GNOME Shell
Pro samotné rozhraní GNOME bylo toto vydání jedno z těch klidnějších. I tak se ale dočkalo několika významnějších změn. Přehled aplikací, který byl dříve rozdělený na Časté, kde byly nejčastěji používané aplikace, a Všechny, byl sloučený do jednoho náhledu, který si můžete organizovat. Už minule přibyla možnost přesouvat ikony aplikací do složek, ale nebylo možné měnit pořadí. Aplikace a složky byly seřazené abecedně. Nyní ale můžete tažením ikony libovolně přesouvat a na začátek si dát například ty nejpoužívanější.
Změny rozvržení se dočkal panel s kalendářem a upozorněními. Události v kalendáři, které byly dosud umístěné pod seznamem upozornění a mohly s tímto seznamem vizuálně splývat, byly přesunuté napravo pod kalendář. Nyní máte upozornění na levé straně a věci spojené s kalendářem na pravé a je to celé přehlednější.
Minulé vydání přineslo přepracovanou nabídku uživatele vpravo nahoře. Nová podoba byla přehlednější, ale uživatelé si stěžovali na jednu věc: nebylo zřejmé, jak restartovat počítač. Tato volba se totiž skrývala pod položkou Vypnout. Nyní nabídka obsahuje explicitně položku Restart. Jen tedy došlo také ke změně v pořadí a místo položky Vypnout je úplně dole Odhlásit se, což je něco, na co si musím zvykat.
Nabídka uživatele tentokráte explicitně s Restartem.
Mutter
GNOME se opět dočkalo optimalizace výkonu. Zní to už jako ohraná písnička a nejeden by mohl nabýt dojmu, že s takovou se za chvíli vykonají operace dřív, než začnou. Nicméně výkon je dlouhodobou prioritou vývojářů a prostoru, jak jej zlepšovat, je pořád dost. Nyní se třeba zapracovalo na optimalizaci škálování na HiDPI. Pro Wayland se také implementovalo obcházení kompozitoru u her a aplikací, které běží na celé obrazovce, protože když aplikace vykresluje na celou obrazovku, nemá kompozitor smysl a je to jen režie navíc.
Mutter umí také nově různé obnovovací frekvence na různých monitorech, takže pokud používáte více monitorů s různými maximálními frekvencemi, můžete je využívat naplno. Už vám všechny nepoběží jen na nejvyšší společné frekvenci. Tato funkce nicméně funguje pouze na Waylandu.
Zlepšilo se také nahrávání a sdílení obrazovky. Nyní používá video server PipeWire a API v kernelu, což by se mělo pozitivně projevit ve výkonu. Použití PipeWiru také mimo jiné znamená, že k těmto funkcím budou mít kontrolovatelný přístup také sandboxované aplikace.
Nový průvodce GNOME
Welcome Tour, jak je tato věc nazvána v originále, je série obrazovek, která se zobrazí po prvním spuštění systému. Má nové uživatele seznámit se základními principy ovládání GNOME. To bude určitě užitečná věc, protože dle mých zkušeností si začínající uživatelé GNOME rychle osvojí, ale potřebují to úvodní několikaminutové seznámení. Úvodní obrazovka GNOME, která obsahuje jen horní panel a prázdnou plochu, totiž není příliš samovysvětlující.
Welcome Tour, Zdroj: oficiální poznámky k vydání.
Nastavení
V Nastaveních se změn dočkal především modul pro správu uživatelů. Přibyla v něm možnost u běžných účtů aktivovat rodičovskou kontrolu. Ta spočívá v zamezení přístupu k vybraným aplikacím nebo skrytí aplikací v GNOME Software, které neodpovídají ratingu pro děti. Abyste ale mohli tuto rodičovskou kontrolu použít, musí vaše distribuci mít libmalcontent a musí tuto funkci aktivovat. Pokud tomu tak není, tak ji v nastaveních ani nenajdete.
Ve správě uživatelů přibyl také nový dialog pro nastavení a správu otisků prstů. Podpora pro odemykání počítače otiskem je v Linuxu už víc než deset let v podobě komponenty fprint. Dlouho ale stála bokem zájmu, protože ovladače pro čtečky otisků prstů prostě pro Linux nebyly. Změnu přineslo až Lenovo, které přesvědčilo Synaptics jakožto svého dodavatele, aby podporu pro Linux u svých čteček zajistil. A tím vznikla poptávka také po lepší integraci v GNOME.
V modulu pro nastavení Wi-Fi, kde můžete udělat z počítače hotspot, se nově po nastavení a spuštění hotspotu zobrazí QR kód, který můžete naskenovat z jiného zařízení a jednoduše se k hotspotu připojit. Zkoušel jsem s mobilem a funguje to bezvadně. Není třeba síť hledat, zadávat heslo, vše se přenese přes QR kód a mobil se automaticky připojí.
QR kód pro rychlé připojení k hotspotu.
