Názory k článku Gentoo Linux FAQ

Nesouhlasím s tím, že se MDK snaží být jako Windows. Jednoduše se snaží být "user friendly" a na tom nevidím nic špatného. Je to pořád LINUX. Čekal jsem nějakou nestrannou recenzi, ale místo toho je to výčet věcí které jsou v Gentoo dobře a v MDK špatně.

Ne, to neni uplne presne. Presnejsi je, ze clanek je o tom, co se da v mandrake udelat spatne a v gentoo dobre ;-) Ja jsem trebas pri pouziti rpm --rebuild nemusel nikam cpat nejake podivne parametry pro configure, od toho je .spec file. Faktem je, ze gentoo neni spatny linux. Je jiny. Jiny proti mandraku, redhatu, suse... a nekomu muze vyhovovat vic nez jina distribuce. Me vyhovuje mandrake proto, ze mi dava moznost volby. Muzu konfigurovat rucne (na serverech), graficky (na sve stanici), mam k dispozici vse, co potrebuju. Nepochybuju, ze i s jinou distribuci bych mohl zit a ze by se mi jeji (nektere) prvky libily. Pochybuju ale, ze bych kvuli tomu byl schopny napsat takovyhle tendencni clanek.

Přesně tak.

Mandrake používám už hezky dlouho, ale jeho konfigurační nástroje pouze vyjímečně, pouze při testování češtiny a funkčnosti.

Tenhle článek mě fakt po dlouhé době docela nadzvednul. Člověk, co si kliká v MCC a pak přejde ihned na Gentoo a všechno hodnotí podle toho, jak teď má najednou všechno pod kontrolou by neměl psát podobná soudy!!

Je to škoda pro všechny uživatele Linuxu...

A co za rok? Za dva roky? Za pět let? Bude se stále ještě někdo pravidelně starat o bezpečností updaty? Nebo si tu spíš brzy přečtu článek, že ,,mi v Gentoo přestalo fungovat Foo, tak jsem přešel(šla) na distribuci Exaggearator3001, která je skvělá a tak dál...``?

Jak jsem pochopil z úvodu, pro někoho je asi přeinstalace a změna distribuce normální. Pro mě teda ne. Používám RedHat. Prostě jsem kdysi dávno nainstaloval 6.0, od té doby mám třetí počítač, prošel jsem všemi verzemi mezi až k 9, a nikdy jsem nepoužil ani žádný automatický upgrade, o (pře)instalaci ani nemluvě. Sice mě RedHat občas s..., ale [zatím] nikdy ne natolik, aby mě to přesvědčilo zahodit všechno, co jsem v něm za ty roky vychytal a začít víceméně od nuly vychytávat jiné věci v jiném systému. Je totiž obvykle jednodušší spravit či nahradit zlobivou komponentu v jinak funkčním systému, než měnit systém.

Takže se ptám: Je Gentoo (a zahrnu do toho i SourceMage a další) akorát pro lidi, co přeinstalovávají každých pár měsíců (pche, to ani nemůžou mít pořádný uptime :o) nejlíp na jinou distribuci, pomalu jak windowsáři ;-) nebo to má i nějakou dlouhodobou perspektivu?

Nova politika updatu RH rozhodne nezarucuje nekolikaletou kontinuitu :-/ Sam jsem dlouho pouzival RH, ale nove, agresivni EOL me donutilo k prechodu.
Vicemene od nuly u gentoo zacinat nebudete, protoze je to unix, stejne jako jakakoli linuxova distribuce. Myslim si, stejne jako autor, ze se prechodem muzete akorat dozvedet par novych veci, coz jeste nikomu neuskodilo.

Astib();

co konkrétně vám vadí na aktualizacích od RH vadí ???

Vadi mi jejich End-of-life politika. 1 rok je podle me dost malo.

Astib();

co že to na tom PC provozujete že vám vadí jednou za rok udělat upgrade ?
já přecházím každý půlrok a pohoda, myslím že rok podpora je pro běžný desktop dostatečná

Máte snad v Gentoo nějakou podporu pro dva roky staré verze?

Řekl bych, že ty věci se mohu dozvědět také tak, že ostatní distribuce používám někde jinde, nemusím kvůli tomu každých pár měsíců přeinstalovávat na jinou.

BTW, nevím, co máte všichni pořád s těmi skripty v /etc/init.d, rc.d, ... a konfiguráky. Mně to připadá, že tu panuje názor: Kdo používá pět let tutéž distrbuci (RedHat, Debian, ...), ten se ve svém systému přece nevyzná, zatímco já, který používám už měsíc Gentoo, jsem guru. To je teda argument ;-)

"... gentoo ... protoze je to unix..." - Uz by si linuxaci mohli konecne uvedomit ze ziadny GNU/Linux nie je UNIX, niektori aj to ze *BSD nie je Linux, a vacsina to, ze ani *BSD nie je UNIX. Irituje ma, ked sa nejaka distribucia os GNU/Linux nazyva UNIX, hoci ani jeden z nich nema o tom certifikat.

tak tím, že gnu/linux není unix a přesto mu lidí
říkají unix bych se netrápil. párek je taky buřt.

zastřelit ... že je někdo blbej a nezná terminologii ještě neznamená, že na ní nezáleží :-/

Odhlédneme-li od známkoprávní a copyrigtové problematiky, tak BSD je opravdový UNIX.

Chcete-li trvat na známko-copyrigtovo-právním pojetí, tak se dá asi jedině dodat, že BSD sice není UNIX, ale je lepší než UNIX.

Rozhodhě není. Toho času co jsem strávil kompilací a konfigurací nelze jen-tak zahodil a nainstalovat si neco jineho :)
Na teto distribuci jsem se skutečně naučil řešit problémy, když jsem zkoušel konfigurovat RedHat nebo Mandrake ručně, tak jsem už potom nesměl spouštět jejich klikací konfigurátory, neboť jsem pravidelně dostával vynadáno :). Ale to bylo tak tři verze zpátky, možná je to už lepší. Nebo jsem měl prostě jen volšový ruce -- já jsem byl strašná lama. Teď už jsem jenom lama :)

i já jsem kdysi nainstaloval RH6 a od té doby ho užívám až k verzi 9, ale tato verze je u mě zřejmě poslední. Redhatí změny v licenčí poitice mi totiž poněkud snižují až znemožňují dostupnost (legální) této distribuce, stáhnout si ho přes modem...?. A potom mi poslední dobou vadí ( od 8) že z něj zmizel např mp3.., dosemu, wine. Ale jedno plus u mě ma povýšení z RH8 na 9 u mě proběhlo takřka bez problémů ( mimo wine a nějaká ta gamesa...) a to nemám pouze balíčky s distribuce...

Výborný článek plný informací. A navíc vtipně napsaný. Chtěl bych umět taky tak psát. Bravo!

Všimněte si, že první diskusní reakce na root.cz bývají od nepřejícných čtenářů, a zpravidla ve stylu "To vaše X o kterém píšete je úplně blbé, já používám Y a to rulez!" Čili trollové.

Osobně používám Mandrake, ale váš článek mi pomůže, až budu chtít zkusit Gentoo. Že jste si trochu zaryl do Mandraku mi nevadí. Proč taky?

Tak, tak, pekny clanek. Ze reje do meho oblibeneho Mandraku klidne prekousnu, protoze je primo nabity informacemi. Zadna okecavaci recenze, kterych je vsude plno, ale jasne a konkretni informace jak udelat to a to. Jen vic podobnych clanku. Kdyby nekdo udelal treba podobny prehled jak co udelat v Debianu, vubec bych se nezlobil :-)

Vzhledem k tomu, že ty reakce před vaší jsou jen dvě a používáte množné číslo, musíte psát i o mé (jedna z těch dvou).

Mohl byste mne prosím ocitovat, kde přesně píši něco ve smyslu ,,To vaše X o kterém píšete je úplně blbé, já používám Y a to rulez!``?

Díky.

Velice rad. Cela vase reakce byla ve smyslu "Ja pouzivam Red Hat, sice me obcas s... ale rozumim mu. Gentoo nejspis pouzivaji jen hracickove (lide kteri kazdy mesic meni distribuci)"

Misto abyste reagoval na to, zda je clanek dobrym *popisem* Gentoo jste se soustredil na utok na Gentoo *jako*takove* a take na vyzdvizeni vasi oblibene distribuce.

Samozrejme mate praco napsat reakci jakou chcete. Porad je to lepsi nez kdybyste napsal "Gentoo je jen pro hracicky, ja pouzivam Head and Shoulders, i kdyz me obcas s...".

Zdravim,
jiz temer dva roky pouzivam gentoo a jsem s nim velmi spokojen. Je to sitove velmi zavisla distribuce (nekam pres modem bych to fakt nedaval), oproti Debianu ma opravdu pormakany system balicku.
emerge je velmi ucinny (udrzba systemu cisteho) a je jendoduche ho pouzivat a ne zadny apt-get --install ci apt-cache search what the heck? !! Velmi elegantne resi zavislosti, velmi vysoke procento uspesnosti zkompilovani systemu a jakekoliv aplikace. rc skripty jsou take v poho. Tak velke spektrum aplikaci spolecne se sytemem portu (prevzato z BSD) je proste bajecne.

Je urcen hlavne pro:
zkusenejsi linuxove uzivatele, to se tyka predevsim spravy systemu, pouzivani zvladne UPLNE kazdy. Lze vysledovat velky prechod uzivatelu Debianu prave k teto distro. Linuxare co chteji mit svuj system opravdu up-todate (ebuildy, treba neoficialni, se objevuji opravdu velmi rychle). uzivatele co vice aplikace pouzivaji nez instaluji.

