GNOME Shell výrazně rychlejší
Zprávy o rychlejším a na paměť méně náročném GNOME Shellu už znějí jako ohraná písnička, protože přicházejí s každým vydáním v posledních dvou letech. Nicméně pokaždé je to pravda. Vývojáři se na optimalizace dlouhodobě zaměřují a s každým vydáním přidávají další. Musím ale říct, že tentokrát je ten rozdíl nejcitelnější.
GNOME Shell je zcela plynulý i při náročnějších animacích a to i na HiDPI, kde musí grafická karta logicky zpracovávat výrazně více dat. Je to především díky tomu, že se na animace začal používat nízkoúrovňový Clutter, díky čemuž kleslo využití Tweeneru, napsaného v JavaScriptu, o 80 %. Díky optimalizaci v animacích mřížky s ikonami aplikací se zvýšil výkon (FPS/CPU) o 22 %.
Rozhraní GNOME Shellu se výrazněji nemění už několik let. Ne, že by chyběly nápady, jak jej zlepšit. Designéři mají vytvořenou řadu návrhů. Ty ale nejsou kvůli chybějícím vývojářským silám realizované. GNOME Shell nemá kritický nedostatek vývojářů, zvláště v porovnání s ostatními desktopovými prostředími je na tom pořád dobře, ale ti stávající se věnují podstatnějším věcem jako výkonnostní optimalizace a podpora hardwaru a na ostatní věci nezbývá tolik času.
Přesto se GNOME Shell tentokrát dočkal menších úprav rozhraní. Má totiž upravené téma vzhledu tak, aby více ladilo s novým tématem GTK, které bylo uvedené v minulém vydání. Je čistější a kontrastnější. Panely s kalendářem a upozorněními a nabídka uživatele jsou přehlednější. Celkově se mi líbí výrazně víc.
Nabídka uživatele v mírně modernizovaném stylu
GNOME Shell od svého počátku nepoužívá klasickou stromovou nabídku se spouštěči aplikací, ale mřížku, jak ji známe z mobilních platforem. Z těchto platforem jsou uživatelé také zvyklí, že můžou dávat ikony do skupin přetažením jedné ikony na druhou. GNOME Shell vytváření skupin podporuje už řadu let, ale nepříliš intuitivním způsobem v GNOME Software. To se nyní změnilo a vytváření skupin přetahováním ikon přímo v mřížce je nově taky podporováno.
Wayland
GNOME dnes na Waylandu funguje víceméně bezproblémově a jedná se už v řadě distribucí o výchozí volbu. Řada uživatelů ani nepozná, že přešla z Xorg na Wayland. Přesto práce kolem Waylandu neutuchají. Nyní lze konečně pouštět XWayland, pouze pokud to vyžaduje nějaká aplikace. Jedná se zatím o experimentální vlastnost, kterou je potřeba zapnout příkazem:
# gsettings set org.gnome.mutter experimental-features "[...,'autostart-xwayland']
Vyžadovalo to odstranit všechny závislosti na Xorg v kompozitoru Mutter. Musela se přepsat třeba podpora pro přístupnost klávesnice a myši.
V budoucnu to umožní pouštět i ostatní služby pouze v případě, že mají využití. Nemáte v počítači adaptér bluetooth nebo konektor Thunderbolt? Vůbec se vám služby pro jejich podporu nebudou pouštět.
Nastavení
V tomto vydání prošlo přepracováním nastavení pozadí, což byl poslední modul, který čekal na změnu designu, aby zapadal do nové podoby GNOME Control Centra. Už nejsou automaticky načítány náhledy všech obrázků, které jsou umístěné ve složce Obrázky, což v případě, že jste jich tam měli stovky či tisíce, způsobovalo výkonnostní problémy, ale pouze obrázky z adresářů pro wallpapery. Pokud chcete na pozadí vybrat obrázek odjinud, prostě jej vyberete přes dialog pro výběr souboru.
