Zvýrazňující barvy
Co se dozvíte v článku
Jedná se o vizuálně asi největší změnu nového GNOME, která se připravovala několik vydání. GNOME používá knihovnu libadwaita jako nadstavbu nad GTK. Ta ale nepodporuje libovolná témata vzhledu. Jedinými podporovanými tématy jsou světlé, tmavé a s vysokým kontrastem. Aby se ale mohly distribuce nějak vizuálně odlišit, přibyla možnost změnit tzv. accent color, což je barva, kterou se vykreslují prvky rozhraní, které je potřeba zvýraznit: přepínače, potvrzující tlačítka, zapnuté volby apod.
Tento požadavek přišel ze strany Ubuntu. GNOME tradičně používá modrou barvu, Ubuntu ji ale chtělo nahradit svojí tradiční barvou – oranžovou. Právě v Ubuntu tato možnost přepínání zvýrazňujících barev existuje už nějakou dobu a v tomto vydání se dostala i do upstreamového vydání. Pokud vás tedy modrá nudí, máte nyní na výběr z dalších osmi barev.
GNOME Shell
Lepší vykreslování na malých rozlišeních
GNOME Shell v tomto vydání přináší hned několik zajímavých vylepšení, ale já považuji za nejpodstatnější zlepšení vykreslování na malých rozlišeních. Režim Činnosti, který nabízí přehled o otevřených oknech, plochách, oblíbených aplikacích atd., totiž doteď používal pevné odsazení. To vedlo k tomu, že prázdné prostory zůstávaly na malém rozlišení, které nabízí menší vykreslovací plochu, stejně velké a zmenšovaly se prvky jako ikony aplikací. Spouštěče aplikací nebo panel Dash byly příliš malé, zatímco prázdného místa bylo na obrazovce hodně. Jak můžete vidět na obrázku níže, toto se teď podstatně zlepšilo.
Hardwarová akcelerace nahrávání obrazovky
Minule jsem psal o tom, že GNOME přešlo u nahrávání obrazovky na kodek H.264, který má obecně pořád nejširší podporu v hardwaru. Nyní se z toho snaží těžit a přidávají podporu pro hardwarovou akceleraci přes VAAPI. Řešení funguje na grafických kartách Intel a AMD a mělo by výrazně snížit zatížení procesoru při nahrávání. Pokud některá podmínka není splněná, využije se záložní řešení v podobě VP8.
Mutter
Nativní škálování pro aplikace na XWaylandu
GNOME už léta nabízí dva druhy škálování na monitorech s vysokým rozlišením. Jedno je celočíselné, které prostě do okna vykreslí to, co mu aplikace pošle, ať už si s vysokým rozlišením poradí nebo ne. Druhé je neceločíselné, u kterého můžete zvětšení nastavit po 25 %. To ale vyžaduje doškálovávání bitmapy, kterou aplikace pošle k vykreslení, protože neceločíselné škálování není na úrovni grafických frameworků a aplikací zdaleka tak rozšířené.
Když si nastavíte škálování na 175 %. Ve skutečnosti Mutter aplikaci řekne, aby mu poslala obsah okna naškálovaný na 200 % a ten potom zmenší na 175 %. Směrem dolů to není takový problém, ale směrem nahoru to produkuje lehce rozmazaná okna. Problém byl, že u aplikací běžících na XWaylandu Mutter automaticky předpokládal, že škálovat neumí. Řekl jim tedy, že mají poslat obsah okna vyškálovaný na 100 %, který potom zvětšil na 175 %. Rozmazaná okna tak měly i aplikace, které by jinak škálování na 200 % zvládly.
V nejnovější verzi Mutter umožní aplikacím běžícím na XWaylandu škálovat na požadovanou hodnotu a jen v případě, kdy to opravdu nezvládnou, to udělá za ně roztažením bitmapy okna. Tato volba je momentálně vedená jako experimentální a musíte ji zapnout (v Dconf Editoru hledejte „xwayland-native-scaling“). Zatím má ještě mouchy, ale až se vyladí, odstraní se tím největší problém neceločíselného škálování a GNOME na něj bude moct konečně přejít ve výchozím nastavení (neceločíselné škálování je také pořád skryté pod experimentální volbou „scale-monitor-framebuffer“). To celkově pomůže posunout podporu HiDPI monitorů, protože celé řadě z nich nevyhovují celočíselné hodnoty.