Za tech par let co se s linuxem vezu jsem prosel od Redhat-Suse-MDK-Debian-LFS az po gentoo. S gentoo nelze byt zcela objektivni, protoze se do nej clovek uplne zblazni ;)

smol@kiv.zcu.cz

> Linuxare co chteji mit svuj system opravdu
> up-todate (ebuildy, treba neoficialni, se objevuji
> opravdu velmi rychle). uzivatele co vice aplikace
> pouzivaji nez instaluji.

Můžete to osvětlit blíž? Podle mne je to totiž protimluv.

Pokud chci mít svůj systém up to date, musím instalovat skoro pořád něco. Jak je to kde přesně zařízeno, jestli napíšu příkaz foo nebo bar a chroustá to pak v databází balíčků nebo kompiluje, to s tím snad nijak nesouvisí. Instalace je prostě jediným mechanismem udržování systému up to date.

Naopak na zmiňovaném Debianu prostě jednou za dost dlouhý čas upgradnu a hotovo (až na bezpečnostní updaty), mám odladěné stabilní verze a ty používám. To je podle mě filosofie ,,používat a ne furt instalovat``.

Ja jsem Vas zcela nepochopil. Co jste tim zamyslel ? Ja jsem si z clanku odnesl to, ze zkompiluju system, a ten odladim. A pak muzu updatovat jen treba mozillu a nic vice. Nebo treba cely system. Nebo taky nic. Doporucil bych Vam si clanek znovu precist :-)
Problemem je, ze kdo to nezkusil, neoceni. Zkuste si, jen tak cvicne, nainstalovat OpenBSD z diskety a ftp. Prijdete na to, v cem je to genialni. A zda se Vam OpenBSD nestabilni ? Bez budoucnosti ? Jestli ano, asi to nema smysl.

Gentoo pouzivam uz rok na sve lokalni stanici spolu s FreeBSD. Na serverech mam Debiana a OpenBSD. Vse ke sve plne spokojenosti :-)

To autor: Ovladace od ATI pro radeony 8500 a vyssi pro linux jsou dodavany pouze v RPM. A mate duvod, proc RPM instalaci pouzit :-)

Nereagoval jsem na článek, ale na tvrzení v příspěvku, že zároveň (i) jste stále up to date (ii) používáte spíš než instalujete, což podle mne nejde dohoromady. Přečtěte si moji reakci.

Jinak z FTP by se mi OpenBSD instalovalo věčnost, takže to zkoušet raději nebudu...

neni problem:
mene instalovat a a vice pouzivat: Po pocatecni instalaci ktera trava tak kolem 2 dnu zaklad a dalsi tyden dovychytavate vecicky se o system starate minimalne, jen obcas kdyz neco potrebujete tak si emergnete pouze danou vec, ci pokud nekam jedete tak date emerge -u world a system mate porad opravdu DNESNI. Nicmene ze emerge -u world delam tak jednou za 3-4 mesice, jinak upgraduju co potrebuju. Navic system verze nejprve nainstaluje pres sebe a pak teprve odmaze tu puvodni, tudiz mate v systemu porad fungujici knihovny. Dokonce jsem chvili prezil preinstalovani Xek on-fly (coz je teda mozna prasarna :)

>>To je podle mě filosofie ,,používat a ne furt instalovat``
Jo jeden malej problemek: nemyslim si ze je dnes linux zcela desktop ready. Spousta aplikace (dne stedy vice mene jiz jen v X) jeste nejsou tiptop, a i presto ze mou nejcasteji pouzvanou aplikaci je xterm, poterbuju pro prijemnou praci pohodlny desktop prostredi. Nekomu staci gnome1.4, ja mam rad tu posledni verzi. Ze se cely system vyvyji velmi rychle neni pochybu, jinak by jsme tu nemeli kazdy rok 1-2 verze od velkych distro.

K Debianu: rozhodne si neminim postvat proti sobe debianisty (mnoho "velkych" bylo odkojeno prave na nem). Ve sve dobe to bylo nejspise neco jako je gentoo dnes, tedy: nekomercni, moderni, sitovy (teda ne jako Plan9 :) OS. A ti kdo se ho naucili ovladat, ho asi jen tak neopusti, nicmene gentoo je mladsi a proto se zbavilo nekterych nedostatku. Napriklad mne trapilo jak naistalovat balicek java (nakonec jsem to vzdy delal ruco). Nebo jak se jmenuje mod_php, a obcasne problemy pri reinstalaci, ovsem nejaky hardcorar to jiste zmakne vyladit.

Server, bohuzel nemam s gentoo vetsi zkusenosti jako s nasazenym serverem (tady bych asi volil nejakou komercni distro), ale jako ostra worksationa se osvedcil na vybornou.

smol@kiv.zcu.cz

Pravda! Ty updaty nejsou tak velky aby mi to zabiralo cas a presto updatuju denne (kdyz je co).
Rano se jen tak ze sportu mrknu co pribylo (rsync poustim z cronu pres noc) a kdyz se jedna o neco zajimavyho, tak rovnou pustim update (nez dokourim a dopiju kafe, tak to vetsinou zmakne), nebo pred odchodem z prace pustim emerge world (tedy update) a rano mam hotofson v kazdem pripade.

Jinak teprve Gentoo distribuce me presvedcila, ze opravdu muzu uplne zahodit windows a bejt velmi spokojen (RH jsem pouzival a stale jsem mel pocit, ze tim jeste nemuzu zcela nahradit windows - ale jak je videt, tak problem nebyl v linuxu jako takovem).

Dnes mam vic nez co jsem mel ve win a musim dat za pravdu nekteremu z predchozich prispevku, ze do Gentoo se clovek naprosto zblazni a tudiz jeho hodnoceni dostribuci nemuze byt objektivni :-)))

Muj "karierni postup":

RedHat -> Debian -> Gentoo

Celkove jde podle meho o "linuxove dozravani", kdo se nechce dloubat nekde uvnitr, zustane u Mandrake nebo RedHatu a ja mu to preju.

Jen bych si dovolil nesouhlasit s kritikou Debianu. I prestoze jsem tuto distribuci opustil (ne tak docela, kompilovat vsehcno na pent75 i s distcc je peklo), musim rict, ze apt-get je naprosto super. Snad nikdy jsem nezazil nejakou vaznejsi kolizi nebo problem. Priznejme si, ze Portage jeste chybi reverse-dependancies, coz se mi v Debianu docela libilo... :-(

Už je to tu zase.

Chcete říci, že kdo používá Mandrake nebo RedHat, ten se nechce hloubat (sic) uvnitř (jinými slovy je lama)? Pokud ano, můžete své tvrzení podpořit nějakými agumenty?

Takhle striktne jsem to samozrejme nemyslel...

Kdo ale podle mne zacal na RedHatu a nevyzkousel nic jinyho, je lama. Ano, natvrdo, je lama...

<flame>Kdo ale podle mne zacal na Debilanu(*) a nevyzkousel nic jinyho, je lama. Ano, natvrdo, je lama...</flame> :-)

(*) dle libovule dosad Mandrake, SuSE nebo treba Window$ atp.

Omlouvam se, ze ted budu kritizovat, ackoli jsem naprosta lama..., ale vsiml jsem si pomerne zajimave chyby, kterou delaji lide pisici do takovychto ostrejsich diskuzi: zamenujete implikaci a ekvivalenci... to, ze nekdo napsal, ze lamy budou pouzivat mandraka nebo red hat jeste neznamena, ze vsichni jejich uzivatele jsou lamy... (ja sam sice jsem lama a pouzivam mandrake :) , ale snazim se zlepsovat a brzo pravdepodobne prejsu na gentoo, cimz ale nechci rict, ze tim prestanu byt lama...)

>> a ne zadny apt-get --install ci apt-cache search

Hral jsem si s gentoo minule leto,tudiz nektere veci uz jsou mozna jinak...

ano, je pravda ze 'emerge' ma na bezne cinnosti par jednoduchych a kratkych prikazu a APT utility jsou ponekud mostrozni, nicmene staci si precist "APT-Howto",coz je tak maximalne hodina casu a lze dostahnout stejneho efektu. Dalsi pripominky:
a) se proti apt-getu docela louda(neni/bylo psane 'emerge' v pythonu?)
b) mam dojem ze v emerg-em jde hledat jedno slovo z popisu balicku, kdezto zminene "apt-cache search" se da hledat balicek ktery jehoz popis obashuje vic slov, coz casto pouzivam

>> Je urcen hlavne pro:
>> zkusenejsi linuxove uzivatele, to se tyka predevsim
>> spravy systemu, pouzivani zvladne UPLNE kazdy.

hmmm...neodporuje si nahodou zacatek a konec vety ?

Fakt jsi presel od debianu k gentoo? To snad ani neni mozny...:-))

No ja si vybral debian prave kvuli snadne udrzbe, mimo jine vse je v binarnich balickach a tak muzu udrzovat radu pocitacu up-date be rizika bezpecnostnich problemu coz je asi nejhorsi. S gentto to mozna taky jde, ale kompilovat najednou pro nekolik stroju? :-) Hm, to je prave vec ktere jsem dal prednost debianu pred BSD (kdyz uz kompilovat tak urcite bude BSD na tom lip). Ted zvladam nekolik serveru, routeru a pocitacu i v lechce mission-critoical podminkach s minimem prace a casu venovanemu udrzbne, takze se muzu venovat i jinym vecem nez pocitacum:-)

1) Gentoo ma samozrejme take binarni balicky (GRP).
2) S binarnimi balicky je problem se zavislostmi - jsou zkompilovane s nekterymi volbami a ty se take musi nainstalovat. To u source-based distribuci (mezi ktere Gentoo patri) odpada. Proste si od zacatku (pomoci promenne USE) volite jak moc zavisle mezi sebou balicky budou.

emerge -sync nefunguje.

