Děkuji za další díl seriálu. Zkouším si příklady, ten poslední s nastavování barev pomocí bitplane mi dal trošku zabrat než jsem to pochopil. Musel jsem si ho napsat po svém, výsledkem je že mám pruhy svisle. Jinak na rozdíl od Herculesu mi fungují všechny příklady korektně v příkazovém řádku WIN-XP-32. Je vidět že tam ta podpora EGA (a i CGA) pořád někde je. Jediný co mne pobavilo, když se v textovém režimu nastavil font 8x8, tak při zobrazení v okně se písmenka vůbec nezměmila, jen se zvětšilo okno, aby se do něj vešlo 43 řádků. Po přepnutí do full screenu se to chová korektně. Grafický programy se do fullscreenu přepnou automaticky. Jen doplňuju před exit přepnutí zpět do textu gfx_mode 2.
Nejsem si ale jistý, zda se "bůh Wintel" někdy setkal s kartou EGA Sám marně vzpomínám jestli jsem někdy přišel do styku s EGA. Maturoval jsem v roce 1991 Na SPŠ byla různá směs PC/PC-XT (NB-16...) a tam byly CGA nebo Herculesy. Někdy ke konci pak byla nová učebna vybavená počítači DMC (386SX bez HDD) a ty měly už VGA. Na ČVUT jsme v prvním ročníku chodili do učebny s XT kde byli Herculesy (pamatuju si jak se nekorektně zobrazovala čeština) a pak už to byly zas ty DMC a různé 386/486 s VGA/SVGA. Nejzajímavější byla učebna kam jsme chodili na AutoCAD. (poslední kde se muselo přezovat). Byly to 286 předpokládám s 287. K počítači byly připojený dva monitory jeden na grafiku a druhý na příkazový řádek. Jaké tam byly grafické karty netuším. K tomu bylo specíální polohovací zařízení (něco mezi tabletem a myší). Pokud si to vybavuju správně tak v přední části bylo plexisklo na něm kruhová cívka a nakreslený zaměřovací kříž. Myslím že se to muselo pohybovat po speciální podložce (kde nahoře byly nakreslený funkční klávesy?)
To byl tablet (v puvodnim vyznamu), predpokladam neco jako toto? https://getdrawings.com/image/cad-tablet-drawing-60.jpg
Skvela vec na "obreslovani" stavebnich vykresu napriklad, protoze v 90. letech se u nas masivne digitalizovalo a toto byl jeden ze zpusobu, jak dostat neco z papiru do vektorove podoby.
Jinak EGA byvala v hodne noteboocich jeste prave v tech devadesatkach, kdyz uz by teoreticky mela byt vsude VGA.
Něco takovýho to bylo, jen myslím že starší provedení - takový víc "humpolácký". Tenkrát tam byl AutoCAD 10. Byli jsme FEL, takže jsme tam absolvovali jen pár cvičení - nakreslil jsem plechovou podložku se třema dírama. Pamatuju si že nám ukazovali Autocad 11 provozovaný na 386 a ten už byl 3D. Když jsem pak nastoupil v roce 1997 na civilní službu na SPŠ v České Lípě (kde působím do ted - tenkrát to byla čistě strojní průmyslovka) tak tam provozovali AutoCAD 12 - poslední pro DOS.
S digitalizací v té době nelze než souhlasit, tehdejší naši maturanti uměli nadprůměrně pracovat v CADu, lépe než řada inženýrů a místní firmy (Narex, Vagonka (dnes bombardier), ČKD kompresory,...) je braly hned. Za pár roků už byli k dispozici (mladí) inženýři který CAD taky ovládali.
Muzu potvrdit, ze v roce 1996 na CVUT FEL byly na AutoCAD stale 2 monitory (graficky a textovy) a klasicky tablet misto mysi. Pro cloveka co byl zvykly na mys to bylo chvili nesnesitelne. Nakonec se ukazalo nejrychlejsi zadavat ty prikazy pres klavesnici :-) Nikdy jsme ten tablet nepouzili na prekreslovani z papiru, takze vyznam pro nas nemel.