Nastavení
Nastavení tentokrát nepřináší porci velkých změn, ale spíše sadu drobnější vylepšení. Modernizované bylo dialogové okno pro přidávání nového uživatele. Pokud si přidáváte nový vstupní zdroj, můžete kliknout na ikonu oka a prohlédnout si, jak vybrané rozložení klávesnice vypadá před tím, než si jej přidáte.
V nastavení přístupnosti najdete nově možnost zapnout aktivaci oken tím, že na ně najedete myší. Jedná se o další volbu, která byla původně jen v GNOME Tweaks a na základě své popularity se přesunula do standardních nastavení.
Nastavení napájení má nově kratší časy pro uspání zařízení jako mobilní telefony nebo tablety v případě nečinnosti. Dosud byl nejkratší čas 15 minut. Ten i nadále zůstává, ale pokud GNOME pozná, že běží na mobilu nebo tabletu, nabídne hodnoty už od 2 minut.
Nová podoba dialogů
Dialogová okna jak v systému, tak aplikacích mají novou podobu, která lépe funguje na malých obrazovkách. Tlačítka jako „Uložit“, „Zahodit“ nebo „Zrušit“ jsou nyní větší a v okně seřazená pod sebou.
Aplikace
Nautilus
Správce souborů Nautilus (aka Soubory) našel v GNOME 47 nové využití. Používá se totiž jako dialogové okno pro výběr souboru. Když potřebujete vybrat nový soubor, zobrazí se nyní Nautilus ve speciálním režimu. Toto řešení má hned dvě velké výhody: zaprvé to ušetří vývojářům čas, protože nemusí věnovat tolik energie samostatnému dialog pro výběr souboru v GTK, a zadruhé Nautilus nabízí větší flexibilitu než původní dialog. Přiznejme si, že ten mezi uživateli nebyl nikdy příliš populární. Úplně se ho ale nezbavíme. Nautilus se používá pouze v případě, kdy aplikace používá příslušný XDG portál. Pokud volá přímo GTK, využije se dialog z něj.
Není to ale jediná novinka, kterou Nautilus přináší. Položku „Jiná umístění“ nahrazuje „Síť“ a nacházejí se pod ní jen vzdálené disky. Lokálně připojené disky se nově zobrazují přímo v bočním panelu. Ten se stal flexibilnějším, protože ubylo položek, které jsou na něm fixně. Nově se to týká jen položek Domů, Nedávné, Oblíbené, Síť a Koš. Všechny ostatní si může uživatel jednoduše odstranit.
Web
Ty, kdo používají Web (aka Epiphany) v kombinaci s Firefoxem, nepotěší, že vývojáři dočasně vypnuli podporu pro Firefox Sync, který umožňoval synchronizovat uživatelská data s Firefoxem. Mozilla totiž ve službě provedla úpravy, které podporu ve Webu rozbíjejí, a vývojáři netuší, kdy se jim to podaří opět zprovoznit.
Web ale přináší i zlepšení: umí doplňovat do formulářů údaje jako email, jméno, adresa… Má nově informační panel o soukromí, který zobrazuje informace o tom, kolik prohlížeč zablokoval sledujících prvků. Záložky jsou pak umístěné v novém vysouvací panelu.
Kalendář
Aplikace Kalendář se dočkala přepracovaných popoverů, které zobrazí více informací o události, když na ni kliknete. Jednotlivé typy informací jsou oddělené a celé to působí přehledněji. Kalendář se taky podstatně zlepšil, co se týče stability a rychlosti. Dříve po připojení k mému účtu, kde mám kalendáře se stovkami událostí, buď rovnou spadl nebo byl velmi pomalý. Nyní funguje bez problémů. Konečně začíná působit jako vyzrálá aplikace.
Baobab
Po delší době se novinek dočkal také letitý nástroj na analýzu využití disku Baobab. Na zobrazení stromové struktury GtkColumnView a přestala se využívat některá API, která byla označená za zastaralá. Naopak se začaly používat symbolické ikony.