Nový modul pro nastavení pozadí
Drobných změn se dočkaly i ostatní moduly: seznam dostupných Wi-Fi sítí by měl být přehlednější, položky v nastavení hledání lze přesouvat a tím určovat, jak vysoko se budou výsledky z daného zdroje zobrazovat, funkce Noční světlo má teď samostatný panel v modulu Displeje.
Nastavení teď mají také adaptivní design díky knihovně libhandy. Jedním z hlavních důvodů přepracování rozhraní byla možnost měnit velikost okna, předchozí verze vyžadovala fixní. Měnit velikost okna nastavení je možné už nějakou dobu. Nyní se ale velikosti dynamicky přizpůsobuje i obsah okna. Pokud šířka klesne pod určitou hodnotu, automaticky zmizí levý panel pro přepínání mezi moduly a zůstane pouze rozhraní aktuálního modulu. Je to práce vývojářů společnosti Purism, aby GNOME Control Center mohli použít na připravovaném telefonu Librem 5.
Nastavení pozadí při zúžení okna
Aplikace
Web
Web (aka Epiphany) je společně s Firefoxem a Chromiem dlouhodobě jediným open-source prohlížečem, který nemá zanedbatelný vývoj a dokáže držet krok s bezpečnostními opravami. Je to díky tomu, že je vyvíjí společnost Igalia pro testování svého WebKitGTK.
I tentokrát přišli její vývojáři s několika zajímavými novinkami: Web má nově sandboxing, který umožňuje izolovat subprocesy jednotlivých webových stránek. Karty stránek je teď taky možné „připnout“, abyste je měli otevřené trvale. A blokování reklam nyní používá API na blokování obsahu přímo ve WebKitu, což má velmi pozitivní dopad na výkon.
Boxy
V minulém vydání Boxy začaly podporovat virtuální grafickou kartu, která umožňuje využít výkon fyzické grafické karty na hostiteli také ve virtuálním stroji. Ukázalo se ale, že na řadě grafických karet (především těch od Nvidie) jsou s tím problémy. Proto ve verzi 3.34 přibyla v nastaveních daného virtuálního stroje možnost 3D akceleraci vypnout.
Přepínání 3D akcelerace v Boxes
Nově taky můžete obraz připojený k virtuálnímu stroji nastavit jako trvale bootovatelný. Doteď Boxy bootovatelnost po instalaci z obrazu odstranily a nebylo ji možné znovu nastavit, což se může hodit třeba při záchraně systému z „živého“ systému.
Zjednodušený byl také kód pro rychlou instalaci Windows a proces pro vytvoření nového boxu by měl být přehlednější.
Hudba
Několika novinek se dočkala také aplikace GNOME Music, která v minulých vydáních nezažívala příliš aktivní vývoj. Nyní okamžitě reaguje na změny ve složkách, v kterých se nachází vaše hudba, má přepracované vyhledávání a podporuje přehrávání mezi pauzy mezi skladbami.
Přehled alb v GNOME Music
Builder
Builder vznikl jako IDE pro vývoj GNOME, ale dá se samozřejmě použít na celou řadu dalších projektů. Jednou z nejzajímavějších věcí, které v Builderu přibývají, je podpora pro vývoj v kontejnerech. Už nějakou dobu podporuje sestavování a pouštění desktopových projektů ve Flatpaku, nyní ale přidává také podporu pro klasické kontejnery skrz nástroj podman.
Daný projekt můžete pustit v libovolném kontejneru a pokud v něm máte nainstalované i gdb, můžete jej v něm i přímo ladit. Jedná se o užitečnou věc především pro uživatele neměnných systémů, jako je třeba Silverblue, protože se v nich vývojové prostředí přesouvá do kontejnerů a propojení s IDE vývojářům ušetří hodně práce.
