Ve stručnosti: americké Ministerstvo spravedlnosti chce donutit Google ke změně obchodních praktik. Cílem je, aby Google ukončil exkluzivní smlouvy s partnery (například o zahrnování vyhledávače Googlu do produktů Apple), chce, aby Google sdílel data a výsledky vyhledávání se svými rivaly a v neposlední řadě navrhuje, aby se Google (Alphabet) musel zbavit prohlížeče Chrome, případně též operačního systému Android. Tedy aby tyto projekty se staly méně závislými na Googlu a jejich kód tak neobsahoval prvky vyhovující byznysu Googlu a jeho snahám o udržení svého výsadního postavení. Detailně v 58stránkovém PDF.
Monopol na online vyhledávání
Hlavní problém Googlu (Alphabetu) se samozřejmě i nadále točí kolem vyhledávání. Problém spočívá v tom, že Google aktivně utrácí hromady peněz za to, aby byl jeho vyhledávač výchozím v řadě produktů či služeb. Zářné příklady jsou třeba Firefox, díky kterému si Mozilla přijde od Googlu ročně na desítky až stovky miliónů dolarů, u Apple a jeho (nejen) iPhonů pak jde o miliardy dolarů. Že je Google ochoten takto výrazně platit za pozici výchozího vyhledávače, jasně říká, jak objemné jeho příjmy z této služby jsou, resp. jaké zisky díky ní dokáže generovat.
Google má ale i jiné kanály, přes které získává potřebná uživatelská data související s vyhledáváním, například přímo samotnou platformu Android, kde vše typicky teče přes jeho vyhledávač, resp. přes prohlížeč Chrome, kde v mnoha aplikacích ani není možné nastavit automatické používání výchozího prohlížeče (například ručně nastaveného Firefoxu), vždy se věc nejdřív zobrazí v „integrovaném prohlížeči“, tedy v Chrome. Sběr vyhledávaných dat je pak protkán i do služeb jako YouTube, kdy díky přítomnosti jeho enginu ve velkém množství takových služeb je Google schopen velmi přesně uživatele profilovat a využívat takové informace pro generování dalších příjmů/zisků.
Zpráva mimochodem hovoří o tom, že Google zpracovává v USA zhruba 90 % vyhledávaných dotazů. Ministerstvo spravedlnosti pak v antitrustovém podnětu argumentuje, že Googlem provozované odpírání přístupu k datům probíhá nejen v kritických distribučních kanálech, ale i u distribučních partnerů, kteří by jinak mohli využívat konkurenční služby rivalů a nové inovativní cesty.
Ostatně je tomu čtvrt roku, co americký soudce vydal rozhodnutí, dle kterého se Google dopouští ilegálního monopolu na vyhledávání.
Další návrhy
Návrh Ministerstva obsahuje i jmenování pětičlenné komise, která by měla rozhodovat technické otázky, mít právo vyžadovat součinnost, nahlížet do zdrojových kódů i firemních dokumentů, vyslýchat zaměstnance atd. Googlu by také mělo být přikázáno se po prodeji Chrome dalších 5 let zdržet snah vrátit se opět na trh webových prohlížečů. Případně, jak již bylo uvedeno, zbavit se Androidu formou prodeje, pokud předchozí snahy o nastolení férové soutěže nebudou dostatečné. Ministerstvo také chce, aby Google měl zakázáno kupovat či investovat do rivalů na poli vyhledávačů, produktů na bázi AI či technologií pro internetovou reklamu. Vydavatelé a webové stránky mají též mít právo vyvázat se ze zahrnování svých výtvorů do trénování googlích AI systémů.
