Pokud člověk potřebuje pracovat s grafickým bitmapovým editorem, pak je jeho váhání nad tím, zdali pro něj má Linux smysl, velmi významné. Přes všechny výhody otevřeného operačního systému je možné říci, že jedna z jeho nejslabších softwarových částí leží právě v oblasti bitmapové grafiky. Poměrně dlouhou dobu se snažil s Photoshopem a dalšími podobně orientovanými programy držet krok GIMP, jehož vývoj se ale postupně utlumoval a dnes se jedná o značně stagnující projekt, i když jisté naděje přináší jeho účast ne letošním Google Summer of Code. O to větší pozornost je pak upírána na projekty, které až do nedávna byly takříkajíc v závětří. Jedním z nich je Pinta, které se budeme v tomto článku věnovat podrobněji.
V prvé řadě je třeba říci, že se nejedná o konkurenci pro Photoshop či jiné profesionální programy, tak jak se snaží profilovat GIMP, ale spíše se snaží vyjít v ústrety méně náročným uživatelům, kteří hledají editor, který bude rychlý, jednoduchý a prakticky použitelný pro amatérské účely – od jednoduché práce s fotografiemi přes nenáročnou tvorbu grafiky na web až pro podklady pro animace. Základním cílem bylo vytvořit rozumného konkurenta Paint.NET, který by byl otevřený, multiplatformní (podporovány jsou Linux, MAC OS i Windows) a nezávislý na .NET, místo kterého byly zvoleny knihovny GTK. Ke cti programu jistě slouží i fakt, že podporuje asi čtyřicítku jazyků včetně češtiny. Pinta se dočkala koncem dubna verze 1.0, která ji již řadí mezi dospělé a kvalitní produkty, na které má smysl se podrobněji podívat.
Přehled funkcí
Okno aplikace je poměrně obvyklé a přehledné – v levé části jsou obvykle panely nástrojů a napravo naleznete ovládání vrstev a historii. Historie sahá od otevření snímku až po jeho uložení a práce s vrstvami je především základní – je možné jim nastavovat průhlednost, převracet je nebo je různě vypínat, duplikovat nebo spojovat. Pokročilé funkce sice nejsou k dispozici, ale pro základní grafickou činnost většiny amatérů je to funkční výbava dostatečná. Jednotlivé obrázky je možné otáčet o 90°, což není právě variabilní výběr. Dále je k dispozici převracení okolo obou os, ořez nebo zmenšení obrázku.
V levém menu naleznete nástroje pro výběr – od obdélníku či elipsy, přes laso až po kouzelnou hůlku, která ale dle mých zkušeností nepracuje právě nejlépe. K dispozici je klonovací razítko, kapátko nebo nástroje na vkládání základních geometrických obrazců. Užitečné je, že můžete manipulovat s jednotlivými pixely nebo přesouvat výběr po plátně. Nechybí ani práce s textem, která nabízí spíše základní varianty použití a především pro oblast webové grafiky by měli tvůrci v nástrojích pro text rozhodně přidat. A to i přesto, že s diakritikou není žádný problém.
Mírným zklamáním je také práce s barvami. Podporována je jen RGB sada, a to ještě pomocí ne zcela dobře řešené palety, která nabízí jen základní barvy a pro další si musíte jít až do dialogového okna. Jen základní funkce nabízí štětec, který pro profesionální využití jen těžko použitelný. Například právě štětec umí GIMP mnohem lépe a vývojáři se mohli nechat inspirovat u něj. Jinak zbytek nástrojů jako je guma, tužka, přebarvení či plechovka pracují zcela standardním způsobem.
K dispozici jsou také mřížky a pravítka, což je pro práci užitečné a příjemné. Uživatelé mohou sáhnout také po některém z nabízených efektů, které jsou roztříděny do kategorií, jako rozmazání, doostření, umělecké, základní fotografické nebo pokřivení či šum. Pro základní aplikace je nabídka efektů zřejmě dostatečná, ale opět se jedná o oblast, kterou by mohli tvůrci postupně vylepšovat a rozšiřovat. K dispozici je také nástroj na vykreslování mraků, který je v současnosti velice populární.
Další nabídkou je pak nastavení parametrů obrázku jako je jas, kontrast, barevnost, barevnost, odstín nebo také automatická korekce. Této nabídce je obtížné cokoli vytknout, neboť pracuje logicky, kvalitně a poměrně efektivně.
Další perspektivy
Autoři aplikace uvádějí, že by rádi dosáhli časem na funkční výbavu GIMPu při zachování uživatelské jednoduchosti a přehlednosti. Osobně si myslím, že je to cíl dosažitelný a smysluplný, avšak před autory je ještě velký kus práce, kterou musí odvést. Jako největší slabiny vnímám především ne zcela funkční kouzelnou hůlku, slabý štětec či práci s písmem. Jedná se ale spíše o detaily, které je možné do současného projektu postupně zapojovat. Jako velkou současnou slabinu je možné vnímat poměrně omezené možnosti exportu, které neumožňují efektivní spolupráci s Photoshopem či Paintem.
Pokud ale hledáte jednoduchý bitmapový editor pro základní úpravu fotografií nebo tvorbu webové grafiky v Linuxu, pak právě Pinta představuje nástroj, který rozhodně stojí za vyzkoušení, neboť jeho užití je rychlé, jednoduché a velice logické. Díky poměrně svižnému vývoji je možné, že se již brzy bude hlásit o své místo v základních instalacích linuxových distribucí.
ČLÁNKY DO MAILU