To je daň za tu flexibilitu rozšíření. Mohou měnit prakticky cokoliv, protože mění přímo kód Shellu. To ale znamená, že jakákoliv změna v kódu Shellu může rozšíření rozbít. To by kód nesměl vůbec měnit, což je nereálné, nebo by se vývojáři museli utopit v moři regresních testů.
Nicméně navrhl jsem, že by se mohlo udělat alespoň jednoduché CI s testy, které by zkoušely instalovat rozšíření na novou verzi Shellu a alespoň by to zjišťovaly, jestli se rozšíření nainstaluje a Shell nepadá. Tím se sice nepokryje vše (třeba jestli rozšíření pracuje přesně jak má nebo různé kombinace nainstalovaných rozšíření, kterých je prakticky neomezené množství), ale aspoň trochu by to pomohlo.