Názory k článku Google otevřel svůj video formát: Flashi zvoní hrana
-
kos (neregistrovaný)
Viva la Google! :) Ne ze bych byl nejakou Stevieho ovci nenavidejici flash(takove sem snad nechodi) ale realitou bylo ze flash nebyl nikdy zrovna tou nejlepe odladenou technologii (naroky na system byly porad dle me celkem velke).
Zda se ze v temnem lese proprietalnich technologii svita na lepsi otevrene casy.
PS Novy kral vypada zatim jako stihly fesak, nechme se prekvapit jak to dopadne :)
-
moole (neregistrovaný)
Abych vás uklidnil, nový král zas takový fešák není. Ani technologicky (specifikace formátu je mizerná a obsahuje chyby, které se jejím vydáním staly vlastnostmi), ani licenčně (algoritmicky je VP8 podobnější H.264 než VC-1 a přitom VC-1 patentovým sporům neodolalo).
Jak se k tomu postaví Apple je pro mě to nejzajímavější:
- Youtube si nechat ujít nemůže
- H.264 je technologicky lepší a Apple nebude chtít podporovat horší standard
- Implementace do mobilního HW Applu není otázkou měsíců, ale minimálně roku..Nakonec ano, nechme se překvapit, jak to dopadne :)
-
blizzboz (neregistrovaný)
Flash neni len video, Flash je v prvom rade behové prostredie pre RIA. Flashu môže konkurovať Silverlight alebo JavaFX možno ho raz jedna z týchto technológií nahradí. Naopak HTML( + JS) neni určené na tvorbu aplikácií ale ako značkovací jazyk na tvorbu statických dokumentov a ani zďaleka neposkytuje také možnosti ako Flash. Apple, Opera aj všetci členovia WHATWG sa môžu postaviť aj na hlavu o tom čo sa bude používať na webe rozhoduje v prvom rade trh.
-
brk (neregistrovaný)
Máš pravdu, ale teď realisticky. Kolik lidí svůj flashblock vypíná téměř výhradně pouze kvůli videu na webu? A tahle skupina bude nyní po boku Apple výrazně zbrojit proti používání flashe tam, kde to není nutné.
IE měl taky takřka neotřesitelný podíl a bylo běžné pod „nefunkčním“ webem vidět, že je optimalizovaný pro IE a jinde nejede. Dnes už to platí jen u starých firemních aplikací. Flash může mít časem stejný „problém“
-
pas (neregistrovaný)
Video vzal čert, jistěže může být už brzo v pohodě v HTML.
Ale jinak doporučuju povšimnout si, že Adobe a Google jsou momentálně nejbližšími spojenci. Google zaintegroval Flash do Chrome, zapracoval na tom, aby tam líp běžel (nové plugin API) a Flash bude také důležitou součástí Chrome OS (nebo i včera ohlášené Google TV). Google dobře ví, že pokud se má naplnit jeho vize webových aplikací, které plně nahradí klasické aplikace, tak pouze s HTML nevystačí. Vývojáři budou mít na výběr tři hlavní technologie, ve kterých budou aplikace dělat: HTML, Flash a Native Client. Každá z nich má určité výhody i nevýhody. Mimochodem, všechny tři jsou zkombinované v jedné aplikaci samotného Googlu – mapách (normální mapy + street view + Earth).
Podobně bude Flash (AIR) jednou z klíčových technologií na Androidu (http://labs.adobe.com/technologies/air2/android/)
-
Pokud vím, tak Google už dokonce oznámil, že v Androidu 2.2 bude podpora Flashe. Bude to tedy první mobilní OS s Flashem. Google a Adobe opravdu úzce spolupracují proti společnému nepříteli, Adobe. MS nechává protentokrát Google na pokoji a redmondští se jim oplácí neutralitou.
Cílem otevření VP8 není podle mého odstranit Flash, jak píše v článku Petr Krčmář. Cílem je oprostit se od H.264 a poplatků pro MPEG LA.
Mimochodem spousta lidí v předchozích příspěvcích si plete pojmy proprietární, opensource, otveřený a podobné. Je třeba to rozlišovat. Pokusím se to objasnit:
H.264 je otevřený formát, není tedy proprietární. To znamená, že k němu existuje jasná a všem zdarma dostupná specifikace (v podobě ISO standardu MPEG-4 AVC). Opakem otevřeného formátu jsou například proprietární WMA nebo WMV formáty, které autoři FFmpegu implementují reverzním inženýrstvím. Formát potom může a nemusí být zatěžkán patenty. To ale nemá s jeho otevřeností nic společného. Otevřené formáty H.264 nebo MP3 jsou zatěžkány mnoha patenty, naopak může existovat proprietární formát nezatížený patenty (přikladem je možná WMA, ale jistý si nejsem).