V roce 1996 jsem moc na myš zvyklý nebyl. MS-DOS, VC, TurboPascal, T602, PC-FAND myš nějak nepotřebovaly Dokonce i OrCAD (část pro kreslení schémat - na plošný spoje se už myš hodila) se mi lépe ovládal z klávesnice (Dodnes ho mám rozběhanou verzi 3.2x z roku 1989 pořád si pamatuju ty zkratky.) S Windowsem jsem přišel do styku až když jsem nastoupil v dubnu 1997 na civilní službu, tak první co bylo studoval jsem W95. Zpětně jsem se pak učil W3.1/W3.11 protože jsem v něm musel učit žáky. Pamatuju si jak byl ve W3.1 program "kurs práce s myší". V té době byla pro spoustu lidí myš novinka a později na kurzech pro úřad práce mělo spousta starších lídí problém myší se někam trefit a hlavně udělat dvojklik - malé děti to zvládali přirozeně.
Doba se mění. Když někomu řeknu, že jsem měl první mejl už v roce 1992 (ještě s příponou CS: xbastaj@cslab.felk.cvut.cs) tak to zní dobře. Jenomže prakticky ještě v roce 1996 pokud jsem si chtěl mejl přečíst, znamenalo to nasednout na autobus 176 a jet ze Strahova na Karlák. Ke konci už bylo připojení i na Srahově Nemluvě o tom, že Pegasus Mail byl v textovým režimu. (a to nemluvím o možnosti číst mejly na unixových počítačích kde se zobrazovaly na obrazovku ve stylu příkazů na příkazové řádce - nějak tak to tam bylo - je to už moc dlouho)
V Linuxu byl pine - pouzival jsem ho docela dlouho. Relativne dlouho to byla jedina bezpecna cesta, jak si precist vzdalene mail - stacilo mit jen putty a pamatovat si ip adresu. A dost mozna, ze jeste kolem roku 2000 to byl nejrychlejsi postovni klient - radove rychlejsi nez www aplikace nebo outlook.
Terminály na VMS si taky pamatuju. Byla u nich cedule: "Podobnost této klávesnice s klávesnicí PC je čistě náhodná. Náklady na předělaání pro PC převyšují cenu nové klávesnice".
Ze začátku to bylo připojený na VAX či Slovenskou kopii VAX, pozdeji na v té době hyper počítač Alpha (taková malá lednička).
Párkrát jsem si na chodbě s nima "hrál" vybavuju si jak jsem se pompocí Gopheru dostal na nějakou americkou univerzitu a četl nějaké jejich dokumenty: deklarace nezávislosti, co budou mít v menze...
Taky si pamatuju že PC s novellem jak byli bezdiskový, tak byli docela líný. Stačilo se telnetem přpojit na Alphu a celý to najednou ožilo.
Ten pravý a původní Pegasus fungoval ve spolupráci s Novell Netware, u nás od verse 3.11. Samozřejmě pod MS DOSem a protokolem IPX. Netware tehdy představoval nejrozšířenějsí serverový systém, uvedená verse už ale uměla i TCP/IP. David Harris z Nového Zélandu vytvořil pro Netware sadu aplikací Mercury, principíálně se jednalo o SMTP klienta a SMTP server. Uživatel tudíž mohl z MS DOSu pomocí Pegasa posílat i příjímat maily do/z Internetu. Naši uživatelé tomu zpočátku nevěřili; to jako opravdu dojde mimo naši instituci, třeba i do Holandska?
Co si vzpomínám, tak na Unixech (Suny, Drs) a možná i na tom VMS/Vax, později Alpha (jehož terminály opravdu byly volnější, protože to bylo exotičtější prostředí než nejběžnější PC-DOS/Win3 prostředí, případně Unixy) jsme si tehdy primární poštu z Novellu aspoň četli (odpovídání jsem neuměl ani běžně neviděl) skriptíkem, který ty *.cnm soubory z osobního login/novell_32bit_"bindery"/"bindery emulated"_userid přes ftp načetl a lehce zparsoval (defakto to byly smtp transcripty, které "oficiálně hezky" zpracovával ten Pegasus). Odpovídat jsme chodili v případě potřeby na PC učebnu a nebo mailovali nativním VMS mailovátkem, což byla obdoba Unixového Pine či Elm-u, tj. terminálová text-ui/formulářová aplikačka, čistě commandový mail/mailx byl docela "dřevní" ... Mimochodem i ten ftp server pro Novell Netware 3.x byl původně "Made in ČVUT" - od pana Melouna, až pozdější Netwary 4.x+ už měli svůj "distribuční". A ještě jedna vzpomínka - souborovou strukturu uživatelů v poštovní doméně kompatibilní s Pegasus mailem měly později i produkty Winproxy a Winroute, což byla kombinace poštovního stahovače doménového koše a třídiče na schránky a web access proxy resp. jednoduchého ale dobrého natu pro dialupové spojení ... oba ty programy pro Windows se vešly instalačkou na disketu a ještě zbylo ... Winroute se lety přetransformovalo v produkty Kerio, Winproxy asi éru dialupu dále nepřekonal. Takže Windowsový Pegasus Mail byl k vidění občas i v dialupové době, pak bohužel přestal být schopný zobrazovat html/richtext maily a byl imho vytlačen Outlookem/Outlookem Express a jinými modernějšími programy spíše z webového světa (Thunderbird a jeho předchůdci v Netscape/Mozilla světě) apod.