Hry
Aplikace GNOME Games se etablovala jako šikovné rozhraní pro různé herní emulátory. Zvláště vyznavači retrogamingu ji ocení. Aktuální verze umožňuje uložit stav hry hned vícekrát a některé těžké epizody si tak usnadnit. Uložené hry lze také nově vyexportovat a přenést na jiný počítač.
Pro vývojáře
GTK 4 je ještě daleko. Vývojáři tohoto toolkitu se nechali slyšet, že vyjde nejdříve na konci roku 2020. Přesto se nějaké vylepšení pro vývojáře našly. Nástroj Sysprof pro profilování výkonu byl výrazně vylepšený, nyní dokáže zobrazovat také využití energie.
Hodně vylepšená byla také knihovna pro vykreslování textu. Pango nyní dává vývojářům mnohem větší kontrolu nad tím, jak se text zobrazuje (nastavení subpixelového vykreslování, automatické zalamování,…).
Lokalizace
GNOME 3.34 je jako již tradičně kompletně přeloženo do češtiny (do 100 % chybí pouze pár řetězců). Tentokráte to ale nebylo úplně samozřejmé. Marek Černocký, který se v posledních letech staral o většinu překladů, se na nějaký čas odmlčel.
Naštěstí se ukázalo, že česká předkladatelská komunita GNOME nestojí jen na něm a rychle se našli dobrovolníci, kteří za Marka zaskočili a překlady dotáhli do kompletního stavu. Překlady dokumentace jsou přeloženy z 98 %. Chybí jen překlad licencí, což není úplně žádoucí, pokud překladatel nerozumí právní terminologii, a část překladu dokumentace k GTK.
Slovenština je na 91 % (uživatelské rozhraní), respektive 1 % (dokumentace). Na těchto hodnotách se pohybuje už několik vydání po sobě, takže tady taky žádná změna.
Na co se těšit
Allan Day, jeden z hlavních designérů GNOME, nedávno vydal sérií blogpostů (první, druhý, třetí), které lze brát jako takovou vizi GNOME na několik vydání dopředu. Allan se zmiňuje o tom, že uživatelé jsou dnes zvyklí na kvalitní software a nedostatky neodpouštějí. Proto by mělo být cílem projektu dělat méně, ale kvalitněji a prioritizovat.
Dá se tedy očekávat, že se záběr GNOME nebude rozšiřovat a vývojáři se zaměří především na již existující komponenty a i mezi nimi dostanou ještě více času ty nejdůležitější. Allan v posledním blogpostu ukázal několik mockupů, které má na chystané pro GNOME Shell. Má je ale v šuplíku už nějaký čas a zatím realizované nebyly, takže je otázka, jestli se na ně najde dostatek vývojářských sil.
Mockup přihlašovací obrazovky
V nejbližších měsících by se měl mezi uživatele dostat Librem 5, první telefon s GNOME. Už nyní ovlivňuje vývoj celé řady komponent a úspěch/neúspěch telefonu do značné míry určí, jak bude celý projekt ovlivněný nadále ovlivněn paradigmatem mobilního OS.
V dalším vydání se plánuje také integrace zvukových komponent s Pipewire, který slouží jako video a audio server a v audio části by měl pokrýt jak vlastnosti PulseAudia, tak JACKu. Přechod na něj bude pozvolný a pro aplikace by neměl znamenat žádné komplikace, protože má vůči nim stejné rozhraní jako PulseAudio.
S GNOME 3.34 jako přidružená aplikace vyšlo GNOME Usage, které konečně pokrylo všechny funkce GNOME System Monitoru. Do budoucna má ale větší plány: podporovat mimo jiné taky sledování spotřeby energie jednotlivými procesy a běh v podobě démona, který bude nepřetržitě sbírat data a vytvářet z nich dlouhodobé statistiky. Vzhledem k tomu, že podobná funkcionalita je potřeba také v nástroji Sysprof, spojí se síly v knihovny libusage, kterou budou využívat obě aplikace a případně jakákoliv jiná.
ČLÁNKY DO MAILU