kdysi jsem si pujcil modem, taky 2400 baudu. Planovany to bylo jen na e-maily (prijmout a odeslat v jednom bloku, potom odpojit), ale clovek se - kdyz uz se na tech "par minut" pripojil, neudrzel a neco stahl z BBS, podival se na Gopher, ale uz i na web. Po mesici me otec hodil na stul ucet za telefon, takze jsem modem zase vratil a jezdil radeji do labu do skoly :)
Připojení na místní BBS stálo "jeden impuls" (výhoda analogové ústředny), jenže tam nic moc zajímavého nebylo. Všechny užitečné BBS byly už meziměsto. S modemem 2400 jen načtení všech uvítacích ASCII bannerů trvalo věčnost. Digitalizace ústředny pak značně prodražila provoz. S příchodem tarifu "internet 99" už BBS moc smysl neměla.
Já začínal taky s 2400-baudovým modemem, ale bylo to pomalé. Takže jsem upgradoval na moderní 56 kBaudový... který byl sice rychlý, ale když ústředna přepnula na systém 1 impuls = 5 minut
, tak to nemilosrdně shodilo spojení.
Ještě teď mám na stole u monitoru přesýpací hodiny na čtyři a půl minuty: po připojení jsem je obrátil, a když se písek dosypal, zavěsil jsem a připojil se znova. (Protože jinak jsem zaplatil další impuls jen proto, do minuty později to spojení spadlo, aniž se přenesla nějaká další data.)
Zachránila mne digitalizace a přechod na ISDN.
Tak to bylo kruté. Divil bych se, kdyby na to někdo nevymyslel nějaké HW udělátko, aby to odfiltroval.
Tady když jsem se připojil, tak už si nikdo v ulici nezatelefonoval.
Ale co jsme se naučili dělat WiFi antény z plechovek od kosteleckých párků, a všesměrovky z vodovodních trubek, rázem to byl jiný svět.
Dodnes netuším proč to těm modemům tak vadilo, ale je pravda, že ten impuls byl pořádná šlupka.
Na druhou stranu: za čtyři minuty se toho dalo stihnout hodně - dokonce i objednat si disketu se sharewarem s nějakého BBS e-shopu. Tenhle způsob distribuce byl tenkrát celkem oblíbený: člověk zaplatil za disketu - a pokud se mu program líbil, po zkušební době zaplatil i za něj. I ta drahá disketa vyšla levněji, než to tahat meziměstsky z BBS....