Přesně tak, SYS:MAIL/8hexaznaku_toho_bindery_id=defakto_uid a do té struktury existovalo právo, že každý má RW do svého subdiru a Create v tom SYS:MAIL a tedy dědičně dolů (To RW do vlastního bylo default, to C nad tím bylo možná nutné dodělat při instalaci Pegasa, to už nepamatuju). A nový mail byl random.cnm a samozřejmě existovalo mapovací api na zjištění ID k username, to ten Pmail používal v tom lokálním režimu. A internetový režim k tomu na straně Pegasa přidal rozhodování ve stylu lokální doména - použij ta id a adresáře, else submitni v nějakém formátu buď jako tiskový job pro staršího Charona nebo jako file do definovaného queue diru pro Mercury. Charon byla dosařina přes Novell print queue/print server api na jedné straně a smtp a dosovské packetdrivery na straně druhé určená pro dedikované DOS PC vedle v roli smtp in/out, Mercury (to jsem provozoval) byla sada Novell serverových NLM exáčů od pana Harrise, autora Pegase, a ta uměla smtp in/out přímo na serveru právě s doručováním do těchto adresářů ... Ono to teda tuším stejně vyžadovalo někde "Unix" pro plné final delivery, protože to umělo "jen" strkat smtp maily na smarthost, ale lokální i internetová pošta to byla ... a takový mail naivního studenta s nějakým inzerátem to #everyone spuštěný na hlavním serveru FELNET v Dejvicích, no nic, to bude už dávnou promlčené :)
Bůh Wintel
se s EGA potkal, minimálně v mém případě. ;o)
Po úsměvných pokusech provozovat Windows 3.0 na PC XT (PP 06) s pevnými disky 2⨉ 20 MB jsem zakoupil PC AT a mírně opotřebený IDE harddisk 40 MB - a na obměnu grafické karty EGA nezbylo.
Nicméně se mi podařilo získat jednu školní licenci Windows 3.1 v rámci přípravy diplomové práce, což si ve výsledku vyžádalo upgrade disku na 80 MB a další odklad vylepšení grafiky.
Až ve chvíli, kdy PP 06 přešla ke spolubydlícímu, ukázala se potřeba na tom něco zobrazovat, takže k němu šla i grafická karta a monitor - a já upgradoval na Paradise VGA...
Když to tak proberu, tak jsem s kombinací Windows 3.x a EGA grafikou strávil téměř rok.
pěkné :-)
jinak tady byl bůh Wintel uspokojen (navíc ještě celé v azbuce). Nejlepší je ten posuvník na konci na "bolšoe", když to dál evidentně nejde:
https://www.youtube.com/watch?v=-ZljVxwIzTM
Mimochodem: tak nějak v souvislosti s tímto seriálem, zachtělo se mi zavzpomínat na staré časy DOSu, a zároveň mi pod ruku přišel soubor "C-42M.ZIP", obsahující prakticky kompletní zálohu onoho čtyřicetimegového harddisku, byť z pozdější doby (prosinec 1995), kdy jsem již provozoval dvoudiskovou sestavu (C: 42M + D: 135M). Datum odpovídá přechodu na Windows 95 - to přestal malý disk stačit.