To asi protoze to ma byt jen "emerge sync"...

Jinak fajn clanek (pro ostatni, ja uz jsem Gentoo davno propadl :-) )...

Nevim - ja se musim starat o desitky Linuxovych serveru s ruznou HW konfiguraci a beham to vsechno na RedHatem 7.3 a ted nove 9. Prijde mi zbesily tahat a kompilovat na produkcni masine soft kvuli nejakemu patchi - takhle si RPMko odzkousim, pripadne doopravim, a pak jen rpm -U na inkriminovane stroje.

Ale uznavam, ze pro vyvojare/power usery je Gentoo fakt super.

ehm... kratky pohled do clanku by potvrdil, ze jde vytvaret i "binarni" baliky, ktere umi emerge instalovat. ja si treba takhle predvytvarim baliky domu, kde mam pomaly firewall, tak na rychlejsi masine zchroustam emerge do "binarniho balicku" (emerge -b neco) otestuji a pak instaluju na cilove masine (emerge -k neco). sice tim castecne ztracim vyhodu "source" distribuce, na druhou stranu neprichazim o optimalizace (CFLAGS).
pokud vite kde mate jaky hw, coz bych u profika ktery spravuje desitky serveru cekal, muzete celou vec bez problemu seskriptovat, a kazdy den budete mit cerstve baliky treba pro vsechny servery... jenom by se do toho muzelo ze zacatku investovat trosku sadla ;)

ehm, myslim ze by se vykon serveru mel vyuzivat jinak nez na kazdodenni kompilaci baliku...

za a) mluvil jsem o kompilaci na jinem stroji nez je produkcni. pokud to myslite se spravou serveru vazne, predpokladam existenci "staging" serveru, na kterem zkousite nove baliky, pokud ho nemate, pak potespanbu vasi zakaznici.
za b) pokud mate ujasnene pozadavky daneho zakaznika/serveru, nekompilujete kazdy den nove baliky, protoze mate nainstalovany POUZE set aplikaci, ktere jsou STABILNI a tudiz od nich neni kazdy den nova verze.
navic i kdyz budete kompilovat neco na produkcnim serveru - kolikrat za mesic se vam stane ze prekompilovavate neco tak velkeho aby vas ten "nadbytecny" load nejak obtezoval?

Problém distribuce Gentoo je v tom, že se nesnaží řešit používání, ale všechny přípravné akce. Při pohledu do jejich bugzilly je jasně vidět, že se řeší problémy s přípravnými akcemi a vlastní funkčnost je až na druhém místě. Nechápu, proč bych měl utrácet svůj čas něčím, co může dělat někdo jiný (příprava binárek) a proč bych spíše neměl svůj čas věnovat nějaké přínosnější činnosti (kterou může komunita zužitkovat). Kromě toho argumenty v článku silně připomínají reklamu na prací prášky (XY je o 10% rychlejší - JENŽE NEŽ CO? Spouští se stejný počet komponent, je stejná konfigurace?) Víte vůbec, že prelink NELZE použít, pokud rekompilujete (musí to být poslední akce v systému, jinak je to k ničemu)? Tohle není článek, to je diletantské vychválení hračky.

Na tom něco je, souhlasím s Milanem. Mě se Gentoo líbí jako hračka a rád o něm čtu, ale příjde mi moc .... extrémní. Kdo chce mít pořádek a vyznat se v systému, ten ať volí Slacka, nebo Debiana. Ale Gentoo je asi moc. Navíc v našich podmínkách s Českým Telecomem je taky problém s připojením.

Další důležitá otázka je: Stojí těch 10% za to? Já nepotřebuju mít rychlejší ls, mc, gzip, grep, less a všechny utilitky, co jich Unix má. A ty klíčové, jako Mplayer, Xka a dalších pár, si přeložím kdekoliv a dosáhnu kýženého výsledku za zlomek času.

Peter

Dovolím si nesouhlasit:

1) deset procent není málo, i když to tak může vypadat

2) rychlost balíčku nezávisí jen na tom balíčku ale i na okolí - tím že překompilujete balíček rozhodně nedosáhnete stejného efektu jako když máte celý systém zkompilován s -O3, nastavenou přesnou architekturou, procesorem (a případně i prelinkem).

Pěkný článek od člověka, který se shlédl v Gentoo, protože:

1. Má solidní síť, bez níž se při častých updatech a návštěvách Gentoo-diskusí neobejde.
2. Miluje pořádek v adresářích, ale nepořádek jinde mu nevadí.
3. Má spoustu času a schopnosti koncentrovat se na hraní si s OS a nemá mnoho jiných povinnosti.

Za těchto podmínek bych si určitě Gentoo také pořídil a pak jej hýčkal, chválil a propagoval (a - díky autorovi za to - věcně zveřejnil své zkušenosti s ním). Já ale doma NEMÁM SÍŤ! Dále, počítač používám k práci, která vyžaduje mimořádnou koncentraci, které se pak nedostává pro "kompilinstalace" a "kompilupdaty".

Ergo: Gentoo je opravdu skvělá věc, ale jen pro někoho a za specifických, nikoli univerzálních podmínek. Nebo se mýlím?

Mate pravdu. gentoo je jen pro specificke uzivatele.
minimalne ty s pevnyn pripojenim ;). Kazdopadne, ja mam na svem systemu odladeny system baliku a sleduji jen jestli neobsahuji nejakou bezpecnostni diru. Na druhou stranu, drive mi cinilo vetsi potize tu diru zalepit nez nyni. Ted se musim starat jen o to, kde tu diru najdu (jak se jmenuje ten program) a ne kde navic najdu tu zaplatu. Navic, pokud nekdo stejne na svem binarne balickovanem systemu pouziva vlastnorucne uvarena X-ka a par dalsich, tak uz je pak jedno, jestli obetuje nejakou tu hodinu navic, aby si uvaril i to ls. Navic, konkretne u mc je ten rozdil vice nez 10%.

Na druhou stranu musim oponovat, ze s gentoo se naucite neco noveho. Neni to tak zcela pravda. Musite totiz resit problemy, ktere by jinde nenastaly. Takze pokud se stourate dostatecne v jakemkoliv Linuxu, mate jistotu, ze gentoo vas nic moveho nenauci. Samozrejme z tech obecne-Linuxovych veci.

P.S. nainstalujte si RH bez grafiky a zkuste ji dodat na bezici system. Bude vam to trvat opravdu dlouho, nez vam pojede oblibeny spravce okynek. Zhavarujete na zavislostech. U me to vypadalo treba i na 50(!) baliku instalovanych najednou. Kvuli podelanym zavislostem, ktere mi byly na nic.

A jak by tohle (tj. kompilace svému procesoru "na míru") šlo udělat v RH ? Myslím tím analogii - seženu si balíček-x.y.src.rpm a ten si na svém stroji přeložím. A chci to s plnou podporou svého CPU. Jak se to dá vynutit ? Několikrát jsem se o to pokoušel, ale marně. Jediné co jde kloudně optimalizovat je samozřejmě kernel a trochu i glibc - nainstaluju glibc-*.i686.rpm místo *.i386.rpm
Ostatní balíčky vč. těch u kterých by to mělo smysl (např. gcc, kde ...) se přeloží pro 386 a šlus.
Světlou vyjímkou by měl být mplayer, ale tam se mi zase nepovedlo .src.rpm dokopat do provozuschopného stavu a honím ho z tarbalu.

Jenže překládat aplikace pro i386 (s minimálním využitím instrukcí 486) v době procesorů P4 je trochu málo ...

rpm (případně rpmbuild) --rebuild --target [i686], [athlon] *.src.rpm

Mnohem vetsiho vykonoveho zisku se da dosahnout spravnym serazenim instrukci (rad desitek procent), nez samotnym pouzitim rozsirenych instrukci (radove jednotky procent).

I defaultni baliky redhatu, ktere pouzivaji instrukcni sadu i386 jsou optimalizovany v poradi instrukci tak, aby se co nejrychleji provadely na i686.

Pri kompilaci pomoci "rpmbuild --rebuild" muzete navic pouzit volbu --target, kterou urcite pro kterou platformu kompilujete.

V RedHatu se podle teto volby pouzije prislusny profil v adresari /usr/lib/rpm/. Tedy napriklad pro --target i386 se pouzije profil /usr/lib/rpm/i386-linux/macros

Zde je pak samotne nastaveni pouzite optimalizace:
%optflags -O2 -g -march=i386 -mcpu=i686

Nevim, cim to je, ze vsichni temer linuxaci se shodnou na pouhych dvou vecech:
1. Windows jsou naprd
2. Vsechny distra krome te me jsou naprd a kdo pouziva neco jineho je magor.

Bohuzel mi to tak pripadne ze vsech moznych diskusi, ktere ctu.

Ja zacal k Linuxu prechazet po zjisteni, co vsechno Windows, potazmo Messenger a ICQ posilaj sifrovane na servery, o kterych nic nevim. A neni to tak davno, a o Linuxu jsem tehdy vedel snad jen, ze existuje.