Google také bude nucen licencovat své výsledky vyhledávání konkurentům, za nominální cenu, plus sdílet data, která sesbírá od uživatelů – ta musí konkurentům poskytovat bezplatně. Nadále mu bude znemožněno sbírat uživatelská data, která nemůže sdílet dál z důvodů ochrany soukromí (odtud možná plyne i rok připravovaná změna pravidel pro ukládání historie polohy, od příštího roku – termín se pro různé uživatele liší – jen lokálně v telefonu). Jako příklad uvádí Ministerstvo vyhledávač DuckDuckGo, který už dříve obvinil amerického giganta Google, že se snaží obcházet pravidla Evropské unie ohledně požadavku sdílení dat uživatelů s dalšími subjekty.
Třešničkou na dortu je, že by dle návrhu Google neměl být výchozím vyhledávačem ani na telefonech Google Pixel – i ty by se měly účastnit „otevřené soutěže“ o to, jaký vyhledávač si uživatel vybere sám. Stejně tak se v návrhu Googlu zakazuje upřednostňovat svoje produkty před jinými.
Reakce Googlu a další vývoj
Google má možnost předložit své vlastní návrhy. Právní oddělení firmy se už k věci vyjádřilo. Považuje návrhy Ministerstva spravedlnosti za ohromující, přístup Ministerstva jako bezprecedentní zasahování vlády, které poškodí americké zákazníky, vývojáře i menší podniky a ohrozí ve výsledku globální ekonomickou a technologickou nadvládu USA přesně ve chvíli, kdy je jí potřeba nejvíce (uvádí Chief Legal Officer Alphabetu, Kent Walker).
Výsledkem tedy je, že soudce Amit Mehta ve věci určil termín konání soudního procesu na duben příštího roku. Tedy pochopitelně již do období, kdy americkým prezidentem má být nynější zvolený prezident Donald Trump – v této souvislosti totiž nelze vyloučit, že obměněné orgány Ministerstva spravedlnosti USA do sporu nějakou formou zasáhnou.
Ať už se budoucí vývoj přikloní na tu či onu stranu (nebo dojde i k zásahu shůry ze strany Donalda Trumpa a jeho administrativy), věc má i jiný zásadní aspekt. Vzpomeňme, jak Google začal: svými kvalitami, bez reklamy, víceméně virálně smetl služby jako Altavista. To je ta optimální cesta.
Možná si vzpomenete na dobu před patnácti lety, kdy norská Opera si skrze EU vynutila na Microsoftu zahrnutí tzv. Ballot Screen do Windows. Obrazovka pro výběr prohlížeče sice byla hezká, ale Opeře nijak zásadně nepomohla ani nezahýbala podíly prohlížečů na trhu. To zvládl až Google s Chrome, a to z velké části i díky diametrálně vyšší kvalitě a rychlosti prohlížeče ve srovnání s IE či Firefoxem, až nakonec i sama Opera naskočila na stejný webový engine. A ano, zvládl to i díky neférové výhodě optimalizace prohlížeče a služeb, kdy Mozilla vždy tahá za kratší slámku a uživatel neplatící je čas od času trestán. Ostatně Google / Alphabet je dnes primárně korporát, který se odchýlil od původních ideálů zakladatelů, který záměrně poškozuje uživatele s blokátory reklamy a celkově v tomto užívá síly podepřené svým de facto monopolním postavením se službou Youtube.
Nicméně nic nemusí trvat věčně. Podobně jako kdysi služby, které smetl Google, i monopol Googlu je už nyní narušován, a to službami jako ChatGPT či Copilot, obecně službami postavenými kolem AI / LLM. Dominantnost YouTube také nevypadá tak dramaticky, pokud bychom do zkoumaného člověčenstva zahrnuli i mladé ročníky s jejich závislostí na TikToku. Dovolím si tvrdit, že svět klidně opustí vyhledávač Google, pokud se jim nabídne něco daleko lepšího či výrazně pohodlnějšího a nebude k tomu potřebovat regulaci Googlu. Stejně jako opustil MySpace, Firefox, Internet Explorer, Symbian či CRT monitory, kuličkové myši či drátová sluchátka, jednoho dne může opustit i Google.
Firmu, která je dnes téměř synonymem pro internet jako takový.