Všimněte si, že dosud se bavíme o formátu. Nyní přejdeme ke kodeku (popřípadě enkodéru nebo dekodéru). Do H.264 se dá komprimovat opensource enkodérem x264 nebo různými uzavřenými. Existují i opensource dekodéry (libavcodec) nebo uzavřené (DivX 6). Existují také opensource kodeky pro proprietární formáty. Takže pojmy openource vs. uzavřený, otevřený vs. proprietární, svobodný vs. patenty chráněný se nijak nevylučují a existují libovolné kombinace těchto vlastností.
Google udělal 3 základní kroky:
1) Dal volně k dispozici patenty na VP8 formát
2) Vydal specifikaci (prý nekvalitní, ale to je na jinou debatu)
3) Uvolnil kodek pod BSD-like licencí
P.S. Výrazy jako „opensource formát“ už tu, prosím, tedy nechci vidět. ;-) -
ISO standardy nejsou zdarma. Za specifikace MPEG-4 se platí. Konkrétně specifikace MPEG-4 AVC stojí 294 švýcarských franků:
http://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_tc/catalogue_detail.htm?csnumber=52974
ISO vlastní copyright na své standardy.
Jinak pojem „otevřený standard“ je hodně kontroverzní a není na to jednotný názor, co je a co už není otevřený standard. Existuje řada definicí:
http://en.wikipedia.org/wiki/Open_standard
Pro některé otevřený standard znamená nezatěžkaný patenty, evropské země definují otevřený stamdard jako takový, který je bezplatně k použití (což pro ty patentované asi neplatí), pro mnohé ovšem „otevřený standard“ nebo „otevřený formát“ znamená takový standard, do jehož vývoje mohou zasahovat i jiní lidé, skupiny či společnosti než tvůrce onoho standardu. To pro standardy MPEG zrovna neplatí. Google teď na stránkách WebM naznačuje, že by to mohlo platit pro jeho standard, tedy něco v tom smyslu, že lze posílat připomínky k VP8 a dalším, které by třeba eventuálně mohly po letech vést k něčemu jako VP9 (VP8 a současný WebM měnit nehodlá, kvůli kompatibilitě). -
Specifikace H.264 je k dispozici zdarma (od ITU):
http://www.itu.int/rec/dologin_pub.asp?lang=e&id=T-REC-H.264-200903-S!PDF-E&type=items.
A co se týká toho zasahování do standardů, tak to je součástí standardizačního procesu u ISO i u ITU, ne?
-
pas (neregistrovaný)
:)
V tom případě by se mělo zakázat i HTML/JS a další extrémně vrstevnaté architektury. Jakmile se začnou HTML5 hry a aplikace jen trochu přibližovat těm flashovým, uvidíte ty větráčky… (porovnání výkonu viz třeba http://www.themaninblue.com/writing/perspective/2010/03/22/)Já to říkám pořád, že nejekologičtější nápad je spáchat sebevraždu. :)
-
pas (neregistrovaný)
Ono záleží na nástrojích a celém produkčním procesu, ne jen na technologii samotné. Kolik vývojářů umí (nebo by reálně dělali) Farmville tak, že to napíšou v Céčku a pak to přeportují do JavaScriptu? Na casual hry se prostě ideálně hodí Flash, resp. kreativní nástroje od Adobe… samozřejmě pouze do té doby než někdo (v první řadě zřejmě opět Adobe) neudělá ekvivalentní nástroje pro HTML5.
-
pas (neregistrovaný)
Samozřejmě. Frameworky pro klasické webové aplikace existují, ale u Flashe jde hlavně o hry (animace, grafika, zvuk) a v této oblasti bohužel ani náhodou není na obzoru nic co by se přibližovalo nástrojům od Adobe. Pokud jde o čistý kód, tam je to fuk, ActionScript je podobný Javě, Flash Builder je Eclipse… přechod na JavaScript by pro nikoho nebyl problém. Ale dokud nebude nástroj pro kreativní animování na časové ose, nezačnou se v HTML dělat ani blbé reklamy. Obávám se, že s tím bude muset přijít zase Adobe.
-
pas (neregistrovaný)
To není žádná novinka, to říká i sama Adobe – kdyby HTML konečně umělo to, co umí Flash, tak by jim to usnadnilo život, dělali by nástroje pouze pro HTML. Bohužel řada věcí, které umí Flash, zatím není ani na papíře, natož implementována. Třeba práce s webkamerou nebo low-level API pro generování zvůků, peer-to-peer komunikaci, atd.