Zacal jsem Mandrakem, pohoda, oklikal jsem vsechno mozne, jelo to, fajn. Ovsem pak jsem narazil na problemy s tim, ze nektere verze nove apps ze zdrojaku nesly na mandrake 9 dat, protoze mel jeste stary libky, ale protoze uz vyvijeli Cooker, tak neelali baliky techto apps pro devitku a podobne. Pak vysla ostra verze 9.1 a ze site zmizely ihned balicky stare devitky, krome upgrade, takze kdyz jsem chtel rozjet na svem domacim servriku Apache s PHP a stahovat veci ze site, ne menit CD v mechanice jako magor, }mimochoem, servermam zastrcenej hluboko ve skrini, aby nerusil a vse resim pres SSH) tak jsem musel detektivne patrat kde bych na siti jeste ten balicek nasel, vcetne dotahovani veci, ktere byly v zavislostech, proste zadne pohodli.

A to nemluvim o konfiguracich, kdy nevim, co je kde zaple, co ne.

Navic jsem chtel proniknout do Linuxu az na dren, abych vedel, jak to tam funguje, jak se co dela.

A tak jsem zkusil Gentoo. A jsem spokojenej, protozeto plni ME pozadavky. Jsem hracicka, bavi me si uvadet system k obrazu svemu a pri tom se toho taky hodne o Linuxu naucim. Diky tomu vim ted docela dobre, jak fungujou skripty pri bootu, jak fungujou moduly, jak devfs, co najdu v proc.... A porad se ucim.

Ano, je to prace, kterou klidne jini ozeli, ale pro to, co jsem chtel od linuxu ja, tzn, vedet, jak to funguje od bootu az po start Xek, je idealni prave Gentoo.

Pokud touzite po systemu, na kterem budete psat dokumenty, koukat na filmy, nebo prehravat muziku, nebudete nic zkouset, konfigurovat a menit, tak je pro vas Gentoo zbytecna pritez navic.

Pro muj server se mi ale jevi treba idealni napsat emerge world a za chvili mam zaplatovany cely system na posledni bezpecnostni chyby. BEZ jakychkoli obstrukci s chybejicimi RPM, zavislostmi a pod. Gentoo se o to postara sam.

PS-> Autor zapomel jeste na jednu skvelou Gentoo vec, a to je ochrana konfiguracnich souboru. Pokud totiz pritahnete novy balik, s novejsimi konfiguraky, tak gentoo ineligentne nabidne diff merge, a nic nepreplacne, takze vam neujde zadny novy posn, ani neprijdete o svou starou konfiguraci. Uz jsem to parkrat moc ocenil.

Takze, ja mam Gentoo, protoze me bavi a moc me uz naucilo. Par kamaradu na nej taky preslo, a jsou spokojeni jak zelvy.

No, a komu se gentoo nezda, tak ho neinstaluje, to je snad jasne. Ale Nemusi mi vysvetlovat v diskusich, jaky sem magor, ktery dela veci, co by ONI nikdy nedelali.

Me pritelkyni staci na psani jejich veci Mandrake, a nemusel jsem na ten comp sahnout od instalace. Pohoda.

Takze, podme se bavit o Gentoo, co a jak rozchodit, kdejsou problemy, atd. A ne se tu dovahdovat, je-li lepsi Mandrake, nebo Red hat , nebo LSF.

Hmm, to by mne vazne zajimalo, kam vam tak "zahadne zmizely" RPMka z Mandrake 9.0. Ja je vidim vsude kolem na mirrorech.

No jo, ale byly presunuty do adresare *old*. Take jsem skoro propadl panice, nez mi to doslo.

<quote>PS-> Autor zapomel jeste na jednu skvelou Gentoo vec, a to je ochrana konfiguracnich souboru. Pokud totiz pritahnete novy balik, s novejsimi konfiguraky, tak gentoo ineligentne nabidne diff merge, a nic nepreplacne, takze vam neujde zadny novy posn, ani neprijdete o svou starou konfiguraci. Uz jsem to parkrat moc ocenil. </quote>

"Diff merge" nabizi samozrejme i Debian...

Člověče vy jste velmi inteligentní člověk. Takhle by to měli brát všichni a já se také snažím tento názor všude propagovat. Nejde nám o to nutit lidi používat to a to, ale umožnit jim svobodnou volbu. Kdo nechce Gentoo, ten ho nemá, kdo ho chce, ten ho má, jak prosté. Je zvláštní, jak se Open Source uživatelé vzácně shodují v něčem, ale v něčem jiném jsou soudě podle diskuzí nepřátelé od hlavy až k patě.

TAK SE UŽ LIDI JEDNOU KONEČNĚ PROBERTE! A uvědomte si, že problém není v tom, jestli používáte Windows nebo GNU/Linux, nebo BSD nebo cokoliv jiného nebo v případě Linuxu tu a tu distribuci. Prostě používejte to, co vám vyhovuje a respektujte volbu jiných! JSTE SCHOPNI TOHLE POCHOPIT? Mně přijde, že jen málokdo a to je bohužel málo! DALEKO VĚTŠÍ PROBLÉM JE NEJEDNOTNÝ STANDARD!!! TO JE SKUTEČNÝ PROBLÉM ... ale to by bylo na dlouho, inteligentní lidi pochopí. Neříkám, že nejsou snahy, iniciativy a dokonce i výsledky, ale upřímně v dnešní hnusné prohnilé penězi zkažené společnosti je něco takového téměř nerealizovatelné!!! Všichni radši budou používat ukradený Officy místo toho, aby přešli na OOo a dokumenty klidně posílali třeba v PDF, podle mého názoru je prezentace každé firmy dána i kvalitou její komunikace (i v elektronickém světě) se zákazníkem. Proboha lidi nedávejte svým zákazníkům DOC, použijte něco, co je použitelné!

Závěrem chci říct, že já osobně jsem také zblázněný do Gentoo, mám zkušenosti s RH, MDK, LFS, okrajově Slack, ale u Gentoo jsem prostě zakotvil. A nešílím z toho, když má někdo jiný názor, to totiž není podstatné. Ať si každý používá co mu vyhovuje, ale ať má možnost si zvolit.

tak me napada neni uz mandrake kompilovanej s optimalizaci pro pentium ? A i RH nenainstaluje se kernel podle procesoru ten prislusnej ?

Trochu mimo, ale zistil som, ze taky Debian, kde je vsetko kompilovane pre i386, mi chodi na procesoroch triedy K7 rychlejsie nez Mandrake, ktory je kompilovany pre i586. Cim to je? Je to tym, ze Mandrake je sam osebe nabubraly a pomaly, alebo je pre K7 prijatelnejsi i386 kod nez i586? Zeby si K7 dokazal vykonavanie i386 kodu dobre rozvrhnut a i586 je uz sam osebe pevnejsie strukturovany a neda sa s nim tak vyhrat v pred-vykonnych jednotkach? Zeby AMD optimalizovalo vyber poradia spracovania instrukcii pre i386 kod a i586 uz nedava dostatocnu volnost v optimalizacii spracovania? Rad sa necham poucit.

V principe ide v otazke o toto: Je i386 kod vyhodnejsi pre procesory triedy K7 nez i586 kod (a to napriek tomu, ze i586 je o 2 generacie blizsi)?

Samozrejme, ze kod optimalizovany pre K7 je na K7 daleko rychlejsi nez ktorykolvek zo spomenutych.. O tom netreba diskutovat.

Nejdriv by bylo fajn rict co znamena bezi rychleji. Jako ze se jadro misto za 5 minut prelozi za 4 ?, nebo stejny obrazek v gimpu se zpracovava kratsi dobu ?
Nebo se jen nektere aplikace spousteji rychleji, protoze nejsou obalene spoustou scriptu ?
Mozna by nekdo mohl udelat testy a napsat o tom clanek. Mozna by to nektere lidi prekvapilo, ale treba ne.

Gentoo je jedna z distribuci, ktera casto posila do BugTraqu svoje security advisories, coz je zakladni podminka pro rozumne nasazeni. Nicmene mam par dotazu:

- Udrzuje si Portage kontrolni soucty souboru, casy modifikace, pristupova prava, atd? Docela jsem si zvykl na rpm -Va a asi bych se bez podobne funkcionality neobesel.

- Musi se opravdu vsechno kompilovat? Prijde mi fakt zbytecne kompilovat 32x totez na ucebne s 32 pocitaci nebo na nejakem clusteru.

Vypada to, ze Gentoo je celkem oblibena distribuce - zkusim udelat mirror na ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/gentoo/ .

-Yenya

Pokud mate stejne architektury pocitacu, nemate duvod to kompilovat znova, muzete si nastavit at vam po kompilaci vytvori binarni balicek a ten pak muzete nainstalovat na ostatnich pocitacich emerge -k JMENOBALICKU. Musite ho ale ovsemn na ty pocitace zkopirovat (/usr/portage/packages).

Ve /var/db má seznam všech instalovaných balíčků. Záznam o každém balíčku m.j. obsahuje volby, které byly použity při překladu, seznam závislostí a seznam adresářů a instalovaných souborů. Pro každý soubor uchovává jeho jméno, hash (md5) a timestamp.

Vyborne ! !
konecne mirror v cesku, jak ja na to cekal....
kdy to bude kompletne zmirrorovane?
jak casto se bude provadet aktualizace?

diky !

