivě či humorně, ale jestliže už jste zvyklí na rychlost GPRS a máte k dispozici funkční distribuci, ať už nainstalovanou, nebo live, tak se to dá bez větších problému vydržet a instalace ani nijak zvlášť neomezuje. Pokud jste dříve používali, stejně jako já, nedistribuční Firefox, Thunderbird a OpenOffice.org, které stačí znovu jen rozbalit, tak máte za víkend opravdu docela provozuschopný systém.
Doinstalování podpory tisku, skeneru, Gimpu a spousty dalších maličkosti mi zabraly ještě pár dnů a bylo zapotřebí stáhnout dalších 190 MB. Tohle ovšem již byly ve srovnání s vlastní instalaci docela maličkosti. K uvedení systému do stavu, na který jsem byl zvyklý z dříve používané distribuce, by bylo zapotřebí stáhnout 580 MB. Záměrně píši „by bylo“, jelikož jsem cca 70 MB ušetřil na věcech, které jsem již dříve používal, a tak jsem ve zkutečnosti během instalace stáhl pouze 510 MB. Při troše štěstí a pozornosti můžete ušetřit řadu MB naprosto stejným způsobem.
Odpůrci stage 1 si jistě všimli, že v mém případě bylo k dopracování se stage 2 zapotřebí stáhnout 110 MB, přičemž archiv pro stage 2 má pouze 37 MB. Ke stage 3 to již bylo u mne 167 MB vs. 85 MB u připraveného archivu. Mohlo by se tedy zdát, že jsem stahoval zbytečných 82 MB, ale jak si ukážeme příště, z dlouhodobého hlediska se bude jednat spíše o datovou úsporu.