-
Je lepší si rovnou přečíst tu plnou, původní verzi verzi (http://x264dev.multimedia.cx/?p=377) než tu přežvýkanou. Nechápu, jak autor článku dospěl k tomu, že Jason VP8 chválí, když ten článek je pro VP8, v jeho současné podobě, dost devastující. Pro mě je tam pár klíčových věcí:
1. VP8 v podstatě nemá specifikaci (tudíž tvrzení článku, že byl otevřen formát VP8, není pravdidá – otevřen byl kodek, zdrojový kód kodeku). „Specifikací“ VP8 je zkopírovaný céčkový kód, u jehož různých částí není zřejmé, co vůbec dělá. Čili je tu klasické staré zmatení veřejnosti, pojmů formát a kodek, obecně tedy specifikace (standard) a implementace (software), které většině lidí splývají, se všemi negativními důsledky. Bohužel Google oznámil, že specifikace VP8 je finální. A jelikož jeho softwarová implementace VP8 obsahuje chyby, které teď zmínění lidé odhalili (a poslali patche, které Google odmítl, protože už má rozhozenou síť důležitých partnerů a nemůže na chování VP8 nic měnit), jsou chyby kódovní/dekódování v softwaru VP8 navždy zadrátovány do specifikace VP8, stejně jako se chyby v zobrazování Internet Exploreru staly na mnoho let specifikací webových formátů. Google měl rozhodně zveřejnit specifikaci, protože to je to hlavní, o co jde. Zdrojový kód je open-source komunitě k ničemu. Kodeků (neboli softwarových implementací) máme spoustu. Open-source komunita má špičkové vývojáře kodeků, kteří ve zlomku času, který potřebují proprietární vývojáři, vytvářejí drasticky kvalitnější implementace daných formátů. Nejde o to, aby tady byl jeden softwarový produkt VP8, ale různé kompatibilní (a pokud možno kvalitnější, rychlejší) implementace. Od toho jsou standardy. Což je se zmračenou specifikací těžké.
2. Zs toho ukázkového výstup jednotlivých kodérů (mimochodem, slovo „enkodér“ v češtině neexistuje) je vidět, že současná implementace VP8 je katastrofální. Nejen že nestačí ani na základní profil H.264 implementovaný v x264, ale ani na kodéry předptopních fomátů. Všechno je příšerně rozmazané, což, jak je z toho blogu patrné, je i problém specifikace.
3. Jelikož zdrojový kód nepotřebujeme a kvalitativně nemá VP8 co nabídnout, jediný jeho smysl měl být v nezatíženosti patenty. Jenomže nic takového Google negarantuje. Žádné oficiální prohlášení, že neporušuje patenty třetích stran (zejména MPEG-LA) nikde není, a Google nevydal ani žádnou záruku toho, že všechny uživatele VP8 před případnými patentovými žalobami ochrání. Takže jediný důvod, proč používat VP8, stojí na velmi vratkých nohách, zejména s ohledem na to, že, jak se ukázalo, je téměř identický s H.264.
Takže bych to zatím jako žádné velké vítězství neviděl. Na druhou stranu to, jak agresivně do toho Google šlápl (okamžité uvedení na YouTube, příslib široké podpory u výrobců softwaru i hardwaru) může i tak znamenat aspoň nějaký posun, s ohledem na ten obrovský hype, který Google umí generovat.
-
„Open-source komunita má špičkové vývojáře kodeků, kteří ve zlomku času, který potřebují proprietární vývojáři, vytvářejí drasticky kvalitnější implementace daných formátů.“
To jsou kecy co? Myslel jsem si, že podobné výroky končily s koncem komunistických sjezdů KSČ, ale ono se to šíří dál.
Jinak za text děkuji, ale pokud je to tak, pak Google jen pokračoval v kvalitě nastolené W3C komunitou a webovými standardy. W3C také řídil mnoho let HTML až do verze 4.01, aniž by vydal vůbec gramatiku HTML a závazný způsob parsování – což je pro implementaci podstatné. Když pak každý browser logicky věštil z křišťálové koule co má dělat, webdesignéři měli sprostá slova nikoli na W3C, kteří by zasloužili zasypat sprostými nadávkami, protože oni to způsobili svojí laxní prací, ale na výrobce browserů.
W3C pak díky nesoudnosti webdesignerů poté, co zprasilo HTML začalo XHTML, ale starého psa novým kouskům nenaučíš. Zprasili ho ještě hůře, až ho přivedli do slepé uličky. HTML 5 pak začalo mimo W3C, protože ve W3C nic kvalitního vzniknout nemůže.