Mirror v Cesku! Moc bych si ho pral! Pripojuju se k prosbam! Vsema dvaceti ;-)

Astib();

Mirror v cechach uz preci je, nekde na pasnetu, ale z hlavy ted tu adresu nevim, ale doma ji mam nastavenou ;)

no prece jen ta adresa by se hodila.....

Zaktualizovane snad dneska. Aktualizace asi co 4 hodiny - nejaky takovy pozadavek maji v podminkach mirroru.

Jeste nevim, jestli tam gentoo necham - podle toho, jak moc se bude vyuzivat. Taky je problem, ze maji
bord*l v adresarich asi stejny jako Debian - nemuzu se rozhodnout, ze nebudu zrcadlit nektere architektury nebo nektere verze. Takze kdyz clovek nema prostor na celou distribuci, je to fakt blbe.

-Yenya

viz muj clanek o klonovani pocitacu tady na rootu: http://www.root.cz/clanek/1356 :)

Tak to vypada, ze nemate moc predstavu o tom, jak se udrzuje konfigurace na nekolika stejnych pocitacich. Ted nemluvim o inicialni instalaci, ale o udrzovani (napriklad bezpecnostni updaty atd).

-Yenya

pouzivam neco jako Gentoo (FreeBSD) a tak se mi tenhle pristup velmi zamlouva....
volnost, svoboda... o tom vlastne ten free software je, ne?

jo, trolling je vazne pitomost ;)

Trolling je pitomost.

Ale jak čtu reakce uživatelů a zastánců Gentoo, jen tím sílí můj pocit, že tu za půl roku nebo za rok budou popisovat, jak prozřeli a dozráli, a jak bylo Gentoo blbé, a jak teď používají Exaggerator3001 a nemohou si ho vynachválit. Prostě jsou to hračičkové, co je baví pořád přeinstalovávat. Podle mne by bylo znakem toho, že dozráli, spíš kdyby tvrdili: před rokem jsem nainstaloval Gentoo, a teď už mám uptime 360 dní. Ale to tu asi neuvidím.

No, presel jsem na gentoo, protoze:
1. Mam rad veci up-to-date (cili me nebavi provozovat kde2.2, kdyz uz jsou 3.1)
2. Nemam rad rpm dependency hell (zkuste si na RH7.3 nainstalovat prave ty nova kde...)
3. Nechce se mi kompilovat vse ze zdrojaku, nebot jsem liny u kazdeho vetsiho projektu pul dne zkoumat soubor install.

Gentoo splnuje bod 1, splnuje bod 2, neb nema rpm :-)) a resi za me bod 3, nebot e-build neni prave nic jineho nez dobre nastudovany soubor install.
Cili naopak - ja pocitac pouzivam a jednou tydne proste napisu emerge rsync, emerge -up system, emerge -u system, emerge -up world, emerge -u world. Toto udelat je prace na pet minut. Po zbytek casu se mi holt v jednom okne neco kompiluje.
A co se uptimu tyce, ja svuj pocitac na noc vypinam, a to jak v praci, tak doma. Zere to elektrinu a doma to dela kraval. :-)

Hm. Nechápu, proč by člověk, který podle bodu 1. má rád věci up to date, měl podle bodu 2. provozovat obstarožní RH 7.3 namísto RH 9, kde už KDE 3.1 samozřejmě je. (A vůbec, jaký KDE, Fvwm rulez! Jede i na topinkovači! Byli jsme tu před KDE a budeme tu i po něm! ;-))

Pokud jde o účet za elektřinu, tak pro člověka, který si může dovolit tak rychlé připojení, aby bez problémů používal Gentoo, by měl být těch max. 160,- pakatel... Ale to už je OT.

No, o to prave jde. Je jednodussi jednou tydne udelat par emergu, nez jednou za 8 mesicu kompletne reinstalovat (coz jsem si prosel 5.2 -> 6.2 -> 7.0 -> 7.1 -> 7.2 -> 7.3 -> Mandrake 9.0 -> gentoo).

No, je to jednoduche,

Upgradisti, a jsme takovi, co si budem nalhavat, u binarnich distro cekaj na MAjor update, pak provedou nejak upgr a jedou dal. Ale musi cekat, nez tu Major Up nekdo udela, pripadne nez novou verzi APP reelasnou v update sekci.

Ma zkusenost s Mandrake byla,ze uderem vyvoje Cookera zastavili veskere updaty pro Mandrake 9.0, takze sehnat Gnome 2.2 nebo Kde 3.1 , bylo pro Mandrake 9 PRIMO od firmy mandrake problematicke.

s Gentoo mam up-to date system celkem porad, s jakoukoliv binarni distro musim cekat, zda mi to RH, nebo MD prekompiluji a udelaji RPM, nebo budu kombinovat SRCa RPM, coz dela pekne neporadky.

No a hlavne, upgrade mi bezi pri normalni praci, nebo koukani filmu, muj comp v pohode stiha kompilovat a jeste poustet film z MPLAYERU :)

Jo, a k tem mirorum mandrake, vsude, vcetne offic mirroru Mandrake, nejsou puvodni RPM pro 9.0, jen updaty. No, a kdyz PHP_MOD nebyl v updatech, tak jsem jeho rpm nemoh stahnout, az nekde z ruska, kde ten mirror jeste nepromazli. Ale na offic strankach uz RPMka pro 9.0 nejsou (nebo tehdy aspon nebyly), jen ISO.

To, ze po vydani nejake verze se dal nepokracuje ve vyvoji a delaji se pro ni jen updaty je celkem normalni a pochopitelne. Dela to tak vetsina distributoru. Pokud chces pouzivat up to date system na mandraku, updatuj pravidelne z cookera (nekdy je to spis pro masochisty, ale s trochou snahy to jde). Na linux.redbox.cz napriklad jsou balicky cca od mandrake-7.2 a updaty taky, takze to asi bude v necem jinem.
No a nakonec k te rychlosti uz jsem se vyjadroval vyse. Az to nekdo opravdu otestuje a da k dispozici metodiku a vysledky tak se muzemem o necem bavit.

Pred 220 dny jsem instaloval na server gentoo a ted mam uptime 210 dni... kompilace, ladeni, podpis smlouvy chvilku trval :)

neologism no popravde gentoo je asi jedine distro, ktore som ochotna zniest :) jj zlate /usr/ports :)

Abyste zaktualizovali opravdu vše, je třeba:

emerge --deep --update world

tedy

emerge -Du world

Prikladam me dva komentare ke kompletnimu "update".

1. Prestoze byl pridan (od urcite verze emerge) parametr --deep , stale jeste nefunguje kompletni update na 100%. Na gentoo foru je ale k nalezeni perl skript, ktery je schopen odhalit _veskere_ balicky k aktualizaci.

2. Budte s kompletni aktualizaci opatrni. Ja jsem po nekolikamesicnim bezproblemovem pouzivani kompletni aktualizace najednou narazil na situaci, kdy mi po zaktualizovani systemu zacal zlobit napr. mplayer, licq a gnucash. Prestoze budete mit jiz USE parametry vyladene, doporucuji si vystupy z emerge logovat do souboru pro pripadne odhalovani neocekavanych situaci.

Gentoo Linux jsem opustil pred dvema mesici a nyni pouzivam LFS. Pokud bych vsak mel instalovat UNIXove reseni pro nekoho jineho, budu se podle konkretni situace rozhodovat mezi FreeBSD a Gentoo Linuxem.

Predevsim - diky za prakticke postrehy a informacne husty clanek...

Za druhe, tohle je par postrehu, nedelam si narok na myslenkove poselstvi ohledne volby distribuce.

Moje "distribucni kariera" je Redhat - Debian/stable - Gentoo - Debian/unstable a mel bych k tomu par veci co tu snad nepadly :

-co Debian unstable nevychytava, je ze v unstable vetvi jsou sice nove veci, ale prave jen nove. Pokud napriklad chci posledni Freeciv proto ze vypada skvele, musim mit taky Gnome2 oproti kterymu je kompilovana.
V gentoo muzu mit klidne posledni freeciv kompilovanou proti Gnome 1.4...

Druha vec ovsem je, jestli to ze novy freeciv nevypada skvele neni nahodou tim, ze pouziva nejakou feature z Gnome2, tudiz ne vsechny moznosti lze uskutecnit.

Treti vec je, ze kombinace verzi software - jeho zavislosti - kompilator pak muze vytvorit docela HODNE moznosti, a vrta mi hlavou, zda vsechny budou funkcni...loveni bugu zdar


-Co debian vychytava, je pocet balicku. Prave ted ma unstable :

root@debian:~# apt-cache search e | wc -l
12477

balicku. To samozrejme neznamena, ze tam je vas-oblibeny-program ale muj dojem je z toho velmi dobry - za 1/2 roku pouzivani by se vyjimky daly spocitat na prstech(v zasade jsou to 2 kategorie: 1) specialni pripady (openoffice.cz) 2) male, nove utilitky (zpravidla ze Sklizne)). Ne ze by byl pocet balicku silene dulezity, ale kazdy balicek ktery je instalovany pres balickovac mi ustetri cas 1x na rucni instalaci a mnohokrat na updatovani...a to je fajn. Z cehoz plyne, portage je fajn, ale bez balicku je jako ryba bez vody.

- ergo kladivko, tech 12477 balicku je oficialni distibuce. To by melo zarucit ze pobezi pohromade..jenze, cert vi jak to otestovat(ano, za 1/2 roku provozu unstablu jsem nevidel dependency error...ale jak rika Murphy: "nenechme se zmast dukazy..") Toto neni ani tak vytka proti gentoo, jako spis proti Redhatu..