GNOME Circle
Circle představuje soubor aplikací, které nejsou přímo součástí GNOME, ale dodržují stejná designová pravidla, souzní s jeho filozofií a využívají jeho infrastrukturu. Za posledního půl roku v něm přibylo šest aplikací:
- Binary – jednoduchá aplikace na převod čísel mezi desítkovou a dvojkovou soustavou.
- Biblioteca – offline čtečka dokumentace ke GNOME.
- Hieroglyphic – vyhledávač symbolů v LaTexu.
- Resources – aplikace na sledování využití systémových zdrojů, možná budoucí náhrada System Monitoru.
- Tuba – desktopový klient pro služby Fediverse jako Mastodon nebo GoToSocial.
- Valuta – aplikace na převádění mezi měnami.
GTK a libawaita
Minule jsem psal o tom, že GTK dostalo nový Vulkan renderer, který přináší věci jako neceločíselné škálování a lepší vykreslování písma, ale že má pořád mírně horší výkon než ten stávající. Nyní jsou už vývojáři s jeho výkonem očividně dostatečně spokojení, protože se na systémech, které podporují Vulkan, používá jako výchozí.
CSS engine v GTK nově podporuje CSS proměnné a přidává další vlastnosti pro práci s barvami. Více se můžete dozvědět na blogu GTK. Přibyla také prvotní podpora pro správu barev, která umožňuje informovat kompozitor o použitém barevném prostoru pro obsah v HDR. Jedná se o jeden dílek skládačky ve snaze přinést podporu HDR také na linuxový desktop.
Libadwaita obsahuje několik nových widgetů, např. AdwButtonRow, který se používá na organizaci tlačítek do řady. Využívá se právě v nových dialozích, o kterých píšu výše v článku. API, které se používalo pro staré dialogy, bylo označené na zastaralé. Dalším zajímavých widgetem je AdwBottomSheet, který umožňuje vytvářet mimo jiné vysouvací panel.
Lokalizace
Rozhraní GNOME bylo v době psaní článku přeloženo do češtiny z 99 %. Chybělo asi 200 řetězců, z nichž 150 bylo v nástroji sysprof, který je určený pro vývojáře a u kterého angličtina tak nevadí. Lokalizace rozhraní GNOME do češtiny si tak i nadále udržuje vysokou úroveň. Trochu slabší to je s překlady dokumentace, které jsou na úrovni 87 % a pomalu klesají.
Dobrou zprávou je, že setrvalý pokles překladů zvrátila slovenština. Lokalizace rozhraní do slovenštiny se od minulého vydání zvedla ze 78 na 88 %.
Na co se těšit
Na co se těšit v GNOME 48, které vyjde za půl roku? Prohlížeč dokumentů Papers pravděpodobně nahradí na pozici výchozího prohlížeče PDF Evince. O tom, že vývoj Evince ustrnul a kvůli tomu vznikl fork po názvem Papers, jsem psal už minule. Situace s Evince se od té doby nezměnila, zatímco Papers se těší aktivnímu vývoji.
Rozhraní se postupně přepisuje do Rustu a upravuje tak, aby fungovalo lépe i na malých obrazovkách. Nově také přibyla dlouho chybějící vlastnost – podepisování dokumentů elektronickými podpisy. Na cestě je taky ověřování elektronických podpisů, takže až Papers Evince v GNOME nahradí, přinesou zajímavé funkce, po kterých uživatelé roky volali.
Pravděpodobně dojde taky na nasazení nového písma pro uživatelské rozhraní. GNOME používá od verze 3.0, což už je téměř 14 let, písmo Cantarell. V plánu je ale přechod na písmo Inter, které má podstatně aktivnější komunitu a vývoj.
V GNOME 48 bychom se také měli dočkat komplexnější podpory HDR. Ta už jde zapnout v aktuální verzi, Mutter na Waylandu už HDR podporuje, ale abychom mohli říct, že GNOME podporuje obsah v HDR, je potřeba hodně práce v celém grafickém stacku Linuxu. V dalším vydání už by se to mělo pomalu blížit do finále.
Dočkat bychom se měli věcí, které byly původně plánované pro GNOME 47, ale nakonec se do vydání nedostaly. Patří mezi ně slučování notifikací od stejné aplikace v seznamu notifikací a nový panel „Síť a Internet“, který má v nastaveních nahradit samostatné panely „Síť“ a „Wi-Fi“.
(Autorem obrázků je Jiří Eischmann.)