Google jen pokračuje kvalitativní laťkou ve stylu W3C a webových standardů. Webdesigneři hochštaplerství W3C vždycky tleskali, udělali si v něho svatyni, tak proč by totéž nemohl dělat Google? -
„To jsou kecy co? Myslel jsem si, že podobné výroky končily s koncem komunistických sjezdů KSČ, ale ono se to šíří dál.“
Ale ono to tak prostě je. Multimédia jsou výstavní síní open-source softwaru a kodeky jsou jeho rodinným stříbrem. LAME je celé roky bezkonkurenční MP3 kodér, x264 je nejkvalitnější H.264 kodér, Xvid byl celé roky nejlepší MPEG-4 ASP kodér, Vorbis je nejepší audio kodek, dekodéry FFmpegu jsou de facto světový standard v softwarových implementacích. A všechno to napsala hrstka extrémně šikovných a inteligentních lidí, kvalitněji, s mnohem větším množství funkcí a podporovaných vlastností, s lepším výkonem, ve zlomku času, který na to potřebují komerční firmy (např. vývojáři FFmpegu jsou schopni dekodér WMV napsat v podstatě přes noc, a to ten formát ještě museli reverse-engineerovat), které na to mají týmy placených programátorů. Tak to prostě je. -
Jeden obrázek vydá za tisíc slov http://static.arstechnica.com/02-22-2010/hd_beth.jpg
A to tam ještě není text, nebo HD signál. Tam je rozdíl ještě markantnější. Bohužel, OGG nemůže být lepší kvůli obrovské záplavě patentů, kterými je problematika videa zasrána.
-
Jaký OGG proboha? Když odhlédnu od toho, že je to Ogg (ogg je anglické slovo, ne zkratka nebo akronym), tak VP8 nemá s Oggem nic společného. Ogg je formát kontejneru, a VP8 teď bude používaný s formátem WebM, což je podmnožina Matrosky. Pokud je tím „Oggem“ míněna Theora (spousta lidí si plete Ogg, Vorbis a Theoru – tři různé věci), pak je to úplně mimo téma. Tady je řeč o VP8.
Doporučuji tu ukázku od Jasona – H.264 video kódované pomocí x264 versus aktuální VP8:
http://doom10.org/compare/x264.png
http://doom10.org/compare/vp8.pngDocela slušný masakr.
-
Myslím, že USA úplně stačí. :-) Patenty v USA jsou tím důvodem, proč se celou dekádu (zbytečně) vyvíjí Theora, proč Google za nesmyslných 120 milionů dolarů koupil prolhané On2 (prý o 50 % lepší než H.264 – pche…) s mrzáckým VP8 (několik opensource vývojářů za pět let napsalo kodér, který je nesrovatelně kvalitnější než to, co celá firma On2 tvořila celou dekádu), které otevřel s celým tím humbukem kolem toho, je to důvod, proč si ve většině linuxových distribucí nepřehraješ audio ani video, bez dodatečné instalace dekodérů. Bohužel nic jako lokální software pro země bez patentů neexixtuje.
Samozřejmě jediné dobré řešení by bylo zrušit softwarové patenty v USA. Všechno ostatní je jenom obcházení problému. Jinak open-source vývojáři na patenty samozřejmě kašlou. :-) Tedy aspoň open-source vývojáři kodeků. Prakticky všechny open-source kodeky používají formáty, na které se vztahují patenty (mimochodem, řekl to nedávno Steve Jobs z Applu, který je zainteresovaný v MPEG-LA, s tím, že už se shromažďují patentová obvinění proti Theoře). Ale je pak na uživatelích, aby si za to nesli zodpovědnost. Např. MPEG-LA za H.264 nehodlá vybírat patentové poplatky za bezplatné internetové video do roku 2016. Pak se uvidí.
-
Ondřej CaletkaZlatý podporovatelTohle přece není tak jednoduché. Formát H.264 není něco, co by průměrně inteligentní člověk vymyslel za jedno odpoledne, pracovaly na tom týmy vědců několik let, stálo to hodně peněz. Proč by měly být jeho tvůrci znevýhodněni jen proto, že nevymysleli žádnou hmatatelnou věc, ale software, jehož patenty většina světa neuznává?
Když zrušit patenty, tak všechny. Pak ale zase nastává otázka, zda by ve světě bez patentů byl vůbec někdo ochoten publikovat výsledky své práce, kdyby je pak mohl každý beztrestně kopírovat?
Na druhou stranu, když vidím dnešní způsob kopírování v zemích Dálného
východu, nedělám si iluze, že tamní „výrobci“ platí aspoň část patentních
poplatků. -
Tomáš J. Kouba (neregistrovaný)
Dobrý den, Vaše argumentace je sice platná, ale mnoho let zpět. Nepochybně existují výjimky, kdy je sw patent smysluplný. Možná dokonce H.264 je dobrým příkladem.
