Hrdinové plošinovek nemají na růžích ustláno. Jejich příbuzné nebo vysněné lásky jim pořád někdo unáší a oni nedělají nic jiného, než se snaží přeskákat přes devatero překážek a desatero pastí. Gianina sestra Maria je unesena zlotřilým padouchem. Vtělíte se proto do Gianina těla a pokusíte se sestru vypátrat a dostat ji z moci zlých sil. Jediné, co tušíte, je, že se nalézá někde v horách.
Giana´s Return je po herní stránce takový Mario v sukni. V herních prvcích se od instalatérské herní legendy liší jen jiným uspořádáním životů. Po doteku s nepřítelem nezaklepete hned bačkorama, ale zmenší se vám status životů. Pokud se barevný panel v pravé horní obrazovce odbarví úplně, jste mrtví a odečítá se vám jeden život. Budete skákat přes miliony propastí a obtiskovat podrážku bot na obličej všech zvířátek v okolí. Sem tam vám z tajemné krabice, jež se otevře poté, co na ni skočíte zespoda, vypadne bonus, který vaší hrdinku posílí. V první fázi je schopná rozbíjet kamenné kvádry a v té třetí zas házet sněhové koule. Ty jsou obzvlášť účinné na pozemní nepřátele. Na pasti jsou vám však k ničemu.
Na své cestě narazíte na přehršel pastí. Některé z nich jsou ale špatně nadesignované a jejich překonání se stává noční můrou. Obzvlášť, když je jich několik za sebou. Jako příklad lze uvést hořící kmen stromu. Ten lze přeskočit jedině tak, že se vám podaří dostat na úplný okraj, jež nehoří. To je ovšem někdy téměř nemožné. Navíc stačí, abyste se jen jednou dotkli ohně a váš avatar se odebere do věčných lovišť. Nelze opomenout ještě rozpadající se můstky, podivný kamenný výrostek s bodáky a i samotné bodáky, vysouvající se a zasouvající se do země.
Design úrovní je v první třetině hry s prominutím dementní. Úrovně jsou téměř nepřekonatelné a vypadají pořád stejně. Navíc se na nich skoro nevyskytují Check Pointy (vypadají jako ukazatel cesty). Ty se objevují až v pozdějších fázích hry a velmi usnadňují další postup. Na překonání každého levelu máte zhruba kolem dvou a půl minut času. Pokud se vám podaří nasbírat sto červených drahokamů, získáte život navíc. Po smrti se vám však všechny drahokamy odečítají a vy musíte začít sbírat znova. Nepřátel není moc. Většinou se jedná o jakési pozemní sovy a v pozdějších fází i chodící oční bulvy. Všichni nepřátelé jdou zabít skokem na jejich hlavu nebo sněhovou koulí (viz horní odstavec). Na konci každého aktu čeká boss. Tyhle přerostlé bestie není zas tak těžké porazit. Stačí do zblbnutí útočit na jejich slabou stránku a vyhýbat se jejich mocným útokům. Vždy se jedná o rutinu bez fantazie.
Po grafické stránce hra silně připomíná první díly Maria. Ve vysokém rozlišení nevypadá grafický kabátek špatně, ale je vidět silné rozmazání a kostičkovanost objektů. Lepší je Giana´s Return hrát v okně. Prostředí se mění vždy po aktu. K velké obměně však nedochází. Zpočátku se pohybujete po slunečných pahorcích, pak se náhle počasí zkazí, vy se pohybujete v bouřce a dešti a nakonec končíte na zasněžených vrcholcích hor. Zvláštní je, že grafika působí místy silně nesladěně. V menu jsou křiklavé barvy, vypravování příběhu zas vypadá jako kreslená adventura a samotná hra má design typického Maria. Po zvukové stránce je na tom hra poněkud hůře. Hudba v pozadí se omezuje na otravné tóny. Zvuky při interakci s nějakým objektem jsou si velmi podobné. Prostě několik druhů strojového pípání.
Giana´s Return není špatná hra, jen je zoufale neoriginální. Dá se brát jako solidní alternativa za italského instalatéra Maria (z Japonska), ovšem, mnohem lepších klonů existuje celá desítka, a to i na operačním systému Linux. Pokud máte averzi na sluníčko nebo rozkvetlé stromy v jarních dnech nejsou nic dobrého pro vaší alergii, můžete čas strávený doma zabít touhle jednoduchou herní hříčkou. Určitě se na několik desítek minut a možná i hodin celkem solidně pobavíte.
Výhody
- Délka
- Ověřené herní mechanismy
- Příběh
- Hlavní hrdinka
Nevýhody
- Neoriginalita
- Stereotyp
- Design úrovní a pastí
Odkaz na hru www.gianas-return.de