-gentoo balicky jsou sbalene zdrojaky, a i kdyz komprese dela co muze, tak obvykle jsou tak 2x vetsi nez binarni ekvivalentni balicek. Broadband neni v CR nic moc, takze myslete na to. Pro zajimavost : znamy co instaloval nedavno gentoo odhadoval, ze instalace gentoo natahala tak 300MB v baliccich..(byl to "bezny desktop" , co to je je ovsem namet k diskuzi :) ) Prosim nejakeho ctenare, zda by zde nesveril zkusenosti s tim, kolik tak zaberou updaty...

- to ze kompilovat se da i na pozadi je samozrejme pravda, ovsem pokud se neco nepokazi a nepotrebujete hned napravu - zatimco v debianu stahnete X Kb velky balicek a nainstalujete, v Gentoo musite stahnut 2X Kb balicek a jeste si pockat, nez se to zkompiluje. Jestli je to neco vetsiho, tak potěš koště...


Poznamky ostatni/ k clanku:

>> "Jak nastavit kompilátor pro můj procesor?"
drobna technicka: toto je vhodne si ujasnit UZ PRED instalaci, pokud kompilujete uplne vsechno, protoze jinak budou ty prvotni veci kompilovane neoptimalizovane

Drobna technicka2 : nevim jestli se jeste kompiluje kernel pri instalaci gentoo, neni od veci si pred instalaci nachystat ".config" z funkcniho kernelu(byt jine distribuce)

Poznamka pro notoricke upgradovace : Gentoo vam umoznuje zahnat sam sebe do slepe ulicky - staci si pekne na telo zoptimalizovat kernel, razatne zmenit HW a je to. Stary kernel nenabehne a novy si zkompilovat nemuzete, kdyz nemate na cem :)) Reseni: mit nejaky obecnejsi(i386) kernel. Je to pravda, trochu prehanka, aby se neco takovyho stalo bylo by potreba vymenit fungl desku-chipset-procak, ale ta feature tu je :)

>> " Asi o 10% rychlejší. "

Prosim nejakeho aktivniho ctenare, jestli by nemohl udelat dalsi clanek na toto tema s poradny merenim a nejakymi cisly. On totiz subjektivni dojem je hrozna svine... Ja jsem to zjistil kdysi nahodou tak, ze jsem meril start windows. Vysledky skvele odpovidaly mym predpokladum, az do te doby nez jsem si vzal do ruky stopky a zjistil ze se muzu seknout na 30s startu klidne o 5-10 sec. Kdyz slysim ze "nova aplikace mi startuje o sekundu rychleji" tak se musim smat...


>> "nez jako v jiných distribucích."
Prosim konkretneji, takhle to pripomina reklamu na praci prasky...


>> "který má jen 90Kb" ... jestli ze mate 1300MHz procesor, pak mate urcite nejmin 256MB RAM a starat se o to jestli ma program 90kb, 900kb nebo 9mb je roztomily archaismus (ale uznavam ze s "mem /c /p" na DOSu jsem si sveho casu uzil dost zabavy..)

nahodne jsem vcera na abclinuxu zavadil o stary link http://www.root.cz/clanek/1532 . Zde v komentarich je take prispevek pana MUDr. Lesneho. To co tam stoji, zobrazuje presne stav, do ktereho jsme se dostali a ta facka, kterou nam programatorum a zejmena inzenyrum pan doktor vpalil by nas mela konecne probudit.
Rozdelme se konecne na ty, kteri si hraji - ja proti detem nic nemam - a na ty, kteri potrebuji pracovat s rozumnymi nastroji. Obcas se muzeme sejit na piskovisti a pokecat o background barve v nejnovejsi KDE - ale budme uprimni - jinak si nemame vpodstate co rici.

plne souhlasim, jen bych to piskoviste rozsiril jeste o kolotoc kde bychom si mohli povidat o tom jak po nainstalovani linu(xu co nejdrive nastavit co nejhezci skin, proklikat co nam v distribuci nadeleli za gamesky a rozbehnout windows aplikace v emulatoru

Gentoo nema nic co by FreeBSD4.x uz davno nemelo. vcetne rpm (povazuju celkem za zbytecne, ale i to dablik dokaze) binarni kompatibility s linuchem, systemem portu a packadzi. linux je dobrej akorat pro prechod na poradny OS, jinak je uz prilis nacichlej woknama.

Vyborny prispevok :-D... som sa skutocne pobavil...

Ja som po Linux distro chaose zakotvil u FreeBSD a nevidim dovod na zmenu. Nie je to sice desktop system (tam si klikam v SuSe a pri kompilacii mam vzdy nervy), ale na servre je to naj, co si mozete zelat!!! A poriadny UNIX, hm... mam Solaris 9 a zatial som mu na chut neprisiel... zeby to bolo CDE :-)?

lol to bolo pekne:)
prevadzkovala som openbsd ako desktop asi pol roka, z naprosto neznamych dovodov ma vacsina ludi povazovala za vysinutu...
napriek tomu sa mi gentoo pacilo, teda az na tie dependencie (nemienim v kuse sledovat, ci sa mi nahodou pri kompilacii bitchx nekompiluje aj inak naprosto zbytocne gnome) ...

Nechapu, ze to nechapete:
1. Kdyz x lidi pripravuje stejny balicek, tak x-1 lidi dela zbytecnou praci.
2. Kdyz prekladam, pocitac funguje pomaleji.
3. Potrebuji pracovat (!) a ne si hrat s balicky (po hrichu casto zavanejicim slovem beta), takze cokoliv obtiznejsiho nez apt-get update && apt-get upgrade je zbytecne.

Myslim ze jste nepochopil o cem Gentoo (resp. vetsina source-based distribuci) je. Je to o tom ze pokud pristoupite na hru s binarnimi balickyy musite pristoupit i na zavislosti ktere sebou nesou. Proste pokud je ten balicek zkompilovan tak ze vyzaduje nejnovejsi Gnome, musite spolu s nim to nejnovejsi Gnome nainstalovat i kdyz mate KDE.

Kdyz ten balicek potrebujete v source-based distribuci, nainstalujete jen ten balicek. Jak uz jsem rekl tak tohle neni specifikum Gentoo, to je spolecne pro vsechny source-based distribuce.

Mam Mandrake uz nejakou dobu (RedHat->Debian->RedHat->Mandrake) a nemuzu rict, ze bych s nim byl uplne spokojeny. No, kdo me zna, asi prohlasi, ze to ani neni mozne :).

Kdybych mel definovat pozadavky na idealni distribuci byl by to asi hybrid Gentoo (sprava sw baliku), SOL (XML konfigurace) a Mandrake (graficke nastroje na nastaveni kde ceho).

Problemy Mandraku:
1/ drzi se RPM, ktere mi prijde prilis slozite a neohebne
2/ konfig. nastroje jsou casto jen graficke, potrebuju frontend i pro konzolu a web
3/ konfig. nastroje a tzv. wizard obzvlast obcas nadelaji z konfiguraku rezanku, aniz by se namahli puvodni nekde "odlozit" -- to uz je stupidita
4/ chaos v /etc

A proc graficka udelatka ? Bavi me vychytavat system, ale ne vzdy na to mam cas a nekdy je nejjednodussi se k fungujici konfiguraci proklikat
a podivat se do vysledneho souboru.

Proc XML konfiguraky ? Treba proto, ze v momente. kdy by byly, vytvoreni grafickych nadstaveb je jednodussi (tedy i rychlejsi) a bezpecnejsi (validace, omezeni zmen na vnitrek elementu,...).

Taky jsem drive pouzival RH, ale pohar me trpelivosti s rpm pretekl a proto jsem se zacal rozhlizet po necem jinem .. kolega mi poradil Gentoo a kdyz jsem uvidel Larryho, nemohl jsem se rozhodnout jinak. Larry the cow je proste borec! ;))
4Gentoo users: co takhle zalozit CZGeUG? Nebo aspon fanklub Larryho? ;))

je nejaka moznost pouzivat gentoo pro lidi, kteri se pripojuji pres dial-up a nechcou stahovat stovky megabajtu, treba distribuce na cd?

Ano i ne.

Ano : Existuje nekolik verzi Gentoo Live CD (od maleho cca 80 MB zakladu az po komplet i se zdrojaky, zalezi i na architekture).

Ne : Pokud pouzijete GRP (Gentoo Reference Platform - system binarnich balicku Gentoo), zbavite se vyhod source-based distribuci a v tom pripade je mozna lepsi pouzit jinou distribuci.

Ale jak rikam - na nekterych Live CD jsou i aktualni zdrojaky, takze z nich muzete nainstalovat (pouzijte co nejnovejsi CD!) a pak uz delat jenom emerge sync, emerge world (coz uz se da snest).

Chci se zeptat, jake jsou duvody pro prechod z Debianu? V cem je system balicku v Gentoo o tolik lepsi, aby presvedcil nekoho, kdo leta pouziva Debian, k prechodu? Jake je vyhoda toho mit stale nejnovejsi verzi daneho programu( ne, ze by to s Debianem nebylo mozne)? Ten nemusi byt vzdy nejstabilnejsi a navic u programu, ktere uz maji kus vyvoje za sebou to ani neni nutne - nepotrebuji stale nejnovejsi funkce, pokud mi neco vylozene neschazi. Kdyz to prezenu, k cemu je 10% zrychleni prikazu ls, mv atd. Napada me akorat mplayer, kde ma 10% narust vykonu smysl, nebot u slabsich procesoru to muze byt rozdil mezi plynulym a trhanym prehravanim. Jestli mi Mozilla nastartuje o desetinu rychleji asi nepoznam. Velke optimalizace mohou byt casto na ukor stability, takze mi nevadi, kdyz je vetsina Debianovskych balicku prelozena pro i386. Ty, co jsou narocnejsi na procesor, jsou i ve verzich pro Athlony a vyssi Pentia - viz. napr. knihovny pro FFT. Proti Gentoo nic nemam a nechci vyvolavat spory, nemam ale pocit, ze by lide hromadne prechazeli z Debianu na Gentoo.