Obecně podle mne sw patenty způsobují celému světu velké ekonomické škody a zpomalují a především velmi komplikují vývoj. Především malé firmy a jednotlivci jsou patenty znevýhodněny. Svět bez sw patentů by byl mnohem lepší i v té nejhorší variantě, kdy by třeba H.264 neexistoval. To, že v USA právo přestalo sloužit společnosti, ale společnost slouží právníkům, není nic, co by bylo hodné následovat.
Osobně se domnívám, že vývoj H.264 by se zaplatil se ziskem i bez patentů. Implementaci kodeku lze i bez patentů prodávat. Navíc by se H.264 stal králem, a nikdo by nehledal právně svobodnější variantu.
Závěrem Vám ale chci vyjádřit odvahu Váš za podepsaný nepopulární názor… -
Jenže nechápete zásadní problém softwarových patentů.
Když vymyslíte stejný postup jako někdo před vámi, úplně sám a za své peníze, tak máte smůlu! Nesmíte to použít!
Takže jste kvůli sw patentům přišel o peníze, protože jste na něčem makal a pak někdo přijde a řekne – no jo, jenže tento nápad už mám patentován.
A řada těch patentů je triviálních, že na to přijde každý, kdo se zamyslí. Takže ten kdo vlastí patent blokuje inovace ostatních. -
Ano, to je to známé cimrmanovské „Teď tu byl!“
Problém s patenty je ten, že už neslouží původnímu účelu – ochraně malých vynálezců před megafirmami. Teď je to tak, že pokud něco vymyslíte sami, přijde pět velkých firem a řekne: „Tady porušujete náš patent uchycení čepu H3, tady porušujete náš patent ukotvení klínového řemene R52.1 a tady… takže nám ten svůj nápad prodáte za směšnou částku, jinak vás zažalujeme.“
Další kapitolou jsou pak patentoví spekulanti. Ti zase skupují haldy drobných nesmyslných patentů a vyčkávají, na koho by je mohli použít. Samozřejmě ti naopak pasou po velkých firmách, ze kterých vytřískají u soudu co největší peníze.
V důsledku tak patenty nevyhovují nikomu – ani malým ani velkým. Mimochodem to taky Microsoft i IBM už několikrát řekli. Ale v současné době prostě nemají jinou možnost a musejí držet strategické patentové portfolio. Myšlenka patentů byla na začátku dobrá, ale tyhle praktiky to celé uvrhly do pekel. -
Ondřej CaletkaZlatý podporovatel
Založil jsem k tomuto tématu anketu v diskuzním fóru, prosím vyjádření relevantních názorů tam.
http://forum.root.cz/index.php?topic=538.msg2855;topicseen#msg2855 -
Je zajímavé, že parazitismus je v dnešní době spojen právě s patenty. Firmy, které nemají žádný produkt a nic nikdy nevymyslely, se specializují pouze na to, že skupují patenty jiných firem, a pak vydírají jiné firmy. „Byznys s duševním vlastnicvtím“ je dnes jedním z nejprogresivnějších odvětví. Sám šéf skupiny MPEG-LA je zároveň patentovým trollem, vlastnícím jednu takovou moderní firmu, která nic nemá a nic nevyvíjí, jenom kšeftuje s patenty. A takových je čím dál víc. Softwarové patenty dnes neslouží k ničemu jinému než vzájemnému zastrašování. Velké firmy si budují patentové portfolio pouze k tomu, aby se bránily patentovým útokům jiných firem, na které můžou vytáhnout svoje patenty a pak se vzájemně dohodnout, že je společně využijí k tomu, aby na trh nemohla vstoupit konkurence. Je to naprosto absurdní, nesmyslný kolotoč.
-
Mrazí mě při pomyšlení, že půjdete volit. :-( Vypadá to, že jste obětí naprostých nesmyslů a typicky přejímáte názory (a výrazy) jiných – zainteresovaných skupin.
Parazitismus je sice spojován s patenty, ale s těmi, co je porušují. To jsou paraziti. Chtějí zadarmo získat to, co jiní vyvíjelí i řadu let příp. do toho investovali nemalé investice.
Toto „znárodňování“ je vlastní komunistům.
Trh s patentovými právy je trh jako jakýkoli jiný! Na tom, že si někdo „koupil“ patent (a druhý ho prodal) není nic špatného. Naopak!
Ale účelem patentu není omezit konkurenci, ale zamezit parazitování na investicích, které do inovace byly vloženy. Nic lepšího nemáme (ostatně jako v případě demokracie). -
MKuna (neregistrovaný)
Zjevne jste z moderni generace pravniku (patentovych?).
Doporucuji si zkusmo nechat neco patentovat – nejlepe jako OSVC. Ne jako napr. AV CR s partou pravniku v zadech. Pak nam tady muzete popsat kolik vas to stalo casu a penez. A jak vas pak stejne prevezl nekdo jiny s lepsim pravnikem.
