To je trochu zavádějící tvrzení. TTčko má výkonově kritickou část čipsetu (Video, RAMka) úplně jinou než ST. Základní takt je 32MHz a videočip má dokonce 64bit (!) přístup do RAM. Je pravda, že TT se nejdřív dodávaly s 16MHz CPU a FPU a později s 32Mhz verzemi. Taky existoval akcelerátor CaTTaraman, který dokázal vnitřnosti přetaktovat na 48MHz.
Jinak, to co píšete by pasovalo spíš na Mega STE, která má oproti zbytku systému zdvojený takt 16MHz 68000 CPU a u něj externí cache.
To je trošku mimo, protože v době, kdy přišly Megy ST na trh, žádné "novější" respektive rychlejší Amigy neexistovaly. První Amiga, která měla něco svižnějšího než 7MHz 68000 (bastly třetích stran nepočítám, těch bylo pro obě platformy hafo) byla až A3000, zatímco Mega ST je už z roku 1987. V roce 1990 už bylo vypuštěno Atari TT jako přímý konkurent A3000.
V článku taky mohlo zaznít, že Atari ST sice nedisponovalo žádnými převratnými multimediálními možnostmi na kterých by se mohli vyřádit demomakeři, ale díky dobrému návrhu, uživatelsky přívětivému GEMu a především extrémně kvalitnímu obrazu v monochromatickém módu se stalo na několik let etalonem v práci s MIDI (vzpomeňme legendární Cubase, Notator a mnoho dalších), zpracování textu a DTP. V tomhle směru se mohlo v množství a kvalitě aplikací srovnávat s několikanásobně dražším Apple.
Toho si samozřejmě byli vědomi i u Commodore, takže do ESC čipsetu přidali kromě obligátních "televizních" módů i neprokládaný režim productivity (tuším 640x480@60Hz nebo 640x400@70Hz) ve snaze protlačit Amigu i do tohoto segmentu. Skončilo to ale naprostým fiaskem, nikdo to nepoužíval. Naprotitomu u Atari se zase snažili upevnit pozici v oblasti her a multimédií, odkud je pomalu vytlačovala Amiga a udělali model STE, který měl větší paletu barev (původně měl mít nové grafické módy s 256 barvami, ale nakonec to mělo až TT), blitter a hlavně stereo zvuk využívající samply. Bohužel výrobci her na to vesměs kašlali, ale využívaly to alespoň různé přehrávače modulů, trackery a tak.