Berte to tak, že prostě další skupina lidí našla distribuci, která jim vyhovuje. Pokud máte rád Debian, používejte Debian, pokud jste celý život používal SuSE, MDK, RH a necítíte nějaké zavažné nutkání změnit distribuci, klidně tam zůstaňte. Některým lidem prostě nevyhovuje filozofie těchto "velkých" distribucí a když se objevilo Gentoo, tak zjistili, že "to je přesně to, co chci". A proč je kolem toho tolik hype? No jednak proto, že je to celkem nová záležitost a jednak proto, že po několika letech je určitá skupina lidí enormně šťastná :)

Taky to tak chapu. Asi kdybych prisel drive k Gentoo, nechtel bych pak migrovat na Debian. Podle me jsou rozdily mezi temito distribucemi bezvyznamne, podobne jako napr. RedHat a Mandrake. Proto nechapu, proc nekdo tak vyzdvihuje Gentoo nad Debian nebo naopak.

mno, s tim RH a MDK to nebyl dobry priklad ... RH jsem tedy uz nejakou dobu pod rukama nemel, ale uz v dobe, kdy jsem jej zatratil, byly rozdily znacne ... ostatne jak vidno z predchozi diskuse, ani rozdily mezi Debilanem a Gentoo tak zanedbatelne nejsou ... asi nema smysl o nich plane diskutovat, chtelo by to zkusit si chvilku v jinem systemu pracovat

btw, to o tom zvyku je _velmi_ pravdive ... na mk.zcu.cz se z tradice nasazoval Debilan; postavil jsem jeden stroj na Gentoo a nikomu to nevadi :)

Cele to hledani univerzalne nejlepsi distribuce je samozrejme nesmysl - pokud vam vyhovuje RH nebo Debian, tak prosim. Ja pouzival RH i Debian a nevyhovovaly mi. RH kvuli zavislostem, Debian kvuli nedostupnosti novych balicku (michat testing/unstable do stable je sebevrazda). Gentoo mi vyhovuje - nic vic, nic min. Svetovy mir asi neprinese ...

Toto je kvalitní příspěvěk.

Na serveru/routeru nejsou k přechodu důvody žádné, tam je Debian nepřekonatelnej. Dřív jsem tam dával Slacka, ale pak jsem jednou chtěl rozeject server na streamig audia, kterej měl hafo závislostí, takže jsem půl dne louskal MANIFEST a tahal desítky soubůrků se závislostmi a závislostmi těch závislostí. Výsledek byl že jsem dal všude debian stable a mám pokoj.

Na desktopu je ovšem situace diametrálně odlišná. U toho požaduju aby byl up to date, čím ale samozřejmě nemyslím aby v něm byly nějaké neotestované alfy stáhnuté den předtím z CVSka, ale poslední stabilní relasy. Na tohle prostě můžu u Debiana rovnou zapomenout. Že mám použít balíčky z testing nebo unstable větve, případně neoficiální zdroje balíčků ? Ano, to opravdu jde, ale pak jde všechno kouzlo apt do kytek, protože to člověk musí hlídat, aby nedocházelo ke kolizím starých a nových balíků při závislostech, což je ztráta času a navíc výsledek je mišmaš ve kterém aby se prase vyznalo.

Gentoo tenhle problém nemá. Nejsou tam žádné verze, žádné stable/unstable/testing, jenom jedna průběžně updatovaná a doplňovaná "studnice", se kterou si čas od času, když to na vás přijde, syncnete svojí instalaci a jede se dál. Balíky ve studnici jsou velmi čerstvé, ale nikoliv experimentální, prostě tak akorát, aby člověk vůbec nemusel pomýšlet na to získávat příslušný kousek softu jinou cestou.

V tom je právě největší síla Gentoo, nikoliv v tom, že se to kompiluje, nikoliv v tom, že to nemá instalátor. Naopak myslím si, že kdyby v Gentoo byly volitelně i binární balíky a instalátor, bylo by naprosto dokonalé. Navíc jsou tam i věci jako vmware, win4lin, wine(x),opera, mplayer a další, které v mnohých distrech nenajdete.

Gentoo neni bohuzel k pouziti, pokud pocitac neni pripojen k (rychle) internetu. Zaroven jsem neprisel na zpusob, jak si nekde na internetu ze skoly (w2k-only) pocitace stahnout potrebne baliky, ktere by se mi pak zkompilovaly z CD (po rozbaleni na disk) - nemohu udelat emerge aby mi stahnul baliky bez beziciho linuxu...

emerge --fetchonly, nebo si je prostě naklikat a stánout z mirroru.
pak se ty balíčky nakopírují do /usr/portage/distfiles a je to :)

Bohuzel, on to chtel z W2k stanice. Takze emerge asi ne...

Ano, je pravda ze Gentoo je pro lidi s rychlym pripojenim k netu - hlavne co se instalace tyka. Nicmene pokud pouzijete nove Live CD (to se zdrojaky) a pak jednou za cas pustite emerge sync a emerge world, tak se to myslim da snest.

Dobrý den,
děkuji vám za vaše reakce. Omlouvám se, že jsem se momentálně dostal do situace, kdy jsem připojen 26kbps modemem (a mám to! :-)), navíc s Win98, takže nemohu příliš reagovat.

1. rychlost sítě
Souhlasím, že je podmínkou. Se svým současným modemem stačím tak akorát na načtení této stránky. Mám přístup k rychlé lince. Otázkou je, do jaké míry by pro mne, kdybych ho neměl, byl problém jednou za čas přinést harddisk k někomu s rychlejší linkou.

2. jsem hračička
Do jisté míry ano. To bych asi jinak zůstal na Windows :-) Nevím, jestli je hračičkovství = přicházení věcem na kloub. Ostatně, Linux nevznikl jako vážný projekt. Také se neřadím mezi konzervativní linuxáře, např. konfiguráky v XML bych uvítal. Argument, že to nejde? Jsou systémy...

3. jsem líný
Zejména proto hrabat se v MDK (a netvrdím, že je pro prvouživatele špatný!!!) mne štvalo. Ruční kompilace s přečtením 1MB howto, ve kterém se stejně nic nového nedozvím, je přítěž. Proto v Gentoo napíšu jeden příkaz a dál se nestarám, ALE přitom 100% vím, co se děje.

4. jsem zaujatý
Ano, jsem. Ale pořád lepší zaujetí, než recenze na právě vyšlý MDK, kde jsou pouze vychvalovány skvělé KDE, GNOME, XFree,... Taková recenze je také zaujatá a současně nic nového nepřináší.

5. nejsem guru
Jsem obyčejný uživatel, který je konečně spokojen.

6. uptime
Zatím jsem "udělal" týden NA DESKTOPU. Uptime na počítači, který je někde v koutě není zas takový problém, ale když si hrajete s wine a různými prapodivnými X aplikacemi, je i týden dost... Po týdnu jsem počítač ručně vypnul, protože jsem se chtěl konečně normálně vyspat :-)))

7. kompilace kernelu
Gentoo kernel vychází z Vanilly, zatím jsem neměl jediný problém, že by něco nefungovalo. Přitom jsem povypínal skoro vše nepotřebné (narozdíl od MDK toho k vypnutí moc nebylo, tj. ani jsem se nemusel moc rozmýšlet).

8. funguje o sekundu rychleji
Možná ani o sekundu ne, ale když pracujete s KDE, sebemenší zrychlení se projeví na vašich nervech.
Ono se to nezdá. Jestli přesným měřením rychlosti něčeho dosáhneme? Nevím. Jde především o subjektivní pocit. To je podobné, jako elektronkové zesilovače. Jedni tvrdí, že zkreslují (opravdu to i naměří), ale hebčí zvuk je právě důvodem, proč tyto zesilovače používají druzí.

pouzivam gentoo (9 mesicu). Nejsem spokojen se stavem 'linuxu' (desktop).
Nedavno jsem po velmi dlouhe dobe (asi 18 mesicu "trpeni") objasnil velice podivny bug v xfree86 (ktery redhat pokladal za bug v kernelu https://bugzilla.redhat.com/bugzilla/show_bug.cgi?id=76959

, a debian lidi za bug v gnome/sawfish

http://bugs.debian.org/cgi-bin/bugreport.cgi?archive=no&bug=156611
).


Urcite bych velmi rad presedl na debian (o 10% zrychleni mi vubec nejde). Ale mam pocit, ze
prace se zdrojaky je zatim nevyhnutelna (pokud se nechci smirit s chybnym systemem).

A pokud pouzivam sve 'patche', myslim si, ze gentoo
mi poskytuje ty nejlepsi nastroje, jak
instalovat/budovat programy pro moji malou sit.

mylim se ?

ps: pokud bych gentoo nekomu doporucil, tak pouze
cloveku odhodlanemu resit problemy (v programech).
Jinak to je, myslim, ztrata casu.