Nicméně na onom disku zůstal zachovaný i soubor "DT.DAT", z 20. července 1992 - čímž lze poměrně přesně stanovit buď datum posledního spuštění systému z tohoto disku, nebo datum, kdy přestal sloužit v PP 06 - to teď už z vlastní paměti nevyhrabu.
Každopádně ten soubor generoval program, spouštěný ihned po startu systému, kterým bylo možné poměrně rychle a uživatelsky pohodlně nastavit datum a čas; ten načetl "DT.DAT", nastavil předběžné hodnoty, pomocí myši či klávesnice bylo možné je opravit na aktuální, a před koncem se opět aktualizoval "DT.DAT". (Dávka "END.BAT" provedla aktualizaci bez zobrazení uživatelského rozhraní, a umožnila následně i restart - ale tak nějak nebylo zaručené, že ji spustím...)
Tahle šaškárna tam byla proto, že PP 06, coby správné XTéčko, neměl žádný RTC, takže po vypnutí čas zapomínal. (A do nějakého NTP ještě pár let chybělo...)
Nastavovaní času a datumu jsem taky na jednom počítači řešil. Myslím že odešla baterka, výměna v té době byla problematická, většinou byla připájená. Vzhledem k tomu, že čas nebyl vůbec důležitý a jediné co bylo potřeba je mít nastavený datum (účetní program si ho bral jako výchozí hodnotu při vystavování faktrur) dal jsem do Autoexec.bat příkaz DATE, obsluha nastavila aktuální datum, čas jsem natvrdo nastavoval pomocí TIME na 6.00 (v tu dobu se počítač většinou ráno zapínal).
Ten hlavní program sloužil pro vystavování faktur, první verzi jsem napsal v PC-FANDu v roce 1993 a s drobnýma úpravama slouží do ted. Moduly pro učetnictví, DPH, mzdy... majitel firmy nahradil Pohodou, ale vystavování faktur zůstalo kvůli jednoduchosti a rychlosti. Když jsem jednou viděl paní co v tom vystavovala faktrury denně, nestačil jsem se divit. Než by někdo najel myší do kolonky měla vystavenou fakturu o 10 položkách a posílala do tiskárny (Epson FX-870 později FX-890).
Ono to moje DT.EXE bylo v podstatě jen uživatelsky příjemnější variantou toho DATE - na nastavení stačilo klikat myší nebo ťukat po kursorových šipkách. Datum se vybíral z klasického tabulkového kalendáře...
Bonusem bylo, že si to pamatovalo stav od posledně, takže zejména to datum bylo většinou jen o jednu dál.
286 s koprocesorem 287 s 1MB pameti a VGA grafika byl muj prvni pocitac. Dostal jsem ho pod strom, vanoce 1992, nejlepsi v mem zivote :)
Tata nechtel datlovat faktury na psacim stroji a vedel ze jsem blazen do pocitacu.
Dve diskety jedna s dosem a jedna s Prince of Persia.
Pamatuju ze stal lehce pres 42.000 Kcs
24. 7. 2024, 15:34 editováno autorem komentáře
Mne těch 42.000 v roce 92 přijde dost málo. Byl ten počítač nový? Pamatuju se jak jsme práve v roce 1992 kupovali počítač do firmy (velkoobchod drogerie) a přišel na 80.000 (286, 2MB RAM, 80MB HD, SVGA Trident, černobílý monitor, 5,25+3,5FFD, 9 jehličková tiskárana). Ty ceny ale tenkrát hodně rychle klesaly, za rok stal počítač už jen 50.000, ale o trochu dříve někdy v roce 89/90 stal takový počítač klidně i 250.000. V té době stál nový Favorit asi 84.000, takže počítač byl za tři auta. To znamená že dneska by stál nejméně 750.000. Ptám se žáků ve škole: koupili by vám rodiče za takové peníze počítač?
Dnes se dá pořídit nějaký ten repas do 5000 s roční zárukou (a licencí W10_pro). Na hry to není, ale na internet, office,.. úplně stačí.
Jinak i ten počítač za 80.000 byla dobrá investice. Pokud bych počítal že dokázal nahradit jednoho člověka (nehledě na vyšší kvalitu práce) tak i když byly výplaty malé, dokázal si na sebe za rok a něco vydělat. No a o víkendu jsem na něm pracoval, já dosnes si živě vybavuju jak jsem dělal civčení na Strojově orientované jazyky v TASMu.