Proč Flash?
Flash je dnes stále jediným univerzálním formátem pro vkládání videa přímo do webu. Drtivá většina serverů stále využívá právě možnosti Flashe, protože je to velmi rozšířená technologie s penetrací přes 99 %. Pro tvůrce obsahu je to tedy jistota, že se video uživateli přehraje.
Odpůrci poukazují na proprietárnost celé technologie a velmi špatnou implementaci, která je jednak na mnoha platformách nestabilní, ale zároveň je ohromně náročná na systémové prostředky. Celou problematiku nedávno na svém blogu shrnul Jason Garrett-Glaser, který je vedoucím vývojářem video enkodéru x264.
Jason vysvětluje, že Flash je tu především z historických důvodů. Flash se stal populárním díky svým schopnostem a flexibilitě. Než přišel Flash, byly tu jen tři možnosti: Windows Media, Real a Quicktime. Všechny možnosti byly proprietární, neexistoval svobodný přehrávač a pro všechny formáty jste museli doinstalovat dodatečnou aplikaci.
Z tohoto hlediska byl Flash výhrou. Podporoval otevřené formáty jako H.263 a MP3 a používal extrémně jednoduchý kontejner FLV.
Podle Garrett-Glasera se tedy Adobe silně stalo v tomto oboru monopolem, což také znamenalo ustrnutí. To je nebezpečí každého monopolu: přestanou vyvíjet, protože nemají žádný důvod své produkty vylepšovat.
Problémem je, že Adobe neřeší problémy Flashe na Mac OS X a Linuxu. Linux je operační systém, který používá maličká skupina koncových uživatelů, kteří ale tvoří velkou část webových a softwarových vývojářů.
Jelikož Adobe vyčlenilo na vývoj linuxové verze jen jediného vývojáře, je linuxová implementace výrazně horší než ta z MS Windows.
Čím nahradit Flash?
Jason Garrett-Glaser přemýšlí také nad tím, co dál. Co teď? Flash je zmetek, nenávidíme Flash, ale jak se ho zbavíme alespoň v internetovém videu?
Podle jeho slov je jednou z možností HTML 5, který má ale zatím řadu nedostatků. Jedním z hlavních je problém podpory formátů. Komprese formátu Theora je výrazně horší než u H.264. To, že není zatížena patenty, zajímá nás od svobodného software, ale ne firemní uživatele.
Před více než dvěma lety jsme také upozorňovali na to, že Ogg Theora není součástí HTML 5, protože firmy nechtějí riskovat problémy s patenty. V současnosti tedy neexistuje standardní HTML 5 video formát, což znemožňuje masivní nahrazení standardizovaného Flashe.
Každý výrobce prohlížeče si tak implementuje video formát po svém. Firefox nabízí podporu Ogg Theora a H.264 integrovat nechce. Proti tomu Google ve svém Chrome integruje právě H.264 a zase nechce Ogg Theora. Na své službě YouTube už umožnil přehrávání bez Flashe. Nutná je ale právě podpora patenty zatíženého video formátu v prohlížeči.
V současnosti tedy chybí video formát, který by přijali všichni hlavní dodavatelé prohlížeče. Musí být dostatečně kvalitní, dobře implementovatelný, nezatížený patenty a licenčními poplatky.
FSF: Google má tu moc
Je jasné, že Google také nechce být na Adobe závislý a navíc chce HTML 5 rozšířit i na své další služby. Podle FSF (Free Software Fountation) je právě Google tím, kdo může celou situaci zvrátit – svým formátem VP8.
Google totiž v loňském roce koupil společnost On2 Technologies za 106 milionů dolarů. Tato firma se zabývá vývojem video formátů, takže Google má nyní k dispozici sadu moderních formátů. Nejmodernějším z nich je formát VP8, který byl vydán v roce 2008.
FSF je přesvědčená o tom, že by tento formát mohl být právě tím, který změní síly na poli webového videa. Organizace poslala Google otevřený dopis, ve kterém jej vyzývá k otevření tohoto formátu. S odkoupením On2 nyní vlastníte největší internetovou video službu a všechny patenty související s výkonným video formátem VP8. Uvědomte si, čeho můžete dosáhnout, pokud uvolníte VP8 pod neodvolatelnou licencí a nabídnete jej uživatelům YouTube. Můžete ukončit závislost webu na patentovaných video formátech a proprietárním software.
Je to správná cesta?
K problematice uvolnění VP8 se vyjádřil i už zmíněný Jason Garrett-Glaser. VP8 řeší problém komprese. Přestože není tak dobrý jako x264, rozdíl už není tak propastný jako v případě Ogg Theora.
Technicky je tak VP8 rozumným řešením. Stále je tu ale podle Garnett-Glasera problém s patenty. Mnoho společností nebude chtít slepě implementovat úplně nový formát do svých produktů, protože se budou bát porušení patentů. Theora je tu šest let a stále se některé firmy (Nokia a Apple) obávají problémů!
Dalším problémem je současná uzavřenost celého formátu VP8. Ve formátu mohou být vážné chyby a doposud byla vytvořena jen jediná implementace. I v případě Theory vlastně existuje jen jeden encoder. Neexistence konkurence způsobí stagnaci vývoje.
Třetím zmíněným problémem je podpora v přenosných zařízeních. Aktuální dekódovací čipy nemohou být jednoduše překonfigurovány pro využití VP8. Podpora tak bude k dispozici jen na zařízeních s výkonnými ARM čipy, které zvládnou softwarové dekódování.
Jason Garrett-Glaser ale vidí i některé zajímavé výhody VP8, není to tedy podle něj ztracená cesta. Velkou výhodou VP8 je, že řeší problémy Theory – ta je navždy zmrzačena zastaralou technologií a slabými možnostmi.
Theora podle Jasona nemůže nikdy konkurovat kvalitě H.264 a jediným řešením by byla nová verze formátu Theora. Proti tomu VP8 nabízí výrazný skok v kvalitě a je srovnatelný s H.264.
Otevře tedy Google svůj formát VP8?
Otázkou tedy je, zda Google skutečně svůj formát otevře tak, aby byl přijatelný i pro ostatní tvůrce prohlížečů. Faktem je, že Google teď musí platit několik milionů dolarů ročně za implementaci H.264 v prohlížeči Chrome. Tímto krokem by tak minimálně mohl přejít na vlastní formát, který by ho zbavil dalších poplatků.
Kromě jiného by se firma mohla začít postupně zbavovat závislosti na Adobe a Flashi. Nejriskantnějším, ale zároveň nejsilnějším krokem by bylo přepnout YouTube jen na VP8 a nabídnout vlastní plugin pro tento formát.
Podle Jasona Garrett-Glasera to má na takto velké službě šanci na úspěch. Díky popularitě YouTube by jim to získalo více než 80% penetraci během jednoho či dvou měsíců. Bylo by to velmi účinné, protože by nebylo třeba čekat na podporu VP8 v prohlížečích.
Snaha o nasazení formátu VP8 je jediným logickým vysvětlením akvizice společnosti On2 Technologies. Jediným dalším důvodem akvizice za 100 milionů dolarů je získání patentů pro zapůsobení v patentových sporech. Mělo by něco takového vůbec šanci na úspěch?
, ptá se na konci svého zápisku Jason Garrett-Glaser.