Kazda distribuce ma sve pro a proti. Gentoo pouzivam asi rok a mohu potvrdit, ze za tu dobu udelal poradny krok kupredu. Nyni si uz "linuxovy" zivot bez neho nedokazu predstavit.

Par zkusenosti:

1. Mam v praci nebo u kamarada rychlou pripojku a chci si stahnout zdrojaky pro pozdejsi kompilaci doma.

# emerge -uv --deep --fetchonly world

tento prikaz mi stahne vsechny zdrojaky pro emerge do /usr/portage/distfiles

2. Priprava instalacniho cd pro ostatni stroje i se zdrojaky.

Nainstaluji si jeden "vzorovy" stroj podle svych predstav. Pote provedu

# emerge -e --fetchonly world

a v distfiles mam vsechny potrebne soubory. Tyto pak pridam do instalacniho image a mam "sve" distribucni cd.

pokud jsou vsechny stroje stejne, mohu udelat

# emerge -e -b world
a mam pripravene binarni balicky.

A JAKE NEVYHODY zatim Gentoo ma?

1. Neexistuje opravdu "stabilni" vetev.
Z toho plynou problemy pri provozovani nekterych aplikaci, ORACLE, JBUILDER, BEA atd.

2. Zatim neni vyresena dopredna zavislost. To jest pokud zmenim verzi ssl knihovny, emerge mi nerekne, ze musim prekompilovat ssh, mod_ssl atd.

3. Neni sjednocena podpora jinych jazyku.

4. Neni takzvana referencni platforma, proto hodne energie je spotrebovano treba na opravu "francouzskeho" menu v Gnome, ale chyby ohledne Javy "sedi" v bugzille dlouho.

Jinak mohu Gentoo vrele doporucit...

Mno, ja si tu ted hraju s BSD a zkousim instalovat MC z portu (pres modem). Lahudka. Netusil jsem za zabalenej zdrojak ma skoro 5MB:-)

Receiving mc-4.5.55.tar.gz (4849958 bytes): 23% (ETA 17:29)

Aby kompilace neobtezovala zpomalovanim pocitace a mohli jste delat i neco jineho, je dobre spustit emerge s nejnizsi prioritou (tak, ze vyuzije vami nevyuzity procesorovy cas)

nice -n19 emerge ...

Pokud vam nektere zarizeni nechodi, jako treba mne zvukovka, zkuste pouzit misto jadra "gentoo-sources" jadro "gs-sources" - to je jadro, ktere je zcela uptodate.
Napr. gentoo-sources je ve verzi 2.4.20, gs vsak v 2.4.21.
Jader je opravdu velky vyber, muzete pouzit i RedHat. Viz /usr/portage/sys-kernel.

Jadro gs-sources je sice primarne urceno pro servery, ale nic vam nebrani ho pouzivat. Stejne tak neni problem pouzit nejnovejsi jadro napriklad z kernel.org (v pripade jadra nedojde k prepsani zadnych souboru - drzi se totiz pouze v /usr/src/ a /lib/modules/ - coz by u jinych balicku mohlo hrozit).

Taky mate stejny problem? Hardisky se vypnou, napise se "Power off." a nic, pocitac bezi dal.
Reseni je jednoduche: musite predat jadru parametr "apm=power-off" (do /boot/grub/grub.conf). Tot vse :))

A co kdyz mam lilo?

Taky mate stejny problem? Hardisky se vypnou, napise se "Power off." a nic, pocitac bezi dal.
Reseni je jednoduche: musite predat jadru parametr "apm=power-off" (do /boot/grub/grub.conf). Tot vse :))

Nyni zmizel "pic" USE flag. Vse se kompiluje standardne tak, aby sel pouzit prelink. Potom staci spustit "prelink -amfR" a je to.

Jiz neni nutne kompilovat s USE="pic", protoze se defaultne kompiluje tak, aby bylo mozne pouzit prelink. "pic" flag jiz neexistuje.

Mám problém se zpuštěním grafického prostředí KDE, hlásí to chybu v nastavení zobrazení, ale i když přenastavím, co se dá, nefunguje. Můj monitor je Samsung Syncmaster 753m, grafika ATI Radeon 8500 LE, procesor AthlonXP 2000, můžete mi poradit...

nazdarek vsem
zalozil sem e-mail konferenci o gentoo linuxu
pro prihlaseni staci poslat e-mail na

mailman@pandora.cz

a v predmetu uvedte

SUBSCRIBE gentoo

nebo muzete pouzit www rozhrani

http://pandora.idnes.cz/help_subscribe.php#subscribe_www

Prave ho instaluji a moc se mi vse libi.

Ahoj lidi.
Potreboval bych poradit distribuci pro internetovou kavarnu, kde jsem spravcem site, ale za nejaky cas se chystam na rok odejit a rad bych to nastavil tak, aby to bezelo bezpecne dal.
Mame tam krome par Celeronu
vetsinou Pentium II 400 Mhz s 64 MB RAM.
Mdk 9.2 se mi moc libili, s IceWM a Firefoxem to docela bezi, kdyz se do toho vsak pusti OOo, je to horsi.
Co se tyce rozpoznani a funkcnosti hardwaru, nejlepsi skusenosti mam s temi Mdk. Nelibi se mi na nich vsak to ze je (9.2) uz nepodporuji. (asi po roce po tom, co jsem je instaloval jako zhavou novinku - to je podle me docela kratka doba).
Pred casem se mi take velice nelibila jejich snaha primet uzivatele, aby se stali cleny Mdk Clubu, ale to se uz zmenilo, coz me velice potesilo (na jejich oficialnich strankach uz clovek muze kliknout i na odkaz, ze nechce byt clenem klubu (predtim byla moznost jen prihlasit se 1. hned nebo 2. pozdeji a nebo to obejit opetovnym kliknutim na download))
Skousel (a skousim) to s Debianem sarge, ale s hardwarem je to horsi.
Na svem notebooku s prasklou deskou jsem se po nekolika nasobnem zamrznuti pocitace (Mdk se pri problemech s X vetsinou vratil do textoveho modu, Debian zamrzl natvrdo, nesel ani ctrl+alt+backspace ani ctrl+alt+del) po pokusu o spusteni X (s tim, ze nekdy se spustili a nekdy ne, castecne na tom, ktery uzivatel je spoustel (a nemusel to byt jenom root) - na klic, za jakych okolnosti to funguje a za jakych ne jsem neprisel) a po marne snaze rozchodit zvukovku jsem se vratil k Mdk 9.2. Ne ze by vzdy slo vsechno jak ma (ono to clovek od nakrapleho hardwaru asi ani cekat nemuze), ale proti pokusu s Debianem je to nadherne funkcni a spolehlive :).
Na desktopech v kavarne to bylo o neco lepsi, ale prece jen, je to trochu nezvyk, jeste sem poradne nerozchodil NFS, supermount (ono to pouzivaji i zakaznici :) ), a na novsich masinach, kde jsem to skousel s KDE a KDM, se po odhlaseni z KDE zjevuje jen cerna obrazovka, problemy se zvukovkou v KDE (artsd) (pokud si pamatuji, ty byli i v Mdk, ale nejak jsem to tehdy odstranil, uz si vsak nepamatuju, jak) a kdyz ji nastavuji, trochu to tuhne (pokud si dobre pamatuju). Mozna se i na nich vratim k IceWM. Obecne jsem mel mensi problemy s hardwarem s Mdk nez s Debianem.
Na druhou stranu Debian vypada tak, ze by se dal nastavit, aby se automaticky bez zasahu spravce pravidlene a dlouhou dobu updatoval. A ma pry rychlejsi odezvu na bugy.
Co se tyce Fedory, dvojka mi na tech starych kompech nesla ani nainstalovat (kernel panic).
Uvazuju, ze bych skusil Gentoo, ale nevim, jestli je to dobry napad (jestli zvladnu vsechno to nastaveni)
Nechci rozpoutavat dalsi zanicene diskuse, ale pokud bude mit nekdo dobrou radu, vecny postreh, odpovezte prosim.

Zdravím,
potřeboval bych odpovědět na jednu otázku. Instaloval jsem Gentoo na jednu takovou trosku(Pentium 266) což by nebylo nic divného, Gentoo je ideální systém pro takovéto vykopávky. Všechno proběhlo podle plánu, až na síť. Při instalaci si liveCD snadno pohrálo s nastavením a ovládáním mojí síťové karty - mimochodem TP LINK GigaBit. Nu nic, předpokládal jsem tedy, že nebude větších probpémů ani po kompilaci. Ouha. Připomínám, že jsem připojen přes Ethernet, pomocí DHCP, při instalaci jsem samozřejmě naemergoval potřebný dhcpcd pro DHCP protokol. Všechno ok(v /etc/conf.d/net je také vše nastaveno). Při rebootu, jsem se dozvěděl, že eth0 via up, bringigng IP with DHCP...ale pak eth0 does not exist. Což je nemilé, systém se tváří jakoby mojí síťovku neznal. Zkoušel jsem třikrát kompilovat jádro s různou podporou. Síťová karta TP-LINK je dodávána i s ovladačem pro Linux, pro jádro verze 2.6...je dodáván ovladač REALTEK Gigabit. OK, púřikompiloval jsem tedy do jádra podporu přímo této karty. Systém se pořád tváří, jakoby síťovku neznal. Přitom už podle mě má snad všechno, co je třeba. Zkoušel jsem si i pohrát s moduly načítanými při bootu. Nic. Nechávám to chvíli uležet a vrhnu se na to, ale pokud někdo má tuchu, zkuste poradit. (email: tokos.textar@seznam.cz)