Ale vse tady jiz bylo receno. Podle mne jste mimo. -
Moderní generace právníků? To se teda povedlo :-). To, co jsem tu napsal, spíš pasuje do tradiční „staré školy“.
Opravdu, tahle vaše _pohádka_ tu byla řečena již několikrát. Bez jakékoli statistiky kolik takových případu je (jsou-li vůbec nějaké a jsou-li neopodstatněné).
Bohužel drtivá většina diskutujicích (!= čtenářů) ráda ničí (velmi ráda), ale není schopna nic vymyslet, co se týká ochrany investic. Dokonce není schopna o této problematice konstruktivně kriticky přemýšlet. Dokonce není ani ochotna si o této problematice něco přečíst. -
Mard (neregistrovaný)
Vy tady bez důkazů obviňujete nositele jiných názorů, než máte vy, že nic nevymysleli a že jsou paraziti. Tak já vás na stejné bázi obviňuji, že jste hamižný blbec, který se živí duševní práci jiných, tím že jim krade výsledky jejich práce pomocí pseudopatentů. Zřejmě asi nejste kvůli svému mamonářské lakotnosti duševně pochopit, že když někdo patentuje úplnou blbost, tak může blokovat vývoj v daném směru. Zkusím vám to osvětlit na příkladu, který snad s pomocí příbuzných, dokážete pochopit. Kdyby někdo patentoval knoflík a rukojeť na zásuvku, tak by nikdo nemohl vyrobit žádný typ nábytku se zásuvkou bez placení tučných patentových poplatků, čímž by se nábytek stal neprodejným. Majitel patentu by sám nic nevyráběl, živil by se velmi úspěšně soudními spory s naivkami, kteří by vyrobili něco podobného co patentoval. Ve výsledku by na světě chyběly zásuvky. Kde tady vidíte nějaký pozitivní přínos?!? Pokud někdo patentuje kravinu, jako je třeba použití myši nebo dotykového displeje, tak pak každý kdo chce něco takového použít, tak to buď musí za vysokých nákladů obejít, nebo porušovat patentová práva, nebo to nepoužívat. Vy snad vybízíte k porušování práva? Nebo se vám líbí, že nějaké šikovné technologie neslouží lidem? Pak jste úchylný a zvrácený!
-
ex (neregistrovaný)
Vazeny diskutujici,
Vase nazory by fungovaly, kdyby vymahatelnost patentoveho prava (na obe strany) fungovala a to vsude. Bohuzel tomu tak neni a tak jsme svedky komplikovane vymahatelnosti odstraneni ochrany na neco co pravu neodpovida a naopak jsou obrovske ekonomiky, ve kterych nefunguje vymahatelnost opravneneho patentoveho naroku. A co to ma za nasledek?
Z ciste hospodarskeho hlediska v soucasne dobe jen ztratu jak primou tak neprimou pro toho, kdo patentovou ochranu drzi.
Nerikam ze ochrana dusevniho vlastnictvi by mela byt zrusena, ale staleti stary model je treba prebudovat, a byt si to mnozi uvedomuji, vzhledem k zminenym „patentovym parazitum“ se to v soucasnosti zda nemozne. Ale nikdy nerikejme nikdy. -
A ta statistika by se měla vytvořit jak? Kdo rozhodne, který patent je přidělený neoprávněně?
Proto je třeba striktně definovat co lze a co nelze patentovat a to co lze patentovat výrazně omezit. Je nesmysl, že si někdo může nechat patentovat algoritmus nebo obchodní model.
Zkuste si o tom tématu něco přečíst, nastudovat historii, jak a proč vlastně vzniklo patentové právo. Je to zajímavé a rozhodně se to neslučuje s Vašimi pochybnými názory. -
Například může být nepřímou metrikou (jednou z několika) počet podaných žalob a jejich tendence.
Proč chcete něco měnit, když nevíte, zda je současný stav problém? Můžete nadělat víc škody než užitku.
Můžete být víc konkrétní v čem se neslučují mé názory s legislativou?
PS: Vy jste tu nováček? Projděte si zde několik diskusí na toto téma. Napsal jsem desítky příspěvků. -
Úspěšnost žalob neřekne o smysluplnosti patentů vůbec nic. Soudce musí soudit podle zákonů, ne podle toho, co má nebo nemá smysl. Jinými slovy ten samý patent, který v jedné zemi projde, v jiné zemi soud okamžitě shodí ze stolu, protože tam jsou jiné zákony.
Také nikde netvrdím, že Vaše názory nejsou v souladu s legislativou. Naopak jsou a v tom vidím ten problém. Současná legislativa je zastaralá a špatná.