Další novinkou v Nastaveních je možnost si v modulu Napájení zapnout zobrazení zbývající kapacity baterky v procentech na horním panelu. Je to spíše drobnost, ale pro ty, kteří chtějí mít plnou kontrolu nad výdrží notebooku, to je užitečná věc. Je to další z funkcí, které si svoji popularitu získaly v podobě rozšíření, a nakonec se díky tomu dostaly přímo do GNOME.
Tracker 3
Tracker je indexer a vyhledávací backend, který sleduje soubory a jejich změny ve vašem domovském adresáři, a metadata o nich poskytuje aplikacím. Používá ho řada aplikací, namátkou: Nautilus, Boxy, Fotky, Videa, Hudba.
Třetí generace Trackeru, která přichází s tímto vydáním, kompletně přepracovává to, jak se soubory indexují a jak se metadata následně ukládají, aby více vyhovovala potřebám sanboxování aplikací. Přechází z centralizovaného na distribuovaný databázový model a vývojáři aplikací jsou vyzýváni, aby ukládali metadata v databázích umístěných přímo v aplikacích. U nového modelu byste jako uživatelé měli mít lepší kontrolu nad tím, co může aplikace vidět. Takže aplikace Hudba může pořád vidět soubory v adresáři Hudba, ale už nemůže vidět soubory například v adresáři Videa.
Jelikož je třetí generace vzhledem k dalekosáhlým změnám nekompatibilní s generací druhou, vyžadoval přechod nemalé úsilí také na straně vývojářů aplikací, ale nakonec se snad u všech aplikací, které jsou součástí vydání GNOME, přechod povedl, včetně správce souborů Nautilus, kde byl přechod nejnáročnější. Pro ostatní bude i nadále k dispozici také Tracker 2, ale tlak na přechod zůstává, protože běh dvou indexerů zároveň není úplně optimální.
GNOME OS
Jako GNOME OS byla dlouhá léta označovaná myšlenka, že si GNOME vytvoří vlastní distribuci, kde si bude moct naplno realizovat svoje vize. Vytvořit ale komplexní desktopovou distribuci není jen tak, takže vždy zůstalo jen u myšlenek.
GNOME OS se ale nakonec své realizace dočkal. Jen v jiné podobě. Pro potřeby Flatpaku a upstreamového CI vznikly nástroje jako BuildStream a vývojáři zjistili, že jsou díky tomu schopní kontinuálně sestavovat veškerý software GNOME a prakticky celý userspace k tomu. Od toho už vedla docela krátká cesta k tomu mít celý operační systém.
Tak vznikl GNOME OS, což je operační systém určený pro běh ve virtuálních strojích a pouze pro testovací účely. Není to tedy obdoba KDE Neon, které má ambici být produkčním systémem. Pokud si ale chcete vyzkoušet to úplně nejaktuálnější vývojové GNOME, aniž byste čekali, až probublá do nějaké vývojové větve tradiční distribuce, GNOME OS je řešením pro vás.
Aplikace
Web
GNOME Web (aka Epiphany) se opět dočkal řady zlepšení a je zajímavé vidět, jak se tento prohlížeč vyvíjí a snaží držet krok s těmi velkými. Aktuální verze přichází s blokováním sledování postaveném na Intelligent Tracking Prevention ve WebKitu. Umožňuje také import hesel a záložek z Chrome/Chromia. Jednotlivé karty lze teď ztišit, takže nemusíte na stránce hledat zdroj zvuku. Takových zdrojem by nyní neměly být automaticky přehrávaná videa, protože ta se zvukem jsou nyní blokovaná. V nastaveních lze vybrat blokování automatického přehrávání i těch bez zvuku, případně si zvolit různé chování pro různé stránky.
Nastavení soukromí v GNOME Web.
Mapy
GNOME Maps pravděpodobně našly uplatnění na telefonu Librem 5, takže se jejich rozhraní upravuje tak, aby bylo responzivní a fungovalo na malých obrazovkách. Ještě to není stoprocentní, ale v tomto vydání se udělal tímto směrem velký krok.
Kromě toho umí nově noční režim, který používá tmavou variantu tématu Adwaita, a zobrazit informativní popisky také v satelitním zobrazení.
Maps, Zdroj: oficiální poznámky k vydání.
Boxy
Boxy přidávají možnost vybrat ručně, o jaký systém se jedná, pokud selže automatická detekce pomocí libosinfo. Informace o systému slouží ke správnému nastavení parametrů virtuálního stroje.
Aktuální verze by měla také umožnit snadné stažení a spuštění GNOME OS, o kterém píšu výše v článku, takže testování vývojových verzí by mělo být zase o kus jednodušší.
Kromě toho Boxy nově umožňují editovat XML soubor s nastaveními virtuálního stroje, čímž uživateli dávají možnost měnit prakticky jakákoliv nastavení, která podporuje knihovna libvirt. Je to tak částečně i odpověď na požadavky, aby Boxy nabízely více možností v nastaveních virtuálních strojů.
Editace nastavení virtuálního stroje.
