K režimu X nebyla v 90kách žádná dokumentace. Jak přepnout do režimu X jsem reverzoval právě z pinballu. Na 386 už byly debug registry a bylo možné nastavit HW breakpoint na IO read/write. Kde a co se zapisuje do VGA registrů pak šlo zjistit relativně snadno.
N2co se našlo... Já to měl z FIDO netu (BBS) - existuje to ještě vůbec?
27. 8. 2024, 12:12 editováno autorem komentáře
Předevčírem jsem tu měl na návštěvě bývalého nejmladšího sysopa v ČSFR.
Noční výpravy po BBSkách, za pískotu Roboticsu, závratnou rychlostí 14 kbit/s to bylo pěkné kyber-dobrodružství.
Nejpomalejsi "piskle", co mi u techto vyprav proslo rukama dosahovalo uchvatne rychlosti 2400 baudu :-) To byla teprv rychlost...
kdysi jsem si pujcil modem, taky 2400 baudu. Planovany to bylo jen na e-maily (prijmout a odeslat v jednom bloku, potom odpojit), ale clovek se - kdyz uz se na tech "par minut" pripojil, neudrzel a neco stahl z BBS, podival se na Gopher, ale uz i na web. Po mesici me otec hodil na stul ucet za telefon, takze jsem modem zase vratil a jezdil radeji do labu do skoly :)
Připojení na místní BBS stálo "jeden impuls" (výhoda analogové ústředny), jenže tam nic moc zajímavého nebylo. Všechny užitečné BBS byly už meziměsto. S modemem 2400 jen načtení všech uvítacích ASCII bannerů trvalo věčnost. Digitalizace ústředny pak značně prodražila provoz. S příchodem tarifu "internet 99" už BBS moc smysl neměla.
Já začínal taky s 2400-baudovým modemem, ale bylo to pomalé. Takže jsem upgradoval na moderní 56 kBaudový... který byl sice rychlý, ale když ústředna přepnula na systém 1 impuls = 5 minut
, tak to nemilosrdně shodilo spojení.
Ještě teď mám na stole u monitoru přesýpací hodiny na čtyři a půl minuty: po připojení jsem je obrátil, a když se písek dosypal, zavěsil jsem a připojil se znova. (Protože jinak jsem zaplatil další impuls jen proto, do minuty později to spojení spadlo, aniž se přenesla nějaká další data.)
Zachránila mne digitalizace a přechod na ISDN.
Tak to bylo kruté. Divil bych se, kdyby na to někdo nevymyslel nějaké HW udělátko, aby to odfiltroval.
Tady když jsem se připojil, tak už si nikdo v ulici nezatelefonoval.
Ale co jsme se naučili dělat WiFi antény z plechovek od kosteleckých párků, a všesměrovky z vodovodních trubek, rázem to byl jiný svět.
Dodnes netuším proč to těm modemům tak vadilo, ale je pravda, že ten impuls byl pořádná šlupka.
Na druhou stranu: za čtyři minuty se toho dalo stihnout hodně - dokonce i objednat si disketu se sharewarem s nějakého BBS e-shopu. Tenhle způsob distribuce byl tenkrát celkem oblíbený: člověk zaplatil za disketu - a pokud se mu program líbil, po zkušební době zaplatil i za něj. I ta drahá disketa vyšla levněji, než to tahat meziměstsky z BBS....
já měl naopak ukázky kódu, které to dělaly, ale bez popisu VGA registrů to byla taková černá magie. A hodně tehdy existujících dokumentů o VGA bylo špatně (vlastně ještě je - někde před 40 lety někdo špatně napsal adresu I/O portu a traduje se to dodneška, včetně Sysmana).
Ahoj Pavle,
nebylo by mozne trosku vice rozvest: Blokové přenosy dat mezi částmi grafické paměti bez nutnosti jejich čtení/zápisu do CPU ?
Ano, chystám se na to (už jsem dostal echo). Popravdě si to musím po těch letech přečíst, protože jsem to asi zapomněl :-)
Šlo přenést sekvenci "čti" a "zapiš" přenést 4 body naráz. (XMODE) nebo 8 barevných bodů naráz (VGA).
Principiálně jde o to, že čtením se naplnily Latch registry a zápisem se zase přepsaly do video paměti. Všechny 4 naráz. Přitom se to dá nastavit tak, že je úplně jedno, co se zapisuješ. A nebo jsou různé zápisové režimy, kdy se ten daný bajt, který šel se zápisem "nějak" zkombinuje s těmi 4 latch registry. Stejně existují čtecí režimy, kdy jde o to, co se vrátí CPU při čtení z těch registrů.