Že je současný stav špatný je jasně vidět z patentových sporů, kdy na sebe firmy útočí naprosto nesmyslnými patenty. Člověku zůstává rozum stát nad tím, jak takovou banalitu mohlo někoho napadnout patentovat a navíc to ještě patentový úřad uznal. Nepotřebuju k tomu žádnou statistiku. Jednoznačně je třeba změnit zákon tak, aby nebylo možné nechat si patentovat zcela zřejmé věci a hlavně aby nebylo možné si nechat patentovat způsob. -
Počet žalob bude od určitého počtu korelovat s nespokojeností resp. problémem v systému. Pokud tu statistiku zpřesníte dalšími informacemi, nebude to mít nulovou informační hodnotu. Dalším způsobem může být zjištění názoru těch, kterých se tento způsob ochrany týká (ev. může týkat). Na jiný způsob možná přijdete sám.
Že je současný stav legislativy špatný je jen váš názor. Může odpovídat realitě, ale nemusí. Navíc ani nevíte, jestli je problém v legislativě nebo v jejím naplňování. Známý popularizátor vědy prof. Koukolík popisuje, jak člověk často staví sám sebe do středu dění a své zkušenosti a priori zobecňuje. Nemusí to ale odpovídat realitě.
Mne by třeba zajímalo jak plní svoji funkci patentové úřady. A při revizi stavu bych začal jimi. Nikoli změnou zákona resp. jeho rušením (na základě dohadů). -
ex (neregistrovaný)
a) O patologii se nezajimam, ale to co citujete je jedna ze zakladnich poucek psychoanalyzy.
b) Urad je institut ridici se pravnimi predpisy, ve vetsine pravnich systemu je v dusledku povinnost pro urady vykonavat prave a jen to, co pravni predpisy nakazuji. Pokud toto necini, pokrocily pravni system me regulacni moznosti.
c) Pocet zalob je zavisly na parametrech pravniho prostredi – tedy nic srovnavatelneho. Do toho zahrnte kvalitu pravni upravy a miru spravedlnosti ve vymahatelnosti prava v dane oblasti.
d) Dle meho nazoru je jedine hledisko (teoreticke) to ekonomicke, ale je nerealne nestranne vstupni udaje ocistit tak, aby byly vysledky srovnatelne. -
ad b) vymlouvat se na nedokonalé předpisy/zákony je typické, ale často (a to je/byl názor prof. Cepla) neopodstatněné.
ad c) Je to jen můj názor, ale počet žalob a sporných řízení nebude příliš závislý na vymahatelnosti práva ani míře spravedlnosti. Podle mne budou subjekty využívat tyto nástroje, protože jinou možnost nemají. Nehovořím o extrémních případech.
ad d) Dokázal bych si ten názor vysvětlil i tak, že nárok na ochranu/užití má jen ten subjekt, který z toho dokáže obchodně „vytřískat“ nejvíc. Ale to jste asi nemyslel, nebo ano? -
ad b) Celá tahle debata je přeci primárně o tom, jestli jsou současné předpisy dobré nebo špatné. Pokud názor, že je současný stav špatný, šmahem zamítnete, není se o čem dál bavit.
ad c) Subjekty nebudou využívat možnost napadnout patent, pokud je jim dopředu jasné, že mají malou šanci uspět nebo by pro ně řízení bylo příliš nákladné. O smysluplnosti patentů to neříká vůbec nic. -
ad b) No primárně je všechny tyhle debaty o tom že drtivá většina tvrdí, že jsou zákony špatné (s poukazem na pár případů) a někdo (v tomto případě já) vysvětluje historický důvod a že není zcela jisté, zda je současný stav špatný resp. horší než v případě neexistence patentů.
ad c) Podle mne není většinou obecný názor na fungování justice tak fatalistický, aby se majitel patentu nepokusil o svá práva bojovat, i když by byl dopředu jakkoli skeptický. Na druhou stranu trochu přehodnocuju tuto variantu a asi bych se soustředil na další možnosti. -
ex (neregistrovaný)
post ad b) puvodne jsem reagoval timto na Vas narek ohledne fungovani uradu vykonavajici cinnosti v souvislosti s patentovym pravem (tim myslim obecne celou provazanou oblast): V pravnim state by kontrola a naprava tohoto segmenu mela byt tim nejjednodusim z napravnych reseni. Ted se dostavame k Vami regovane oblasti: Pokud pravni upravy umoznuji ruzne nesvary (at v nemoznosti napravy spravniho uradu nebo treba napravy pokroucenych soukrome-pravnich vztahu) jde VZDY o vady pravnich predpisu (uvazujeme pripad pravniho statu). Druha vec je ze lide a pravo totez jsou a bez napravy jednoho nejde napravovat druhe.