Fotky
Správce fotek v GNOME se dočkal nového filtru nazvaného Trencin. Jedná se o filtr, který vznikl reverse engineeringem filtru Clarendon z Instagramu, na kterém pracoval v rámci bakalářské práce student Masarykovy univerzity Samuel Zachara.
Pomůcky
Dvě aplikace z kategorie Pomůcky (Utilities) se dočkaly kompletního redesignu rozhraní. Konkrétně se jedná o Nahrávání zvuku (Sound Recorder) a Snímek obrazovky (Screenshot). Jeden obrázek vydá za tisíc slov:
Zdroj: oficiální poznámky k vydání.
Evolution
Evolution patří mezi nejstarší aplikace GNOME. První verze tohoto správce osobních informací, jak se této kategorii softwaru říká, vyšla už před více než 20 lety. V posledních letech dostává spíše inkrementální zlepšení než zásadní novinky. Nejinak tomu bylo i v tomto vydání, jehož největší změnou je asi přechod editoru zpráv na JavaScriptCoreAPI ve WebKitu, což je důležité z pohledu bezpečnosti a udržitelnosti do budoucna, ale uživatel si takové změny ani nevšimne.
Nicméně jedné pro uživatele zajímavé změny se Evolution dočkal v podobě pluginu. V rámci Google Summer of Code vznikl plugin, který přidává podporu pro EteSync, což je služba, která poskytuje end-to-end šifrovanou synchronizaci kontaktů, kalendářů a úkolů mezi zařízeními a nabízí tak alternativu ke cloudovým službám ohleduplnou k vašemu soukromí.
Lokalizace
GNOME 3.38 je z alespoň 80 % přeloženo do 39 jazyků (o jeden více než minule). Čeština už řadu let patří mezi jazyky, do kterých je GNOME přeloženo kompletně. To platí i tentokrát. Chybí jen 10 řetězců v GNOME Terminalu, což je v celkovém počtu téměř 46 tisíc řetězců jen kapka v moři. Překlady dokumentace si polepšily o jeden procentní bod na 98 %. Chybí jen překlady licencí a dokumentace ke GTK, což není něco, co by lokalizaci vyloženě potřebovalo.
Do slovenštiny je rozhraní GNOME přeloženo z 94 % (posun o jeden procentní bod) a pomalu se tak dotahuje na jazyky, které mají překlady kompletní. Bohužel dokumentace i nadále zůstává na 1 %.
Na co se můžeme těšit
Největší změnu v dalším vydání oznámili vývojáři GNOME hned po vydání tohoto. Jedná se o změnu číslování verzí. Další vydání by mělo podle toho současného mít označení 3.40, ale bude mít jen 40. Projekt tak reflektuje skutečnost, že žádná velká vydání už nevychází a ani se neplánují.
GNOME 3.0 přineslo velké změny na povrchu i pod povrchem, ale od té doby GNOME, stejně jako řada jiných projektů, najelo na pravidelná vydání, která přinášejí inkrementální zlepšení. Žádné GNOME 4.0, které by přineslo nějaký radikální řez, se nechystá. Vše se bude odehrávat v rámci půlročních vydání, která se nebudou svojí důležitostí od sebe lišit, takže číslo označující velké vydání už jaksi postrádá smysl. Jednu dobu se uvažovalo o tom, že GNOME 4.0 přijde s GTK 4.0, ale vývojový cyklus GTK je dnes od GNOME odpojený a vypadá to, že přechod na GTK 4.0 bude spíš pozvolný, než že by se odehrál v rámci jednoho vydání, takže ani toto nemělo moc smysl.
GNOME 40 by také mělo vyjít po vydání GTK 4.0, které by vývojáři rádi vydali do konce roku. Jak už píšu výše, přechod bude pozvolný a rozhodně nelze čekat, že by další vydání GNOME bylo z velké části přeportované na nové GTK 4.0. Některé aplikace už ale mají v repozitářích živé větve s GTK 4 portem, takže je možné, že už v dalším vydáním nějaké ukázky budou. Samotné GTK 4.0 přinese řadu inovací, na kterých vývojáři pracovali několik let. Díky mimo jiné Scene Graph Kitu by mělo být výrazně rychlejší než GTK 3.
Řeší se také budoucnost evolution-data-server, což je centralizovaný backend pro kalendáře, kontakty, úkoly a poznámky. Zaprvé tento model příliš nezapadá do modelu sandboxovaných aplikací a zadruhé většina uživatelů dnes s těmito informacemi pracuje přes webové rozhraní, takže poptávka po klientech e-d-s z řad aplikací už není taková. Nicméně bez e-d-s by nebyla ani integrace kalendáře s událostmi do GNOME Shellu, což používá i řada uživatelů, kteří jinak spoléhají na webové rozhraní. Vyřešit tuto otázku ještě nějaký čas zabere, ale je možné, že už v dalším vydání nebude e-d-s nutnou součástí GNOME.
ČLÁNKY DO MAILU