post ad c) kazdy jedinec minimalizuje energeticke naklady – proc zkouset neco co nema smysl. Pokud byste statisticky podchytil spory (t.j. nejenom zaloby), tak to by urcitym zpusobem vypovidajici bylo, byt by to bylo treba jeste nejakym zpusobem z hlediska cetnosti normovat (treba na pocet patentu). Sam asi tusite kolik veci se resi mimo soud, zvlast v CR. -
moole (neregistrovaný)
S těmi patenty je to v VP8 možná trochu světlejší. Jason Garrett-Glaser píše, že nejstarší kusy kódu jsou už ze začátku roku 2004. Specifikace H.264/AVC byla dokončována ve stejné době a tak je možné, že by se při případném patentovém sporu přišlo na to, že On2 implementovala některé patentované algoritmy dříve než MPEG a její patenty by se tak staly obecně neplatnými. Je-li si toho MPEG-LA vědoma, tak do sporu nepůjde. A menší patentové „spekulatny“ může Google prostě koupit.
-
Izak (neregistrovaný)
No ono se nakonec ukazalo, ze vetsina tech nekvalit je v nastaveni, nebot formaty jsou vec jednoducha, ale optimalizace je vec druha.
Ono se nakonec i ukazalo, ze ffmpeg je dobry prevodnik, jen ve vsech testech nikdo nezapnul optimalizacni flagy … po te co nekdo objevil, ze tam jsou (myslim ze je na to upozornili vyvojari ffmpegu) tak se vsichni omlouvali a updatovali weby …
-
nemam prezdivku (neregistrovaný)
Chci doufat a věřit, že to tak vážně není.
http://x264dev.multimedia.cx/?p=377
„The spec consists largely of C code copy-pasted from the VP8 source code — up to and including TODOs, “optimizations”, and even C-specific hacks, such as workarounds for the undefined behavior of signed right shift on negative numbers. In many places it is simply outright opaque. Copy-pasted C code is not a spec. I may have complained about the H.264 spec being overly verbose, but at least it’s precise. The VP8 spec, by comparison, is imprecise, unclear, and overly short, leaving many portions of the format very vaguely explained. Some parts even explicitly refuse to fully explain a particular feature, pointing to highly-optimized, nigh-impossible-to-understand reference code for an explanation. There’s no way in hell anyone could write a decoder solely with this spec alone.“
-
honza (neregistrovaný)
Můžete se podívat sám, ale opravdu je tam spousta céčkového kódu včetně TODO. Bude se asi nejdříve muset asi napsat specifikace v2.0, kde bude způsob dekódování specifikovaný tak, aby se dál napsat dekodér bez zkoumání chování „referenčního“ dekodéru.
http://www.webmproject.org/media/pdf/vp8_bitstream.pdf -
Nomad (neregistrovaný)
Kde je originalni zdroj k :
Google totiž oznámil, že nebude licenčně chránit uživatele (vývojáře) před případnými patentovými spory. Ani Google se zřejmě necítí být v natolik silné pozici, aby byl schopný fungovat jako masivní štít proti případným žalobám.
Tohle jsem nejak na netu nezahledl ;)
-
pas (neregistrovaný)
Ach jo, copak SWF si nemůže implementovat kdokoliv? I kdyby Adobe ze dne na den přestala existovat, nic se nestane, protože vývojářské nástroje už dávno dělají třetí firmy (kompilátor je open source) a player sice open source není, ale nikomu není bráněno udělat si podle otevřené specifikace SWF svůj vlastní.
Tak to jen pro upřesnění dávných mýtů… -
Substance242 (neregistrovaný)
Hmm, idem si prečítať odpovede hovorcu MPEG LA na otázky ohľadom pantetov a tak:
http://www.betanews.com/article/10-questions-for-MPEG-LA-on-H264/1274306999
H.264 je super, ale ak je pravda že sa môže stať, že napríklad video natočené kamerou ku ktorej je dodaná (kúpená jej výrobcom) licencia typu „iba na doma“ nemôžem dať ani na web, tak by som radšej použil niečo iné aj za cenu horšej kvality.
… a svoje hudobné CD sa chystám všetky (uff) nagrabovať znovu, a tentokrát do FLAC. :-) -
mat (neregistrovaný)
flash video ok, ale flash je tady primarne pro hry, art weby apod… a tady zatim konkurence pro flash neni a jen tak rychle nebude.
Flash si na tom smradlavem linuxu klidne vsichni blokujte, na vas se zadny byznys stejne neudela, je vas linuxaku dohromady asi tolik, jako fandu nejakyho vesnickyho fotbalovyho druzstva… -
Sten (neregistrovaný)
Ve stejném duchu oponuji. Flash používají jen ti chudáčci, co neumí používat JavaScript: http://code.google.com/p/quake2-gwt-port/
:)
ČLÁNKY DO MAILU
